close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osobní hvězda- 16.díl

14. srpna 2009 v 22:57 | Verýs |  Osobní hvězda
"Ty chceš těm fotografům dokázat že mezi náma něco je?" zeptala sem se radši proti otázkou, abych se vyhla odpovědi.. popravdě.. nevim co mu říct.. chtěla bych s nim jít.. ale tisíckrát radši bych šla s Billem. x(

"A tobě by to vadilo?" už mě unavuje ten rozhovor jenom v otázkách.. pořád žádný odpovědi.. jako vždycky.. tolik otázek a tak málo odpovědí.

"Vadilo by mi kdybych byla denně v novinách!" i když… napadá mě jedna situace, kdy by mi bylo všechno jedno.

"Takže ne?" smutňoučce se na mě kouknul..

"Můžu ti to říct až později, sama nevim jestli chci nebo nechci" pokrčila sem rameny. A andělsky sem se na něj jukla..

"Hmm.. nooo.. ale že seš to ty" usmál se jak zlatíčko a pak sme to už nějak neřešili. Když asi za půl hoďky přišli mámi, a konečně dorazil i Bill.

******
Nevim ani jak sem se dostala domu, poslední co sem ještě tak nějak vnímala, bylo že sme s klukama skončili zase na těch lehátkách u bazénu a děsně chlastali. Divim se že to maminky neměli pod kontrolou. xD

*****************RÁNO*************
Ježiš, cejtim se jak 15x přejetá bagrem. Došourala sem se do kuchyně, kde byla rozesmátá máma a zrovna něco řešila s tátou, kterej se taky tlemil na plný koule.

"Víc už řvát nemůžete co?" zakňourala sem a ,,žuchla,, na židli.

"Jaký si to uděláš, takoví to máš, kotě" posměšně se na mě usmíval táta..

"To teda děkuju.. pročs mě tak nechala se zřídit mami?" obořila sem se na ní, ta jenom andělsky přede mě postavila kafe a taky si sedla za stůl.

"Takle ses zřídila docela a úplně sama" zdělila mi máma nevině, jako kdybych to nevěděla.

"Od čeho sou mámi, když na nás nedávaj pozor?"

"Od toho aby tě v pořádku dopravili domu"

"Kdyby si mi už zakázala víc pít, tak by si mě nemusela nikam dopravovat, dopravila bych se sama"

"Od 15 let ti NESMIM nic zakazovat! To už si nepamatuješ zlato?" áááá.. ta mě štve..

"Ježiš mami.. tohle nemá cenu."

"Já vym.. proto ti konečně můžu říct že tě tu už dneska scháněla Lole, mimochodem to je dost divný jméno i na Němku!" Co může chtít, vždycky přišla až odpoledne..

"Jo a co řikala?" otočila sem se ve dveřích z kuchyně..

"Že tu bude přesně za… 15 minut!" odpoví mi v pohodě táta, zatím co já začnu šílet.

"15 MINUT!! A to ste mě tu nechali jenom tak sedět a kecat? Ježiši kriste, vy ste teda rodiče k nezaplacení!" otočila sem se a zmizela ve dveřích.Běžela sem se k sobě do pokoje připravit, jedno mi už pomalu došlo, kde je Lola, tam jsou blízko i kluci. Yah! Takže sem na sebe hodila, svoje suproví hopácký 3/4ťáky, normální tílko (těsný, ale bylo vidět jak mam vypracovaný bříško, tak sem si ho nechala) a kepku, nemam žádnej vekej výběr, mam asi jenom 5 čepisek x)
Pak sem vyšla na balkon, abych se podívala jestli při velky náklonu z balkonu nebude vidět přes barák na silnici, ale hned jak sem vyšla, svůj plán ztratil na váze. Na balkon stál Bill a před nim se teda nakrucovat nebudu.

"Ahoj" usmála sem se a opřela sem se nenápadně o zábradlí, jestli aspoň z dobrýho úhlu, bez záklonu, bude vidět na tu blbou silnici.

"Ahoj" řek bezduše, to mě donutilo se na něj kouknout. Za prví bylo vidět že asi zrovna vtal, vlasy mu stáli do všech směrů, a byl tak pomačkanej, že byl ještě roztomilejší než normálně. Za druhý poprví co sem ho viděla UPLNĚ bez jakejchkoli šminek, měl obrovský kruhy pod očima, a až teď sem si všimla jak byl nezvykle bledej.

"Lečíš na čerstvim vzduchu kocovinu?" hádala sem, nedalo se to neuhodnout. xD

"Hmm.. spíš přemejšlim, jak to že když si včera dopadla o hodně hůř než já a Tom dohromady, seš teď uplně v pohodě?" zamračil se někam do země.. byl tááák roztomilej, už sem jako tuctovej zamilovanej, a to sem nikdy nevedla ty sladký řečičky. Maloměsto mě ničí.. x(

"Mě stačí kafe, a pak už to zbytek dne dokážu nějak přežít" pokrčila sem rameny. Bill se zašklebil a pak zvednul ze země hrnek s už vypitym kafem..

"Tak holt umim chlastat, na rozdíl od tebe" vyplázla sem na něj jazyk.

"Pche" zatvářil se dotčeně, ale hned ho to zas přešlo, a vrátil se mu ten jeho roztomilej kukuč.

"Dneska teda nepudeš ven co?"

"I kdybych měl náladu se nechat tahat Lolou po celym městě, bych stejně nemoh, máme domluvený nějaký vysílání v televizi. A musíme tam bejt v 11!!" povzdech si, tim sem pochopila, proč ho to mimořádně štve že se vopil a je mu blbě..

"Páni já uplně zapoměla že ste slavný" řekla sem co sem měla zrovna na jazyku, ale hned sem litovala jestli sem tim nezranila jeho ego.

"Jo.. to taky znám. S tebou se člověk cejtí normálně" usmál se na mě upřímě a já mu to hned musela oplatit..

"V televizi si řikal?" optala sem se ještě jednou..

"Jo" nechápal kam tim mířim..

"Takže se na vás můžu dívat jo?" šibalsky sem se usmívala, a jemu to konečně taky došlo, a začal se smát.

"Normálně rodině a přátelům, zakazujeme se na nás koukat.. ale že seš to ty!" tohle už sem od někoho jemu velice podobnému slyšela. A tim sem se dostala k dilematu, že sem Tomovi ještě neodpověděla, a když se tu teď s Billem jenom tak bavíme, je to ještě těžší. Ale asi mu řeknu ano, nic si s nim přece nechci začít, ale nebudu do smrti doufat, že se jednoho dne Billovi rozsvítí a já se mu začnu líbit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama