....vrazim do pokoje a všechno co nesu vyklopim na stůl, zrovna lehký to nejni a mě nějak bolej svali v rukou. "Kdes byla tak dlouho?" vezme si jednu plechovku Bill "nejdřřív sem hledala skleničky a pak mi Tom ukazoval jeden článek" řeknu sice pravdu ale tak aby ho to uspokojilo a dál s euž nemusel ptát, jenže on jenom sklopí hlavu a řekne něco jako "hmm" a skoumá tu svojí plechovku "děje se něco?" nechápu jeho chování, sednu si zas na postel a pozoruju jeho ruku jak se snaží otevřít tu plechovku "tak co se děje?" dotírám se znova, co s nim je minule byl prima a teď si to tak zkazil "co? Já totiž ta plecovka...nechci si zlomit nehet" začne se zas usmívat a kouknese na mě, ikdyž moc věrně to nevipadá "tak mi jí dej" zvednu ruku a on mi jí podá, otevřu jí a zas mu jí podám "dik" sklopí zas hlavu a přes vlasy mu nejni moc vidět do obličeje "hee fakt se nic neděje?" zkoumám přes ty jeho vlasy jak by se asi moch tvářit, zdá se mi na něj furt něco divnýho, třeba si to ani on nepřizná, co já vym,do hlavy mu nevidim "všechno v pohodě" nezvedne ani hlavu takže furt nevidim jeho výraz. "Tak ok" nebudu se v tom už patlat astejně by to nemělo cenu "hee Hetah, ty si odkaď že máš takovu divnou výslovnost?" popví sem ráda že tu je s náma snad, asi pochopila že by bylo dost hroboví ticho tak si začnem zřejmě povídat o mojí výslovnosti "z Paříže, z Oustdy" obrátim se s měrem kní a pořádně si jí prohlídnu- poprví předtim sem sí jí ani tak moc nevšímala, je docela hezká má hnědý vlasy a modrý oči- taková ta normální, průměrná holka ale je fakt hezká hezky se usmívá kdybych já se uměla smát, jej to by bylo něco svátečního. "Já sem ve Francii byla zatim jenom jednou a to sem si to ještě ani nestihla moc projít, taková rychlovka" možná že bude i milá, nevim proč se mi zezačátku moc nezalíbila, doufám že jí ještě líp poznám "mno v Paříži je hodně krásnej památek ale stačí ti na ně tejden akže po 16 letech se tam začneš nudit, já už teď vůbec nechápu jak může někomu připadat paříž úžasná? Ale je to věc názoru určitě nebudu pomlouvat zemi kde sem se narodila" s¨pustim s vyprávěnim, taky si všimnu že Bill už zvednul hlavu a kouká se na nás "jo to určitě, ale stejně kde ti to připadá hezčí ve Francii nebo tady v Německu?" tak timhle mě trochu zaskočila něčekala sem že by se na to moch někdo ptát, ale budiš asi se s naží bejt milá. "Mno v Německu sem sotva4 dny a zatim sem nevytáhla paty z tohodle městečka takže ještě fakt nevim" pokrčim rameny a podívám se na Billa, vypadá dost skaleně asi by si měl jít lehnout, předtim sem si toho ani tak moc nevšimla má ale dost oteklí oči asi dlouho nespal "hele Bille jestli si chceš jít už lehnout kdyžně to řekni, docela už na to vypadáš" pousměju se na něj, on jenom kejvne a dál nevnímá "tak já bych asi už měla jít" zvednu se a čekám na jejich reakce "mno já tady asi dneska budu spát ne?" podívá se Tess na Billa, to bych dokázala pochopit jestli je z Hamburku nepojede přece v 10 hodin domu. "Jo určitě" usměje se na ní a zvedne se ke mě "fak už chceš jít?"smutně se na mě podívá "mno nechci optěžovat hvězdy, a navíc fakt to potřebuješ" usměju se na něj ale on se jenom zaskočeně zamračí "jak výš že sme slavný?" kroutí překvapeně hlavou-. jak už je jeho zvykem "mno to byl ten článek co mi Tom ukazovat" "jako o nás?" pořád mě nechápe ale už se z toho trochu zpamatovává "jo páč sem se ho ptala kdo z vás dvou je starší a von mi řek že ste dvojčata a ještě něco o tom že sem nevzdělaná a že bych to měla vědět, to sem nepobrala zas já tak sem so ho furt vyptávala a on mi dal noviny abych si tam našla nějakej článek a fakt to tam bylo, myslim že sou ještě v kuchyni" zase to zdlouhaví vysvětlování, to by mi šlo:D nejlépe ze všeho "aha, si s tomem nějak rozumíte co?" trochu se usmívá ale do očí se mi nekouká- krouží s nima po celim pokoji a já jako bych byla jenom něco čeho se potřebuje zbavit. "Jo docela jo, je to hopák, a máme toho hodně společnýho" už mě to nudí takovej výslech, pane bože "hee asi bych už měla jít, ještě se za nim musim stavit, mu říct jak dopad hitler v druhý světoví" řeknu to naschvál abych ho tay trochu naštvala, pže jemu se podařilo mě totálně "dobře" otočí se a já poznám že už fakt nejsem výtaná, vyjdu z pokoje a zamířim si to k Tomovi. "Co tak sám?" bafnu na něj zezadu, sedí u vokna a buďto si něco čte nebo něco dělá, to nepoznám, každopádně se mě hodně lek a to sem neuvěřitelně potěšená "co tu děláš?" přitáhne si mě k sobě tak si na něj sednu "to je zakázané k tobě chodit nebo co?" směju se a on se na mě jenom usmívá "vůbec, jenom sem myslel že budeš u bráchy" různě si hraje s mejma prstama, asi ho to baví "tyjo to je porví co si neřek Bill ale brácha" udělám na něj obdivnej obličejk a zas se začnu smát "no vidíš to je zážitek co" začne dělat různý xichty "nech toho" plácnu ho přes rameno, pže je k mojí ruce nejblíž "tak mi nějak zabraň" dělá ještě větší xichty "jo tak když chceš" řeknu a přilícnu se k němu, zřejmě to přesně čekal pže se nezdál vůbec překvapenej, spíš naopak hned vzal iniciativu do svejch rukou. "Seš chytrá holka" udělá zas takovího xichta že se začnu nahlas tlemit "a taky dost vytlemená" dodá trochu potišejš, to mě rozesmívá ještě víc.
*****TOM*****
Jej, tak to je něco, ta holka se bude asi tlemit ještě dlouho:D ale sem rád že tu je se mnou, je tak krásná, milá a ftipná až to nejni možný, ikdyby to nebyla hoperka ale byla prostě taková jaká je by se mi asi hodně líbila. "Skončíš někdy?" divim se jak dlouho jí to vydrží "achjo" vzdychnu si a radši jí zas začnu líbat, ona se hned ale odcukne a začne se ještě víc tlemit, to už fakt nemůžu a tlemim se taky. To nemůže bejt ani možný tohle:D "Heey...řekni ještě...něco" vykoktá ze sebe mezi svejma výtlemama "a co?" zatvářim se takovim tim kriplickym xichtem a aniž bych to čekal s ezačne tlemit ještě víc "ty se mi fakt zdáš" řeknu si pro sebe a opřu si hlavu o ořerátko židle, to jí ale donutí se přestat smát asi, teď na mě neutrálně kouká a já nevim co říct, ona zjevně taky, takže na sebe teď čumíme a mlčíme.....