Čas na novej začátek.. nebo ne?? -10.díl

29. března 2009 v 16:11 | Verýs |  Čas na novej začátek.. nebo ne??
..zbytek hry, sem se už nezvedla. Tom am zůstal sedět se mnou, ikdyž nedával sebevíc najevo než já že si je mojí přítomnosti vědom. Já sem pozorovala, jak střílí očima k Patrikova, občas se ohlíd na mojí nahu, a pak zas koukal jak všichni hrajou..
Moje noha.. no, nevipadá to vůbec dobře.. je to modrý, nejmíň 3x větší než je normální velikost a holí to jak čert, když se pokusim s ní pohlout.. x((

"Smi, pučim ti berle, ale slib mi že s tim pudeš k doktorovi.. nehodlám stratit jednu hráčku jenom proto že jí upadla noha.." možná že můj mzek už nereagoval na vtipy jako předtim.. nebo to byl doopravd ytak trapnej pokus, jak se mi zdál..
"Jo, díky" usmála sem se na trenéra.. nade mnou teď stáli Patrik kterej mě ochranitelsky držel kolem pasu, abych nespadla a z druhý strany Tom, kterej nasraně pozoroval Patrika a mě..
"Dojdu ti pro věci, vydržíš tu chvilku stát aniž by sis něco udělala?" pousmál se na mě Patrik , zjevně mu připadám vtipná, když nedokážu udržet dovnováhu..
"No dyštak, si tu prostě sednu a počkám na autobus" řekla sem tak aby to vypadalo naoko uraženě, ale doopravdy se mě to docela dotklo..!!
"Teda vám to tak sluší" řek tom když byl už Patrik 100% z doslechu tim svym kyselim hlasem, kterym mi vždycky jenom nadával..!!
"A co je tobě po tom?" nasraně sem se na něj podívala..
"Naštěstí nic" otočil se a byl na odchodu, jenže já sem ho ještě chtěla bychtnout a zeptat se ho, jenže jedinej problém na kterej sem zapoměla byla moje noha, takže em zakolísala, abych na ní nedopadla a spadla přímo na Toma, kterej se naštěstí včas otočil, aby mě v čas chytil..
"No tohle" řek tak potichu že sem si nebyla jistá jestli to je vůbec určený i pro moje uši..
"ehm.. sorry, ale ještě se tě chci na něco zeptat" andílkovsky sem se na něj podívala, a překvapená že se taky začal usmívat sem začala..
"Asi nevydržim čekat dokavaď se Bill rozhodne mě zasvětit do jeho blbí nálady.. potřebuju vědět co s nim je.. už jenom kui mí zvědavosti.." nejsem si jisá jestli pochopil každou část mého proslovu, ale kývnul.. a pomoh mi posavit se na nohy..!
"I kdybych vědět že to nikoho nenaštve že ti to řek nu, ještě to nikomu řikat nesmíme- to je taky hlavní důvod proč to ještě nevíš.. od Billa" jeho výraz mě zmát, tvářil se spíš smutně než výsměšně jak bych čekala..
"vy to řikat nesmíte?" opakovala sem šokovaně jeho slova, a sledovala jak se jeho obličej mění ve výraz kterej řikal že prozradil mnohem víc než chtěl..
"..ne.." sklopil hlavu k zemi ale rukou mě pořád podpíral kolem pasu- neřikám že to bylo nepříjemný, ale zrovna u něj??
"sakra! Pust mě!" zasičela sem skrz zuby, když sem zahlídlaPatrikovou hlavu jak se blíží.. hned mě poslech, ale stejně si myslim že to Patrik viděl. Takže Tom se hned vypařil pořád s omluvnym výrazem ve tváři.

***********VEČER********
"Kurva.. áááá.. nešahej na mě už ty psychopate!!" řvu na celej barák, když mi ten mámi ,,zázračnej,, přítel snaží ošetřit nohu..
"Smi, chovej se slušně..!" napomenula mě máma, která se mu nakláněla přes rameno, aby jí náhoduou něco neniklo!
"Tak ať na mě ten patolog přestane..ááá, do píče.. šahat" řvalasem bolestí když mi začal s tou nohou kroutit...
"To je na němocnici" promluvil poprví za tu dobu, ikdyž nadávek z mí strany si vysleh docela dost..
"COŽE?? Nemocnici, to určitě.. si se zbláznil ne?" nemocnice rovnáse doktoři, doktoři rovná se jehly.. ikdyž nevim jestli na zlomený nohy se taky používaj nějaký ,usňadlovadla, ?!
"Kdybys přestala vyvádět, už mě z tebe bolí vážně hlava! " vražedně se na mě zamračil, pak se zas otočil na mamku, která se tvířila z jakýhokoliv důvodu rozpačitě..
"Když já nevim.. zrovna se mi to moc nehodí..! Za hodinu mam ečeři se šéfkou a víš jak dlouho to tam vždycky trvá" zamračila se na mojí nohu, ale yslim že sem měla vyhráno, když máma nemůžu, nemůžu ani já.. to to radši vydržim..!!
"Opravdu tam musíš?" naštěstí sem mu neviděla do obličeje a tak neviděla ani jeho výraz, ae stejně by mě zajímalo na co myslí?
"Jo" řekla máma neoblomě.. to je jasný. pro mojí mámu byla kariéra vždycky víc než její vlastní (ikdyž nechtěla) dcera !!
"Tak to neva, vezmu jí tam sám.. a aspoň dohlídnu aby byla v dobrých rukou" to snad neni pravda.. co si vo sobě myslí?? =O
"Já nechci..!" ječela sem cestou do auta..
"To přežiješ!" řek schválně nahlas před mámou.. :!
"Nemysli si že ti za to budu vděčná.. mího tátu mi nikdo nenahradí!" řekla sem naopak potichu, aby mě neslyšela máma.. zas by měla přednášku na téma můj táta...

********UŽ V NEMOCNICI*******
"Tak co s tim mam?" byla sem už docela nevrlá.. asi 2 hodiny sme se ptácelí po eclim špitálu. A ještě ke všemu tam nebylo nic co by mě mohlo doopravdy zabavit.. tak sem myslela.. na Billa, Terry, Patrika, Sam... a Toma! V poslední době se ty averze mezi mnou a nim vírazně zmírnili.. ale nechápu co za tim stojí.. a co je ta záhadná věc kteru nesměj vyzradit, a která trápí jenom Billa a Tom je z toho očividně happy.. ??
"Dvojtá zlomenina!" odpovědět doktor na mojí otázku, a tak mě vytrh z přemýšlení..
"Cože?" vyhrkla se ze sebe.. ikdyž odpoevěď se dostavila hned.. první musela bejt z toho mího samotnýho pádu ta druhá z toho jak na mě Tom dupnul..
"To bystě měla vědět sama co ste dělala" odpovědět docela už nevrle doktor..
"Tak pardon.. to mi to dáte jako do sádry?" představa mě v tý šílenosti se mi vůbec nelíbila, zvlášť ne v zápasovym období..!!
"Ještě nějakou chvíli si tu pobudete..!" řek doktor usměvavě, jak si někdo moch myslet že doktoři sou vůbec lidi..? Já si to nemyslim už od svejch 8 let..! A to moje fobie z doktorů pořád roste víc a víc.. !!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama