close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osobní hvězda- 11.díl

14. srpna 2009 v 22:36 | Verýs |  Osobní hvězda
"Ehm.. čau ty seš Tom?" stála sem u dveří a koukala na nějaký hopíka.

"Jo" řek trochu zaraženě, asi že se ho ptám na jméno.

"Je Bill doma? Potřebuju s nim mluvit!"

"Proč?" zeptal se mě podezřívavě.. asi si taky myslí že sem nějaká fanynka. OMG to je den !

"Protože s tebou chodim ty vole" řekla sem už netrpělivě a jakmile sem za jeho zády zahlídla Billovu hlavu podlezla sem mu pod rukou a šla rovnou k Billovi.

"Co se děje?" nechápal mě, když sem mu do ruky vrazila noviny. To už tam byl i ten Tom, měřil si mě pohledem od hlavy až k patě, jesti sem náhodou neutekla z blázince.

"No neboj, já si tu blbost nevymyslela!" řekla sem mu skrz to chození a ukázala na článek. Oba se do toho začetli, a tak sem si je aspoň mohla pořádně prohlídnout. Tom byl docela hezkej, a ikdyž sem byla vždycky zásadně na hopíky, Billovi se nemoh rovnat. Ten dneska zase zářil na míle daleko jak byl kouzelnej a roztomilej.

Trochu mě překvapilo že se oba začali hned potom co to dočetli smát.

"Co?" nechápala sem proč se tomu JENOM smějou.

"Oni nevymyslej nic originální." Zakroutil hlavou Bill.

"Jo, už po pátý sme se tenhle měsíc pohádali a ty seš už nejmíň stopadesátá holka se kterou chodim" nasadil tomu korunu Tom..

"A vy to jako necháte jen tak bejt?" koukala sem na něj napůl udiveně napůl rozzlobeně.

"Výš jak často by museli tisknout omluvi? Teď ti daj tejden pokoj a hned potom na tebe zas něco vymyslej. Nemá to cenu se s nima hádat, fakt že ne" vysvětloval mi Bill.

"Ale já si tohle nenechám jenom tak líbit. Nebudou o mě psát takoví kraviny" zatřásla sem s novinama.

"Tohle je ještě docela dobrý" zakroutil nesouhlasně hlavou Tom.

"Hele já vym že vy ste na něco takovího asi zvyklí, ale já tady nebydlim ani tejden, ste zatím jediní přátelé který tu mam. Ale jestli je tohle cena za to přátelství tak se budu muset spokojit se samotou." Otočila sem se k odchodu.

"Ne, počkej Kristin" chytnul mě za ruku Bill. Zatajila sem dech a otočila se co ještě může chtít.

"Hele promiň, nechci dělat scény, znáš mě asi dva dny, já o tobě nikdy předtim moc neslyšela. A tak to je asi zbytečný nazývat přátelstvim.. ale doopravdy sem si myslela že to tak je" pokrčila sem smutně rameny a sklopila hlavu k zemi, doufám že na mě nepozná že bych radši víc než přátelství, to by mi ještě scházelo.

"Taky tě beru jako kámošku, přinejmenším. Ale tohle k nám prostě patří. Všichři řikaj že sláva má i svojí stinou stránku, tady jí přesně vidíš. Nechci abych odcházela. Lola tě má moc ráda, a už nejenom protože, že si zezačátku myslela že se přes ní snažíš dostat k nám, jako většina jejích tzv. kámošek. A já sem rád že sem někoho jako ty vůbec poznal, sama výš jak mě fascinuješ.." zvednul mi hlavu a kouknul mi do očí. Nebyla sem schopná slova, ne do tý doby co sem si bylá jistá že se mi nebude třást hlas.

"Ale co mam teda dělat, nechci aby si o mě každej den rodiče četli v novinách." Smutně sem mu ten pohled vrátila..

"Vždycky kolem tebe bude plno otazníků!" moje dvojsmyslnost, že mi to vyznělo jako kdyby nemluvil už o ovinářích.

"A proč jim teda neřeknem že sem tvoje kámoška a tim to hasne, nebudu žádná novinka a už né tak zajímavá" podle jeho výrazu sem poznala že to asi nebyl zrvona nejšťastnější nápad………..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama