close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Čas na novej začátek.. nebo ne?? -6.díl

29. března 2009 v 16:08 | Verýs |  Čas na novej začátek.. nebo ne??
...Možná překonávám sama sebe, ale z dnešního večera si vůbec nic nedělám.. obvykle vyšiluju už 4 hodiny předem, a teď? V klidu sem si udělala úkoly a teď se nenuceně válim na posteli.. vždyť du proboha na rande s nejhezčim klukem (asi) v celim městě- měla bych bejt aspoň šťastná, když už ne z toho že se mi dostalo té pocty, tak aspoň z toho že se to stejně dřív nebo později dozví blbeček Tom a na jeho reakci bych se normálně těšila na víc než cokoliv jinýho- aby ne taková skvělá šance jak ho vytočit.. fak sem už paranoidní.. nebo mi možná jenom hrabe z Německa, kde sou ty časy když sme bydlely jako rodina v našem krásnym malim baráčku kousek za Miami.. x(

"Smi, můžu?" strčí mi hlavu do dveří máma..
"Když už seš tady.." pokrčim rameny, pořád sem jí ještě neodpustila, a ještě hodně dlouho to nehodlám dělat..
"Vym, že seš na mě naštvaná, a ráda bych si o tom s tebou promluvila.. ale máš tu Billa" trochu mě zaskočila, vždycky se vehementně bránila tomu že by sme mohly diskutovat o jejích chlapech..
"Fajn.." zvednu se a du do haly otevřít Billovi...

"Čus" usměje se na mě, když dorazim ke dveřim..
"Zdar.." nevesele se usměju... "otevřela ti máma" dodala sem udiveně
"Jo taky sem se divil.." pořád u něj převládá ten krásnej, zářivej úsměv..
"no tak dem ke mě" otočim se s Billem v patách se vydám do pokoje.
Pro moje štěstí zjistim že tam máma už nestraší...
"Řekneš mi co se děje? Nebo si to mam nějakym zvůsobem zkusit domyslet?" zaskočená se k němu otočim, už se stihl uvelebit u mě na posteli..
"Nevim jestli se mi o tom chce mluvit" přiznám popravdě, s nim je tak lehký mluvit vždycky pravdu
"A kvůli tomu si nebyla na tý párty před 2 dny?" ta párty no.. uplně sem na ní zapoměla, to byl ten den kterej sem strávila se Sam... SAKRA !
"No neslíbila sem že přídu" pokusim se o úsměv, ale z jeho výrazu vyčtu že mi to nezbaští, zná mě až moc dobře..
"Terry tam byla, a Erik taky.." řekne trochu přiškrceně, já se nepřestávám na něj udiveně dívat..
"A co mi je do Erika?" vychrlim trochu moc jedovatě "stejně už spolu nechodíme tak co" dodám rychle..
"Jo to je fak.. dneska deš s tam tim že jo.." zdá se že stejně jako já ještě nezná jeho méno, a přes to oba víme přesně o koho de..
"Jo.." zamračim se, už bych měla cítit nějakou reakci na dnešní večer, ale pořád sem ještě poměrně klidná..
Strávíme hezkou chvilku jenom tim že oba si přemejšlíme, nikdy mi to nevadilo, já sem vždycky byla taková že sem moc upovídaná nebyla- ale když na to příde dokážu bejt pořádná mluvka.. a Bill je prostě takovej že pořád o něčem přemejšlí, málokdy odhadnu co by to mohlo bejt- i podle jeho výrazů- ale prostě sme takoví... 2 věc co máme společnou.. x)

"Co se ti líbí víc Decode nebo Full Moon" zamyšleně najednou zvedne hlavu- jestli celou dobu přemejšlel která písnička z new cd Twilight je lepší, tak už fak ty jeho myšlenkoví pochody ani chápat nechci..
"Nevim- Decode je skvělá, výš že Paramore miluju.. ale Full Moon má něco do sebe, je to takoví prostý- vesnický.. nevim, obě sou super" pokrčim rameny..
"Takže komu bys dala přednost? The Black Ghosts nebo Paramore..?" pozvedne zvědavě jedno obočí..
"Má tahle konverzace nějakej smysl.." snažim s ho odvést od tématu, rozhodování e moje slabá stránka a ikdyž de o takovou blbost, asi bych to dlouho zvažovala..
"Jo, má to pro mě smysl, tak co? Paramore nebo The Black Ghosts?" tak to ho asi už neodradim..
"Nevim, třeba Green Day, jestli na tom záleží" vypálim ze sebe jméno první kapely kerá se mi líbí a přišla mi na jazyk..
"Hmm" zas se ponořil do svího myšlení.. zjevně to je pro něj fak důležitý.. x))
Nějakou chvíli zas mlčíme každej ponořenej do svejch myšlenek, já čumim na něj on čumí z vokna a vlastně si ani neuvědomujem že nic neděláme- a přesto se nenudíme..
"Za chvíli bude šest tak se du připravit, počkáš tu chvíli že o?" omluvně se na něj podívám že ho tu hodlám nechat samotnýho, ikdyž vym že on si vždycky vystačí sám..
"jo, v poho.." zářivě se na mě usměje tim jeho pohledem kterej mě hřeje u srdce a u kterýho se nedá ani pochybovat že neni upřímnej..
"15 minut" usměju se a zmyzim v koupelně..

Rychle se vysprchuju, splnim základní hygienu, vysušim vlasy- vyžehlim a pak se jenom už namaluju.. nic víc za potřebí nemam, zas tak z toho unešená nejsem abych strávila celej den v koupelně ;) Stejně budu mít zas dilema co si vezmu na sebe- to to vyváží.. xD
"Sem tu" vlezu zas do pokoje, pro moje nemalí překvapení se Bill téměř ani nepohnul, zvednu ke mě hlavu a hned jí zas sklopil spátky...
"Už výš co si vezmeš na sebe?" zašklebí se na mě po chvíli, kdy už bezradně stojim před skříní a čumim co tak by bylo ,vhodné,
"Ještě ty mě znervozňuj" naoko se na něj naštvu...
"Vem si ty šmouloví.." asi zahlíd že si vybírám kalhoty a z mojí pestrý nabítky se nikdy nedokážu rozhodnout jaký si mam vzít..
"proč zrovna ty?" překvapeně se na něj podívám, že je ochotnej se zapojit do mího uspořádanýho chaosu..x)
"no.." pokrčil rameny "nejvíc se mi v nich líbíš" už se na mě zas nedíval, upřeně si pozoroval ruce, a myslim že nebylo učel jak se drobně začervenal v obličeji
"aha" vyhrkla sem zaraženě-překvapeně-a šokovaně zároveň ze sebe..
Když si uvědomim že z něj asi už nic nevyjde, otočim se zas ke skříni vytáhnu ty kalhoty a poožim si je na poslet vedle něj...


od autorky- heh, omlouvám s ezatim s eještě nic moc neděje, ale sibuju že brzo se to změní, už na tom pracuju.. =O*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama