close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Naposled: MILUJU TĚ 12.díl

6. ledna 2009 v 19:22 | Verýs |  Naposled : MILUJU TĚ
...."už dobrý" zarazim ho a zas se mu kouknu do očí, nevipadá vůbec naštvaně, spíš v nich vidim soucit, to už vůbec nechápu "výš co myslim?" řekne tim svim výrazem ze kterýho skoro nic nepoznám "jo, tušim" sklopim hlavu "nechci abys mě nenáviděl" pokračuju zvednu zas k němu hlavu u smutně se na něj koukám "proč bych tě měl nenávidět? Možná to je dost divný, ale nějak mi to nevadí, chtěl bych vám pomoct, ale nedokážu si představit jak, včera sem o nás dost přemíšlel a asi by moe hip-hopová sestra měla zůstat sestrou ne?" pousměje se "jej, Tome" obejmu ho a začnu pomalu slzet, dlouho se tam s nim objímám, když vtom se zadívám na televizi, docela mě překvapí že v ní slyšim hlasy který znám "co to je?" nechápu, jak to že sou kluci v televizi, ještě teda s nějakejma klukama "sem ti přece řikal že sme slavný" tim rádoby ,,skromnym,, výrazem se usmívá. "Aha" řeknu nijak nezajímavě a čumim dál na bednu, tohle sem si nepředstavovala, sice to u nich byli nepřehlédnutelný maníry, ale takle, to sem si fakt ani nepředstavovala. Když to dohraje du zas k němu, sice furt přemejšlim nad tim všim, ale stejně je to divný "promiň, zrovna teď mě nenapadá co říct" koukám se na něj a popravdě mu řeknu že je mi to až trapný "tak nic neřikej" nakloní se ke mě a políbí mě, tak jako pokaží- NÁDHERNĚ, proč ksakru mi to dělá ještě horší "o co ti de?" hrubě se odtrhnu a du na druhej konec místnosti k oknu "o nic....jenom... naposled" přišel ke mě a opřel se o rám okna "a co si myslíš? Pořád ještě nechápu o co vám de? Jak dostat mladší holku do blázince? Protože to vám de zatim nejlíp" otočim se a du si zas sednout na postel, a on samozřejmě pochvíli ke mě zas příde a sedne si kousek kde ležim já "taky to nechápu" sklopí hlavu tak že nevidim jeho víraz, ale podle hlasu byl dost posmutnělej "tak aspoň sme dva" řeknu potichu a opřu si hlavu o zeď "tři" zvedne hlavu a docela uplně neutrálně se na mě dívá "hmm" snažim se nemyslet na Billa, moc to sice nejde ale musim se to naučit, nemůžu ho mít, to nejde nebylo by to správný, nevim proč, vym že by to prostě nešlo "Heath, asi by sis s nim měla promluvit ještě jednou" nechápavě se na něj podívám "a co to změní? Jestli to změní vůbec něco? Pochop že to už nemá cenu" smutně sklopim hlavu k zemi "třeba to bude jiný v tom že teď už ti nic nebrání, pro všechny bude lepší když mi dva zůstanem kamarádi" ikdyž si to sama jenom těžko připouštim má pravdu, ve všem, pro mě je hlavní abych se teď neodchílila od svího plánu "možná že to tak je, ale já už sem rozhodnutá Tome" nepřsestávám hipnotizovat podlahu "co uděláš?" zvedne mi bradu a donutí mě se na něj koukat "odjedu, na čas určitě, bude to tak lepší třeba zapomene, všichni zapomenem" vyškubnu e mu a zas sklopim hlavu k zemi "ty to asi vážně pořád nechápeš co? Heather on tě miluje, možná poprví v životě někoho miluje tak jako teď tebe, a tobě taky nejni lhostejnej tak proč pořád tohle děláš?" naštvaně vstane a začne rozmachovat rukama a naštvaně přecházet po pokoji "Tome.... prostě to nejde..... nikdy bych s nim nemohla bejt" tim ho zjevně naštvu ještě víc "ale proč? Copak ti něco brání?" nechápu kde se to v něšm bere, bála sem se všeho a teď je to fakt jak kdyby nám chtěl pomoct "jo brání mi něco...." řeknu potichu ale jinak si to hodlám nechat pro sebe, nemusí hned vědět celej můj životopis "co?" trvá si jako vždycky na svim "to nejni tvoje věc" ohradim se na něj "tak fain, tak když to teda nejni moe věc tak nazdar" bouchne dveřma běží někam pryč. Sice sem tuhle situaci nechtěla vyvolat ale když už se to stalo teď nahonem nebudu nic napravovat, nevadí mi že sem sama, sem za to ráda. Natáhnu se na postel a pomalu usínám.

RÁNO
Všechno mě bolí nechce se mi ni vilejzat, ikdyž vim že musim, musim se omluvit Tomovi. Nebylo správný jak sem se chovala a v noci sem měla krásnej sen. O mě a Billovi, trochu se mi to v hlavě vijasnilo, ale pořád si nejsem ničim jistá, Francii zatim odkládám. Je to můj úložnej plán. Když se vyhrabu z postele zjistim že sem v tom v čem se včera byla celej den, ježiš já se sama sobě skoro hnusim. Rychle vlezu pod sprchu, všechnu špínu, blbí nápady, smrtící náladu i nakažlivou tvrdohlavost se mi podařilo ze sebe spláchnout, tak plná energie a poměrně dobrý nálady vylezu, hodim na sebe suproví hadříky (jasně že hopácký) a razim si to k sousedům. Dole mě nikdo nezdržuje, tak rovnou vylezu z baráku a sebejistě si kráčim naproti přes ulici. Zazvonim, a trochu mi ta sebejistota odchází, pořád jí mam ještě docela dost, tak snad mě neopustí, snad mi ale otevře Tom. "Ahoj" vykoukne někdo z branky, poznám starší paní, to bude určitě kluků máma "dobrý den, já sem přišla za Tomem "zdvořile se snažim mluvit tou svojí njelepší němčinou, abych udělala dojem "ty si asi ta dívka od sousedů" usmje se a pootevře víc dveře branky "jo, to sem" usměju se, doufám že to nepoznala jenom podle toho jak mluvim "je tedy Tom doma?" trochu už na ní naléhám, nebaví mě ady stát a kecat se 40- nicí sice je v pohodě, ale v první řadě mam teď Toma "jo, v pokoji" otevře dveře dokořán abych mohla projít "koukám že si s Tomem asi dost rozumíš co?" rozesměje se když projdu kolem ní a ona nějakym záhadnym způsobem až teď všimne že sem hopačka, pousměju se a pokračuju dál do baráku a rovnou si to namířim k němu do pokoje. "Ahoj" boucnu dveřma, ikdyž nechtěně má otevřený dveře a zjevně je na balkoně, teda slyšim jak si s někym povídá, doufám že jenom mobilizuje. "Čau co tu děláš?" vyvalí na mě oči, když se oběvim na tom balkoně, pro mojí smůlu am je i Bill "já...no...potřebuju s tebou mlvit... o tom včerejšku" zrudnu jak rajče v obličeji a radši jí sklopim dolu "jo... aha... no...tak...jo" vykoktá ze sebe a usměje se, nevm jak mu to mam asi řikat před Billem to fakt moc nedomysleli, nebo spíš já ne, nedoufala sem že si tu bude opřenej o zábradlí stát a čumět do země "já...no... radši jenom ve dvou" řeknu potichu a podívám se na Billa, ten se jenom zatváří jako by to čekal sebere se a pomalim krokem de pryč.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama