close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Naposled: MILUJU TĚ 10.díl

5. ledna 2009 v 21:39 | Verýs |  Naposled : MILUJU TĚ
...."Možná mi něco uniklo" řekne stejně rozespale jak se tváří "asi jo brácha" začne se ještě víc tlmemit Tom mi z toho jeho legračního smíchu taky. "Tak fajn až budete v pohodě tak sem v kuchyni" projde kolem nás a zamíří se to rovnou do kuchyně. "Hee teď asi nejni nejvhodnější chvíle mu to řikat" řeknu potichu Tess "to fakt asi ne" zasměje se "co řikat?" nechápu Tom a překvapeně na nás kouká "teda tobě to pálí" prohodí Tess a ikdyž třeba nechtěla aby sme to slyšeli moc se jí to nepovedlo "Tome, mysli co mu asi tak budem řikat?" zaťukám si na čelo "hee já se ho du na něco zepatat" zvednu se z gauče dřív než stačí Tom něco říct a aniž bych něco řikala na jejich překvapený xichty vydám s edo kuchyně. "Ahoj" sednu si vedle něj ke stolu "ahoj" řekne skrz totálně narvanou hubu nějakym jídlem "Bille chtěla bych se tě na něco zeptat?" prošebně se na něj osměju, v něm jako by stuhlo pořád s plnou držkou se na mě podívá a nejni schov¨pnej to ani dojíst "nejdřív si to dokousej" zasměju se "chci se tě zeptat jestli nevíš kde bych si mohla nechat udělat noví copánky, už mi odrůstaj od hlavy a vůbec nevim jestli tady nějaký studio je" počkala sem si až to dožere "mno tady ne, ale v Magdeburgu je jedno dobrý kadeřnictví" v jeho očích vidim trochu sklamání, zajímalo by mě co se mu honí hlavou "super tak mě tam někdy vezmeš žejo?" hodim na něj psí očka a usměju se "jo určitě" usměje se a pustí se zas do nějakýho jídla "takže tohle je to na co ses mě potřebovala zeptat?" kouká se na stůl a teď už tu smutnou náladu necejtim jenom z jeho očí ale i z jeho sammotnýho "ne tohle ne, ale myslim že nejni zrovna vhodná chví¨le to tady s tebou rozebírat" koukám se na něj ale vnon jako by se ani nechtěl na mě podívat, jak by se něčeho bál nebo co "tak když myslíš" procedí "hee něco ti řeknu ty si fakt prima kluk ale nechápu ty tví změny nálad? Jestli ti nestojim ani za to že se na mě nepodíváš tak to promiň že žiju" řeknu smutně a nenechám ho už nic říct a vodejdu. "Na co ses ho ptala?" zahrnujou mě hned votázkama Tom a Tess "na kadeřníka" řeknu smutně a svalim se na gauč vedle Toma, je mi skoro až do breku, jestli mě miluje proč mi to neřekne? Od tý doby co je znám nic v mim životě nedává smysl "copak se děje?" obejme mě Tom, když uvidí jak mi skleněj oči "já nevim" sprásknu rukama a je mi pořád víc a víc do breku "vy ste si něco řekli, nebo co se děje?" připojí se k němu Tess "právě že neřekli, všechno bylo v pohodě, povídali sme si a von pak nějak zvážněl a už se na mě ani nepodíval, byl jako by se na mě ani nechtěl podívat, vůbec nic neřikal tak sem mu něco řekla a odešla" začnu pomalu brečet, nějak to všechno nepobírám, proč mi to je tak líto? Sem fakt strašná "to bude dobrý" přitulim se ješt blíž k Tomovi a on mě začne hladit po hlavě. Najednou se ale ve dveřích obejví Bill, v tu chvíli nevim co mam řikat jenom si koukáme do očí a nikdo nejsme schopný slova, když si uvědomim co se děje Bill se sebere a běží pryč, k sobě do pokoje. "Počkej" křikne na mě Tom když se rozběhnu za nim. Jenom slyšim jak mu Tess řekla něco ve smyslu ,,nech jí,, nezastavovala sem se vyběhla sem shcody a když sem stála před jeho dveřma pomalu sem vešla dovnitř. Bezeslova sem zavřela dveře a čekala jestli se něco začne dít "takže vy ste spolu" otočí se na mě a já si všimnu že taky sklení očima "jo" sklopim hlavu k zemi "chtěli sme ti to říct až budeš mít dobrou náladu" řeknu potichu "jo ahá tak ti se to všechno vysvětluje" zvíší hlas "já nevim co tě tak štve? to je tak těžký se smířit s tim že tvůj brácha má holku?" vracim mu jeho útok "tak proč mi to neřek rovnou? Než si