close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osobní hvězda- 4.díl

12. srpna 2009 v 21:53 | Verýs |  Osobní hvězda
Ráno sem zas udělala rekord. Vstávala sem už o poledni. xD Tentokrát mi nechali vzkaz, že je máma v práci a táta jel do města. Škoda, mohla sem jet s nim a porozhlídnout se tak aspoň po nějakejch krámech. Vsadim se ale že jestli potkám Lolu, bude vědět kde se tady dobře nakupuje. Sama byla moc hezky oblečená, měla na sobě těsný, úzký černý džíny, černou bílou mikinu a plno doplňků. Na to že tenhle styl mi nic moc neřiká, moc se mi to na ní líbilo. Po snídani a pečliví přípravě ven- když sem zjistila že tady každej zná každýho už nechci vypadat jako kdybych zrovna vstala- vlasy mam dlouhý jenom na ramena, karamelově hnědý (od přírody xP) nechávám si je akorát sestřihávat, jinak žádný pokusy s barvenim, to sem mi absolutně příčí. Vyrazila sem ven až někdy ve tři a zase mi trvalo asi půl hodiny než sem se dostala na to náměstíčko. Hned jak sem zahlídla Lolu jak sedí na tý lavičce co sme včera seděli spolu sem za ní šla.

"Ahojky" sedla sem si vedle ní. Asi si mě předtim nevšimla a docela sem jí lekla.

"Jejda, ahojky" vzpamatovala se hned a líbla mi pusu na přivítanou.

"Tak co? Pořád máš takoví šílený averzi k vesničanům?" zažertovala

"No, jak tu znám aspoň jednoho člověka, sem tu šťastnější" řekla sem popravdě. x)

"To je super." Usmála se na mě. A já poznala že víc upřímný její slova už bejt nemůžou.

"Vlastně sem se tě dneska chtěla zeptat jestli tu není nějaký taneční studio?"

"Tady ne. Ale v Magdeburku je nějaká hudební a taneční škola. Ty tancuješ?" koukla na mě se zájmem..

"Jo od šesti break a street dance. A děsně ráda sportuju" uznale mi pokejvala hlavou.

"Hřiště máš přímo tady, a fotbalovej stadion je za městem. A když budeš chtít tak ti zjistim kde je ta škola a můžem se tam jet zeptat jesli berou na kroužky ještě"

"Jéé ty si zlatíčko" skočila sem jí kolem krku, celá šťastná, že tu mam hned tak skvělou kámošku.

"Taky sem ráda že tu seš" usmála se na mě. "A že se ti tady začíná líbit"

"Jo jo jo.. a moooc" začali sme se smát. Dokavaď nezačal Loluš zvonit mobil .

"Promin" koukla na mě smutně a zvedla to..

"No co chceš?... já???.... ne, počkej.. ne ne, já sem venku s Kristinou…. Joo to je ta nová /divila sem se kolik lidí tady o mě už ví/…. Jo ty klidně, ale nevoď sebou Toma… co proč?... hmm.. jo a vem sebou tu adresu jak ste chodili na hudebku.. mě na nic ty vole.. jo pro Kristinu, tak to prosim přines ju?… jo jasně, před parkem… jo budem tu sedět na lavičce.. jj pa"
a zavěsila. Celej ten hovor nebyl tak moc dlouhej tak sem si domyslela že to asi nebyl nikdo moc důležitej.

"Tak asi poznáš mího bráchance" řekla mučednicky, já si vzpoměla jak řikala že tu bydlej celej život, a jak se o nich moc nechtěla bavit.

"Super" roztáhla sem rty do véélkýho úsměvu, ona ke mně střelila s napjatym ohledem, a já se hned zas stáhla.

"To je něco špatnýho?" nechápala sem jí.

"To uvidíme" řekla potichu.

"Jakto mylíš?" nechápala sem zas. Už to nebyla ta usměvavá holka kterou sem si i za ten necelej den tak oblíbila..

"No myslim že už jde. Tak poď a uvidíš sama" ukázala na druhou stranu náměstíčka a fakt tam někdo šel. Zvedli sme se a šly sme tý postavě naproti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama