Nenávidim celej svět 1.díl

2. června 2009 v 22:25 | Verýs |  Nenávidim celej svět!
"Kurňa mámo. Já tady žádnýho mrňavího usmrkance nechcu!" řvu přes chodbu na máti..

"Neni to žádnej mrňous, je jenom o pár měsíců mladší než ty myslim!" stála si zas na svym máti..

"A ty nevíš že holky dospívaj rychleji než kluci? Takže pár měsíců se rovná pár let! A já tady nebudu nějakýmu debílkovi utírat sopel!" w.o.w tohle bych si měla zapsat, kdyby mi zas chtěla hodit na hlavu nějakýho smrada. Taková chytrá věta.. hmm.. ani nevim kde se to ve mě bere.. xD

"Tak a už tě mam plný zuby. Stejně na tom nic nezměníš! Všechno je to domluvený, a ty toho jejího syna prostě hlídat budeš!"

"Nebo co?" řekla sem sladce a co nejsilněji sem bouchla s dveřma od svího pokoje..

V pokoji sem se natáhla na postel a do uší si na plný grády pustila písničky..

No asi bych se vám měla představit. Takže jmenuju se Emily. Kámoši mi řikaj Em a ti nejlepší maj tu čest mi řikat Lily, protože to absolutně nenávidim! No je mi 16 a žiju si -jak ste už měli čest poznat- s matkou v Německý republice x) Samo že otce mam, ale nikdy bych k němu asi nešla, to jenom vždycky hrozim matce že se seberu a odjedu k němu. Ale radši budu trpět u matky než u toho věšně sfetlího alkoholika, kterej má bejt můj otec !

Po nějaký chvíli mě přestala i ta muzika bavit. Tak sem otevřela okno a šla ven (mam pokoj v přízemí) oknem sem šla protože to je kratší, jinak bych musela procházet celej náš barák a na to sem moc líná a myslim že nemam už sílu se hádat s máti! x//

Tak sem se chvilku toulala venku, procházela se ulicema a načumovala do různejch klubů jestli tam někoho nezaznamenám.

Asi po 2 hodinách mě to už omrzelo, byla mi zima a chtělo se mi hrozně spát.. tak sem se sebrala a pádila domu. Jestli matka už zjistila že sem prchla tak jí nejspíš trefí šlak, protože dneska má přijet ta její kámoška s tim synkem a já ho mam celej ten měsíc prázdnin hlídat, aby si matka mohla jet na dovolenou- už s zmyňovanou kámoškou- x((

Když sem dorazila k domu, chtěla sem zase vlízt oknem, ale před našim barákem stálo nějaký auto a to mě vyrazilo z kolejí na tolik že sem zapoměla že to bude asi ta mámi kámoška a prostě sem vypla a šla dveřma.

"Emily? Kde si byla? Je skoro 11 večer a ty ani neřekneš kam deš?" vlítla hned máma do chodby. A ječela jak stará histerka- P.S. ona to už JE stará histerka.. ale teď jí muselo zcvoknout ještě víc..

"Klídek, nebo dostaneš infarkt!" vklídku sem si zouvala boty a jí se snažila věnovat jenom minimální pozornost..

"Takže budeš ještě drzá?" nasrala se ještě víc.. pchéé já tu svojí ,,milovanou maminku,, fakt dostávám.. ! !

"Já nejsem drzá, ale upřímná!" řekla sem už taky napruženě, načeš se z obýváku ozval nějakej smích a pár plesknutí..

"Co to jako má bejt?ů zeptala sem se debilně, protože mi hned nedošlo kdo to tam je !

Máti mě čapla a dokopala -jo doslova dokopala- do obýváku k tý ,,ctěný,, návštěvě!

"Simi, tohle je moje Emily.. Emily tohle je moje kamarádka ze školy Simon" u toho slova ,,kamarádka,, sem spolkla smích a radši poočku koukla na ty dvě polena co se roztahovali na gauči a zřejmě taky zadržovali smích.

"Jojo, dobrej!" řekla sem neochotně, už sem viděla ty uvítací rytuály.. brrr.. to fakt nee..
Se radši zdechuju k sobě do pokoje.. do postýýýlky.. míláááčka mího jedinýýho.. x))

"Počkej a na slušný chování si jako zapoměla nebo co?" chytla mě máti za rukáv.. proto sem se jí rychle vysmekla.. áá.. vlastní matka a šahá na mě.. :( to je pod pásovkaa.. :-!

"Asi sem ho ztratila po cestě!" pokrčila sem rameny a byla zas na odchodu, přece se nebudu pakovat s takovou sebrankou ?!!?

"Počkej ještě, jestli deš k sobě do pokoje, vem sebou i kluky!" -ZASE- mě zastavila máti..

"A to jako proč?" hnusně sem se na ní podívala a pak i na ty dva, který zrovna něco důůležitýho řešili.. asi se objesim.. boože pomoooooc.. !!

"Budou tady s tebou měsíc, a až odzetřka budou volný pokoje pro hosty!" MĚSÍC?? =O tohle má bejt ten jeden harant?? Asi bych si měla zopáknout základnu ale já ať počítám jak počítám sou prostě 2!!!!!!!!!!!!!!!

"To si ze mě děláš prdel ne? Řikala si jeden parchant a ne dvě polena!" ječela sem na ní.. mezitim sem se snažila rozpomenou odkaď já je vlastně znám..asi od nikaď.. ta máminá kámoška je u nás poprví takže i oni.. ale stejně ty xichty od někaď znám !

"Tak za a) přestaň mluvit sprostě a za b)uklidni se! Tak místo jednoho bodou dva! A hotovo, nebudu už o tom diskutovat. Zavěť je k sobě do pokoje a rozloš jim gauč!" teď si asi myslí že jí poslechnu.. i když trochu strachu z ní šlo, to se musí uznat...

"A já řikám že tady s těma tu měsíc nepřežiju!" bouchla sem se všema dveřma po cestě do svího pokoje kde sem se natáhla na postel a pustila si hifinu na plný koule. Zrovna mě nenapadlo nic víc inteligentního, než si sednout na parapet od okna a zapálit si cígo. Trochu sem u toho i zavspomínala jaký to bylo, když sme měli s mámou bezstarostnej vztah matky a dcery /asi tak v mejch 12 letech/ potom sem začla blbnout. Toulat se po nocích, dělat průsery ve škole a lepit se na takoví ty problémoví týpky, jenom abych jí diokázala jak sem dospělá a že jí k životu nepotřebuju.. a tak to je dodnes, i když teď už bych to vztah -matka dcera- rozhodně nenazvala x((

Zadívala sem se na černou oblohu a užívala si chvíli kdy sem sama a můžu volně přemejšlet o čemkoliv chci..

Ale jako skoro všechno hezký to jednou zkončí.. u mě to zkončilo zaklepáním na dveře. Tak sem to rychle típla a běžela otevřít...................
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama