close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osobní hvězda- 31.díl

14. srpna 2009 v 23:57 | Verýs |  Osobní hvězda
S Inkou sme se dohodli, že teď ještě budu dělat ty cviky a pak můžu předvíst nějakou mojí starou sestavu z bejvalí skupiny. Nebyla sem z toho šťastná, ale ona řekla že to je v pořádku a že nebudu muset tancovat s těma holkama.

Teďko mi to už šlo líp. Při tanci sem se dokázala soustředit na víc věcí a na stres nezbylo místo. Hlavně sem teda myslela na ten polibek.. měl pravdu že to funguje, ale nevim jestli to neudělal jenom kui tomu. Tolik bych chtěla aby to byl skutečnej polibej.. ale nevim, nejsem si ničim jistá.

"Kristino, šlo ti to skvěle!" pochválila mě na konci Inka.

"Takže mě vezmete?" nevěřila sem..

"Určitě jo, bude posila naší sestavy. Tady máš plán tréningů. Na svůj první přiď za tejden.." podala mi nějakej papír, zděsila sem se. Tréningy tu maj každej druhej den. To nebudu mít moc času pro sebe a kámoše teda..

"Jo děkuju" usmála sem se a běžela sem někoho obejmout. Jistě že první kdo mi vyrazil naproti byla Lola, ale i tak mi to nevadilo. Vlítla sem jí do náruče že sme obě slítli na zem a dostali pořádnýho výtlema.

"Asi tě vzali co" tlemili sme se i na zemi s Lolou..

"Joooo" začala sem se upě nejvíc tlemit.

Cestou home, sem si sedla na přední sedadlo. Naštěstí už bylo o zábavu postaráno. Pořád sme kecali a já se vyhla Tomovejm i Billovejm pohledům.

Všichni chtěli jít ještě dneska někam zakalit, já se ale vymluvila že nemam náladu. A bežela sem rovnou domu.

"Tak co?" bafla na mě máma, když sem jí hledala..

"Vzali mě tam. A Bill mi dal pusu" skočila sem jí kolem krku..

"Teď nevim z čeho máš ty větší radost, ale já z toho prvního" smála se máma..

"Já nevim" odpověděla sem a smázla si z obličeje těch pár slz -štěstí ! "Pudu k sobě, děsně se mi chce spát" dala sem jí pusu a pádila k sobě. Rychle sem na sebe hodila pohodlný tepláky, mikinu a šla se vysprchovat. V pokoji sem měla menší krzi, protože sem nevěděla co dělat, ale všimla sem si že v Billovim pokoji se svítí tak sem šla na balkon, protože mi docvaklo že tam taky bude.

"Ahoj" ha… už si mě všim..

"Ahoj" usmál se taky.
,,A nastala ta trapná chvíle ticha,, … oslík má vždycky pravdu. Vyskočila sem na zábradlí a koukala na nebe, sice nevim kde se ve mně ta romantička najednou bere, ale asi to bylo tim že sem nevěděla co dělat. A stmívající se nebe se mi líbilo, byly tam všechny barvy, a házelo to nádherný stíny.

"Můžu s tebou mluvit?" ozval se Bill, zkoumavě sem si ho prohlídla, nevypadal nijak zvlášť zamyšleně jako vždycky když se chystal něco říct, ale pak to vzdal. Poprví vypadal odhodlaně… zajímalomě kde se to v něm bere ?!?

"Jasně" kejvla sem a otočila sem se na něj.. připravená co mi řekne.. a napjatá.. to hlavně :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama