close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Miláček, hajzl a holka bez zábran - 3.díl

29. září 2008 v 17:21 | Verýs |  Miláček, hajzl a holka bez zábran
.... on mě políbil, teda nejdřív on mě a pak já jeho a pak to bylo vzájemný, nějak sem nad tim v tu chvíli nepřemejšlela co dělám bylo mi to jedno myslela sem jeno mna to jak užasně líbá. "wow" vymáčknu když si skoro minutu po naší líbačce koukáme do očí a ani jeden nejni moc zmohlej na slovo "promiň" řeknu a svalim se na něj všechno tak začne nanovo začnem se líbat a různě se na sobě převalujem líbí se mi to proto ho nechám, ale dál než k líbání nesmí dojít, neznám ho přece ani tejden. Dvě hodiny sme takle blbli potom se si lehla a Tom ke mě přitulila sem se k němu a užívala si tenhle jeden okamžik "zvoní ti mobil" řekne najednou Tom a já po chvíli zjistim že mi fakt na jeho stole vybruje mobil "ano?" zvednu telefon a zas si lehnu k na postel
Máma : ahoj, promiň vym že máš přijít až pozdějš ale přijel táta tak jestli přijdeš teď?
Já : já....asi...teda vlastně du, ahoj mami
Zavěsim telefon a pomalu si balim věci "promiň už musim jít" udělám smutnej kukuč jako že mě to mrzí a dobalim si věci "tak já tě du vyprovodit" řekne rázně a vyjdem spolu na chodbu, najednou mě Tom chytne za ruku a já se ani nijak nebránim, proč taky, bohužel do chodby se u nich chodí přes obejvák kde seděl Bill a čuměl na nějaký dývko "ahoj" řeknu mu aniž bych se na něj podívala protože on uplně hipnotizoval naše ruce "čau" řekne a dál si kouká na to jeho dývko, přijde mi takovej nějakej zastrčenej možná by se s tim mělo něco dělat ale co když on nechce. "Tak zejtra ahoj" dám Tomovi poslední pusu a vydám se směr domov.
"Sem tady" řvu na celej barák jak už je mojim zvykem "ahoj" vykoukne z pokoje mamka a já se du mrknout na taťku "ahojky" obejmu ho protože sme se asi půl roku neviděli "teda já už mam velkou dceru" řekne a zaujatě si mě prohlíží "proto si zasloužíš dárek" řekne a podá mi velkou krabici "páni děkuju" sednu si s tim na gauč azačnu ho nemilosrdně trhat. "Tak teda děkuju" řekne s trochou odporu když vytáhnu RŮŽOVEJ skejt "já myslel že máš ráda tady ty prkna" kouká na mě táta jako kdyby nerozuměl dnešním skejťákům "jo to jo ale růžoví taťko" řeknu dám mu pusu a běžim k sobě do pokoje "ale přesto děkuju" zavolám na schodech cestou do svýho pokoje. "Sašo? Co děláš na mim noťasu?" divim se že je klidně naflákaná v mim pokoji aniž by se mě zeptala "už du prosimtě" otočí oči vsloup a odkráčí někam do pryč. Rychle se běžim osprchovat a pak se zachumlám do postele ale předtim zkontroluju mobila "áááá semeska od Toma" zaraduju se a rychle si jí čtu AHOJ PRINCEZNO ZJISTIL SEM ŽE TĚ MAM MOC RÁD, NECHTĚLA BYS SE MNOU CHODIT? selou tu semesku sem si musela přečíst dvakrát abych tomu vůbec uvěřila pak se rychle naťukala odpověď JÁ TĚ MAM TAKY MOC RÁDA A JE MI S TEBOU KRÁSNĚ. ZEJTRA SE DOMLUVÍME JU? chtěla sem jí konečně spát ale vmžiku mi přišla odpověď TAK JO KRÁSNÝ SNY :-* nad tim sem se usmála a zachumlala se do pěřin.
"Vstáááávej" řval někdo nademnou "Sašo ty si vážně kráva" hodim po ní polštář a dál se válim v posteli "ty voleee vylez už" tahala mi deku což ě nasralo tak sem se zvedla a nasraně odpochodovala do koupelny. "Já tam taky potřebuju" bouchala mi zas na dveře, já si ale usmyslila že jí dneska budu totálně ignorovat tak sem si dál zvesela čistila zuby a nechávala Sašu Sašoou. "Volno sestřičko" vylezla sem s úsměvem od ucha k uchu a v duchu se totálně tlemila uplně rudý Saše. "Du ahoj" zařvu na barák bouchnu s dveřma a doslova běžim k Tomovímu baráku, teď už sem rozhodnutá budu s nim chodit ikdyž si nejsem uplně jistá co k němu doopravdy cejtim. Pro moje štěstí i neštěstí na mě už čekl před barákem ..... s Billem, pořád v běhu sem na něj skočila že sem ho málem povalila a celou dobu se tlemila jak dežo "a odpověď?" smál se se mnou "jooooo" řekna se s totálnim smajlem a začala ho líbat. "Mam ale blbou správu" řeknu když se dolíbáme "jakou?" vyvalí zděšeně oči "budeš mě muset odnést do školi hrozně mě bolej po tom sanim sprintu nohy" usmála sem se ale on mě jenom chytnul za ruku a vyšli sme. Až po chvíli sem zaregistrovala Billla kterej tam samozřejmě celou dobu byl "ehh ahoj Bille" zakřenim se na něj protože mu asi došlo že dřív sem si ho nevšimla "čau" řekne suše a nijak zvlášť nevnímá. "Čau Dony" přijdu k sobě do lavice a jemu neujde že sem rosvícená jak vánoční stromeček "wow takle šťastnou sem tě viděl naposledy když si tý čtvrťačce zlomila nohu" tlemí se a já při tý představě na tu kravskou čtvrťačku minulej rok taky rozesměju "ne tohle je 100 0000x" tlemim se jak jéžišek "tak povídej" "chodim s Tomem" řeknu a obejmem se, vždycky tomu druhýmu přejem když je šťastnej, proto je Dony můj lejlepší kámoš.
"Já máááám hlad" řvala sem po hodině protože když sem vylítla z domu zapoměla sem na svačinu "tak dem ne?" bouchnu do mě Dony že sem málem spadla z lavice ůjooo" zaradovala sem se a vzala dráhu do šatny "čauky" přišla sem ke klukům "nazdáár tak už seš pani Kaulitzová jo?" šibalsky se na mě všichni tlemili "ne proč? Ani nevim kdo to je?" pokrčila sem rameny pže nemam tucha o co jim de "ty woe Cis ty si vážně pako....ten tvůj Tom se menuje přímenim Kaulitz ne??" poučoval Chris "aha" řeknu znuděně a du si stoupnout do fronty, dneska ani kluci nemaj v plánu mě předbíhat. Tak si v klidu sednem ke stolu a kecáme o všem možnym a u nás i nemožnym "a výte že říďa a hoüba to dali dohromady" vyprk najednou Chris "ty kecáš" přichni na něj čuměli jak péra z gauče "ne fakt jednou po škole sem měl do ředitelny a voni tak byli ..... v akci" dodal a všichni sme se začali tlemit a takle to šlo pořád.
"Cis pudeš dneska s náma?" ptali se mě všichni když sme před školou uvažovali co dělat "ne dneska ne" zaculila sem se a všichni s ena mě usmáli "tak mi dem zatim ahoj" rozloučila sem se se všema a čekala na Toma až mu zkončí škola. Jako první vyšel ze školy Bill s tim svym neproniknutelnym pohledem a vypadal že by nejraději někoho zabil, radši sem ho nechala a čekala dál na Toma. "Ahoooj" objali sme se když konečně vyšel ze školy s kupodivu uplně stejnym pohledem jako Bill "co se stalo?" snažim se vyřešit tu vyrozu divnej pohledů "ále ropucha nám dala zas úkolů" mávnul nad tim rukou chytnul mě kolem boků a šly sme domu. "Nechceš nachvíli k nám?" zeptal se když sme stáli před jeho domem a měi dlouho chvíli "hmm tak jo" rozhodnu se po dlooooouhý chvíli, Tom mi vlepí pusu a společně zapadnem do jeho pokoje. "Tome výš co by mě zajímalo?" řekla sem když sem se nudila zatim co Tom se snažil udělat nějakej z mnoha domácích úkolů "ne co?" zvednul hlavu a já přišla k němu a sedla si na něj "proč mě Bill nenávidí" koukla sem na něj smutně "ne tak to nejni, nejni zvyklej na takový holky jako seš ty" "hmm takže mam bejt vaše největší fanynka aby mě bral nebo co?" řekne sem trochu nadurděně protože se rozhodně nehodlám změnit jenom kvůli jednomu klukovi "ne to ne hele pravda je taková že on skoro celou dobu co sme slavný hledá takovou holku jako seš ty, takovou která emá tucha kdo sme jak se menujem a tak, ale takovejch holek zas tolik nejni" snaží se mi to vysvělit jenže mi tim ještě víc zamotal hlavu "takže on chce mě?" koukám na něj podezřele "vlastně asi jo, ale tebe nedostane" obejme mě a já se začnu smát "mam nápad vykašli se na ty úkáče a dem si pustit nějaký dývko" Tom hned všechny sešity jednim tahem ruky smete ze stolu a táhne mě do obýváku. "Co si pustíme?" kouká na hromadu cédéček a různě zkoumá co v každym obalu je "tady Medvídek Pú" zaraduju se když v obalu na Létající medvítky najdu mojí nejoblíbenější dětskou pohádku "jo to beru" čapne cédéčko a už čumíme jak dva dementi na Medvídka Pú "sem domaaaa" ozve se najednou ode dveří a já sebou dost poplašeně trhnu až Toma zchodim z gauče a dostanem docela solidního výtlema "tak teď nevim co si o tom mam myslet" pronese Bill u dveří čumící na nás dva jak se řežeme jak hovada "to nic, nechceš se koukat s náma" snažim se bejt milá "myslim že z Medvítka Pú sem už vyrost" mam pocit že se pokusil o úsměv to je v jeho případě dopst vzácnej okamžik "a pudeš večer na tu party?" usměju se ikdyž mě přes Toma kterej se pořád tlemí nejni moc slyšet "asi jo" pokrčí rameny a zmizí ve dveřích "Tome ty si debil" pronesu protože on se pořád tlemí a vypadá to že ho to jen tak nepřestane bavit "nejsem" vykoktá ze sebe "heleď já se du připravovat na tu party pak se tu stavim ju?" dám mu pusinku a odejdu domu.
Séééégro, ty chodíš s Tomem" začne na mě pištět Saša jen co se objevim ve dveřích "no a co?" pokrčim rameny a běžim se odklidit do svýho pokoje, Saša chce ještě něco namítnout ale já jí už stejně neposlouchám. "Dohajzlu" pronesu když stojim před otevřenou skříní a nějak nemam páru co si vzít na sebe. "Sašooooo" zařvu že to museli slyšet i sousedi "co je?" vleze mi do pokoje, vym je jí sice 13 a její nejoblíbenější barva je růžová když de ale o styl má dobrej vkus zvlášť když mi má pomoct co si vzít na sebe "potřebuju pomoct" řeknu nešťastně "hmm" přisune se ke mě a vyndá nějaký hadry "co tohle?" ukáže na červený tričko s velkym potiskem na zádech a bílí tříčtvrťáky s potiskam komixu "jo to je dobrý díkes" zeradovala sem se a šla se hned převlíct a namalovat. Asi za hoďku a půl sem hotová a můžu vyrazit, "tak já pádim ahoooj" bouchnu dveřma a du vyzvednout Toma .....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama