Srpen 2009

Osobní hvězda- 47.díl KONEC

15. srpna 2009 v 0:52 | Verýs |  Osobní hvězda
"Poď veen" škemrala sem už skoro na kolenou.. Bill pořád, ale dělal že tam není, než aby opustit od ledničky..

"Jenom kousek.. slibujuuuuu" udělala sem smutný očíčka.. ty zabírav ždycky..
"Nebo mam jít říct Tomovi aby šel se mnou?" dala sem si ruce v bok a čekala co z něj vypadne.

"Fajn, počkej až ze sebe udělám zas člověka" nakvašeně se na mě podíval, zřejmě mu představa mě a Toma nabyla příjemná :D Ale stejně, kdyby se mnou nechtěl jít, šla bych dom.. byla to jenom taková málá lest :) Doufám že na mě není naštvanej

Zachvilku konečně dorazil, jako vždycky mu to ohromitelně slušelo a asi naštvanej taky není protože mi věnoval dlouhou pusinkuJ

Pak sme šly, byla už tma, takže sem ani moc nedávala pozor na cestu, Bill to tu zná přece jenom o hodně líp a s nim se přece neztratim..

"Kris, ty bys fakt šla s Tomem místo mě jo?" zeptal se mě Bill po nějaký chvíli. Zmateně sem se na něj podívala, protože sem tak nějak nechápala kam tim míří..

"Proč sis na to vzpoměl teď?"

"Nevim, vrtá mi to hlavou.." usmál se tim jeho okouzlujícim úsměvem..

"Aha.. já ti nevim hele, ale asi nešla.. protože od jistý doby miluju někoho jinýho, jemu nápadně podobnýho" šibalsky sem se usmála, neušlo mi jak se usmál když sem řekla to že ho miluju..

"Poď" chytnul mě zas za ruku a teď už trochu rychleji jsme někam šly. Slyšela jsme blízko řeku, mohla bejt tak 5-6 metrů od cesty, kde jsme šly, ale přes tmu nebyla černá voda ani vidět. Jenom slyšet..

"Bille, kam dem?" zas sem se zatvářila kriticky, když sme nabírali směr k vodě..

"Nebooj" usmál se a vzal mě do náruče až, když sem ucítila pevninu pod nohama odvážila sem se otevřít zas oči.. první co mi blesklo hlavou byl ostrov..náš ostrov, kde sme už tak dávno ležely a poslouchali písničky. Byla to krásná vzpomínka a tohle byl ten samej ostůvek..

"Tady na tom místě sem si snad poprví v životě uvědomil, že nejseš jen tak obyčejná holka, a doteď sem v tom byl hodně uhejbavej ale sem si jistej sám sebuo že to myslim 1oo%" začal rychle blábolit, vzpoměla sem si, že když je nervozní mluví až přehnaně rychle, aby to měl rychle za sebou..

"Co mi chceš říct?" zeptala sem se uvolněně a tak trochu sví nálady přenesla i na něj..

"že tě miluju, navždycky a to věř že se mě hned tak nezbavíš" objal mě kolem pasu a usmál se.. nevim jestli to on tak prožívá, ale to bylo poprví co mi řek že mě miluje.. uplně poprví a myslí to 1oo% vážně.. právě teď jsem ten nejštastnější člověk na planetě..

"Taky tě miluju..navždycky!" skočila sem mu kolem krku a krásně sme se políbily..
A to byl tedy konec mého příběhu, Billa miluju a nemam v úmyslu se ho nějak zbavovat. Mam štěstí že on mě taky miluje stejně jako já jeho.. J

*T*H*E* *E*N*D*

Osobní hvězda- 46.díl

15. srpna 2009 v 0:51 | Verýs |  Osobní hvězda
"Hele výš jak sme mluvily o tom hladu?" pohladil si bříško a já se zas začla smát..

"O tom TVYM hladu, já hlad nemam" zdůraznila sem..

"No jo vy tanečnice nemůžete jíst" řek aby mě naštval..

"VY zpěváci by ste zase měli být trochu odolní!" vrátila sem mu to..

"MY zpěváci můřeme jíst kolik chceme, protože je každýmu jedno jak vypadáme, ale jak zpíváme.. to vy tanečnice nemůžete" byla vidět, že jak se nad tim co zrovna řek trochu zamyslel došlo mu jakou blbost řek a oba sme se začly smát :D

"Zrovna ty máš co řikat anorektiku!" smála sem se pořád tý blbosti co řek :D:D

"Já a anorektik??" vykulil oči v nevěřícnym nesouhlasu..

"Se podívej jak si hubenej... ty kdybys neměl tak dobrý spalování tak bys byl jak bečka kolik toho sníte" smála sem se, objala ho rukama kolem pasu a udělala andělský očíčka..

"Můj starší bráška toho sežere víc" vytlemeně se hájil.. i když to je pravda, že Tom má ještě odolnější žaludek než Bill.. čož kdybych nevyděla na vlastní oči nevěřila bych kolik toho sou ty dva shopný zládovat :D

"Nevymlovej se.." udělala sem naoko přísnej obličej..

"Rozkaz paní učitelko" smál se.. a já taky

Ještě chvíli sme se jen tak procházeli, ale brzo to bylo nemožný, protože se nějakym zázračnym způsobem rozkřiklo že sme ve městě, ani nebudu řikat jak sem na ty fanynky žárlila, a některý byli fakt moc hezký. Ale nejvíc mě naštvala jedna, která za náma furt lezla a chtěla snad 1oo podpisů a pro kámošky.. skoro sem se neudržela a začla na ní ječet jestli má vůbec trocha studu. Ale nakonec jí odpálkoval Bill, tak sme se shodly že bude nejlepší když už pojedem dom..

"Proč nemáš svoje auto?" divila sem se na parkovišti, že nevidim tu jeho stříbrnou krásku..

"Došel benzín" jak pozemský.. pomyslela sem si :D

"A tohle je Toma?" divila sem se, Tomoví autíčko sem ještě neviděla, ale nechápu proč musej mít oba dva takoví káry, který já bych musela splácet celej zbytek života :D

"Jo, ten benzím má, protože furt jezdí jenom mojim" řek zamyšleně naštvaně..

"Ale prosimtě.." dala sem mu pusinku a jemu se zas objevil na obličeji ten krásnej úsměv, kterej prostě patří jenom k němu !

Osobní hvězda- 45.díl

15. srpna 2009 v 0:48 | Verýs |  Osobní hvězda
"Ahoj.. sem tu" volal mi Bill když sem zrovna vcházela do výtahu..

"Jo super, divim se žes to podle mího navigování našel:D Tak na mě počkej před vchodem ju?"

"Nejsi tak hrozná, čekám pa" a zavěsil. Já vyběhla z výtahu celá šťastná.. teda nevim z čeho, možná že sem ho neviděla 2 hodiny a děěsně se mi po něm stejskalo

"Ahoj Jasmin" umála sem se když sem odcházela na tu recepční.

"Ahoj" usmála se taky.. "těšim se příště" dodala ještě a mě docvaklo že chce ty autogramy.. no co můžu jí to zařídit dřív nebo později a třeba si moje mamka tim u jejího Papa šplhne ;D

"Hele chceš ještě ty podpisy?" zavolala sem na ní ode dveří.. horlivě přikejvla a já se otočila ke dveřim.. Billa sem uviděla hnedka.. on mě ale ne, stál zády a co jinýho sem mohla udělat než mu skočit na záda :D:D

"Ahoj lásko" líbla sem mu pusinku na krk a seskočila..

"Sem doopravdy rád že seš to ty" smál se.. dali sme si "malou" pusu a já na něj vyrukovala s tim svým plánem..

"Tady na recepci je jedna holka, která mi řikala o tvůj podpis, nechtěl by ses jí rychle podškrábnout na prsa aby si mohl bejt už jenom můj" škádlila sem ho a oba sme se smáli..

"Bude mi potěšenim, vždycky rád poznávám hezký fanynky" vrátil mi to.. :D

"A kdo řek že je hezká lásko?" ušklíbla sem se a jemu zmizel úsměv..

"Neboj, jenom je trochu mladá, ale je hezká" ujistila sem ho a táhla k tý recepci. Jasmin byla celá pryč a chudák Bill se jí musel podepsat na každej kousek těla, kterej si vymyslela a kterej sem schválila :D Chvílema mi bylo Billa doopravdy líto, ale je to jeho sláva a jeho fanynky tak coo :D

Když konečně skončily, šly sme se s Billem teda projít.. v skoro kažý ulici kde sme šly, něco řikal z jeho minulosti, líbilo se mi jak je otevřenej, ale bylo mi zároveň líto že něco takovímu mu jí ukázat nemůžu.. bydlela sem s rodiči už v tolika městech že se v tom moje minulost totálně ztrácí L

"Mam už docela hlad" pravil chytře Bill až sem se začala tlemit, jaký xichty k tomu ještě dělal..

"A je někdy chvíle kdybys neměl hlad?"

"Hmm.. asi ne" zašklebil se.. jako VŽDY sem měla pravdu :P:D

"Tak vidíš" vyplázla sem na něj jazyk.. nevim jak, ale najednou sme stály a Bill mě líbal.. na ulici, kde bylo plno lidí.. nepochybně i s foťákama.. omg.. to bude zase keců měla bych se naučit je neřešit, jako to s přeheledem zvládaj kluci, ale když do toho někdo spadne náhodou jako já, zvyká si pak člověk těžko..

"Nevadí ti, že se KAŽDEJ kouká?" ohodnotila sem sytuaci PŘED a PO :D:D sytuaci MEZI sem neřešila, ta byla jenom Billa :D:D

"Ne" usmál se, nevim jak to že mu to ani trochu nevadí ?!? O-o vždyť na nás fakt všichni čuměj:-//

"Neřeš to.. prosim" poznal na mim výrazu, že mi to -opět- není všechno jasný, ale už po tolikátý mě přesvědčuje aby sem to prostěš neřešila.. není právě to co já nechápu a neumim to.. ? O_o sem už v tom moc zažraná.. nebudu si tim kazit večer

Osobní hvězda- 44.díl

15. srpna 2009 v 0:44 | Verýs |  Osobní hvězda
Tak s mámou to je všechno domluvený, s Billem taky, že u mam pak jenom napsat esemesku a teď mě táta veze do města.

"Pojedeš pak s mámu nebo mam pro tebe přijet?" zeptal se mě táta před tim podnikem kde máma pracuje..

"Ne, Bill mi chce ukázat město, tak pojedu s nim"

"Tak jo, ahoj" zamávala sem ještě tátovi a šla dovnitř.. abych řekla pravdu neměla sem páru kde bych měla mámu hledat.. byli tam 3 výtahy a malá čekárna, kde ses asi měl ohlásit.. Za pultem byla nějaká mladá holčina, mohla bejt stará jak já ale vypadala spíš vypadala jak Lola, brigádnice 15-16-ti letá..

"Ahoj.. já hledám Kristinu Marielovou, pracuje tu jako překladatelka" bylo mi trapný jí vykat když je očividně mladší. Tak sem nasadila milej ton a úsměv.. a zabralo to.. akorát mi trochu zarazilo že na mě ta holka zůstala čumět s hubou dokořán..

"Jéžiš, promiň.. sakra! Trapas!!.. jo jasně.. já vym kdo seš ty chodíš s tim klukem z Tokio Hotel že jo?" sesypala na mě vlnu slov, teď sem čuměla já.. první pozitivní reakce na to že chodim s Billem.. teda pozitivní v tom že nenadává a nevyhrožuje :D

"Jo.. řekneš mi v jakym patře tu máte tu překladatelku?" usmála sem se, ale už mi trochu docházela trpělivost..

"Jo jistě.. kterou že to hledáš?" vytáhla ze stolu dva popsaný papíry..

"Kristinu Marielovou"

"Jo.. tady je! Takže v 5 patře kancelář je nadepsaná tak to poznáš.." vřele se usmála.. zřejmě náplň její práce

"Díky" chtěla sem se vydat k výtahům, ale ta holka mě ještě zdržela..

"Můžu tě o něco ještě poprosit?" trochu sem ztratila nit.. co po mě může chtít?!? O-o

"Podle toho o co?" tázavě a nedočkavě sem se na ní podívala..

"Nepřinesla bys mi příště podpisy..?" andělsky se na mě koukla.. mě to mělo dojít, že to bude něco takovího..

"Hmm jasně, až sem příětě pudu a nezapomenu na to" pokrčila sem rameny, jistá že na to stejně brzo zapomenu a lámat hlavu si tim nebudu..

"Děkuju" usmála se a už mě nechala jít..

Vyjela sem na máminý patro a doopravdy sem to hned našla.. máma mi to tam všechno ukázala a jenom květla když řikala jak jí tahle práce baví.. přála sem jí to.. konečně má práci po který snila ;)

"Jo mami, co je to za holku tam dole na recepci?" vzpoměla sem si na tu ukecanou a usměvavou holku..

"Jasmin, dcera ředitele týhle firmy.. je jí asi 15. Je ke mně vždycky milá a skoro na půl hodiny se u ní vždycky zaseknu. Proč?"

"Chtěla po mě Billovi autogramy" začly sme se obě smát, později sme se rozloučili a já napsala Billovi esemesku..

Osobní hvězda- 43.díl

15. srpna 2009 v 0:40 | Verýs |  Osobní hvězda
"Ahoj lásko" svalila sem se vedle něj na postel..

"Ahoj.. o čem ste to s Tomem mluvili?" zdálo se mi že mě ani nevnímá.. pročítal si nějaký papíry a mě věnoval opravdu jenom minimální pozornost..

"Tvůj starší bráška mi řekl že ještě spíš a já se těšila že tě budu moct zbudit, ale ty jak je vidět už nespíš.. :D" hmm..neposlouchal.. "hele já vyym že sem včera byla nevrlá, ale nechápu proč mě musíš hned ignorovat!" zvedla sem se a naštvaně oddupala z jeho pokoje.. v obýváku sem si dřepla k Tomovi na gauč a bez řečí sme čuměli na telku, on pochopil hned že je zbytečný se ptát, že bych stejně neměla náladu nic řikat.. Zachvilku přiběh i Bill, jako zázrakem zrovna když dorazil potřebova Tom něco k jídlu, zrádce! To mu nedaruju.. takle mi vypálil rybník..

"Promiň" smutně se na mě koukal Bill..

"PROČ si mě ignoroval?" byla sem pořád trochu odtažitá..

"Neignoroval.. jenom sem to chtěl dočíst a já moc sem tě neposlouchal.. omlouvám se ti" šeptal mi do vlasů, on ví co na mě platí syčák jeden..

"Tak jo no" usmála sem se omotala mu ruce kolem krku.. on ty svoje zas mě kolem pasu a dál netřeba komentovat.. jenom snad že nenajdete člověka co líbá krásněji než Bill.. nikdo jinej nemá tak jemný rty a já zase šíliim :D

"Hey děcka brzděte, nechci bejt strejda v 19" ozval se přicházející hlas Toma..

"Jéžiš!" zasmáli sme se.. stulená na Billovi sme se pak chvilku koukali na telku, i když sem zrovna moc pozor nedávala díky Billovi ;D

"Kristin budeš tu na oběd?" zeptala se mě kluků mamka..

"Jestli vám to neva tak klidně" zakřičela sem na ní zpětně do kuchyně..

"Tak poďte jíst" na to sme slyšeli všichni spolehlivě. Byli sme jak tornáda, dokonce se někomu podařilo překopnout se o Scotty kterej chudák zakňučel. JÁ to teda nebyla :D

Po obědě, sme se spokojeně odkutáleli na zahradu a čekali až přijde Lola.. která byla dneska nějak extra pomalá. To už i já vstávám dřív než ona - a to je dost co říct :D

"Hele výš co mi řek dneska ráno táta?" přišla sem si sednout Billovi na klín..

"Ne.." omotal mi ruce kolem pasu.

"Že dneska můžu jet za mámou.. jako do práce se podívat, že tam dneska bude mít málo práce, tak si na mě udělá čas"

"A ty tam pojedeš?" zeptal se mě smutně, zřejmě větřil další odpoledne který nejsme spolu..

"No chce se mi tam.. ale jestli ti to vadí tak můžem zůstat spolu" pokrčila sem rameny.. za tak moc na tom nevysim.. podívat se tam můžu jindy.

"Jestli se ti tam chce tak za ní jeť a já tě pak vyzvednu a můžu ti ukázat město" taky má geniální nápady :D Šikula..

"Jo to by taky šlo" usmála sem se.. "tak já jdu zavolat mamce" dala sem mu pusinku a šla sem zavolat tý mámě..

Osobní hvězda- 42.díl

15. srpna 2009 v 0:37 | Verýs |  Osobní hvězda
"A co chceš teda dělat?" zeptal se mě asi po 5-tý Bill v autě, já se líně opírala o dveře a nepřítomně koukala na silnici před sebou..

"Já nevim.." odpověděla sem mu pořád tu samou odpověď..

"Tak mi aspoň řekni co se děje?" smutně se na mě podíval..

"Sem doopravdy jenom unavená" další odpověď co mu vtloukám do hlavy celou cestu.. ještě sem ho párkrát přesvědčila že za mojí blbou náladou nestojí nic než vyčerpání a že bych dneska šla ráda spát dřív.. bylo mu to sice nemálo divný, ale souhlasil že by sem stejně byla jak mrtvola a tak mě do ničeho nebude nudit..

"ahoj.." dala sem mu pusu a pádila do pokoje, nevěřim že mi ta kráva Lara dokáže takle zkazit náladu..

Usnula sem asi po 2 hodinách a s totálně ubulenym obličejem, potřebovala sem to ze sebe nějak dostat..

****RÁNO****
Vzbudila sem se celá oteklá, ale venku hezky svítilo sluníčko a zdálo se mi že dneska to bude supr den. Tak sem sví kruhy pod očima moc neřešila, zamaskovala sem to jak jen se dalo.. oblíkla sem si svoje hopácký džínoví 3/4ťáky a modrý tričko se samejma nápisama.. sice tomu triku zrovna nefandim, protože ho už mam dlouho a je "normální" jestli chápete jak to myslim, ale Billovi se děsně líbí, zvlášť tohle triko.. je taky jeden z těch lidí co se mě snaží překecat abych se aspoň občas oblíkla podle jejich a upustila od svího už zavedenýho a milovanýho stylu- hip hopu ..

"Ahoj tati, máma je v práci?" setkali sme se kde jinde než v obýváku :D

"Jo, ráno řikala že jestli budeš chtít můžeš se tam jet podívat, dneska bude mít nejmíň práce" hmm lákavá nabídka :D:D

"Já se ještě domluvim s Billem a pak jí zavolám teda" došla sem si do kuchyně pro pití a už sem pádila k sousedum..

"Ahoj Kristin" otevřela mi jak jinak než jejich máma, ta taky dělá pořád vrátnou se mi zdá :D

"Dobrý den" usmála sem se.. a vešla za ní do baráku..

"Ahoj Kristin.." dovalil se odněkud i Tom.. "deš za Billem?" ten má debilní otázky, Yetiho tady hledat nebudu :D

"Jo.." kejvla sem..

"Tak ten ještě spí.." řek Tom přechytřele..

"Me to neva ho zbudim" zazubila sem se a šla k němu do pokoje..

Cestou sem přemejšlela, jakou nejhorší formou bych ho mohla zbudit, ale když sem nakoukla do jeho pokoje, zjistila sem že to stejně bylo marný, protože už nespal..

"Zrada! On nespí!" křikla sem dolu na Toma..

"Ho reklamuj!" tlemil se Tom…

"Fáájn! Počkej až ty budeš něco chtít vědět!" zabouchla sem dveře a šla si dřepnout k šampionovi mího srdce :D:D

Osobní hvězda- 41.díl

15. srpna 2009 v 0:34 | Verýs |  Osobní hvězda
"Monno, počkej" dohonila sem o přestávce Monnu, která byla zrovna uplně sama, takže skvělá příležitost jak jí vyzpovídat..

"Ano?" ohlídla se nejdřív do všech směrů jestli nás Lara nemůže vidět a až pak si všímala mě.. to mě trochu urazilo, ale co sem mohla čekat, ona patří k jedněm těm holkám co se k ní modlej.. i když to nechápu..

"Chci jenom vědět proč mě Lara už od začátku nenávidí?" bylo na ní vidět jak váhá..

"No je víc důvodů" otočila se aby se mi už dál mohla vyhnout..

"Ne, počkej" stoupla sem si jí zas do cesty.. "jaký sou ty důvody?"

"Výš Kristin, já tě mam doopravdy ráda, ale nevim jestli ti to můžu říct" tipická barbína, proč vůbec se hlásili na street dance ? Určitě je k tomu Lara donutila, protože je v něčem fakt dobrá, nelehko se to přiznává, ale sou úseky kdy by si mě klidně dala.. ale ona je tak blbá že to ani nepozná a mam zas navrh já :D

"No tak Monno, já to chci vědět kui sobě, Lara se nic nedozví" snažila sem se jí překecat.. zase bylo vidět jak v duchu zvažuje pro a proti..

"No tak dobře.. výš Lara žárlí" zase to považovala za hotovou věc..

"Na co? Že sem očividně lepší než ona?" chtěla sem se jenom ujistit..

"No to jí ani tak moc neštve.. spíš si myslí že si jí vyfoukla Billa" =O=O cože?

"Počkat Monno, ona chce MÍHO Billa?" čuměla sem na ní jak z jara.. aby taky ne..

"No teď už moc ne, říká že je ,,nakaženej,, ale od školy se ho snaží zbalit a teď když on chodí s tebou je naštvaná že takovou splodinu chce a jí ne.. teda promiň, tak to říká ona výš" hmm, no jasně.. ani se nedivim že jí Bill nechtěl. Takovou bezmoskovou dilku..

"Hmm, dik Monno" otočila sem se k odchodu..

"Ale zůstane to mezi námi že jo?" zavolala za mnou ještě, ta holka se bojí víc toho že by si mohla zkazit pověst u její bohyně Lary než že vykecala něco co neměla..

Zbylou hodinu tréningu sem toho měla extrémě dost, nemohla sem se soustředit a už mi to ani nemyslelo reálně.. těšila sem se až budu zas s Billem.. po ničem jinym sem teď netoužila..

"Kristin, budeš se hlásit do tý republiky? Mohla bys tam v klidu jít jako solistka.." zadržela mě trenérka na chodbě, když sem chtěla už odejít..

"No ještě nevim" zaváhala sem..

"Kristin děje se něco? Zezačátku si byla jak naplněná elektrickym proudem a teď si jako chodící mrtvola" podívala sem se na konec chodby kde na mě už čekal Bill.. a pak sem se vrátila pohledem zpátky k trenérce..

"Taky máte někdy pocit že nikam nepatříte?" zeptala sem se a odcházela sem.. byla mi jedno její odpověď, já takovej pocit zrovna teď měla.. a nevěděla sem co se to semnou děje..

Osobní hvězda- 4o.díl

15. srpna 2009 v 0:30 | Verýs |  Osobní hvězda
****ZA PÁR MĚSÍCŮ****
"Loloooooo" řval Tom přes celou zahradu, Lola mu šlohla mobila a nehodlá mu ho vrátit, tak se teď honěj po zahradě jak malí děcka a já s Billem se jim děsně tlemíme.
Teď mi přijde zbytečný že sem se zezačátku tak bála. Snad už všichni vědi že já a Bill spolu chodíme.. Lola, Tom, všechny naše mámi a tátové.. a ty koho bych radši vymazala sou fotografové a některý Billoví fanynky, zvlášť ty co skoro každej den stojej před jejich barákem a ty který bůhvíkde si sehnali moje číslo a píšou mi různojazyčný sprostý esemesky..

"Už pudu, za hoďku mam tréning" zvedla sem se ze židle.

"Chceš odvést?" jak gentlemanstký :D

"Jestli se ti chce opustit tyhle dvě trubky" usmála sem se..

"Myslim že bez nich to přežiju, bez tebe ale ne.." usmál se taky a obal mě kolem pasu..

"Sou to jenom 2 hodiny, 3x tejdně.." dráždila sem ho, děsně mě baví když dělá ty sví xichtíky :D A tenhle kluk že je jenom můj? Měl by mi to už někdo napsat, pořád tomu nedokážu pořádně uvěřit..

"Ale dohromady to je nesnesitelný, na to by se mělo taky pamatovat" jak už je zase jeho zvykem si začal hrát s mim pramínkem vlasů.

"A já ti snad vyčítám když nemáš čas ty?" ohradila sem se..

"Nechci se hádat.." já asi jo viť, chjo, někdy ty sví reakce musim mírnit.. jako kdyby za to mohl..


"Já taky ne.." usmála sem se a radši sem ho už táhla k autu. Po cestě sme ještě trochu diskutovali, ale už to nebylo ta živí. Za těch pár nejšťastnějších měsíců mího života sme se ještě nikdy nepohádali, občas si vyměníme názory a to je všechno.. většinou to vznikne tim že mě baví ho pošťuchovat a on si to nenechává jen tak líbit, to už pak štve mě.. :D:D

"Výš že můžeš jít dovnitř" loučili sme se v autě, neradi chodíme moc na veřejnost, je to jako mouchy na mucholapce.. zlatý soukromí

"Vym, ale až příště ju?" teď se mi nechce chodit pryč, ale vym že jestli nepudu dostanu sprda od trenérky a aspoň to budu mít dřív za sebou..

"Hmm, tak pa" dali sme si "malinkoou" pusu ;D a já pádila do studia..

V šatně sem na sebe hodila oblečení co sem si sem zatím přinesla, zavřela sem do skříňky všechny věci a šla sem do sálu.

"Ahoj Kris" přišli Monna, Ingrid a "velitelka" tohodle teamu Lara.. kdykoliv sem s nějakou holkou mluvila bez přítomnosti Lary, byli uplně v pohodě.. nechápu proč mě Lara tak nenávidí, pravda je že mě taky zrovna nepadla do oka, ale v tomhle případě i druhej pohled zklamal, ona je prostě panovačná nanynka co potřebuje kolem sebe poskoky aby si připadala na úrovni. Já jí asi zklamala že nehodlám zkákat jak ona si píská a sem lepší než ona..

"Ahoj Laro, mohla bys mi prosimtě přestat řikat Kris? Zavání to amíkama.." udělala sem xichta a dál si jí moc nehodlala všímat, ona ale dneska má nějakou rejpavou..

"Beze všeho, klidně ti nebudu řikat nijak.. stačí když vypadneš a už se tu NIKDY neukážeš" to teda uhodla..

"Hmm.. a nechceš radši vypadnout ty? Já sem přece lepší!" nerada se vytahuju nebo povyšuju ale týhle náně to ještě natřu..

"To se ještě uvidí" vražedně se na mě podívala a pak všechny tři někam odkráčely. Zajímalo by mě co sem komu provedla že zrovna ona mi musí oxidovat život.. každopádně sem nad tim zakroutila hlavou.

Trenérka nám pak řekla podle jaký sestavy dneska budem cvičit a měla sem štěstí, tuhle sem uměla skvěle takže mě trenérka dala dopředu a Laru až za mě.. přála bych vám vidět ten její rudě bublající obličej..

Osobní hvězda- 39.díl

15. srpna 2009 v 0:25 | Verýs |  Osobní hvězda
"Kristin" cejtila sem někoho u sebe, ale byla sem děsně líná otvírat oči..

"Mmm.. ta spí" zabručela sem a až když sem se pokusila otočit zjistila sem že něco není dobře. Prudce sem zvedla hlavu abych zjistila co se děje.. Bill ležel hned vedle mě, Tom ležel mě na břiše a Lola spala napůl na Tomovi a napůl mojí noze..

"Kolik je?" podívala sem se na Billa..

"Nevim" pokrčil rameny..

"Já ani nevim že by sem usla.." snažila sem se zavspomenout co si jako poslední pamatuju..

"To já taky ne" podrbal se na hlavě, ale pak sebou v omezenym prostoru trhnul..

"Pořád tam máš bouli" pousmála sem se a jak nejjemněji sem dokázala sem mu šáhla dozadu za hlavu. A fakt jí tam měl..

"Bolí to?" usmála sem se a stáhla ruku zpátky..

"Joo" udělal smutňounkej obličej jako že je ten největší umíráček.. no já málem měla výtlema, ale to bych probudila Toma a Lolu, takže sem hlasitě polkla a zadusila to v sobě.

"A co bolestný? Zvedlo by mladýmu pánovi náladu?" provokovala sem ho :D

"Jakýmu mladýmu vždyť sem starší než ty!" hájil se.. ale trochu hlasitě, asi zapoměl že kousek od nás spí skoro polovina jeho rodiny :D

"Pšššt, vždyť já vym že si starší" přitáhla sem si ho k sobě.. "proto ale nemusíš hned řvát" zašeptala sem.. a přitulila se k němu, jak jen mi to namě chrápající Tom dovolil..
Než se Tom s Lolou zbudili už sme toho moc nenapovídali, občas sem na chvíli usnula, ale na 1oo% sem si byla jistá že on ani na chvilku.

První se probudila Lola, hned po ní "Bill" a Toma se nám nepodařilo vzbudit tak sem ho nechala spát a šly sme se všichni nasnídat.

"Ty snídáš?" vyvalil oči táta, když dorazil do jídelny.. zřejmě i na něj a jeho nepřirozeně brzký rána sme vstávali brzo :D

"Jo" pokrčila sem rameny, spíš mi vrtalo hlavou kolik je hodin :D

"Co tak brzo?" nedalo to zřejmě ani tátovi..

"Kolik vůbec je?" nechápavě sem se zeptala.

"Asi 8 ráno" pokrčil rameny.. ty vade sama sebe překonávám :D Táta se pak odporoučel do obýváku a zas sme zůstali jenom 3 :D Asi za půl hoďky se dokonce připojil i Tom, byl jak rozespalej smeták :D:D

Domluvili sme se že se sejdem za hoďku u kluků, s Billem sme se ještě stihli dohodnout že dneska jim to řeknem, Lola už byla v pohodě a podle Billa to Tom na 1oo% neví. Byla sem čim dál tim víc nervoznější jak se to blížilo, sem si jistá že Lola bude vyvádět, přesně to čeho se bála…
A já jí přitom nechci zklamat, chci aby byla i nadále moje jedinečnou kámoškou, nechci aby si myslela že to je zrada. Snad to pochopí..

Osobní hvězda- 38.díl

15. srpna 2009 v 0:21 | Verýs |  Osobní hvězda
Rozhodla sem se pro úplně neškodnej plán, když sme dorazili s Lolou k lavičce kde seděli kluci. Zůstala sem stát a obrátila se na Lolu s otázkou..

"Chcete ještě někam jít?" zeptala sem se, spíš Loli než kluků..

"Šel bych už dom" prohlásil Tom, Lola s Billem přikývli a šly sme. Nechala sem Lolu s Tomem jít o malinko napřed a potichu sem Billovi pošeptala můj plán jim to říct až později. On kejvnul a tim svim zářivim úsměvem se na mě kouknul..

Cesta zpátky domu už byla jiná.. Tom a Lola šly vepředu a o něčem živě diskutovali, vždycky když sem si byla jistá že se zas na dlouho neotočej na nás sem chytla Bill za ruku.. připadalo mi to uhozený takle to tajit, ale lepší než rožhavená do ruda Loluš.. to na 1oo% tak to dneska ještě nějak přežijem a zejtra jim to prostě řeknem !! Nechci jim lhát dlouho, a Bill určitě taky ne..

"Proč mlčíš?" jemně mi zmáčknul ruku Bill.. pokrčila sem rameny, nějak mi to všechno uvízlo v hlavě.

"Nevim co řikat" usmála sem se.. i když se vsadim že témat k hovoru by bylo víc než dost. Akorát nemam náladu..

"Kristin, pudeš ještě k nám?" ještě chvilku a Tom by viděl jak se držíme za ruce.. tentokrát moje instinkty neselhali. Naštěstí..

"Asi ne.. chtěla bych jít domu už" udělala sem smutný očíčka abych se vyhla dalšímu vysvětlování..

"Tak brzo?" odvětila Lola naoko naštvaně..

"No tak můžeme jít k nám jestli chcete?!" na to mi už všichni kejvli, tak sme změnili směr a šly k nám. Všichni se mi nahromadili v pokoji a skoro až do rána sme čuměli na filmy. Děsně sme se tlemili, a to i tomu co třeba nebylo absolutně vtipný, třeba když měl někdo divnej knír nebo blbě udělaný vlasy.. nás to vždycky spolehlivě roztlemilo :D:D

Největší prdel byla když se Bill s Lolou praly o ovladač a přitom se jim nějak podařilo si bouchnout do hlavy o skříň a tak se celej večer motaly :D nebo když se Tom v jednu chvíli tlemit tak že spadnul z postele kde sme všichni čtyři byli nashromáždění a stáhnul mě sebou.. chudák uplně vykřik když sem na něj spadla a loktem mu bouchla do obličeje..

Dá se teda říct že sme se všichni zmrzačili protože když sem jednou chtěla umlčet Lolinej nemálo hlasitej smích kousla mě, a tak máme všichni něco :D Hezká Adams family to jsme! ;D

Osobní hvězda- 37.díl

15. srpna 2009 v 0:18 | Verýs |  Osobní hvězda
"V tobě.. seš slavnej, oblíbenej, máš tolik fanynek že si to ani nedovedu představit, v Lole je taky problém, a největší problém je ve mně protože sem děsně hamižná a chtěla bych tě jenom pro sebe" rozkecala sem se naštvaně, konečně dostal odpověď co hledal.. i když nevim jestli s ní je spokojenej, podle výrazu rozhodně ne.

"A proč tolik řešíš lidi kolem?" Nechápavě zakroutil hlavou, už je ze mě taky dobře na palici.. dobře mu tak :D:P

"De i o to že mi něco říká že to nevyjde" pokrčila sem rameny že to je stejně jenom intuice.. a je to poprví co bych posloucala hlas rozumu! ZROVNA TEĎ a v tomhle případě, to si ten můj mozek nemoh dát ještě chvilku pauzu ? :-//

"Ale to nevíš protože to nechceš zkusit" usmíval se.. zřejmě větřil výhru.

"Bille, mohl bys mít bůhvíkolik holek na světě.. tak mi teda vysvětli proč zrovna já?" došli mi už všechny možný argumenty, ale nechtěla sem to vzdávat.. co budu mít z toho jestli to risknu, jeho to po tejdnu přestane bavit, a já budu se všema citama v prdeli.. tomuhle prostě nebudu věřit.

"Protože sem se ještě s žádnou necítil tak jako s tebou" řek smutně, mě došly argumenty a nervy, mozek si dal zas přestávku a já sem Billa objala…

"Náhlá změna názorů?" usmál se..

"Ne názor mam furt stejnej, spíš sem čekala až mi vypne mozek" umála sem se taky..

"Na co?" nechápavě se mu zkrabatilo čelo. Byl tak roztomilej zblízka.. jééžiš.. ŠÍÍÍLIM :D:D

"Radši ti to ukážu" omotala sem mu ruce kolem krku a jemně sem se k němu přisunula, jemu bylo samozřejmě hned jasný o co go, takže byl o pár kroků napřed a začal mě líbat první.. Tentokrát sem si ten polibek užívala jak nejlíp sem dovedla, když byl teď MŮJ ;D stejně to je neuvěřitelý.. ale je to pravda.. opovažde se mě teď probudit !! :-/ :D:D
I když zas tak dokonalí sny nemam, a tohle je DOKONALÍ.. a prej že něco takovího jako dokonalost neexistuje, by se měl ten co to vymyslel nejdřív pořádně rozhlídnout a pak až vymejšlet kokotiny.. :D No jo na blbosti by mě užilo :D

"Hele Bille.." přerušila sem ho v jeho ,,práci,, :D

"noo?" podíval se na mě načuřeně že ho to nikdy nenechám dodělat :D oo chudáček.. :D:D

"teď sem tvoje holka?" andělsky sem se usmívala

"napořád" usmál se a přitáhnul si mě zas k sobě…

"Nééé, počkej" jenom náhodou sem se mu koukla přes rameno a všimla si Toma a Loli jak se k nám blížej.. rychle sem od nechápajícího Bill odskočila a šla jim naproti.

Naštěstí se netvářil ani jeden nijak zvlášť překvapeně nebo naštvaně (ani Lola už nevypadala tak naštvaně)..

"Pořád se zlobíš?" přišla sem k Lole, zatimco Tom pokračoval k Billovi..

"Ne" zakroutila hlavou a usmála se.. celá šťastná z tolika dobrejch věcí najednou sem jí objala a obě sme se smáli. Když sme se pak obrátili ke klukum, Tom si mě změřil poledem jako kdyby mě viděl poprví a ve mně hrklo jak se mam teď chovat… nechci to před Lolou a Tomem (kterej to už asi stejně ví) tajit dlouho, ale nechci MOC rozčílit Lolu, všechno z ní určitě ještě nevyprchalo a tohle by jí mohlo akorát dorazit…..

Osobní hvězda- 36.díl

15. srpna 2009 v 0:14 | Verýs |  Osobní hvězda
"Nemusíš se bát.. ste s Lolou nejlepší kámošky ne?" promluvil po chvíli..

"Jo a právě proto nechci aby na mě byla naštvaná" koukla sem se na něj jako kdyby to bylo nadmíru jasný..

"Výš že se pořád opakujem?" zasmál se a já se neubránila malímu pousmání taky, i když mi bylo tak mizerně. Ani sem si nevšimla jak ale po tváři se mi kutálela slza. Naneštěstí nemam tak rychlí reflexi jako on, kterej mi tu zrádnou slzu utřel dřív než sem stačila zvednout ruku.

Jeho přítomnost mi skoro až vadí, ve chvílích jako teď. Vadí mi jak se musim ovládat, i přesto že on nemá vůbec žadný zábrany.. další věc na seznamu věcí co mě na něm dohání k šílenství.

"Co?" vlez mi do výhledu, zřejmě mu bylo divný že tak dlouho nemluvim a můj výraz taky není zrovna radost, i když ten se za danný situace dá lehko oddůvodnit!

"Štve mě jak mě doháníš k šílentví" povzdychla sem si a řekla bez nucení pravdu, jestli se má někdy dozvědět jak děsně se mi líbí ať je to co nejdřív..

"Jáá?" kouknul se na mě napůl udiveně a napůl pobaveně. Smutně sem mu to odkejvala.

"A čim přesně?" přitáhnul si můj obličej blízoučko k tomu svímu a já měla sto chutí mu vlepit facku :D

"Přesně s timhle" chtěla sem se mu vyškubnout, ale nakonec sem jenom sklopila zrak pryč od jeho pohledu. … zase si mě přitáh k sobě, tentokrát už mě ale nezahlcoval nějakejma otázkama a začal mě rovnou líbat. Sice sem zezačátku nechápala o co mu zase jde, ale nešlo se odtrhnout…

"S timhle mě taky štveš" řekla sem mu a udělala sem vážnej obličej i když sem byla v sedmim nebi..

"Proč?" udělal nevinej obličej.

"Nemůžeš prostě líbat kde koho.." řekla sem naštvaně teď už sem i trochu naštvaná byla, jemu je to asi jedno, ale já se z toho vzpamatovávám půl roku.

"A co když chci aby ten kde kdo byl moje holka, to bych jí mohl líbat kdy bych chtěl ne?" a kurva! Tak timhle mě dostal, jediný na co sem se zmohla byly vyvalený oči že sem se i sama divila že mi nevypadnou a tenisovej míček v krku..

"Kristin, seš v pohodě?" leknul se už i Bill mí reakce. Já tupě zakroutila hlavou a ještě víc na něj vyvalila oči..

"Tos jako mluvil o mě?" zeptala sem se degensky, pořád mi o totiž nijak zvlášť nedávalo smysl..

"jo, akorát sem do týýhle doby nevěděl že je to oboustraný" jááááá se picnuuuuuu, jestli si ze mě dělá jenom prdel a já mam z něj jenom infark pro nic za nic, tak picnu jeho ne sebe..

"ty wole" vydolovala sem jedinou odpověď,kterou sem ale zrovna měla na jazyku.

"V čem teda vidíš problém?" byl chudák celej nedočkavej :D tak sem se nadechla a pak mě napadlo něco jinýho.. jako vždy sem mu vyklopila pravdu………….

Osobní hvězda- 35.díl

15. srpna 2009 v 0:10 | Verýs |  Osobní hvězda
"Že uděláme ten stanovej vejlet, seš pro?" vysvětlil mi Tom pohotověji než Lola

"A na jak dlouho?" moc se mi nechtělo, přece jen od příštího tejdne už budu mít tréningy a to by se nestíhalo, protože je mam obden.. x(

"Většinou jezdíme na víkend, ale když maj kluci volno a sou prázdniny, tak můžem na dýl" usmívala se Lola, tak nerada jim to chci kazit, ale jak si můžu dovolit tam třeba dýl jak tejden nepřijít? To by si mě tam dlouho nenechali, když budu nespolehlivá už od začátku.

"Ale já už budu mít od příštího tejdne ty tréningy a nemůžu si dovolit tam hned ze začátku nechodit" řekla sem smutně a i tak sem to myslela, vyděla sem jak sem Lolu zklamala, ale nenechala na sobě tvrďácky nic znát.

"No jo, to je pro tebe přednější" řekla jenom a šla napřed.

"Lolo, mrzí mě to, doopravdy" přiběhla sem k ní, ale ona se nezastavovala, nabrala přímo vražedný tempo a nasadila neprůhlednej obličej.

"Vždyť já nic neřekla, chápu že je to pro tebe důležitý" co sem jí na tohle měla odpovědět? Její hlas zněl tak neprůstřelně že sem se o nic ani nesnažila. Počkala sem až mě doženou kluci.

"Je na mě hodně naštvaná co?" koukla sem se směrem kde Lola mizela už v dálce a pak zas na kluky..

"Popravdě.. docela… jo" řek mi Tom..

"Aspoň někdo je upřímnej" dřepla sem si na lavičku

"Můžem si s ní jí promluvit." Kouknul se Bill na Toma, jako kdyby se ho ptal jestli by to mělo vůbec cenu.

"To jo, ale bylo by lepší kdyby jenom jeden." Pokrčil rameny Tom.

"Kdo z vás má na ní lepší vliv?" zeptala sem se jich, trochu smutně se na mě podívali a já hned pochopila že sami nevědi..

"Tak si prostě střihněte" řekla sem už bezradně. K mímu nemalímu údivu se toho chytly a napotřetí vyhrál Tom, takže běžel za Lolou a já tam zůstala s Billem. Popravdě- radši bych tam měla Toma, v Billoví přítomnosti sem poslední dobou čím dál tim víc nervoznější.

"Myslíš že jí to Tom vysvětlí dobře? Jediný co nechci aby na mě byla naštvaná" zeptala sem se ho už s totálně bezradnym tonem v hlase

"Lola nebejvá dlouho naštvaná" sednul si vedle mě na lavičku, zakoukala sem se na něj podezřívavě že mě jenom utěšuje, ale zase něco v jeho pohledu mě donutilo mu věřit každý slovo.

"Ale může ke mně ztratit důvěru, nebo já nevim.." zakoukala sem se pro změnu do země, cejtila sem jak mi začínaj slzet oči, ale nevěděla sem přesnou příčinu toho všeho. Ještě nikdy sem si nepřipadala tak bezradná. Ale ještě pořád sem měla u sebe Billa, a opět nevim čim, ale jeho přítomnost mi naplňovala radostí a pohodou. Kdyby to tak věděl i on…

Osobní hvězda- 34.díl

15. srpna 2009 v 0:07 | Verýs |  Osobní hvězda
"Tyjo, to se člověk přes noc nenaučí co? Ale líbilo se mi to.."
obdivně sem se usmála..

"Díky" usmál se..

"Jak dlouho hraješ?"

"Snad od narození" ozvala se Lola, nevěděla sem že nás taky poslouchaj :D

"Tak nezáviť, že sem se to naučil a ty ne" vrátil jí to Tom.. já se na něj přihlouple podívala.. jako že opět nic nechápu..

"Původně to byla sázka, komu to vydrží dýl.. Bill to vzdal hned po tejdnu, Lolu to přestalo bavit po měsíci a mě to chytlo"

"To zní.. normálně, nevim teda, ale každýho nezasvěcenýho člověka napadne milion pitomin o tom jak ste se mohli dostat k hudbě, ale že to bylo ze sázky… to teda nenapadlo ani mě, a to mam fantazii až to není hezký" všichni sme se smáli. Už i Lola s Billem si šly sednou k ám blíž aby sme na sebe nemuselki řvát přes celej pokoj..

"A ty ses dostala jak k tancování?" zeptala se mě Loluš.

"Na to přišla máma.. jako mimino sem byla příšerně hiperaktivní a tak mě nechala zapsat do kroušku karate. Tam mě to docela bavilo co si pamatuju, akorát mam děsně lámaví kosti a za rok sem měla víc zlomenin než máma za celej svůj život, tak sem musela skončit. Myslela si že gymnastika pro mě bude perfektní, tam sem taky vydržela docela dlouho, ale nebavilo mě jak je to všechno takoví.. podpantoflácký.. tak sem jí všesti překecala abych mohla chodit na breakdance a pak sem si k tomu přidávala postupně další.."

"Chceš říct že sis na breakdance nikdy nic nezlomila?" divil se Tom.. asi sem to blbě vysvětlila ..

"Ne to bylo zlomenin, naraženin, vymknutejch kotníků a tak.. ale vždycky sem mámu přesvědčila v tom že chci v tomhle sportu pokračovat"

"Jestli ti to za to stojí" pokrčila Loluš rameny a usmála se..

Kecali sme ještě do večeře, pak sme šly s kluků mámou a Lolinou mámou k nám, protože je zas moje máma pozvala k nám na večeři. Sešlo se nás fakt hafo ještě s tátama a Lolinym malim bráškou.. takže sme se s Lolou a klukama zavřeli u mě v pokoji a při jídle čuměli na televizi. Když sme už všichni měli dost odnesli sme s Lolou talíře do kuchyně a pak sme šli všechni 4 někam projít. Zdaleka sem se tu tak nevyznala jako oni, ale i já nováček sem poznala že deme do toho parku, kterýho sem si všimla už první den tady..

Zase mi ta cesta připadal kratčí než když sem jí šla sama, protože sem se skvěle bavila .
Akorát mě štvalo, že se Bill pořád chová "normálně" sice sem přesně to chtěla, ale vadí mi jak to bere s klidem, teď ještě víc nevim jestli tu pusu myslel doopravdy vážně nebo ne :-x A proč mi vlastně řikal že CHTĚL ale NEMOH .. ? O_o Jééžš.. ten kluk mě dohání k šílenství :D L

"kristin? Posloucháš?" drkla do mě Lola.

"Ani tak moc ne. Co řešíte?" hodila sem na ní holiwoodskej face, že se na mě ani zlobit nemohla. 8) Když sem byla tak upřímnááá :D:D:D

Osobní hvězda- 33.díl

15. srpna 2009 v 0:03 | Verýs |  Osobní hvězda
"Dobrý den" pozdravila sem mámu kluků.

"Ahoj Kristin, přišla s tebou mamka?" pustila mě dovnitř..

"Ne, nepřišla, řikala že si musí něco připravit na zejtra do práce, ale že se tu později staví" snažila sem se mluvit vřelim tonem, ale moje nálada byla pod psa.

"Jo díky" usmála se odporoučela mě směrem Tomův pokoj, kde prej sou všichni zalezlí a šla někam pryč.

"Ahoj" nakoukla sem do tzv, Tomovejch dveří, protože sem nevěděla jestli sem správně. Ale byla sem.. Lola seděla na zemi v tureckym sedu a něco psala a Tom s Billem se rvali o ovladač.

"Ahojky" pozdravila mě akorát Lola, když sem si sedla naproti ní. Kluci byli toliko zabraní do tý rvačky že si mě ještě ani nevšimly.

"O co de?" koukla sem na kluky, a pak zpátky na Lolu..

"Tom si chce pustit televizi a Bill dývko. Takže se nemůžou dohodlout!"

"JÁ HLASUJU PRO DÝVKO!" zakřičela sem na ně, oba ztuhly a koukli se na mě. Já i Lola sme z těch pohledů dostali výtlema.

"To ti teda díky" zabručel Tom..

"Díky" přiběh ke mně Bill, líbnul mi pusu na tvář a běžel tam pustit to dývko. Já musela bejt červená jak rajče, naštěstí si mě nikdo extra nevšímal, Bill byl otočenej k televizi, Tom byl přes celej pokoj a Lola naproti mně něco seškrtávala.

"Cos tam pustil?" zeptala sem se Billa, když si přišel sednout k nám do kroužku :D

"Zohana kadeřníka" jéé taková blbost :D To už sem viděla asi 15x ale nechám mu to.. nic sem neřekla.

V půlce filmu už mě tak bolel celej člověk, a nebavilo mi to že sem se zvedla a šla za Tomem, kterej se ani nesnažil tvářit že to sleduje :D

"Seš naštvanej co?" sedla sem si vedle něj na postel.

"Spíš unuděnej" hodil na mě stejně unuděnej xichtík..

"Tak mi ukaž jak se na tom hraje" ukázala sem o opřenou kytaru a roh postele.. překvapeně se na mě kouknul, ale pak se začal usmívat..

"Fajn" dal mi kytaru do klína a chytnul mě za ruku a vysvětloval mi různý noty který znám normálně ale jak se to jmenuje v ,,kytaroví řeči,, :D

"Pááni.. já vždycky ubdivovala lidi co na tom uměj, ale teď se k nim snad budu modlit. Tohle bych si nezapamatovala ani za 150 let! :D"

"Zas tak těžký to není.." vzal si ode mě kytaru a něco začal potichu hrát.. sice sem to neznala, ale líbilo se mi to. A je fakt že na tom umí dobře..

Osobní hvězda- 32.díl

15. srpna 2009 v 0:00 | Verýs |  Osobní hvězda
"Promiň za tamto.. neměl sem.."

"Neměl nebo nechtěl?" vyklouzlo mi uraženě z úst, ale hned sem to chtěla zas vzít zpátky aby nic neslyšel. Kurňa, proč musim bejt taková jaká sem, předbíhavá! Nenávidim to na sobě, nechci aby se teď na mě překvapeně koukal, jenom proto jakou mam nevymáchanou hubu!!

"Promiň" řekla sem potichu.

"Co?" kouknul se na mě absolutně vykolejeně..

"Co je?" nechápala sem čemu se tak děsně diví.. jednoduchá otázka, která neměla bejt ale nikdy řečená. Jedinej problém.. ONA BYLA ŘEČENÁ! Kur*a! !

"Mm.. no jestli to mam říct popravdě.. neměl, ale to nic nemění na tom že tys nechtěla" wow, jeho upřímnost mě překvapila, ale jak přišel na to že sem nechtěla?

"Vypadalo to jako že sem nechtěla?" zeptala sem se ho s ironickym úšklebkem.. na chvilku se pousmál, ale pak byl zas tak roztomile zamyšlenej.

"Odtrhla ses.." řek jako kdyby to byl důkaz o něčí vraždě a hotovo!

"Protože to NEBYLO správný, nechci abys byl naštvanej. Ale běžně se líbáš s holkou se kterou nechodíš?" řekla sem teď vážně já. Aniž bych si uvědomila dvojsmyslnost svích slov, ještě než byli řečený.

"ne, nikdy" uchcechtnul se, zřejmě to tam taky slyšel.. Ale taková reakce je lepší než aby na mě zas tupě zíra :D

"Tak vidíš" skočila sem zas na zábradlí a pomažovala celou věc za hotovou..

"Takže ti to nevadilo?" proč to pořád vytahuje ? ! ?

"Proč na tom tolik zaléží?" usmál se a pokrčil rameny. A teď bylo hotovo i u něj.

"Asi pudu spát. Tak dobrou" seskočila sem dolu a naposledy se na něj usmála než sem skončila v posteli. Ještě chvilku sem přemejšlela o tom proč do toho tak rejpá, sice řek že mu to NEVADILO, ale neřek nic víc.. co když mu to nevadilo, ale udělal to jenom tak ?!? Achjooo.. někdy v půlce myšlenky se mi to vykouřilo a já usnula.

***Ráno***

"Čauves lidi" dřepla sem si v kuchyni na židli. Máma něco kuchtila a táta čuměl do novin.

"Ahoj" řekli oba rozespale, asi taky nevstávali brzo jak je u nich zvykem :D

"Co se děje?" nechápala sem ..

"Je půl druhý a hledala tě tu Lola, řikala že počká vedle a máš tam pak přijít" podala mi máma z kuchyně talíř s obědem.

"Hmm.. super" zabručela sem. Naobědvala se (divim se že jo, normálně po ránu nejim) a pádila ke klukům…

Osobní hvězda- 31.díl

14. srpna 2009 v 23:57 | Verýs |  Osobní hvězda
S Inkou sme se dohodli, že teď ještě budu dělat ty cviky a pak můžu předvíst nějakou mojí starou sestavu z bejvalí skupiny. Nebyla sem z toho šťastná, ale ona řekla že to je v pořádku a že nebudu muset tancovat s těma holkama.

Teďko mi to už šlo líp. Při tanci sem se dokázala soustředit na víc věcí a na stres nezbylo místo. Hlavně sem teda myslela na ten polibek.. měl pravdu že to funguje, ale nevim jestli to neudělal jenom kui tomu. Tolik bych chtěla aby to byl skutečnej polibej.. ale nevim, nejsem si ničim jistá.

"Kristino, šlo ti to skvěle!" pochválila mě na konci Inka.

"Takže mě vezmete?" nevěřila sem..

"Určitě jo, bude posila naší sestavy. Tady máš plán tréningů. Na svůj první přiď za tejden.." podala mi nějakej papír, zděsila sem se. Tréningy tu maj každej druhej den. To nebudu mít moc času pro sebe a kámoše teda..

"Jo děkuju" usmála sem se a běžela sem někoho obejmout. Jistě že první kdo mi vyrazil naproti byla Lola, ale i tak mi to nevadilo. Vlítla sem jí do náruče že sme obě slítli na zem a dostali pořádnýho výtlema.

"Asi tě vzali co" tlemili sme se i na zemi s Lolou..

"Joooo" začala sem se upě nejvíc tlemit.

Cestou home, sem si sedla na přední sedadlo. Naštěstí už bylo o zábavu postaráno. Pořád sme kecali a já se vyhla Tomovejm i Billovejm pohledům.

Všichni chtěli jít ještě dneska někam zakalit, já se ale vymluvila že nemam náladu. A bežela sem rovnou domu.

"Tak co?" bafla na mě máma, když sem jí hledala..

"Vzali mě tam. A Bill mi dal pusu" skočila sem jí kolem krku..

"Teď nevim z čeho máš ty větší radost, ale já z toho prvního" smála se máma..

"Já nevim" odpověděla sem a smázla si z obličeje těch pár slz -štěstí ! "Pudu k sobě, děsně se mi chce spát" dala sem jí pusu a pádila k sobě. Rychle sem na sebe hodila pohodlný tepláky, mikinu a šla se vysprchovat. V pokoji sem měla menší krzi, protože sem nevěděla co dělat, ale všimla sem si že v Billovim pokoji se svítí tak sem šla na balkon, protože mi docvaklo že tam taky bude.

"Ahoj" ha… už si mě všim..

"Ahoj" usmál se taky.
,,A nastala ta trapná chvíle ticha,, … oslík má vždycky pravdu. Vyskočila sem na zábradlí a koukala na nebe, sice nevim kde se ve mně ta romantička najednou bere, ale asi to bylo tim že sem nevěděla co dělat. A stmívající se nebe se mi líbilo, byly tam všechny barvy, a házelo to nádherný stíny.

"Můžu s tebou mluvit?" ozval se Bill, zkoumavě sem si ho prohlídla, nevypadal nijak zvlášť zamyšleně jako vždycky když se chystal něco říct, ale pak to vzdal. Poprví vypadal odhodlaně… zajímalomě kde se to v něm bere ?!?

"Jasně" kejvla sem a otočila sem se na něj.. připravená co mi řekne.. a napjatá.. to hlavně :D

Osobní hvězda- 3o.díl

14. srpna 2009 v 23:52 | Verýs |  Osobní hvězda
"Ahoj. Já jsem Monna a tohle je Ingrid. Seš docela dobrá, jak dlouho tancuješ?" sedli si naproti nám na lavičku a už nebyli tak zamračený a protivný jako předtim, byli usměvaví a na pohled milý.

"Od šesti street a od 3 gymnastiku"

"Páni, máš dobrou průpravu"

"K čemu mi to je když sem teď nervozní jak něco" zakroutila sem nesouhlasně hlavou.

"Je to vidět, ale trenérka je v pohodě. Nenechá tě napoprví vyhořet, leda že bys byla uplný poleno!" váááážně uklidňující.

"Aha" Když pak ale holky zpozorovali Bill s Tomem, povídali si už jenom s nima. Asi bych hodně kecala, kdybych neřekla že mi to nevadilo. Šíleně sem žárlila! :-//

"Kristin, chceš něco k pití? Deme s Tomem najít automat!" drkla do mě Lola..

"Ani ne" zakroutila sem hlavou.. Lola s Tomem teda odešli a s nima i holky šly hledat tu svojí velitelku! Zůstala sem tam už jenom s Billem, kterej čučel do země, a nic neřikal. Nervozně sem začla chodit po chodbě.

"Přestaň bejt nervozní leze mi to na nervy" zrovna sem se otočila a skončila nalepená na Billovi, ani sem si nevšimla že by vstal a šel ke mně. Byla sem totálně mimo z toho že je tak děsně blízko, že sem na nějakou chvíli vypla z přemýšlenim.

"Tobě se to řekne nebejt nervozní. Ono to nejde vypnout, jinak bych to už dávno udělala to mi věř!" řekla sem sarkasticky.

"Znám jeden způsob" řek lehce nervozně, že mi vypnul mozek uplně a byla sem celá nesvá co to bude..

"Způsob? Jak-…?"
nenechal mě to ani doříc a přisál svoje rty na moje, potom chvlku čekal na moji reakci a když sem mu omotala ruce kolem krku, vesele pokračoval. Ááááááááách.. á sem tak trapná, ale jeho polibkům se NIC nevyrovná.. !! Má tak jemný rty ale taky studený :D to mi vadilo asi nejvíc.. a pak co všechno svede s tim svým piercingem! Bože !! A von to moc dobře vý, hajzlík, vždycky poznal a jak mnou projel jakoby elektrickej proud a já cejtila že se usmál.

"Hele počkej!" trochu sem ho od sebe odstrčila, když mi něco došlo. Já se tu nemůžu líbat s Billem, když sem Tomovi slíbila že s nim někam vyrazim. Vym že teď bych na tom já kráva blbá neměla myslet, a taky mě hodně štve že sem ho od sebe odstrčila, ale nepřijde mi to správný, co já vym co po mě chce Bill. Nemůžu si začít s obouma, až budu mít vyřešený jedno můžu se pustit do druhýho (vym hnusně řešeno, ale nenapadlo mě výstižnější přirovnání)

"Neřek si mi že to má i vedlejší účinky, teď se tam budu zas motat jak opilec" zasmála sem se, ve snaze to svést na něco jinýho. Naštěstí k tomu nic jinýho neřek jenom se zářivě usmál..

"Asi by sme měli jít už dovnitř" zauvažovala sem jestli to je nebo není už 5 minut!

"Jo asi jo. Tak já dojdu pro Lolu a Toma" usmál se a zmizel za rohem.. pomalu sem se rozdejchala a šla dovnitř.

Osobní hvězda- 29.díl

14. srpna 2009 v 23:48 | Verýs |  Osobní hvězda
Před školní budovou, bylo naštěstí bezlidno. Bez problemu sme proklouzli dovnitř a já rovnou šla za tou ženskou, která mě dovedla do tanečního sálu. Cestou sme pobrali i kluky a Lolu, který se roztáhli v zadnim rohu minisálu.

"Zachvíli přijde zkoušející, tak se zatím můžeš rozcvičit!" řekla mi ta baba a já byla šťastná že to nebude ona kdo mě bude zkoušet.

"Co řikala?" přišly ke mně během chvilky ostatní..

"Že zachvíli přijde nějaká trenérka co mě bude zkoušet" nervozita na mě byla už celkem dost znát. A to sem NIKDY nebyla nervozní, ani před soutěží, vystoupenim. Nikdy.. asi taky proto že sem nikdy neměla publikum na kterym mi záleželo. Máma ani táta se na mě nechodili dívat a teď to je poprví co se bojim že když to zkonim tak že se ztrapnim na pořád, ne jenom momentálně!

"Držíme palce" líbli mi všichni pusu na tvář, když se otevřeli dveře. A šly si zase sednout dozadu.

"Ahoj ty jsi Kristina?!" přišla ke mně mladá trenérka.. a za ní nějaký tři holky. Vypadali jako ,,příšerný drsňačky,,… ale co já vym jaký sou.

"Jo" podala sem se s ní ruku.

"Takže.. tohle sou holky který tancujou už od dětství, později pochopíš proč tu jsou." Ukázala na ty holky za sebe. "Jo a já jsem Inka" usmála se na mě ještě. Potom odešla k rádiu a já tam zůstala s těma holkama sama.

"Ahoj" nejistě sem se pokusila usmát.

"Čau" řekla mi jedna nafoukaně a ty druhý dvě si mě ani nevšímali. Nány nafoukaný, to teda kámošky nebudeme!

"Kristino! Teď tě vyzkoušim z pohyboví techniky a potom budeš dělat to co holky" přišla zas Inka k nám..

"Dobře" kejvla se, celá roztřesená..

Začala mi diktovat názvy a já to musela předvést. Během toho sem se začala trochu uklidňovat, ale stejně se mi potili a třásly ruce, takže sem hodně klouzala, hlavně při cvikách na rukách nebo hlavě. Celí to trvalo asi 15 minut. Potom sme se dohodli na 5 minutoví přestávce.

"Seš úžasná! Kdybych tohle uměla já tak du tancovat do televize!" přiběhla ke mně Lola a objala mě.

"Vždyť sem ještě nic nedělala, navíc se mi děsně potěj ruce a klouzalo mi to" řekla se smutně.

"Byla si úžasná!" ubezpečil mě Bill s Tomem…

"Díky" usmála sem se a vymanila se Lole z obětí.

"Hele nechcete jít na chvilku na chodbu, když tu budu ještě vteřinu asi se utřesu trémou k smrti" zasmála sem se. Ale šly sme.. sedly sme si na chodbě na lavičky a povídali si.
Překvapilo mě když k nám přišly dvě z těch holek a byli docela milý….

Osobní hvězda- 28.díl

14. srpna 2009 v 23:45 | Verýs |  Osobní hvězda
Ráno sem se v zrcadle nepoznávala, připadala sem si pomalu jako koště. Vlasy mi stáli do všech směrů a xicht sem měla jako přejetej parní lokomotivou.
Za hodinu usilovný práce (a pozor! Bez použití šminek, jenom řasenka trochu tužka, nic vážnýho!! xD) sem byla docela hotová. Běžela sem se přvlíct (vzala sem si svůj starej drez, asi takle: černý legíny s žlutym pruhem z boku, a černý triko s dlouhejma rukávala který se v půlce břicha zavázalo dozazu takže mi koukalo bříško a přes to bylo ještě ustřižený jenom síťkoví tílko taky jenom k pupku. Prostě můj starej vohoz na street!) Cejtila sem se příjemně zase v něm a na tancování byl fakt dokonalej. xD
Přesně v 9h. sem už zvonila u sousedů. Přišel mi otevřít Tom, kterej na mě zůstal čumět s votevřenou držkou.

"Asi se dám na tancování" vydal ze sebe nakonec.

"Taky tě ráda vidim" prošla sem kolem něj. Lolu s Billem sem našla (jak jinak) než v jídelně jak ještě snídali.

"Páni sluší ti to" ohodnotila mě Lola a Bill stejně jako Tom zůstal čumět s otevřenou hubou.

"Jestli vy nejste bráchové" zakroutila sem hlavou a opřela se o futro. "Hele jestli to chcem stihnout, tak by sme měli jet!" sem netrpělivá, když musim čekat xD

"No jo ty netrpělivko!" prošla kolem mě Loluš, za chvilku se zas oběvila a jelo, tentokrát chtěla bejt ona ve předu, ale i Tom. Takže to nakonec dopadlo tak že Tom řídil Billoví auto, Lola seděla vepředu a já s nasranym Billem že nemůže řídit ani vlastní auto vzadu xD.

"Už výš co jim tam budeš tancovat?" otočila se zepředu Lola..

"Doufám že mi daj oni nějakou sestavu, možná bych ještě zvládla nějakou z bejvalí skupiny, ale to bych nesměla předvést!"

"Jak to že nesměla?" nechápal Bill..

"Protože to nejsou moje kroky, ty taky nekradeš cizí písničky a nevydáváj je za svoje!" tohle už pochopil, šikula xD !

"Ale stejně, kdo by se dozvěděl, že nejsou tvoje"

"Jestli mě tam vezmou, budou chtít vědět co sem dělala předtim, budou se ptát mí bejvalí trenérky, která jim musí poslat doporučení, nebo video z nějaký mí soutěže. A tak by se asi domákli že to není moje sestava!"

"Tak proč se nedovolíš, aby to ty kroky dovolila předvést?" chjoo, ta Lola je dneska nějaká natupělá.

"Protože doufám že oni mi daj nějakou sestavu, nebo budou chtít vidět jenom různý freezi a nebudou chtít abych jim tancovala" pokrčila sem rameny a zakoukala sem se z okýnka. Lola už poznala jak sem nezvykle nervozní a tak se mě na nic neptala. Ani nikdo jinej v autě. Mezi sebou si sice povídali, ale já to poslouchala sotva na půl ucha..