přijela vždycky sme k sobě byli upřímný a jenom co se objevíš tak je všechno jinak" "jo jestli si myslíš že je jenom pro vás všechno jinak tak to se teda pleteš, co bydlíme v německu je všechno naruby, co sem tě poznala nic mi nedává smysl, vždycky když tě vidim naběhne mi husí kůže, nevim čim to je cejtim tkovej zvlástní pocit, nikdy předtim se mi nic takovího nestalo a bojim se toho že sem se do tebe mohla zamilovat" začnou mi zas stékat slzy z očí a pomalu mi téct po tvářích "tak proč ksakru chodíš s Tomem" pořád naštvaně máchá rukama kolem sebe "já nevim" sesunu se podél dveří k zemi a rozbulim se. "To sem nechtěl" sedne si vedle mě "a co cosi chtěl? Myslel sis že bude všechno v pohodě, že budu na tebe čekat než se odhodláš mi něco říct, asi sis myslel že sem slepá nebo co?" zvednu se a začnu tu hádku nanovo "ne to sem si nemyslel" řekne a furt sedí na zemi "tak co? Chci to vědět? Nevim proč se ti tu tady musim teď ospravedlňovat, nechodíme spolu, nic sme spolu neměli tak nás to přece nemá tak srát" otřu si slzy, který se mi pořád valej z očí "přijmi ten fakt že seš druhej" řeknu potichu a von si stoupne přímo přede mě, a tim mi zabrání odejít z pokoje "nikdy sem nebyl druhej" řekne si- podle potichosti spíš pro sebe a pomalu se začne ke mě přibližovat, vym přesně co chce, nevim proč ale nějak je mi to všechno jedno. Začne mě líbat, je to úžasný, skoro se mi to líbí víc než s Tomem, sakra Tom. Odtrhnu se od něj a zadívám se mu do očí, má je uplně stejný jako Tom kaorát že v nich září něco jinýho, nedá se to poznat "nedělej to ještě horší" špitnu a protáhnu se kolem něj z pokoje. Utríkám po schodech dolu ale jediný co teď chci je jít domu, s nikym nechc mluvcit, zase mi začínaj vytékat slzi, nebojuju proti tomu prostě běžim. Vyběhnu z baráku a slyšim za mnou někdo volá, vym že je to Tom, ale co mu mam asi říct "počkej" chytne mě najednou za loket, snažim se mu vyškubnout ale nejde to přitáhne si mě obličejem k sobě že vidí ja brečim "co se stalo" otře mi slzy co mi pořád víc a víc stékaj po tvířích "já.. Tome.. nechci o tom mluvit" doslova mu padnu do náruče, je to teď jedinejčlověk kterej by měl vědět co se stalo, ale říct mu to neůžu, jak by asi zareagovat na to že sem se (asi) zamilovala do jeho bráchy "tak běž domu a potom mi ještě napíšeš ju?" hladí me po vlasech a já se pomalu od něj zas odtrhnu "promiň ale asi ne" řeknu se slzama a uteču domu.

***TOM***
Achjo, zajímalo by mě co se tam stalo? Heath mi to asi stěží řekne, ale Bill možná jo. Otočim se směrem k baráku a vidim jak kouká z jeho okna, vypadá jak smrtka to muselo bejt teda velký. Vlezu zas do baráku a du k němu do pokoje. "Čau" otevřu pomalu dveře a nenápadně si sednu na jeho postel, ani si mě nevšim pořád kouká z okna "co chceš?" řekne potichu, má takovej zvláštní hla, asi taky brečel :( "jenom se chci zeptat jestli si v pohodě" sedne si vedle mě na postel a už o u vidim jak brečel, je to takoví divný vidět svoje dvojče na pokraji. "Myslíš že sem v pohodě?" podívá se na mě pohrdavim pohledem "tak mi řekni co se děje?" musim ho nejdřív pochopit jestli mu- nebo spíš jim pomoct "to bys nepochopil" nekouká se na mě už zas, hipnotizuje zem, stejně ale cejtim že chce abych s nim byl, když to nedává najevo "tak to zkus, o co de?" na co asi teď myslí? Vždycky sem poznal když mu něco bylo, přesně sem věděl na co myslí a jak mu pomoct ale teď sem pomalu tak bezradnej jako on "to ti to fakt nedošlo?" mluví hrozně potichu takže mam co dělat abych mu vůbec rozuměl "došlo mi že de o Heath ale radši si netipuju" hned ja viběhla z toho domu mi došlo že asi mezi těma dvouma něco je, ale nejsem si vůbec jistej "tak to zkus, tipni si" zesílil trochu v hlase....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama