"Hey!!Já mám srdcovou sedmičku!"vykřiknu a hodím kartu na stůl. Jelikož venku lije jako z konve, tak jsme se všichni rozhodli, že si zahrajeme karty...mno a kdo prohraje, musí sundat něco z oblečení. Gustav zatím sundal jenom jednu ponožku a pak jsme museli celou místnost půl hodiny větrat. Georg už je bez trička stejně jako Klára, ale ta má na rozdíl od Georga podprdu :-) Tom s Billem jsou oba dva jenom ve slipech a já jsem zatím ještě ani jednou neprohrála :-)
"Tak to ne!"křikne vyděšeně Tom, když zjistí, že zase prohrál.
"Tomíku...slipy dolů..."řekne mu se smíchem Gustav.
"K tomu mě nepřinutíte!!Končím..."vykřikne.
"Ok...dneska to zabalíme a..."nedopovím, neboť někdo silně zatluče na dveře.
"Hey...neříkali jste, že v okolí několika kilometrů nikdo nebydlí??"zděsí se Klára a přimáčkne se víc ke Gustavovi. Bill na sebe v rychlosti hodí maskáčový kalhoty, tričko najít nemůže, takže jde ke dveřím bez něj.
"Kdo je??"zeptá se.
"Prosím...otevři mi."ozve se z venku nějakej dívčí hlásek.
Bill odemče dveře a potom je i otevře. Do chatky výjde nějaká osoba v pláštěnce s kapucí, takže jí nevidíme do tváře.
"ÁÁáá...pitomý počasí."řekne a pláštěnku si sundá. Přímo před náma stojí vážně moc hezká holka. Hádám jí tak šestnáct, možná sedmnáct let. Má delší, blonďaté vlasy a krásné, zelené oči.
"Kdo jsi?"zeptá se jí Bill a vidím, že si jí měří pohledem.
I ona se na něj podívá...
"Omlouvám se, že jsem vám semka takhle vtrhla, ale zastihl mě déšť a nikdo kromě vás tady není. Jmenuju se Miriam, ale kámoši mi říkají May."vysvětlí.
"Klidně tady s námi zůstaň. Já jsem Klára."seznámí se s ní Klára a podá jí ruku. May jí příjme.
"Vážně můžu? Jenom dokud se neuklidní počasí...dýl vás otravovat nebudu."
"Jaký pak otravování?Pojď...najdeme pro tebe nějakej pokoj."ujme se jí Georg a vede jí po schodech nahoru.
Nemůžu si nevšimnout, jak se za ní Bill dívá.
"Aby jsi na ní ty oči nenechal!"okřiknu ho. Bill se začne smát.
"Snad by jsi nežárlila..."řekne a povytáhne jedno obočí, takže vypadá přímo kouzelně.
"Já??Nikdy!"
Bill mě políbí, vezme si přes hlavu tričko a odběhne nahoru.
"Nevíš, kdy hlásí, že se zlepší počasí?"zeptám se Toma a pořád sleduju schody, po kterých Bill odběhl nahoru.
Tom se zasměje a dooblíkne se.
"Tak to vážně nevím..."řekne se smíchem. Je mu jasný, že nejsem zrovna dvakrát nejšťastnější, že tady ta May je.
"Hele, Billí...tohle je mouka...."řeknu mu a hodím po něm jeden pytlík.
"A tohle je cukr..."zaučuju ho dál.
"Mno...to snad ještě poznám."zasměje se.
Nakoukneme společně do kuchařky. Asi Toma zabiju...usmyslel si, že má chuť na bábovku, ale nikdo jí neumí uvařit...stříhali jsme si a já s Billem jsme prohráli.
"Chybí nám máslo..."řeknu a nakouknu do ledničky.
"Tak to bude bez másla, no..."řekne Bill a pachtí se s nějakým těstem.
Jenom pokrčím rameny, protože o vaření toho vím asi tolik, jako můj táta o modelingu...tudíž nic :-)
"Yeah...co tady robíte?"přilítne za náma do kuchyně May.
"Snažíme se o bábovku."řeknu jí s ironií v hlase.
"To není nic těžkého. Pomůžu vám, jestli chcete."řekne a už si přes sebe hází zástěru.
"Já myslím, že..."chci namítnout, ale Bill mi skočí do řeči.
"To budeš moc hodná, May."řekne a usměje se na ní. Jenom se nenápadně zamračím.
Asi po půl hodině jsme bábovku přece jenom zvládli.
"Ok děvčata...donesu jí klukům a Kláře..."řekne Bill a odejde s bábovkou do obýváku, kde ostatní čučí na dvd.
"Ty s Billem chodíš?"zeptá se mě najednou May, když spolu v kuchyni uklízíme.
"Jo...mám ho moc ráda a on mě."odpovím jí.
"Drř si ho...je to vážně sqělej kluk."řekne mi a koukne mi do očí...
Nevím co na to říct, tak radši mlčím. Jak může vědět, že je sqělej, když se s ním zná sotva pár hodin???
"Tak to ne!"křikne vyděšeně Tom, když zjistí, že zase prohrál.
"Tomíku...slipy dolů..."řekne mu se smíchem Gustav.
"K tomu mě nepřinutíte!!Končím..."vykřikne.
"Ok...dneska to zabalíme a..."nedopovím, neboť někdo silně zatluče na dveře.
"Hey...neříkali jste, že v okolí několika kilometrů nikdo nebydlí??"zděsí se Klára a přimáčkne se víc ke Gustavovi. Bill na sebe v rychlosti hodí maskáčový kalhoty, tričko najít nemůže, takže jde ke dveřím bez něj.
"Kdo je??"zeptá se.
"Prosím...otevři mi."ozve se z venku nějakej dívčí hlásek.
Bill odemče dveře a potom je i otevře. Do chatky výjde nějaká osoba v pláštěnce s kapucí, takže jí nevidíme do tváře.
"ÁÁáá...pitomý počasí."řekne a pláštěnku si sundá. Přímo před náma stojí vážně moc hezká holka. Hádám jí tak šestnáct, možná sedmnáct let. Má delší, blonďaté vlasy a krásné, zelené oči.
"Kdo jsi?"zeptá se jí Bill a vidím, že si jí měří pohledem.
I ona se na něj podívá...
"Omlouvám se, že jsem vám semka takhle vtrhla, ale zastihl mě déšť a nikdo kromě vás tady není. Jmenuju se Miriam, ale kámoši mi říkají May."vysvětlí.
"Klidně tady s námi zůstaň. Já jsem Klára."seznámí se s ní Klára a podá jí ruku. May jí příjme.
"Vážně můžu? Jenom dokud se neuklidní počasí...dýl vás otravovat nebudu."
"Jaký pak otravování?Pojď...najdeme pro tebe nějakej pokoj."ujme se jí Georg a vede jí po schodech nahoru.
Nemůžu si nevšimnout, jak se za ní Bill dívá.
"Aby jsi na ní ty oči nenechal!"okřiknu ho. Bill se začne smát.
"Snad by jsi nežárlila..."řekne a povytáhne jedno obočí, takže vypadá přímo kouzelně.
"Já??Nikdy!"
Bill mě políbí, vezme si přes hlavu tričko a odběhne nahoru.
"Nevíš, kdy hlásí, že se zlepší počasí?"zeptám se Toma a pořád sleduju schody, po kterých Bill odběhl nahoru.
Tom se zasměje a dooblíkne se.
"Tak to vážně nevím..."řekne se smíchem. Je mu jasný, že nejsem zrovna dvakrát nejšťastnější, že tady ta May je.
"Hele, Billí...tohle je mouka...."řeknu mu a hodím po něm jeden pytlík.
"A tohle je cukr..."zaučuju ho dál.
"Mno...to snad ještě poznám."zasměje se.
Nakoukneme společně do kuchařky. Asi Toma zabiju...usmyslel si, že má chuť na bábovku, ale nikdo jí neumí uvařit...stříhali jsme si a já s Billem jsme prohráli.
"Chybí nám máslo..."řeknu a nakouknu do ledničky.
"Tak to bude bez másla, no..."řekne Bill a pachtí se s nějakým těstem.
Jenom pokrčím rameny, protože o vaření toho vím asi tolik, jako můj táta o modelingu...tudíž nic :-)
"Yeah...co tady robíte?"přilítne za náma do kuchyně May.
"Snažíme se o bábovku."řeknu jí s ironií v hlase.
"To není nic těžkého. Pomůžu vám, jestli chcete."řekne a už si přes sebe hází zástěru.
"Já myslím, že..."chci namítnout, ale Bill mi skočí do řeči.
"To budeš moc hodná, May."řekne a usměje se na ní. Jenom se nenápadně zamračím.
Asi po půl hodině jsme bábovku přece jenom zvládli.
"Ok děvčata...donesu jí klukům a Kláře..."řekne Bill a odejde s bábovkou do obýváku, kde ostatní čučí na dvd.
"Ty s Billem chodíš?"zeptá se mě najednou May, když spolu v kuchyni uklízíme.
"Jo...mám ho moc ráda a on mě."odpovím jí.
"Drř si ho...je to vážně sqělej kluk."řekne mi a koukne mi do očí...
Nevím co na to říct, tak radši mlčím. Jak může vědět, že je sqělej, když se s ním zná sotva pár hodin???