****PO TEJDNU****
"To byla ale nuda!" přisedla si k mímu prázdnýmu stolu Terry, už je to dost dlouho co sem se naposledy snažila někoho poslouchat..
Se Sam se nebavim, ani se mi neobtěžovala něco vysvětlit (ikdyž sem doufala že to bude ona) ale ne.. jenom řekla něco v tom smyslu že nás má dost a od tý doby se mi vyhýbá jak čert kříže..
Bill a Tom přestali chodit do školy.. plánujou nějaký turné. S Tomem sem nemluvila, já mu nanapsala a on mě taky ne.. a Bill mi už asi 1000x volal ale já to vždycky nechala, ať si teď nechá ty svoje výčitky.. ty mi su hodně platný..
Takle se naše parta rozpadla, jediná kdo mi zbyl je Terry a ta mě má taky už plný zuby.. většinu konverzace si musí obstarávat sama, takže sem se ani nedivila když se začla bavit s holkama z vedlejší třídy.. x(
Kdybych aspoň měla na něco náladu, ale ne.. většinou nevnímám sví okolí, prostě vypnu.. nikoho neposlouchám, a tvářim se neviditelně..
"Máš na dnešek nějakej plán?" zeptala se najednou Terry, myslela sem si že si už zvykla že většinu volnýho teď trávim tak že ležim domaschoulená a bulim do polštáře..
Nepřítomně sem teda zavrtěla hlavou, aniž bych spouštěla oči z nedotčenýho tácu pode mnou..
"Bill by tě rád viděl.. dneska odlítaj, chce se rozloučit.. akorát že ty mu to nebereš, tak mě poprosil abych ti to vzkázala" tohle už bylo trochu zajímavější než všechny ty nesmysli co do mě hustila celej tejden a před kterejma sem se obraně skryla ignorací..
"Kam?" můj hlas zněl tak ochraptile že sem se sama musela zamyslet s kym sem naposled mluvila.. hned sem tu vzpomínku ale zabudila, vyvolala mi náhlou křeč v břiše.. jako vždycky když sem myslela na Toma.. x(
"pá-á-á-ni" vydechla Terry v dojmu že sem se probudila a zase začnu bejt ta stará Smi.. ale to mi nehrozí, už nikdy nebudu jako dřív.. už nikdy nenajdu svojí desetinu.. nikoho takovího..
"já za nima jedu na letiště, tak pojedeš se mnou?" Terry na tváři zazářil tak krásnej úsměv že sem v tu chvíli nemyslela ani na Toma.. ani na Billa.. ani na tu bolest kterou způsobí že je ještě uvidim.. jenom sem přikývla..
Zbytek dne sem nějak přetrpěla, šetřila jsem si všechnu bolest a lítost na dobu kdy bude nutná.. spíš nezbytná. Vym moc dobře že to příjde, až je uvidim, zářit, že konečně dostali to co vždycky chtěli.. být celosvětově slavní.. obdivovaní.. a na starý přátele můžou klidně zapomenou, když budou tak slavní aby měli plno přátel, kteří si to zaslouží mnohem víc než já.. x((
Doma sem si hodila tašku do pokoje a pro mámu nečekaně sem namířila zas pryč..
"Už je ti líp?" vykoukla z pokoje, na tváři měla taky šťastnej pohled..
"Bude hůř!" řekla sem potichu.. nepotřebovala překlad
"Dávej pozor na tu nohu.." podívala sem se k zemi na svojí stále osádrovanou nohu a zašklebila sem se ještě víc..
Nic sem jí neodpověděla a šla sem před dům, kde na mě už čekala Terry a její táta, kterej nás odveze na letiště..
Bez pronesení jakýho koliv slova sem si nasedla dozadu a nechala tak Terry aby si mohla vepředu povídat s jejim tátou. Koukala sem se z okýnka a snažim se vypustit to co mě teď bude čekat.. je to spávné.. vym že to je správné.. ale něco v hlavě mě pořád zasrašovalo. Hrozilo mi že jestli ihned něco neudělám , budu trpět mnohem vic něž kdy ve svym životě..
"Hey Smi, sme tu" vyskočila Terry z auta a já se pomalu šourala za ní.. šla docela rychle na svoje obvyklí tempo. Věděla přesně kam de tak sem se držela přesně na 10 kroků od ní..
Jako prvního sem uviděla Billa. Jeho černý vlasy byili téměř nepřehlédnutelný.. Terry se ve stejnou chvíli jako já se zastavila rozběhla k němu. Viděla sem jak se začal usmívat, i když sem neviděla jeho výraz předtim.. dlouze se na místě objímali, já stála jak přimražená na místě a čekala.. čekala sem až se země rozestoupí a já se budu moct propadnout do země.. x(
Po chvíli se od sebe pustili, Terry mu něco řekla a on jenom kejvnul.. pak se on zeptal na něco jí a najednou oba střelili očima směrem ke mě.. ještě něco si rychle řekli, pak se Terry vydala kousek dál a Bill šel naproti mě.
Chtěla sem mu jít naproti, obejmout ho a říct jak moc mě to všechno mrzí.. ale nedokázala sem se odlepit z místa..
Když ke mě došel, hned mě obejmul.. chvíli sem váhala.. pak sem ho taky objala.. tak pěvně jako kdybych ho měla mít navždy u sebe.. taky sem si všimla že už nestojim na zemi, byl tak vysokej že mě vyzved do vzduchu.. nijak mi to nevadilo, opřela sem se hlavu o jeho rameno a nechala sem tu chvíli plynout..
"Achjo Smíšku" povzdech si že mě to donutilo se na něj podívat. Když viděl můj pohled váhavě mě zas položil na zem a smutně se na mě díval. Přemítala sem co ho tak rozesmutnilo, a pak mi to došlo.. už nějakou chvíli mě v očích pálili slzy, ale předtim sem si toho ještě nevšimla..
"Řekni mi proč? Proč to zašlo tak daleko? Proč sm ohrozili naše přátelství takovou silou?" můj hlas se při každym proč zlomil.. zase mě objal, tentokrát mě nechal na zemi, byl to ten tip utišujícího objetí. Až když mě začal hladit po vlasek, uvědomila sem si že zas brečim.. ani nevim proč?
"Ani nevíš jak je mi to líto, ale ty sis nenechala nic vysvětlit, myslela sem že výš o co jde, ale ty výš jenom to co ti řekla S-"
"Počkej, nechci tuhle chvíli zkazit tim že budem myslet na Sam.. s tou je konec, stejně jako s Tomem, tak to je.. nechci na to myslet" proč to musí kazit.. moje první položená otázka byla spíš řečnická, nedoufala sem že by se o tom rozpovídal..
"Ale s Tomem by sis stejně měla promluvit.." necítila sem v jeho hlasu jistotu, spíš osten bolesti.. bolesti kterou sem měla trpět jenom já!
Poprví za tu dobu sem se ale přes Billovou paži rozhlédla, viděla sem Terriina záda.. ale Toma nikde, hned sem se zas otočila.. to sem přece nechtěla .. vidět ho!! I když sem předpokládala že to bude nezbytně nutné, jak vidim tak neni.. a tak to taky zůstane.. !
"Nechme toho.." zašeptala sem. Na tohle fak asi nemam dost potřebný síli.. x( bohužel..
"Stejně sem rád že si tady.." jak se tak na mě díval došlo mi že sem zrůda.. opravdová zrůda.. neměla sem vůbec s tim začínat. Měla sem mlčet.. neměla sem mu kazit náladu.. to ode mě nebylo vůbec hezký. Nemam právo na někoho uvrhovat vlastní vinnu když je to jenom MOJE vina za to co všechno sem způsobila..
"jo já taky" zachraptěla sem a opřela si čelo o jeho paži..
"BUdu ti volat! Slibuju.." přesně tohle byla další věc kterou sem nechtěla. Billoví sliby..
"To je dobrý.. pochopim to" nehodlala sem se na něj podívat, ta slova byla pro mě víc než bolestná.
"Cože? Já ale CHCI. Nesmíme dopustit aby se pokazilo naše přátelství. Nikdy sem to tak nechtěl, co myslíš že stálo za tou mojí blbou náladou?" no jo.. teď mi to až docvaklo, ale na mim postavení to vůbec nic neměnilo.
"To sis teda vybral tu správnou.. prosimtě Bille, vždyť já kolem sebe jenom všechno ničim. Každýmu kolem sebe jenom ubližuju.. nezasloužim si někoho jako seš ty!" odtáhla se se od něj takže semm byli od sebe na vzdálenost 2 kroků, a smutně si zírali do očí.
"Smi, mluvíš teď o mě nebo Tomovi?" už sem chtěla ze sebe vyhrknout že samozřejmě že de o něj.. ale rychle sem to zas spolkla. Uvědomila sem si že nevim, byla to určený pro Billa ale o kom to bylo už nevim.
"Tom to nevnímá jako já.." podle jeho novího výrazu sem poznala že nepotřebuje překlad..
"Ani nevíš co řikáš" jeho šepot mě donutil se k němu ještě o krok přisunout..
"Ale jo Bille, vym a neřikej mi co si mam mysle tprosimtě, výš jak to nenávidim" zmateně se na mě podíval, ale pak mávnul rukou a to rozhodlo o tom že to už je stejně jedno..
Každý z nás tak či onak aspoň raz tvárou v tvár s akciami, ktoré sľubujú veľké ocenenie - televízory, autá, chladničky alebo iPhone6. Ale je to naozaj - získať zdarma iPhone? Podrobnosti WEB