"Kristin" cejtila sem někoho u sebe, ale byla sem děsně líná otvírat oči..
"Mmm.. ta spí" zabručela sem a až když sem se pokusila otočit zjistila sem že něco není dobře. Prudce sem zvedla hlavu abych zjistila co se děje.. Bill ležel hned vedle mě, Tom ležel mě na břiše a Lola spala napůl na Tomovi a napůl mojí noze..
"Kolik je?" podívala sem se na Billa..
"Nevim" pokrčil rameny..
"Já ani nevim že by sem usla.." snažila sem se zavspomenout co si jako poslední pamatuju..
"To já taky ne" podrbal se na hlavě, ale pak sebou v omezenym prostoru trhnul..
"Pořád tam máš bouli" pousmála sem se a jak nejjemněji sem dokázala sem mu šáhla dozadu za hlavu. A fakt jí tam měl..
"Bolí to?" usmála sem se a stáhla ruku zpátky..
"Joo" udělal smutňounkej obličej jako že je ten největší umíráček.. no já málem měla výtlema, ale to bych probudila Toma a Lolu, takže sem hlasitě polkla a zadusila to v sobě.
"A co bolestný? Zvedlo by mladýmu pánovi náladu?" provokovala sem ho :D
"Jakýmu mladýmu vždyť sem starší než ty!" hájil se.. ale trochu hlasitě, asi zapoměl že kousek od nás spí skoro polovina jeho rodiny :D
"Pšššt, vždyť já vym že si starší" přitáhla sem si ho k sobě.. "proto ale nemusíš hned řvát" zašeptala sem.. a přitulila se k němu, jak jen mi to namě chrápající Tom dovolil..
Než se Tom s Lolou zbudili už sme toho moc nenapovídali, občas sem na chvíli usnula, ale na 1oo% sem si byla jistá že on ani na chvilku.
První se probudila Lola, hned po ní "Bill" a Toma se nám nepodařilo vzbudit tak sem ho nechala spát a šly sme se všichni nasnídat.
"Ty snídáš?" vyvalil oči táta, když dorazil do jídelny.. zřejmě i na něj a jeho nepřirozeně brzký rána sme vstávali brzo :D
"Jo" pokrčila sem rameny, spíš mi vrtalo hlavou kolik je hodin :D
"Co tak brzo?" nedalo to zřejmě ani tátovi..
"Kolik vůbec je?" nechápavě sem se zeptala.
"Asi 8 ráno" pokrčil rameny.. ty vade sama sebe překonávám :D Táta se pak odporoučel do obýváku a zas sme zůstali jenom 3 :D Asi za půl hoďky se dokonce připojil i Tom, byl jak rozespalej smeták :D:D
Domluvili sme se že se sejdem za hoďku u kluků, s Billem sme se ještě stihli dohodnout že dneska jim to řeknem, Lola už byla v pohodě a podle Billa to Tom na 1oo% neví. Byla sem čim dál tim víc nervoznější jak se to blížilo, sem si jistá že Lola bude vyvádět, přesně to čeho se bála…
A já jí přitom nechci zklamat, chci aby byla i nadále moje jedinečnou kámoškou, nechci aby si myslela že to je zrada. Snad to pochopí..