Prosinec 2009

Je kříž být slavná dcera! 2.díl

31. prosince 2009 v 15:30 | Verýs |  Je kříž být slavná dcera!
_____________Viktorie_____________
Ráno už jsem měla o něco lepší náladu. Ale potřebuju si o tom všem zase jednou s někym promluvit. Samozřejmě, že strejda Tom. Už od začátku mu všechno řikm o tom co se děje a on mi skoro vždycky něak poradí. Zkusim ještě zavolat Alexovi jestli nemá čas.. poslední dobou jsme se vůbec neviděli=(Převlíkla jsem se.. /dneska mě chytla tvořivost/ takže jsem si vzala svítivě červený silonky, teplákoví 3/4ťáky nad kolena ve stynu hopáků a bílí body tílko.
"Ahoj" pozdravila jsem všechny v kuchyni na velký rodinný snídani. Sedla jsem si taky a dala si jenom jabko.
"Viky budeš jíst?" zeptala se mě Erika- táty manželka.
"Vždyť jim" namítla jsem.. holky jsem rozesmála táta jenom ironicky protočil panenkama.
"Myslela jsem normální snídani!" zašklebila se..
"Ne, zachvíli jdu ven!" zakroutila sem hlavou.
"Kolik normálních lidí vstává v půl 9?" zvednul táta udiveně obočí.
"Taky jdu ještě předtim k strejdovi" vysvětlila jsem..
"No, dobře.. ale večer přijď brzo budeme grilovat!"
"Mohla bych si někoho vzít sebou?"
"Když včas řekneš kolik lidí, aby jsme mohli připravit i jim tak klidně" pokrčili rameny..
"Maximálně dva navíc" vstala jsem od tolu, uklidila po obě nádobí a šla se obout. K mímu už tak dost bláznivímu ohozu jsem si ještě vzala kotníkoví- baskeťácký uplně stříbrný Nike boty :D teď to je maximálňos šílenos :D
"Tak já jdu čau!" ozvala je ještě odpověď a já už padala z domu do toho vedlejšího ke strejdovi. Odemkla jsem si a drze vlezla donitř.
"Čau strejdo" pozdravila jsem ho, když se objevil na schodech, celej rozesplej.
"Já tu snad vystavim návštěvní hodiny" zývnul a rovnou šel do kuchyně.
"Chceš čaj.. nebo kafe?" zavolal na mě. Zula jsem se teda a šla za nim.
"Ani jedno, teď jsem vypadla z domu!" sedla jsem si na linku.
"Tak povídej co se včera stalo?"
"Jak to výš?"
"Byl tu Bill!"
"Jsem si mohla myslet!" zabručela jsem mrzutě.
"Nebuď protivná. Jenom nechápe co se s tebou poslední dobou děje. A ví, že máš kluka"
"Odkud?" zvedla jsem v klidu obočí..
"Myslel, jsem, že budeš víc vyvádět" zátvářil se šokovaně:D
"hMM.. Plánuju se ho zeptat, jestli by nešel večer se mnou natu grilovačku!"
"To seš odvážná teda!"
"Proč?" už mi nestihl odpovědět, protože jsem slyšela dupání na schodech..
"Ty tu máš Daniel?" zeptala jsem se. S úsměvem kývnul.
"A možná i Maxe!" dodal.. s úsměvem jsem mu to odkejvala. Zachvilku do kuchyně přiběhla malá postava.. Daniel. Tomova 6-letá dcera . Má jí u sebe ale jenom málo, protože se pořád děsněhádá s Danielinou matkou. A Max je jeho syn.. je o rok starší než já syčák :P ale jeho tay vidim jenom zřídka, i když s jeho matkou Tom vychází v pohodě. Spíš je problém v Maxovi., nějak si napotřepí na častý stěhování! Podle mě je hošánek trochu moc rozmatlenej, ale rozhodně to už neni moje starost!
"Řau prcku" usmál jsem se na Daniel..
"Já už dávno nejsem prcek! Jsem v první třídě už!" řekla vážně.
"A líbí se ti tam aspoň?"
"Jo, akorát ta učitelka.." zakroutila ironicky očima. Vypadala přitom děsně vtipně, jak se snaží chovat jako dospělá. Vyděla jsem jak se strejda nenápadně otáčí přes rameno a taky se směje..
"Na běž se najíst!" podal jí misku s čokoládovejma kuličkama a mlíkem a Daniel s šla ke stolu.
"Neřiká se tomuhle dětská puberta?" zasmála jsem se.
"Myslel jsem, že to existuje jenom u kluků! Když se jako malí koukaj holkám pod sukně a tak.. ale tohle.." zasmál se.
"Je až moc po tobě, tak jí hlídej, aby se náhodou nezačala koukat holkám pod sukně!" zasmála jsem se..
"Jseš nějaká drzá, neteřinko!"
"Já nejsem neteřinka já jsem už velká holka" napodobila jsem Daniel..
"Už bys radši měla jít, aby ten tvůj nečekal dlouho!"
"Jo.. takže myslíš, že ho můžu vzít večer na tu grilovačku!?"
"Jestli se nelekne naší familie, tak přežijei tvího tátu" zazubil se..
"No, to je taky fakt. Tak ahoj"
"Čau Dani"
"Nashledanou!" odpověděla mi. Musela jsem se zase uchechtnout. Obula jsem se a šla do parku kde se normál scházíme s partou a i s Alexem.

_______________________BiLL________________
Stál jsem u okna a jenom koukal na ulici. Nevim proč, ale co odešla Viky mám divnej pocit.. nevim co se s ní děje. A sama řekla, že mi to neřekne.
"Co se děje?" objala mě zezadu Erika. Leknul jsem se.
"Ne..nic. Jenom mi vrtá hlavou Viky" pokrčil jsem rameny..
"Dneska vypadala docela v pohodě"
"Jenom to nedávala na jevo."
"Podle mě jí na něco stačí chvíle, aby si ujasnila v hlavě a pak je to dobrý!"
"Je to snad moje dcera. Znám jí líp a vym, že se něco děje!" zvýšil jsem hlas. Myslim, že jsem to přehnal. Erika mě pustila a odešla pryč..
Vážně jsem to přehnal. Vym, že má Viky ráda jako holky a nikdy mezi nima nedělala rozdíly a za to jsem jí byl vždycky vděčnej. Měl bych se jí jít omluvit. Zatáhnul jsem záslonu u okna a šel najít Eriku...

Je kříž být slavná dcera! 1.díl

31. prosince 2009 v 0:17 | Verýs |  Je kříž být slavná dcera!
________________Viktorie_________________
Už mě to nebaví! Nebaví mě tenhle život! Nic, nic z toho co mě doposud potkalo nebylo pozitivní! Samí špatný zprávy jenom!! Nechci být dcera někoho.. někoho, koho zná celej svět! Otravuje mě jak na mě všichni civěj, urážej mě nebo si mě bezostyšně začnou fotit jako nějaký zvíře v kleci! Jsem slavná snad já? Ne!!! Já do toho spadla náhodou, tak proč mě za to všichni trestaj??
Vrazim nasraně do baráku. Vyběhnu schody nahoru do podkrovního pokoje, kde se nachází mje království.. no krom toho bordelu. Vlínu tam a vydim ty dvě.. moje malí 3-letý ségry jak mi štrachaj ve věcech!
"Co tu děláte?" zakřičim. Obě sebou cuknou leknutim a zatvářej se jako andílci!
"Máte snad dovoleno sem chodit, když nejsem doma? Nemáte takže.. nazdar!" ukážu směrem ke dveřim..
"Vikyy" koukaj na mě smutně..
"Řekla jsem VEN!" zakřičim, obě se seberou a běžej dolu. Bouchnu s dveřma a začnu ze sebe shazovat oblečení..

___________________Bill____________________
"Tatí, tatí, tatí!" běžej dvojčata jako splašený po schodech.
"Neběhejte po těch schodech!" napomenul jsem je.. obě se zastavily na třetim schodu a koukaly jako andílci.
"Co se děje?" zeptal jsem se..
"Viky,,-"
"-jo.. ona..-"
"-..já to řeknu.. tat-í.."
"-tatii, Viky..-" překřikujou jedna druhou..
"Ticho!-" umírnil jsem je.. "-co je s Viky? Ona je doma?" zeptal jsem s udiveně. Ani jsem si nevšiml, že přišla..
"Jo.. ona je! Byla na nás hnusná!" překřičela Lanie svoji sestru..
"Co jste jí udělaly?"
"Ona přišla naštvaná už." bránily se..
"A proč vás teda vyhodila?" nechápal jsem to pořád nějak.. hlavně ne Vikyno chování! Ona holky miluje a ony její taky. Asi se jí něco stalo.
"Tatii, ona asi se rozešla s klukem!" uculila se Karolin. Zvednul jsem obočí a udiveně na ní koukal..
"Ššt, tys to řikat neměla! Viky bude naštvaná!" plácla Lanie Karl přes ruku.
"Jakym klukem?"zeptal sjem se.
"No, tamtim.." vykrucovali se z toho..
""Jakym? Tamtim?"
"Ona ho tu měla několikrát.-"
"-jo a pořád si volaj-"
"-a řikaj si beruško a miláčku-" xichtili se holky jak se zase překřikovaly, jedna přes druhou..
"Ona tu někdy měla kluka?" udivil jsem se.
"Jo, když jste byli pryč" zazubily se zas ty dvě.
"A co dělali?" zhrozil jsem se.
"On si s námi hrál-"
"-jo twistra-"
"nebo šlobrdo-" trochu se mi ulevilo, ale jak to, že jsem se t nedozvěděl dřív?
"Holky, běžte za mámou na zahradu já si jdu promluvit s Viky!"
"Ale nebuď na ní ošklivej taatíí. Výš ona je v pubertě a to prej bolí!" fylozofovala Lanie.
"Jsi hloupá. Nebolí to. Jenom se chováš divně!" drkla do ní Karol..
"Nebudu na ní ošklivej. Teď běžte!" oběse rozběhly k zadním dveřím na zahradu.

______________________Viktorie______________
Pořád jsem byla naštvaná, ale už se to ze mě trochu dostávalo.. stála jsem u okna a koukala na zahradu. Šlo spíš o nezáživnou činnost u klerý se dalo přemýšlet. Slyšela jsem bouchnutí dveří. Mohlo mi být jasný, že ty dvě potvory budou bonzovat! Setřela jsem si poslední slu a otočila jsem se čelem k příchozímu.. tedy k tátovi.
"Viy, děje se něco?" zeptal se mě oparně. Zakejvla jsem hlavou, že ne a sedla jsem si do křesla a z nudy se točila pořád dokola.
"Řekla bys mi to?" zeptal se mě projisttotu. Zasavila jsem se a koukala na něj. Samozřejmě bych mu neřekla, co se děje, protože by se urazil, naštval, dotklo by se ho to a nevim o ještě, ale určitě by ho to nepotěšilo.
"Nejde o nedůvěru ani o nic takovýho, ale tohle bych ti neřekla tati" zakroutila jsem hlavou
"Neděje se nic vážnýho?"
"Možná bys měl jít dolu" odbyla jsem ho.. asi se urazil, protože se doopravdy zvedl a odešel. Ještě jsem se k tomu domyslela Možná bys měl jít dolu.. za svojí rodinou! Už jsem ale nic neřikala, když jsem si byla jistá, že je pryč tak jsem se natáhla na postel a čuměla do stropu.

Gympl 5.díl

30. prosince 2009 v 18:13 | Verýs |  Gympl
"Jdeme?" přijde najednou Lily.
"Jo hned!" kejvnu. Nijak vesele kejvne a jde pomalu napřed.
"Chtěl jsem ti navrhnout, že bys dneska šla s námi ven.." vybalí na mě Bill, když se na něj otočim..
"Dneska?" zvednu obočí..
"Jo.." kejvne.
"No.. a kdy? teda?" usměju se
"Teď. Jdem domu a potom přijdou kluci!"
"Aha.." zapřemýšlim se.
"Jestli nemůžeš, tak klidně jindy.."
"No, můžu.. akorát to jdu vysvětlit Lily!" usměju se, úsměv mi vrátí a já jdu za tou Lily. Už tak je určitě dost naštvaná a teď bude určitě nemožná!
"Lily výš.."
"Zůstáváš s Billem co?" zvedne oči..
"Hmm.." kejvnu.
"Achjo. Tak zejtra, Čau!" otočí se a jde pryč.
"Ahoj Lily!" zakřičim na ní, ale už se na mě ani neotočí. Ani za ten pohled jí nestojim..
"Hmm.. je naštvaná!" přišla jsem k Billovi..
"Proč?"
"No.. to bys asi nepochopil!" zazubila jsem se..
"No, když myslíš!" pokrčil s úsměvem rameny.
"Ooou, YES!" zasmála jsem se.. tim jsem ho taky rozesmála ovšem.
"Jseš pako!" zakroutil se smíchem hlavou.
"Jáá jo? No nevim kdo z nás dvou chodí za školu!" vyplázla jsem na něj jazyk..
"Kui tomu ještě nejsem pako!" vrátil mi to..
"Ale jo. Jseš!" stála jsem si za svym.. :D
"Dobře, dobře.." zasmál se..
"Hey, to je moje hláška!" zakřenila jsem se..
"Je to nakažliví!" zsamál se..
"Nu možná bychom už mohli jít!" zasmála jsem se.. kejvnul jakožé jo a šly jsme. Jsem docela zvědavá na jejich dům. Ani nevimkde bydlí:D

********Kaulitz house*******
"Hustýýý!" zasmála jsem se nad jednim fáákt luxusnim obrázkem..
"No to neni moje!" kouknul se mi Bill přes rameny..
"Nekecej.. ty ouchylee!" skočila jsem zase na postel..
"Jakože jáá? Úchyl? No to vůůbec!" zasmál se ublíženě..
"Řekla bych že jo.. a ještě ke všemu pedofil!" smáli jsme se ještě víc..
"Toho pedofila zatim vynech.."
"Hmm.. ne! Ono někdy líbání stačí k pedofilnictví výýš?" vyplázla jsem na něj jazyk..
"To teda nene!"
"No to teda jojo. Táta mi tó řikal!" vrátila jsem mu to.
"A tvůj táta to ví jako odkud.." docela vystrašeně se na mě kouknul.. to mě rozesmálo nanovo..
"Klid. Můj táta je soudce! Odtud to ví on a od něj to vym já!" udělala jsem vítěznýho xichta..
"Asi si začnu dávat pozor na pana Steela!" zasmál se..
"Často máš nějaký průsery?"
"Noo, to ani ne. Spíš Tom!"
"No jistě.. vždycky to házejme na sourozence!" zasmála jsem se..
"Ty nějaký máš?"
"Hmm.. pár!" zasmála jsem se..
"Přesněji?"
"Asi.. no.. skro 10.. v březnu jich bude 10!"
"Eeeee?" vyvalil na mě oči..
"Ale vlastního žádnýho!" napravila jsem to na pravou míru.
"10?" Čumil na mě pořád hodně vyjeveně..
"Nu jo.. co vym, je táta asi po 5 ženatej a s každou měl dítě.. nu tak.. mám hodně sourozenců, aleznám jich jenom pár. S tátou už se dlouho nestýkám!"
"Bydlí daleko?" hádal..
"Nu docela.. jestli je Hamburk pro tebe daleko tak jo. Ale hlavně nehce máma, abych se s nim vídala!"
"To ti přece nemůže zakázat. Já se se s vym tátou taky budu vídat kdy budu chtít, i když nijak zvlášť o to nikdy nestojim!"
"Jo, kdyby to bylo takle jednoduché tak jo.. ale je to ještě složitější!" zakroutila jsem hlavou..
"No, tak povídej!" povzbudivě se usmál..
"Hmmm.." zamyslela jsem se..
"Prosíím!" udělal na mě kouzelný očíčka..
"Nu.. když jsem byla menší táta mě zmlátil.. no teda, ani ne tak zvlátil, ale byl opilej a popadl ho vztek, že od něj chce máma odejít tak mě prohodil skleněnýma dveřma a to máma nevydejchala!"
"Oou..ů
"V pohodě!" usmála jsem se..
"Sviňák.."
"Jo to je!" kejvla jsem..
"Jak to mohl udělat?" nechápavě zakroutil hlavou..
"To nevim, ale byl opilej.. a ještě teď mám jizvičky!"
"Po tomhle bych ho vystěhoval na Severní pól, bejt tvojí mámou!"
"Taky k tomu moc nechybělo..!" zasmála jsem se
"Dobře mu tak.. a ty ses s nim ještě potom někdy stýkala?"
"Nu.. jo. Vánoce, narozeniny a tak.. znáš to. Chtěla jsem se s nim vídat. Máma mi to nikdy nechtěla dovolit, ale mám nějakej talent a ukecávání. Takže vždycky povolila!"
"Nebála ses ho?"
"Když to udělal bylo mi asi 5.. poprví po tom všem jsem se s nim viděla až v 11 a docela jsem se na něj těšila, už jsem zapoměla, že za to mohl on.. prostě mi chyběl táta!" pokrčila jsem rameny..
"Proč jméno Demetria?"
"Po babičce krakovský?"
"Tvoje babička je polka?"
"Nee, češka!" zasmála jsem se..
"Tak proč Krakovská?"
"Bydlí v Praze v Krakovský ulici!"
"Ježiš, to může fakt napadnout jenom tebe" plesknul se..
"Náhodou to se v naší rodině řiká už docela dlouho!"
"Takže ty jseš taky napůl češka?"
"Jo.. ale nemám moc vztah k česku. Jezdíme tam jednou za půl roku. Mám tam děsně moc příbuzných, ale nikdy si s nima nemůžu pokecat, protože neuměj německy a já česky!"
"Neumíš česky?" podivil se..
"Ne. Jenom základní slovíčka co mi řikala máma vždycky, když se naštvala!"
"Asi moc slušný teda nebudou!" zasmál se..
"No, vzhledem k tomu, že mi nechce říct co znamenaj tak asi ne!" zasmála jsem se taky..
"Klika cvakla dvéře letí. Tomík vchází do dveří!" vletěl do pokoje Tom.. no konečně. Vlastně jsme čekali na něj až přijde.
"Pozdě!" kouknul na něj vražedně Bill..
"Trošku jsem se zakecal.." zašklebil se jako andílek..
"No dobře. Tak jdeme?" zvedali jsme se už..
"Nejdeme. S klukama jsem to už vyřešil a nijak zvlášť se jim nechce ven!" zarazil nás..
"Děláš si srandu?" vyjel na něj Bill..
"Kliid!" vmísila jsem se mezi ty dva..
"Jasný, pudem někdy jindy!" přidal se taky Tom..
"Vy jste dvojka!" zakroutil hlavou Bill a spadnul na postel..
"Jdu čau!" vypadnul Tom z pokoje..
"Asi teda pujdu!" otočila jsem se.
"Proč? Vždyť tu můžeš ještě být ne?" váhala jsem.. mám - nemám..
"Jo, tak klidně" kejvla jsem a usmála se..

Co ty výš o životě? 3.díl

30. prosince 2009 v 11:00 | Verýs |  Co ty výš o životě?
NĚMECKO, HAMBURG- 2009
Jsem to pořád já.. jenom jsem nevěřila, že by mě máma doopravdy poslala k tátovi, ale udělala to. Děsně se mi stýskalo po sourozencích a přiznávám, že i trochu po new yorkskym stylu života. Hamburg mi přijde děsně malej, žádný gangy ani nic takovího tu neni, je to tu daleko klidnější! Ale zvykla jsem si.. řekla, bych, že i já jsem se trochu změnila.. je mi 19, jsem o něco větší než ve 13 letech, ale jsem pořád ta holka, která by z fleku poslala někoho do prdele. Často se tu s někym nepohodnu a tak dojde i na facky a pěstí.. ale to už prostě patří k mmu životu. Mám teď už i kluka, kterej mi víc než dost připomíná newyorkský hopáky.. s rozdílem, že to neni černoch. Ale i tak ho děsně miluju.
________________________
Táhnu se domu, už jsem skoro v naší ulici, když vyidim hodn povědomé auto.. hmm, že by se Tom vrátil dřív než řikal? Rozběhl jsem se k tomu autu a doopravdy z něj vylezl Tom.
"Ahoooj" skočila jsem na něj, upě nejvíce šťastná.
"Momento..-" vymanila jsem se mu ze sevření a stoupla si nohama na zem. "-co tu děláš? Řikal jsi, že přijedeš až za týden a něco.."
"Překvapeníí" zazubil se..
"Ah, tak to potom jo!" omotala jsem mu ruce kolem krku a políbila.
"Jedeš k nám?" zeptal se mě Tom., na chvilku jsem zaváhala. Ale potom radostně kývla a nastoupila do jeho auta.
"Zase posloucháš Ema?" protočila jsem panenky, jen co jsem nastoupila. Eminema přímo miluju, ale u Toma to už je závyslost:D
"Co tam chceš dát teda?" zasmál se, zaštrachala jsem v jeho Ipodu a pustila jsem tam Crack a Bottle- Eminem, 50cent a Dr.Dre.. prostě kompromis :D
"Taky dobrá!" kejvnul hlavou a vyjeli jsme.
"Nedávno jsem zase koukala na 8Mile! Štve mě, že nemám celej ten film. Nebo aspoŇ si myslim, že to neni celý.. protože tam chybí hodně záběrů na který jsem viděla obrázky!" postěžovala jsem si.
"Vždyť jsem ti řekl, že ti ho pučim!"
"Ale nepučil"
"Tak teď ti ho pučim!"
"My jedeme do studia?" zeptala jsem se překvapeně, většinou kluci bydlí v bytě a do studia jenom dojížděj, i když tam je v hornim patře taky normální byt a dole nahrávací místnosti.
"Byt je v opravě nebo co. Volal nám kui tomu David a tak musíme bydlet nějaký čas ve studiu. Nevadí ti to snad?"
"Ne, ráda zase kluky uvidim!"
"No spíš Billa" zaxichtil se..
"No, jeho asi nejvíc. Potřebuju zase poradit jakou barvu na hlavu!" vyplázla jsem na něj jazyk. A začla zase přepínat písničky, protože tamta zrovna skončila. Nechala jsem to až na Lose Yourself naší společný naprosto nejoblíbenější!Když jsme vystoupili před studiem, akorát písnička končila.
Usmála jsem se na Toma. Přehodil mi ruku kolem ramen a já ho objala kolem pasu a šly jsme dovnitř. Nahoře byli všichni a čuměli na telku.
"Tak takle se bavěj svobodní 20-letí kluci" uchechtla jsem se s Tomem mezi dveřma. Všichni k nám zvedli hlavu..
"Ahoj" řekli mi zborově, odkejvala jsem jim pozdravy a šly jsme s Tomem najít kousek soukromí do jeho pokoje.
"Pusť tam Dr.Dre a já zatim napíšu tátovi, že přijdu až ráno" dala jsem pusu Tomovi a vytáhla z kapsy mobila..
"Máš novího?" koukal překvapeně..
"Hmm., jo od táty k Vánocům" usmála jsem se. Jako, kdybych někdy mobila potřebovala.. vym, že to zní divně, ale já prostě nejsem typický fakan co má vlastního mobila od 6 let a asi ani nikdy nebudu. Díky "výchově" mí mámi si navždy budu cenit dárků a všech materiálních věcí!
"Jsem tady!" skočila jsem k Tomovi do postele, když jsem doposlala tu SmS a vypla jsem si mobila, aby nikdo nerušil. Akorát mi podal jedno sluchátko a zapnul Ipoda.. oba jsme leželi na břeše, opřený loktama o polštáře a různě při tom poslouchání blbli.
"Hele ty posloucháš Lady Gaga?" udivila jsem se, když začala hrát Bad Romance..
"Tahle se mi líbí" kejvnul, udělala jsem kyselího xichta..
"Rasistko!" drknul do mě a oba jsme se začali řehnit.
"Tss, je vidět jak málo toho o mě výš!"vyplázla jsem na něj jazyk..
"Ale ty mi nikdy nechceš nic o sobě říct. Kde jsi dřív bydlela.. mě by to děsně moc zajímalo, ale ty mi to neřikáš!" zvážněl, povzdechla jsem si.. a sedla jsem si do turečáku.
"Nechci, aby jsi si něco myslel blbě, prostě se to blbě vysvětluje a je to pro mě hodně těžký" povzdechla jsem..
"Chtěl bych to vědět, ale nenutim tě a to ty výš" sednul si taky..
"No.. chci, aby jsi to konečně už věděl, beztak chodíme spolu už docela dlouho a máš právo to vědět" nic neřikal, jenom mě vzal za ruku a poslouchal..
"No, vlastně jsem se narodila v New Yorku, můj táta je běloch, ale máma a všichni sourozenci jsou černoši. Taky jsem černoška, jenom to neni tak vidět. Koukni na moje dlaně, mám je daleko bělejší než barvu těla a přesto je to jako kdybych byla normální." roztáhla jsem dlaně vzhůru, překvapeně mi poslouhal..
"No jak už jsem řekla, všichni v rodině byli černí a nejenom v rodině, všichni byli černoši, často jsem se s někym do krve pohádala jenom kui tomu, že jsem běložka. Tam se to prostě bralo jinak, všichni tam byli rasisti a často se bílích lidí báli. Máma byla věčně opilá nebo zfetovaná a o její malý holky jsem se v celku starala jenom já. Na školu se tam nehrálo, byl zázrak, když jsem tam šla dvakrát do týdne, protože máma byla ok a já jí tam mohla nechat samotnou s těma malejma holkama. Jednou se máma tak naštvala, že řekla, že náš největší problém vyřeší tak, ž mě pošle sem.. za tátou. Nevěřila jsem, že by to udělala, protože by na všechno byla sama, moji starší sourozenci už na ní kašlali takže neměla nikoho. Ale udělala to, zezačátku to byl šok, ale docela jsem si tu zvykla.. ale často přemýšlim co se stalo s mámou a dvojčátkama. I když bych se tam nikdy nechtěla už vrátit, chtěla bych vědět jak dopadli!" smutn jsem zkončila..
"Oh, zlato" objal mě. asi poznal, že nemám daleko do breku..

Naprosto (ne)normální 3.díl

29. prosince 2009 v 14:48 | Verýs |  Naprosto (ne)normální
*****RánO******
Ahoj Lin, tak kdy jedeš?
Přišla mi SmS od wendy. Napsala jsem jí že za půl hoďky mi jede bus a že se sejdeme před metrem, na našem místě. Pak jsem dodělala tátovi oběd, zavolala mámě, jestli se za ní můžu večer stavit v práci a jela jsem.
Na zastávce jsem stála sama a když autobus s 5 minutovim spožděnim přijel tak jsem do něj celá přimrzlá skoro nevlezla..
"Dobrý den. Za 5!" řekla jsem řidiči. Ten mi podal lístek a já jemu peníze. Pak jsem si šla sednout na sedačku. Moc jsem se po lidech nerozhlížela, autobus ani tak moc narvanej nebyl.. kdo jezdí v neděli před polednem do města taky žeo :D
"Nazdárek Linduš" přisednul si někdo ke mě. Koukla jsem a tam Tezz. Jedna z mejch nejlepších kámošek, taky spolužačka a děsně mocjsme si toho spolu už zažily:)
"Ahojí taťko!" objaly jsme se .. P.S. to je taky menší úchylka naší školy. Skoro každej je tam s někym "příbuznej" :D:D
"Kam razíš?"
"S wendy jedem nakupovat dárky! A ty?"
"Jedem s Adamem do kina" uculila se..
"Poprví se uvidíte ne?"
"Poprví ne, ale poprví budem sami!" zase se uculila:D
"Ajha.. a na co jedete?"
"Nevim asi na Ice Age3. Ono to je vcelku jedno!" obě jsme se začli smát.. potom jse jí povídala o tom co Rachel udělala na facebooku jak mě tam pomlouvala atd.. a tezz to jenom zahlásila tak, že řekla
"já tu holku vážně nechápu. Ale nikdy jsem jí neměla moc v lásce"
"Dalo se to ale čekat. Po tom co mi napsala, že se víc bavim s tebou, Wendy a Anette a že už nejsme nejlepší kámošky. Nečekala jsem ani, že by jsme my dvě dokázali bejt jenom dobrý kámošky.. buď všechno nebo nic.. to je její heslo!"
"Je divná.."
"Nedokážu posoudit!" pokrčila jsem rameny..
"Nic si z toho nedělej kočko. Ona zjistí o co přišla a bude to ok uvidíš.."
"Díky Tezzi!"

*****u metra****
"Ahooojjjaaaa" vyděli jsme letět Wendy vzduchem mezi párem důchodců a jenom jsme doufali, že nikoho nepovalí..
"Ahojí" objali jsme se..
"Ahoj Tezz!" pozdravili se.. potom jsme šly do metra a všechny jeli do centra. Wendy nám cestou vyprávěla jak spala u Emi (jedna holka, která před rokem chodila na naší školu. Teď je už v prváku a s Wendy jsou nejlepší kámošky). Později jsem řekla Wendy to s Rachel.. řekla, že jí nemám řešit. Celej den byl docela supa:) Zlomili jsme to v Ikee:D Kde jsme si prolezli všechny obýváky, prováleli všechny postele a udělali snad milion fotek :D
"Konečně budu mít co na fb za fotky!" usmívala jsem se cesou dom.
"Ju to joo" zasmáli jsme se..
Z metra jsme šly zase na autobus a jeli domu. Wendy jela jenom jednu zastávku, protože bydlí v Berlíně. Já jsem dojela domu a znaveně sem odpochovala do pokoje. Vzpoměla jsem is na mámu tak jsem vytočila její číslo a omluvila se jí, že už jsem doma a nepřijdu k ní do práce. Vzala to sportovně a tak mi jenom řekla, že je ráda, že jsem OK a že sjem doma..
Byla jsem už docela dost utahaná a tak jsem se vykoupala a zalehla do postýlky...

====PONDĚLÍ-4 dny do Vánoc=======

Ba Da Deee--Ba Da Daaaaa
Vyřvával mi mobilní budík na stolku.. áá.. nesnášim vstávání do školy:-/ Zamáčkla jsem to, aby ségra vedle v pokoji nepeskovala, že jsem jí vzbudila, protože ona má na střední už vánoční prázdniny:-/ Převlíkla jsem se, namalovala, připravila učení do tažky a seběhla schody dolu.
"Čau" pozdravila jsem se jenom s tátou. Vzala si prášek a letěla do koupelny..
"Budeš snídat?" zakřičel namě táta..
"Copak někdy snídám?" odvětila jsem s plnou hubou pasty na zuby.V půl osmí už jsem se chystala do školy, ale zrovna se musela probudit máma..
"Ahoj Lindí!"
"Čau mami. Hele já jdu tak pa" vlepila jsem jí pusu, hlavně aby si nevzpoměla, že nemám podepsanou žákajdu.. asi ještě nevědi, že jsem dostala další 4 z matiky..
"Máš podepsanou žákajdu?" přišla s hnkem kafe, do chodby, zrovna když jsem se obouvala..
"No ne. .ale já děsně spěchám." snažila jsem se z toho vykroutit.
"Tak ukaž.." nuceně jsem začla štrachat v tažce a podala jí žákovskou.
"Co tam je?" zeptala se mě ještě než jí otevřela..
"Čtyrka z matiky" připustila jsem..
"Ty seš tele" zakroutila hlavou.
"Mami, ještě to prosim neřikej tátovi.. já si to 100% opravim, ale on by vyváděl, páč mi teď už doopravdy vychází čtyrka na výzo" zaškemrala jsem svym totálně smutnym obličejíkem..
"Nu jo. Ale jestli budeš mít čtyrku na výzo, tak tě dá na nějakej učňák. si nemysli, že by tě dovolil si dát přihlášku na školu!"
"Vždyť já vym.. musim tak pa" vzala jsem si tu žákajdu, hodila jí do tažky a letěla z baráku. Ještě jsem hodila hubu na cestičce, páč to bylo nějaký namrzlí..
Koukla jsem se na mobila.. půl a 5 ! :-/ Seběhla jsem kopec na hlavní ulici a dál jsem se snažila nepadat na náledí, ale nějak geniálně se z těch našich ulic na kopci dostat upě dolu ke škole.. až když jsem byla v uličce ke škole jsem trochu zvolnila. Jak jsem přicházela ke škole nevšimla jsem si že naproi mě jde Wendy s Tomasem (její kluk- je stejně starej jako my, ale blbě narozenej, takže je v osmičce:P).. pokračovala jsem dál ke škole a trochu koukala po lidech, kluci z béčka se každodeně baví u severní zdi, páťáci sedí na lavičkách a zbytek se poflakuje v okolí školy..
"Hey Lin!" otočila jsem se a viděla Wendy s Tomasem..
"Ahoj mami.. a tati!" usmála jsem se..
"Čau dítě!" pozdravila wendy..
"Ahoj mrně!" škádlil mě zase Tom..
"Hele osmáčku.. kui nějakejm pár cenťákům se neposeru a navíc jsem prostě vyšší!" vyplázla jem na něj jazyk.
"Tss.. Linda nenávidí, když jí řikáš že jsi větší, i když to je pravda!" řekla mu Wendy..
"Vždyť já vym, proto to řikám" zasmál se Tom..
"No to teda neni větší.. pstě ne. Někdo kdo je mladší než já neni větší než já!"
"Smiř se stim vyžle!" šklebil se mi Tom..
"Mamíí, on mi urážíí!" zašklebila jsem se..
"Nechte tohoo" zasmála se Wendy. Navzájem sme na sebe s Tomem vyplázli jazyk. Wendy šla dveřma do první, já je držela a čekala až pude om, ale on stál vedle a asi zřejmě čekal až půjdu já..
"Tak jdi"
"Díky" zásmála jsem se..Wendy měla menší kázání, kde jsme jako atd :D
"Čau lidi!" pozdravila jsem hlouček lidí z naší třídy..
"Ahoj" usmáli se..
"Neni nás nějak málo?" zamračila jsem se..
"Většina si udělala prádniny už" pokrčila Anette rameny..
"Taky bych si dala" zasmála jsem se..
"Nu jo ty kecko" smáli se všichni a po hločkách jsme šly do šaten a do třídy.. já se rychle přezula a čekala až vyjde Anette..
"Ahoj aný" usmála jsem se na ní.
"Ahojky!" smutně mi úsměv vrátila..
"Tak co Michael, pořád se hádáte?"
"Dneska na mě ani nečekal u sámošky.. radši šel s Mikelou si zakouřit!"
"Ale prd.. určitě tam byl i Jörg, Tezz a Marty.."
"Jo a ještě Sawina a tvoje sestřenice.. ale stejně" zamračila se.
"Počkej chvíly.. myslíš mojí sestřenici Emu? Vždyť měla angínu.. měla být ještě do Silvestra doma!?" zamačila jsem se.. ona ta holka nemá snad rozum..
"Nevim jestli jde do školy, ale na cígo šla určitě.."pokrčila rameny
"Já jí doopravdy už zabiju. Jako kdyby už tak nebyla dost v nemocnici!"
"Lin.. Emu, nezměníš.. obě víme jaká je."
"Zase propadne"
"Je to její věc.. ona je hloupá!"
"Mám pocit že za to můžu!"
"Máš na škole 3 sestřenice, kdybys měla každou hlídat, tak bys propadla sama!"
"Emu mám nejradši"
"Jistě, protože Annabell je tak nafoukaná až to neni hezký a Claire je barbína!"
"Přesně!"
"jistě"usmáli jsme se. Došly jsme ve třídě do svojí společný lavice a připravili jsme si na matiku..
"Jdu na wc deš se mnou?"zeptala jsem se Anette. Jenom zakroutila hlavou a kejvla k Michaelovi, asi s nim chce hodit vážnou řeč. Povzbudivě jsem se na ní usmála a kývla, že teda ok..
"Vychcanáá" smála jsem se jedný šesťačce, která každou přestávku oxiduje na záchodech.
"Už jdu" zakroutila jenom hlavou a vypadla..
"Ahoj strejdo" pozdravila jsem Denise, jednu docela supa holku z béčka..
"Čauky" usmála se.
"Ahoj Lin" pozdravila mě zezadu Nikoll, taky mě mohlo napadnout, že se tu objeví.. ona a Denise jsou jako siamský dvojčata..
"Čau fotbalistko!"
"Co máte první hodinu?"
"Matiku.. a dostáváme známky"
"Ze vzorců?"
"Jo, psali jste to už?"kývla jsem..
"No tě prsk, já to nehorázně posrala." vypískla Nikol..
"Jak jsi to mohla posrat? Vždyť to byli 4 příklady a upě jednoduchá, myslim, že i Erik od nás to bude mít za jedna!" nechápala jsem.
"Ticho šprtko" smáli se..
"Jak můžu bejt šprtka tvl, když mám z matiky čtyrku a dostanu se ledatak na nějakej učňák" zakroutila jsem nechápavě hlavou..
"Já pádim, musim si ještě napsat tahát.. tak pa Linduš" rozloučili jsme se s Denise pusou a s Nikolle jsme na sebe jenom mávly a každá jsme šla jinym směrem do třídy.





Naprosto (ne)normální 2.díl

29. prosince 2009 v 14:47 | Verýs |  Naprosto (ne)normální
Byla jsem vzhůru už někdy v půl devátý, ale nechtělo se mi vůbec vylejzat z postele. Asi do 10 hodin jsem vylezla, pustila počítač a esšla dolu.
"Čau ségra!" pozdravila mě Kath v kuchyni
"Čau" jenom jsem zabručela a šla si rovnou vzít prášek (půl hodiny před jídlem- vopruz) a zase sem šla nahoru do pokoje. Pustila jsem si písničky a zapla ICQ. Nikdo moc on-line.. no co kecám. On-line byli 4 lidi, a ty jsem nechal u ledu. Radši jsem si zapla net a šla se kouknout na Facebook, už bych tam taky mohla přidat nějaký noví fotky. Ale nechce se mi:D Zakoukala jsem se z okna -zase sněží-. Achjo.. závidim těm, který mají už prádniny. My musíme ještě v pondělí a v úterý do školy :-/ A ve čtvrtek je Štědrý den.

ňaŇaňa- zabroukalo mi ICQ s tim, že mi někdo píše. Zase Bill.

Bill: ahoj:)
Já: ahoj. Nevšimla jsem si že jsi on-line..
Bill: v pohodě
Já: je půl jedenáctý, takže jseš ranní ptáče? :D
Bill: v půl jedenáctý je brzo? :D
Já: pro velký spáče třeba jo:)
Bill: normálně jsem děsnej spáč. Ale jenom když je klid a vym, že nemusim celej den nic dělat. Pak jsem celej den v posteli:)
Já: je 6 dní před vánoci.. pracují snad už jenom moji rodiče. Všichni ostatní jsou doma s rodinou:D
Bill: chtěl bych být doma s rodinou
Já: proč teda nejsi? :D
Bill: protože jsem na druhý straně německa než oni. Domů přijedu pravděpodobně až ve středu- den před vánoci :(:)
Já: to je děsný. KOlik ti je prosimtě?
Bill: 19:D
Já: eem.. no teda. Mí sestře je 17 ale nechystá se nějak odcházet z domova:-/
Bill: nemáte se rádi se ségrou . .?
Já: když jedna nebo druhá něco potřebuje tak jo:D
Bill: to je hodně málo ale :D
Já: já vym, ale to by bylo na děsně moc dlouho, kdybych ti to měla vysvětlovat;)
Bill: tak jindy třeba :) a kolik je tobě.. ??
Já: 15.
Bill: =O
Já: co? to vadí?? =O
Bill: ne, vůbec.. já jenom.. jsem udivenej
jÁ: pročpak ? :)
Bill: většina 15-letejch holej jsou zmalovaný naninky co si myslej, že jim patří celej svět. Vym, že to je hodně pokriteckejch pohled, ale tyhle holčiny co jsou prostě "princezny" jsou děsný!
Já: myslíš, že jsem taky taková .. ?
Bill: právě, že nee. Vůbec. Když si s tebou píšu je to jako s normální třeba 18-letou holkou. Která má svoje názory a neni to tipická pubertální kráva:D
Já: díky za kompliment:D lidi řikaj, že vypadám na 17- let :D
Bill: třeba to tak má být:D nevypadáš a ani se neprojevuješ jako 15-letá holka..
Já: teď to je jako, kdybych byla nějaká stařešina v těle mladý holky :D
Bill: to zase ne:D
Já: to doufám.. nikdy jsem o tom nepřemýšlela.. díky tobě mám zasazenýho brouka v hlavě:D
Bill: nemáš zaco :P
Já: já vím :D:P
hee, jdu se nasnídat.. potom ti napíšu oky? :)
Bill: jetli tu budu tak určitě odepíšu :D
Já: nu jo workoholiku :P
Bill: vtipnýý :D
Já: já vým, já vým :D tak zatim. paa:)

Sešla jsem zase do kuchyně a udělala si něco k snídaně. Stejně je 11 hodin zachvíli bude oběd. Seděla jsem sama v u vekýho jídelního stolu pro 12 lidí a koukala přes proklený stěny ven na zahradu. Sam a Blondie musejí být celý promrzlí.. zvedla jsem se a šla k hlavním dveřím, pískla jsem do zahrady a zachvíli už stáli u dveří Sam- středoasijskej pastevec a Blondie-zlatej retrívr. Otřela jsem je hadrem od sněhu a pustila do baráku. Šla jsem zpátky do jídelního rohu, kde jsem dosnídala a šla k sobě do pokoje. Blondie mi byla v patách.
"Copak chceš?" koukla jsem na ní.. házela na mě smutný pohledy.
"Nu jo tak pojď!" usmála jsem se a otevřela dveře. Zalezla na svoje místečko na mojí chlupatý kožešině u postele. Já si vzala ze stolu notbook a sedla si s nim k posteli. Koukla jsem na kontaky na ICQ.. mezi, kterýma už nebyl Bill jako on-line. Tak jsem vypla ICQ a koukla na Blondie.
"Co tam pustíme?" usmála jsem se na ní. Odštěkala mi to, takže jsem tam pustila nás dvou nejoblíbenější film Forrest Gump!
"Lindo, co dělaj psi v baráku?" vlítnul táta do mího pokoje. A to je už co říct, protože většinou křičí zezdola ze schodů, když váží cestu až nahoru tak je to dost co říct.
"Protože je venku 10 pod nulou tati. A navíc jsem je usušila tak o co jde?" nechápala jsem jeho nasrání.
"No dobře. Večer pojedu vyzvednout mámu z práce a pojedem nakoupit. Chceš je taky?"
"Mám asi jenom 4 vánoční dárky, takže určitě jedu!" kejvla jsem..
"Myslel jsem, že kui tomu zejtra jedeš s Wendy do města!"
"Jo to taky. Ale nevim uvidim, co nekoupim dneska dokoupim zejtra"
"Dobře. Tak.. já jedu teď do večera ke kámošovi, Kathrin jede ve 4 hodiny na koncert a výš co.. oběd si udělej sama a buď připravená, aby jsem tě v půl 7 vyzvednul a mohli jsme jet teda pro tu mámu!"
"Jaok kdybych to neznala!" koukla jsem na něj ironicky..
"Jo no dobrý. A měla bys sis tu taky uklidit, máma pak bude zbytečně vyšilovat a Kath bude uklízet zejtra, kdy ty budeš ve městě!"
"Musim fakt dneska?" hodila jsem smutnej pohled..
"Jo. Měla bys!" nenávidim větu měla bys. Nejradši bych jí zrušila. Kaput prostě!
"Hmm.. dobře!"
"Tak já jedum. Ahoj!" bouchnul s dveřma.
"Jsme dopadli co Blondie!" pohladila jsem jí po hřbetě. Zavrtěla ocasem a vděčně se na mě koukla. Taky bych někdy chtěla být psem. Dokoukali jsme Gumpa a šla jsem si udělat něco k obědu.
"Linduše neřer budeš tlustá!" přilítla do kuchyně ségra s těma jejíma chytrejma kecama. Sebrala si jabko a běžela zase někam do pršic.
"Zato bejt jako kost a kůže je sen každý holky!" zažvala jsem na ní a nandala si talíř plnej těstovin a omáčky:D Když jsem to s naprosto plnym břichem strávila dovalila jsem se akorát tak do obýváku na gauč a pustila jsem si televizi.
Nějak jsem u toho usnula a probudila jsem se v půl 5. Kath byla už dávno pryč a já se mohla pustit do uklízení. Pustila jsem si k tomu všechny možný hitovky Eifel65, Jason Derulo, David Guetta,Jordin Sparks,ATC a taak :D

Po hodině a půl konečně všechno hotovoo :D Je 6 hodin, tak jsem si pustila fb a projížděla nějaký fotky. Na jedný fotce ze třídní ročenky, kde byla celá třída mi Rachel napsala komentář
Bože XD já tě už doopravdy kopnu XD
Nechápu too.. ať přidám jakoukoliv fotku, hned má podobný komentáře. Docela už mě tim štve..
tak jsem jí odepsala -přiznávám- ne zrovna mile, ale ať si pořád nemyslí! Jenom kritizovat pořád bde :-/
Ježiš.. proč si pořád stěžuješ? Vždyť tam nejsi jenom ty!
Odesláno.. odešla jsem z fotek a nechala to už být. Napsala nějakej status a na chvíli jsem si pustila jinou stránku. Když jsem se zase vrátila na facebook Rachel smazala ten svůj komentář předtim a do svího statusu si napsala:
Nesnášim Jííííí!!! Píčaa jedna:-@ Kráva blbá.. co nikdy nebyla moje kámoška !!
To nemyslí vážně.. nemusim se ani ptát, aby mi nedošlo že píše o mě.. navíc to má v komentářích. Co tý náně zase přeletělo přes nos? Jednou jsem na ní protivná a hned mě takle pomluví!? Ona je na mě hnusná skoro pořád.. i v době kdy jsme byli nejlepší kámošky se chovala tak, že VŠECHNO je moje vinna, za vše můžu jenom já.. ona je ta děsná chudinka! Možná bych se neměla naštvat. Určitě jí jde o to, abych se s ní hádala, páč se v tom zřejmě vyžívá! Dělala jsem, že jsem to vůbec nečetla. Nereagovala jsem na to a prostě jakoby nic. Akorát jsem jí odznačila ze všech fotek a trochu změnila komentáře. Nenechám si zkasit den touhle ****!

!CrrrrRrrr!
Sakra, to už tu je asi táta. Rychle jsem na sebe hodila džíny, teplou mikinu a bundu a běžela jsem dolu. Zamkla barák a sedla si do auta.
"Všechno vyplí?" zeptal se mě táta místo pozdravu. Kejvla jsem že jo, i když jsem nechala notbook zapnutej, ale ten můj chudáček už je na to zvyklej.
"Dobře" kejvnul a jeli jsme do města. Ehm.. možná jste ještě nepochopili kde bydlim. Asi 3 km od Berlína. V menšim městě. Máme tu základku,takže tenhle poslední rok ještě dojíždět nemusim, ale od příštího roku, budu muset jezdit na střední do města(=Berlína).
"Čau mami!" pozdravila jsem jí, když si nasedla do auta..
"Ahoj" zabručela.. njn, když vstává v 5 ráno do práce, aby stihla autobus a v 8 večer chce jet nakupovat tak je hold divná :D

*****DoMA*****
Jsem šťastná, je sice půl 10, ale mám už 4 dárky :D Vůbec se mi nechce spát.. sedla jsem si k notbooku, zabalila jsem se do deky a čuměla do monitoru, u toho jsem večeřela (jestli se to tak dá nazvat) :D. Na ICQ je Bill on-line.. dneska mu napíšu první :D

Já: ahojky:)
Bill: ahoj:)
Já: japa je?
Bill: super, jedu konečně domu:D a do vánoc žádná práce.
Já: to je super ne? :D
Bill:to rozhodně:) A jak se máš ty?
Já: na jednu stranu dobrý, protože už mám docela hodně dárků koupenejch.. ale na druhou děsný, pusto, smutno :(
Bill: jak to? =O:(
Já: Ále.. kámoška se mi asi něčim vstí a já nechápu o co jde. Snažim se zachovat se neukvapeně, protože jinak bych j už dávno robila držku!
Bill: co se stalo? Proč se mstí??
Já: to nefim právě:( možná protože jsme od pátý třídy byli nejlepší kámošky a asi před měsícem mi napsala, že už to neni ono a že už prostě nejsme nejlepší kámošky, že se já bavim s jinejma holkama atd :( Prostě je vždycky všechno moje vinna:(
Bill: určitě nee. Uvidíš to se vyjasní:)
Já: ne, nevyjasní:( obě jsme děsně tvrdohlaví a navíc ona žárlí.. děsně! Já měla vždycky 4 nejlepší kámošky, přitom ona byla ta nej-nejlepší. Ale prostě žárlí. teď už neni moje nej-k. a děsně mi to dává sežrat.. to je pořád "né, jdi si za wendy" atd :( děsně mě to štve a mrzí:(
Bill: ale ona přece řekla tobě, že už nejste nejlepší kámošky. Může si za to sama!
Já: to je logický myšlení. Musíš přepnout na JEJÍ myšlení.. ona to bere tak, že jsem nebla nonstop s ní tak prostě už nic nebude. Myslí, že já za ní budu pořád dolejzat atd. Ale teď zjistila, že já jí nepotřebuju a mám i daleko lepší kámošky..
Bill: v čem je teda problém?
Já: v tom, že jsem poslední rok s těmahle lidma ve třídě a nechci, aby mi to zkazila nějaká naninka :(
Bill: prostě se na to vykašli:) Ona se uklidní a (podle mě) se toho ještě hodně změní:)
Já: nu, asi jo.. děkuju :):-*
Bill: neni vůbec zač:)
Já: ale jo jee:D málo lidí by mě s těmahle řečma neposlalo doprdele..
Bill: proč by tě tam posílali? =O
Já: protože to nechtějí poslouchat..
Bill: to já ne., rád pomůžu :)
Já: jo. a za to ti děkuju:)
Bill: no tak jo no:)
Já: :D vidíš:D
Bill: přeladíme. .co děláš ? :D
Já: :D Děsně záživně sedim u notbooku, žeru jogurt, piju ledový kafe a poslouchám vánoční písničky:D
Bill: náhodou dobrýý:D
Já: no, neřekla bych:D uplně normální.. trapnýý:D co děláš ty? :)
Bill: Taky děsně záživný:D jsem v autě. Čumim na dálnici. Přemýšllim, kdy koupim dárky k Vánocům a tak nějak se nudim :D
Já: řekla bych, že jseš na tom líp :D
Bill: jako proč? =O :D
Já: nevim.. :D
přijde mi to zajímavý:D
Bill: to neivm:D ale hodně lidem přijde něco zajímavý a přitom je to něco absolutně normálního, běžnýho :D
Já: jako třeba co?
Bill: nějaký lidi.. !? :D
Já: Ajha.. už asi chápu:D ale řekni mi kdo by třeba nechtěl život Angeliny Jolie nebo Miley Cyrus :D
Bill: třeba já :D
Já: tsss:D
Bill: je to jenom pocit. Vždyť nejde o nic velkýho:D
Já: jsou slavný.. to ti nepřijde důležitý!? :D
Bill: jo to jo:D Ale co udělali..?
Já: nejseš nějakej anti-fanoušek že ne.. ? :D
Bill: ne to nejsem:D jenom nad tim přemýšlim..
Já: máš asi hodně času, když přemýšlíš nad takovíma blbostma :D
Bill: někdy jo:D
Já: no joo, ty jsi vlastně workoholik :D:P
Bill: tss:D nech si to :D:P
Já: já za to nemůžu přece :D
Bill: ok
Já: jdu spát. Zejtra jedu s kámoškou do města tak nechci nějak vyspávat:D
Bill: oky, tak dobrou :)
Já: tobě taky.. pa:-*

Zalehla jsem a spala jsem :D Skoro hned, ještě jsem chvíli přemýšlela co kmu zítra koupim..

Trochu (ne)normální- 1.díl

29. prosince 2009 v 14:47 | Verýs |  Naprosto (ne)normální
Za celej den mám konečně chvilku klidu. Sedla jsem si ve svym vyhřátym pokoji k notbooku a pustila si Facebook. Ta stránka je skoro už moje závyslost. Zatím co se mi načítaly fotky, na kterých mě někdo značil, koukala jsem z okna. Za 7 dní jsou Vánoce. 24.prosince. Pro naší rodinu, ale budou Vánoce až 25.prosince, protože jsou rodiče rozdílně v práci a zrovna na Štědrý den má máma noční a táta denní. Myslim, že štědrovečerní večeře se bude konat u mojí babičky naproti v baráku. Koukla jsem se na počíač. Hurá, fotky už byli načteny. Koukala jsem na fotky mě a kamarádky Rachel, když jsme měli o dějepisu koukat na film Pád třetí říše s našim mladym a děsně blbim dějepisářem, la emy jsme v poslední lavici seděli na lavici (děbilní spojení:D) a fotili jsme naše xsifty:D Napsala jsem tam nějaký komenty a šla se kouknout na hlavní stránku co je nového u ostatních. Nic moc, vcelku lidi, který ani nejsou moc mí kamarádi, nebo byli a já si je jenom nevymazala z kontaktů. Tak jsem vypnula net a šla si zapnout ICQ.. to bude zase doba.. nechápu pro zrovna můj notbook, musí bejt to nejpomalejší co existuje.

"Lindoo!" slyšela jsem nasranej hlas od táty z chodby. Vyšla jsem z pokoje a seběhla na obloukovích schodech na rok, aby jsem na něj viděla.
"Co je?" koukla jsem na něj netrpělivě. DoteĎ jsem jim trpěla nad zdobení cukroví a ani jsem nemekla, když se na minutu přivalila moje 17-letá sestra Kathrin a nakázala mi, abych vypla muziku z mobilu a pustila radši rádio. Prostě si myslí, že může vždycky všechno, ale zatim jí to procházelo :(
"Poď pomoct mámě s nádobím!" řekl mi táta přísně, hodila jsem na něj překvapenej obličej.
"Proč áj? Doteď jsem zdobila cukroví! Kathrin si celí dny sedí u počítače a televize a nikdy nic nemusí dělat!" protestovala jsem..
"Nediskutuj se mnou. A pojď utírat to nádobí!" otočiol se a šel pryč.
"Aby tě rakovina vzala na prázdniny!" zasyčela jsem a hold jsem teda šla pomoct mámě s tim nádobim.
"Děkuju" špitla máma, když jsem přišla do kuchyně.
"Proč mu něco neřekneš? Pořád by tady jenom rozkazoval!" rozčilovala jsem se.. mámi se tak nebojim, takže si na ní klidně otevřu pusu..
"Lindo, přestaň!" napomenula mě rádoby přísně a už jsme o tom nemluvili. Dovolila mi pustit si písničky na mobilu a tak jsem poslouchala a ona se to snažil nějak přežít..
"Už můžu jít?" zeptala jsem se, když jsem to i uklidila..
"Jo, děkuju" kejvla..
Co nejrychleji jsem se dekovala přes obývák, kde otec koukal na zprávy nahoru do patra do pokoje. Zase jsem si dřepla na židli a zahejbala s miší, aby se mi objevil obraz.. ICQ, už se mi načetlo.. dokonce mi někdo psal. Neznámí

Já: ahoj.. kdo jsi? :)
**: Ahoj. Z nudy jsem si projížděl různý vyhledaný jména a tvoje je docela zajímaví:) Nevadí ti hodně že jsem si tě přidal??
Já: ani ne.. a kdo jsi teda?
**: Jmenuju se Bill..
Já: skoro jako můj nejoblíbenější zpěvák :D
Bill: doopravdy? jakej?
Já: Billie Joe z green day:)
Bill: jee, super. taky je mám rád:D:)
Já: co ti přijde zajímaví na jménu Linda Steen? :D
Bill: Linda ??
Já: babička je češka:)
Bill: už to chápu. Jenom jsem se nemohl rozhodnout, jeslti to neni i anglický jméno:)
Já: jo.. možný to je:)
Bill: řekl bych že je:)
Já: byl jsi někdy v Anglii..?
Bill: jo.. párkrát..
a ty?
Já: jednou. Na 10 dní se školou. Ale 3 dny jsme byli ve Francii.. jenom týden jsme byli v rodině, v Anglii. Bylo to úžasný:)
Bill: muselo být:) Anglie je cool země.
Já: takle bych to neřekla, lae určitě taky je:D
Bill: jak tedy? :)
Já: elegantní, zásadová, krásná, se starou tradicí.. takle nějak bych definovala Anglii:)
Bill: a cool :D:)
Já: hey, no dobře..
Bill: :) dneska končim. Někdy si ještě napíšem že jo?:)
Já: dobře se s tebou píše..take určitě:)
Bill: uklidnilo mi to.. zatim ahoj:)
Já: ahoj:)

Vypnula jsem počítač a našla si jaký máme dělat úkoly do zejtřka. No potěž, naše třídní a taky němčinářka je těsně cáklá, vylezla v 50 na [Makču Pikču:D]. Je to děsná demonstranka, proti všemu a prostě je divná. Nikdo ze třídy jí nemáme moc rádi. Udělala jsem si nějaký pitomí 4 cvičení z učebnice a potom si začala na wikipedii, hledat nějaký maňasi z literky na který jsme měli dělat vizitky. Nakonec už jenom dodělala aktuality do ekonomky a konečně jsem se všim sekla. Je přesně půl 11 večer. Vypnula jsem notbook a šla si pustit televizi. Zrovna končili Vánoce naruby.. sakra, na to jsem se chtěla koukat. No tak a mám po televizi. Šla jsem rychle do koupelny, na nějaký sprchování už jsem neměla náladu tak jsem se jenom umyla v umyvadle a šla spát.

Co ty výš o životě? 2.díl

28. prosince 2009 v 19:31 | Verýs |  Co ty výš o životě?
"Kim vstávej!" budil mě někdo. Nechtělo se mi vstávat, navíc jsem veděla, že to je jedna z holek.
"Hmm, co chceš?"
"Máma je pryč a já mám hlad!"
"kde zase je?" zvedla jsem se a šla do kuchyně, dala jsem něco co jsem našla holkám ke snídani a sedla jsem si za stůl, otupěle jsem zýrala před sebe. Dneska je vlastně škola.. no doprdele, kde ta máma je!? Nemůžu tu holky nechat samotný!! Už takle se hodně ulejvám.. nikdo sice neřeí jestli chodíš do školy nebo ne, zvlášť ne tady v tý čtvrti a na mojí škole, protože to je převážně černošký ghetto a tak si prostě každej dělá co che. Navíc nikdo taky neni nijak extra bohatej a tak je docela běžný, že místo školy posílaj rodiče svoje děti do práce atd..
"Kim? Kdy přijede Sara nebo Sam?" zeptala se mě Tracy. Překvapeně jsem k nim zvedla hlavu..
"Já nevim. Víte, oni se moc nepohodli s naší mámou a tak sem neradi chodí!" jak jim jinak říct, že je máma vyhodila z domu?
"Na Sama křičela!" drkla Mell do Tracy. Ta kejvla jakože si už vzpoměla.
"Holky nechte to být. Běžte si hrát.." obě se zvedly a běžely pryč. Sedly si na gauč a kreslily si. Uklidila jsem po nich nádobí do dřezu a zase si sedla znuděně na židli. Konečně bouchly dveře a objevila se máma.
"Kde jsi byla? Nemůžu lídat holky, kdykoliv si vzpomeneš, že chceš vypadnout!" začala jsem na ní řvát..
"Uklidni se Kim!" zaječela na mě aky a bez řečí odešla pryč..
"Fajn, já padám pryč!" zakřičela jsem, dala pusu holkám, kteerýto jenom vyjukaně sledovaly a vypadla na chodbu..
"Kim" zastavila mě stará sousedka na schodech..
"No?"
"Měla bys sví matce konečně otevřít oči. Věčně jde z vašeho bytu jenom křik. Jde mi o ty dvě malý, ráda vám je kdykoliv zase pohlídám, i když to tvoje máma nevydí ráda!"
"Jo, asi to využiju. Děkuju" otočila jsem se a vyběhla z baráku. Mám to akorát, abych stihla přijít do baru.. dělám brigádu v jednom baru. Nic moc, ale jdou z toho prachy, který bycH z mámi nikdy nedostala a tak si aspoň můžu něco koupot pro sebe.

Sotva stojim na nohou. Dneska to bylo v práci fak makačka. Děsnej nával a hlavní číšnice se sfetla, takže nepřišla..
Šourala jsem se po schodech do chodby s bytama, kde ho máme i my.
"Hey, white!" zakřičel někdo, nepochybně přes celej barák.. znuděně jsem se otočila.
"Co chceš?" znuděně jsem koukala na Ericka.. zdejšího, asi nejznámější pasáka. Prodává tu taky všeljakej fet atd. je navíc děsně vychcanej..
"Buď slušná" vlepil mi facku.. jenom jsem si upravila vlasy, který se mi rozcuchali a dál na něj ironicky koukala.
"Viřiď svojí mamince, že je po ní sháňka!" otočil se a zase šel pryč. Tohle jsem nechápala..radši ani to chápat nechci. Došla jsem do bytu a rovnou si lehla a usnula...

++++za nějaký čas++++
"Fakt je to s ní tak špatný?" zamračeně stáhnul obočí Sam a koukal do země.
"Vždycky bylo!" přidala se i Sára.
"Už je naprosto nepříčetná. Holky nechá klidně celý den samotný. Když řeknu, že nemáme nic k jídlu, tak na mě začne hystericky řvát, že mám jít něco ukrást a né si pořád jenom ztěžovat a navíc od ní odešel ten Robert. Nemá jak zacálovat činži, takže nás asi brzo vyhoděj z bytu!"
"Copakse tý zplesnivělí díře, někdy dalo říkat byt?" ušklíbla se Sára..
"To sice ne, ale takle brzo skončíme všichni na ulici!"
"Potřebovala by se léčit.." zakroutil znovu hlavou Sam.
"Donuť ji k tomu. Podle ní je to všechno jenom přechodoví, že bude zase brzo všechno v pohodě."
"Sam tomu nemůže věřit!"
"Má zatemněnej mozek, věří tomu!"
"Můžete jít bydlet ke mě s holkama!" nabýdnul se Sam.. jenom pro info: Sam je můj nejstarší brácha je mu 28, je za vodou, živý se jako raper a docela hodně mu to vynáší, protože má vilu v tý lepší části Queens. Sara, je taky moje ségra, je jí 23, pracuje jako tanečnice a bydlí u přítele. I oni jsou jako celá moje rodina, kromě mě, černí!
"Holky by si zasloužili o něco lepší život, ale máma by to nedovolila!"
"Nahlásíme jí!"
"Neblbni, to by přišly i na mě a dali by nás do ústavu!"
"Vzal bych si vás k sobě!"
"Podle mámi, je největší problém ve mě! Nic nedělám, nevydělávám peníze a tak jsem jí naprosto zbytečná a akorát přítěž v bytě..
"Bože, vždyť ti je teprve 13!"
"Podle ní to je dost!"
"Dobrý, lidi končíme s touhle debatou. Kim já se nějak rozhodnu a dám ti vědět. Určitě to nenechám dlouho takle neboj." rozloučil se s námi Sam. Zůstala jsem se Sarou a ještě jsem si povídali. Pak jsem už musela domu..
Když jsem tam přišla bylo něco po půl 5 odpoledne. Holky seděli na chodbě před bytem a hráli si tam.
"Holky, co tu děláte? Kde je máma?" zhrozila jsem se..
"Ona. je .. vevnitř!" vylezlo z nich. Vzala jsem Tracy do náručí a Mell chytla za ruku a vedla je zase do bytu. Z její ložnice se ozývali jednoznačí zvuky, nedivim se, že tu holky nechtěli bejt..
"Kdo se přišel?" zepta jsem se jich a zase je brala pryč.
"Nevíme, maminka nás zavřela v pokoji, prý, abych byli hodné a nevylejzali, ale my jsme tam nechtěli být.." řekla mi Mell na chodbě.
"Achjo, to bude dobré berušky!" klekla jsem si a objala Mell, Tracy se mi akorát přitulila víc a objala mi kolem krku. Vzpoměla jsem si na sousedku, tak jsem šla o pár dveří dál..
"Dobrý den, mohla bych u vás holky na chvíli nechat?" zeptala jsem se jí, když otevřela..
"Jistě" pustila jsem Tracy na zem, ale ani jedna se mě nechtěli pustit..
"Ne, ty na nás zapomeneš!"
"Nezapomenu, slibuju!" dala jsem jim pusu. Sousedka se na mě koukala plna pochopení a tak jsem se roloučila s holkama a azila do ulic. Dneska je černošský Rap battle. Tam jsem taky našla všechny... do půl 10 jsem tam s nima byla a pak jsem šla..
"Hey co tak brzo?" volali za mnou. Nevšímala jsem si toho a padala pryč.

"Dobrý!" pozdravila jsem sousedku. Pustila mě dovnitř, holky už spaly. Snažila jsem se je nějak vzbudit, ale obě se ještě motaly, když jsme se loučili se sousedkou a šly k našemu bytu. Tam už čekala máma.
"Kde jsi byla? Sebrala jsi mi děti, SEBRALA JSI MI JE!" spustila hned na mě, odvedla jsem holky do pokoje a zavřela jsem dveře..
"Já ti je sebrala? Vždyť byli celou dobu u sousedky!"
"U tý krávy? Proč jsi je tam vodila? Myslela jsi vůbec?"
"Řekla, bych, že ona o ně má větší starost než ty!"
"Ty mrcho nevěrná. Já tu zachraňovala, aby jsme měli kde bydlet! To ale ty neoceníš!" vrazila mi facku..
"Chováš se jako naprostá troska! Vzpamatuj se už konečně!" zakroutila jsem hlavou..
"Rozhodla jsem se jak vyřešit náš největší problém!" ozvala se.. otočila jsem se a nechápavě na ní koukala.
"Pojedeš ke svímu otci.. do Evropy !"

Co ty výš o živote? 1.díl

28. prosince 2009 v 15:33 | Verýs |  Co ty výš o životě?
Ahojky, tak jsem zase měla osvícení a tak se poštím do new ffky:) napište komenty jak se líbí atd.. znáte to už papa vaše WerCaa:-**
__________________________________
NEW YORK- 2003
Sedíme s partou venku. Nijak nevnímám čas a tak mě překvapí, že je už půl 12!
"Lidi já jdu!" zvednu se z kapoty auta a se všema se tam rozloučim. Natáhnu si kapucu přes hlavu a zatuchlíma, hnusnýma ulicema New Yorku jdu směrem dom. Bydlíme v jedný z nejhorší části Bronxu. O co je to horší je, že jsem běložka, moje máma je černá, táta byl asi původně běloch, ale i všechni moji sourozenci jsou černý. Ani doma to nemám lehký, naše máma neni máma, která by se o nás stara, dělá všechno proto, aby nás nevyhodili z tý zatuchlý díry, které řikájí byt.
Vrazila jsem domu.. matka byla vzhůru. Hmm super.
"Co tu strašíš?" zeptala jsem se jí pobavně a prošla jsem bez zájmu kolem ní..
"Kim kde jsi sakra byla!" spustila na mě, že to museli slyšet všichni na patře.
"Uklidni se. Vzbudíš holky!"
"TO JE MI ALE KURVA UPRDELE, KDE JSI BYLA?" začala na mě řvát, ze všech sousedskej zdí se ozývali nadávky..
"Uklidni se mami. Jseš ožralá, bež si lehnout" táhla jsem jí k posteli.
"Nejsem kurva.. co ty výš o životě? Je ti teprve 13!" začala histericky brečet.. božee, ta je na káry!
"Hele, co se děje?"
"Vyhoděj nás z bytu. Budem na ulici!" začala zase ječet..
"Cože? Proč? Vy jste se s Robertem pohádali?" vyvalila jsem oči. Robert je mámi zacvakávač, funguje to tam, že spolu dělaj že choděj, on si sem hcodí kdy chce, chrápe s ní kdy cce a za to nám platí prachy za činži.
"Ne, vyhodila jsem ho!" zamumlala, už usínala..
"Mami, kurva neusínej. Řekni mi to celý!" profackovala jsem jí, aby byla vzhůru..
"Je to hajzl. Vysral se na nás." rozmáchla se rokama, tak že mě rukou švihla přes oko a dala mi pořádnou pěstí.
"Jak, kurva mami!" setřela jsem si, krev..
"Co ty výš.." zamumlala ještě a totál usnula. Zakroutila jsem hlavou a šla si do dřezu opláchnout to oko. Proč musí mít tak dlouhý nechty do prdele?Určitě mi udělala moncla. Šla jsem do obýváčku, kde normálně spím na gauči, protože je omezenej počet pokojů, vlastně jenom něco co by se nazývalo předsíň, jenže tam je i kuchyně, která má vchod do minikouplničky, kde je jenom miniaturní vana a umyvadlo. Potom mámi ložnice, která je asi ze všech pokojů nejmenší a i přesto je mrňavá a pokoj holek.. Tracy a Mellany jsou 4 roky, jsou dvojčata, ale nezaslouží si život jakej si zařídila naše maminka..
"Kim?" ozvalo se slabí zapípání od dveří, zvedla jsem se z gauče a koukla ke dveřím, kde stáli dvě mrňaví stíny..
"Co je?" zamžourala jsem..
"Já chci k tobě!"
"Já taky!" ozvali se dva hlásky..
"Už takle je tu dost málo místa!"
"Prosím, my se bojíme, že se vrátí!" kuňkly.. zpozornila jsem a sedla si na gauči.
"Kdo?"
"Ten chlap" rozběhly se obě ke mě na gauč a vlezly si pod deku..
"Ale spěte. Žádný povídání už nebude!" lehla jsem si a po chvilce jsem usnula jak poleno..

Můj pravej táta-2.díl

24. prosince 2009 v 10:17 | Verýs |  Můj pravej táta
*************PO TÝDNU- ToM********************
Nakonec jsem se rozhodl tak, že bude u nás.. to dítě.. pořád nevim jestli to je holka/kluk.. kolik mu je atd. Pstě nic.. jenom to, že bydlej někde na Severu a že dneska přijede. Bill se zdá v pohodě, rozhodně je na něm aspoň trochu vidět radost, já bych tohle celí stopnul.. nikdy jsem o děti nestál a teď se mám o jedno starat? Nikdy bych neřekl, že budu mít dítě dřív než Bill, protože on k tomu má odjakživa větší sklony.. k rodičovství a tak.. ale on sám asi taky dítě zatim moc nechce.. nikdy jsem o tom nepřemýšlel, ale ty dva jsou spolu skoro 3 roky a pořád nic.. jenom spolu choděj. Je to divný :D V poslední době mi každej, ale připadá divnej.. no nic jdu něco dělat. Jinak se zbláznim .. neměli tu už být?

************DaNIEL***************
"Už tam budem" ozvala se máma. Ani jedna z nás celou cestu nemluvila, já čuměla z okýnka a ona se soustředila na telefonování a dávání co nejvíc najevo, jak se jí příčí, že musí mě odvést.. k mímu tátovi.. je to divný. Nikdy jsem žádnýho tátu neměla.. nikdy jsem ani o žádnýho tátu nestála. A co když bude hroznej? Nějakej opilec, dfeťák nebo tak něco? U mojí maminky bych se tomu ani nedivila.. a jelikož se ona mě potřebuje zbavit tak by mě dala klidně i cikánům, jenom aby mě měla z krku..
Přijeli jsme před nějakej činžák, velkej a docela hezky vypadající.. vystoupila jsem z auta a šla si do kufru pro svojí tažku. Máma mě následovala až ke dveřim, kde jsme zazvonily a pochvíli se za proklenýma dveřma objevil nějaký stín. Když se otevřeli dveře čumila jsem doslova jako puk.. vdyť ho znám.., že by jsme zazvonily na blbej zvonek? To asi ne..
"Ehmm.. ahoj Daniell!" pozdravil mámu. Já, která jsem stála krok za ní jsem měla chuť se otočit a utíkat pryč..
"Čau.. tak jsem jí přivezla a zase musim. Nemusíte mi psát jestli je ok a už vůbec mi nepište, že jí chcete vrátit. Čau!" otočila se máma a odešl k autu.. já stála přikovaná na místě a koukala na.. něj.. jak může být můj táta někdo slavnej.. někdo kdo je hodně slavnej.. někdo jako Bill Kaulitz?
"Ahoj.." neurčitě se na mě usmál..
"A.. ahoj" vykoktla jsem.
"Pomůžu ti s taškou. Pojď nahoře je Tom" vzal mi tašku z ramena a nechal mi otevřený dveře, aby mohla projít. Rozhlížela jsem se kolem sebe a ničemu už nechtěla věřit..
"Proč tu tvoje máma nezůstala dýl?"
"Nevim" řekla jsem zkrátka a docela mě to i nezajímalo.. spíš mě zajímalo něco jinýho..
"Jak vám mám řikat?" zeptala jsem se..
"Rozhodně mi tykej.. a no jak chceš.. Bille, klidně strejdo.. nevim, je to na tobě!" usmál se.. strejdo? no tak počkat.. on neni můj táta? tak kdo teda do prčic už???
"Dobře" kejvla jsem..vyšli jsme do asi druhýho patra, kde mě vedl do levích dveří.. když jsme vešly dovnitř, stáli jsme ve větší předsíni.. bylo to tu tak hezký a všechno noví..
"Tudy!" ukázal mi na nějaký dveře.. vešla jsem do nějakýho obýváku.. zase až moc hezkej, útulnej a moderní.. viděla jsem v pokoji muže. Taky ho znám..tohle je teda můj táta? Mlčela jsem a čekala co se bude dít..
"A- hoj.."zdráhavě ke mě přišel..
"Ahoj"
"Ty.. jseš.. moje dcera" zmrkal několikrát.. uvědomila jsem si, že to asi taky teprve střebává..
"Asi ano!" kejvla jsem.. objal mě. Trochu přiškrceně, protože jsme oba byli docela v šoku..
"Sedni si" pobídnul mě.. rozhlídla jsem se po pokoji, už jsem tam byla jenom já a... táta..sedli jsme si na pohovku.
"Jak.. jak se jmenuješ?"
"Daniel.."
"Po matce" řekl si spíš pro sebe..
"to ne.. moje matka se jmenuje Daniell.. já jsem Daniela protože to tak chtěla. Nějaký její tehdejší přítel byl čech a docela jí to ovlivnilo"
"Měla hodně chlapů?"
"Pověčinou nic vážnýho" kývla jsem..
"A.. kolik ti je?"
"V březnu mi bude 15!"
"No jistě" řekl si zase pro sebe..
"Můžu mít taky otázku?"
"Jistě"
"Proč si si mě vzal k sobě? Mohl sis myslet, že mje máma kecá, že sfalšovala testy. Nebo to ses vůbec nebál co jsem zač, když jsem dcera sví matky?"
"Nebál, protože já si Daniell pamatuju jako sušnou holku" zakroutil smutně hlavou
"Aha"
"Proč si tak najednou vzpoměla, že tě už nemůže mít u sebe?"
"Nešlo o to že nemůže. Ale našla si jednoho z těch jejích prachatejch přítelů. Chtěl s ní odjet do Ameriky, ale dítě jim kazilo tu pohádku!"
"Mrzí mě to!"
"Mě ne.." zakroutila jsem rozhodně hlavou
"Asi jste neměli moc příkladnej vztah.."
"No to opravdu ne. Už 12 let jsem chodila do školy, jenom když nepotřebovala pomoct v baru.. často jsem v bytě jenom přespávala, protože tam někoho měla a několikrát se stalo, že jsem musela spát před dveřma, protože odešla a já neměla klíče! A hodně dalšího"
"Tady se budeš mít líp.. o hodně líp!"
"Myslim, že jo. Máte krásnej byt.. nikdy bych o takovym ani nesnila.."
"Chceš vidět svůj pokoj?"
"Jo, klidně" kývla jsem... zavedl mě do do nějaký chodby, kterou jsme prošly a nakonci bylo několik dveří u každých mi dal menší komentář cotam je a tak a potom mě zavedl k mím.. vážně hezkej pokoj..
"Bojim se že tu něco rozbiju!" řekla jsem popravdě. Jenom se zasmál..
"Nemusíš.." zasmál se znova a nechal mě v pokoji samotnou, abych si mohla vyklidit a tak.. trochu jsem se porozhlídla.. pááni.. já mám i vlastní terasu.. vylezla jsem ven. No, výhled do ulice.. bude asi chvilku doma než se v tomhle luxusu naučim žít....

Můj pravej táta-1.díl

23. prosince 2009 v 21:53 | Verýs |  Můj pravej táta
P.S. tahle FFka je absolutně nesmyslná:D Docela jsem se bavila při jejím psaní, tak doufám, že se bude líbit=) A moc nesmíte přemýšlet o věku kluků, moc to tam nezmiňuju, protože nechci, aby jste si mysleli, že jsou to nějaký stařoušové, ale nějak jsem to tam musela dát.. takže si představte třeba sexi 28-letý twins =) A piště komenty.. díky WerCaa :-*


*************************BiLL***********************
"Neslíchané, neslíchané!" slyšim bouchnout dveře.. později Tomův hlas.. nejpozději totálně rudého Toma, který něco hodí na stůl a vypadá, že každou chvíli rozmlátí celý byt!
"Co se děje?" zvednu nechápavě obočí.
"Přišel nějakej nesmyslnej dopis, kde píšou že mám jít na nějakej test DNA!" kopnul do židle tak silně že skoro upadla noha (židle).
"Tome, klid." zvednul jsem se a šel jsem si to radši přečíst sám.Přitom co jsem četl dopis do sebe Tom kopal jednoho panáka za druhym.
"Přestaň pít. Stejně ti to v ničem nepomůže!" sebral jsem mu flašku.
"To ne, ale aspoň na to na chvíli zapomenu!" sebral mi jí znova, zakroutil jsem hlavou a dočetl si ten dopis.
"Píše se tu o subjektu XY. Kdo to má být!?"
"No psa jsem asi nezplodil!" zakroutil ironicky hlavou
"To je divný. Celý se mi to nezdá.." zakroutil jsem hlavou.
"Mě taky ne, proto tam.."
"pudeš!" skočil jsem mu dořeči. Kouknul se na mě jako na totálního magora.
"Tos nepochopil, že to je jenom nějaká pitomá fanynka co je zřejmě ještě psychicky labilní?"
"A co když ne. Zas tak nemožný to neni a to si musíš přiznat!"
"Já prostě žádný dítě nemám!" řekl a odpochodoval pryč. Nechal jsem ho.. určitě si to rozmyslí, zvědavost mu nedá a na ten test půjde! Znám svoje dvojče !

***************Mezitím DanieL***********************
Seděla jsem na molu, kde jinde.. mother má doma ňákého chlapa, takže tam nechci být. Zase jsem pozorovala hladinu a příležiostně si zapisovala něco do deníku. Když začalo zapadat slunce zvedla jsem se a šla směrem domu. Jestli se to domov nazývat dá. Spíš tam jenom přenocuju.. někdy musim prcovat u mámi v baru a někdy se prostě jenomprocházim ulicema Syltu (severní poloostrov německa, kus od hranice s Dánskem). Znám to tu docela dobře za ty 2 roky co tu bydlíme. Nikdy se nezdržujeme v nějakym městě déle jak rok. Skoro bych si tu už zvykla. Ale vsadim se že moje tzv. máma si brzo vymyslí, něco a zase budeme se muset přestěhovat. Poslední dobou se u nás docela asto objevue jeden týpek, myslim, že je dost prachatej, ale neznám ho vůbec nikdy jsem s nim nemluvila a ani nebudu. Doopravdy, moc často nemluvím. Radši nechávám mluvit ostatní..

**********************Druhý den- BILL*******************
"Jseš doma?" zakřičel jsem na celej byt. Chudák stará pani sousedka nás musí mít už dobře plný zuby:D
"Ne!" ozvalo se z obýváku.. hned jsem tam zamířil.
"Byl si na tom testu?" chrlil jsem na něj.. nepatrně kejvnul, že jo..
"A CO?"
"Nic.. stejně výsledky jestli někde na světě běhá moje dítě se dozvim až se souhlasem tý matky. Takže tak jako tak bym hovno.."začal zase nalejval vodku.
"Ne" sebral jsem mu jí a uklidil do skříně. Tom se bez řečí sebal a šel pryč. Opět jsem jenom zakroutil hlavou a snažil se alespoň za dnešek udělat nějako práci.

__RánO___
"Ahoj" pozdravil jsem Toma v kuchyni, jenom na mě mrzutě otočil hlavu a kejvnul na pozdrav. Udělal jsem si snídani a zavřel se ve svym pokoji. Nevim co Tom dělal, ale kolem poledního mi vtrhnul do pokoje jako velká voda a mával ped sebou s mobilem..
"Ona.. ona.. volala!"
"Co? Kdo?" nechápal jsem..
"Daniell Swerel.. pamatuješ?"
"Nechodil sis ní před. x-lety?"
"Jo, chodil..! Volala mi! To ona nechala udělat ten test DNA, protože chce zjistit s kym má dítě, kterýho se potřebuje ocela nutně zbavit.."
"Pamatuju si jí jako slušnou holku!" poškrábal jsem se na hlavě..
"No asi se hold hodně změnila. Jenom dvě věci jsou teď jistý.. má dítě a já jsem podle testů otec!" hodil na mě zoufalej pohled. Vym, přesně jak se asi cití.. neví si rady..
"A..co ona po tobě chce?"
"Chce, aby si to dítě vzal k sobě a ona si mohla žt v klidu a pokoji!"
"Uděláš to?"
"Ne!"
"Tomee, aspoň trochu citu. Je to tvoje dítě.."
"S timhle na mě nechoď."
"Tome, ale ono JE tvoje dítě!"
"Já vym, ale nikdy jsem vlastní dítě nechtěl.. byl jsem rozodnutej pořádně rozmazlit ty tvoje, až nějaký budeš mít.. ale tohle je moc rychlí."
"Měl bys být zodpovědnej, když Daniell neni"
"Ani mi nic víc neřekla, jenom, že se mám rozhodnout a potom jí zavolat! Že nemá moc času.."
"Ona si ho přece nechá, vždyť musí mít alespoň minimální mateřský city!"
"Nezdálo se mi. Spíš, že je rozhodnutá, když si to nevezmu já, že skončí v děcáku nebo tak podobně!"
"Měl bys to udělat"
"Neumim to s dětma"
"Do toho se dostaneš, navíc tu jsem já, máma a Sindy ti taky ráda s čimkoliv pomůže!" (Sindy=moje přítelkyně)
"Hmm.. ještě se rozmyslim. Večer mě nečekej.." zvednul se a odešel pryč.

Gympl 4.díl

11. prosince 2009 v 19:08 | Verýs |  Gympl
Bezeslov ke mě najednou přijde.
"Řeklo se něco za něco!" řekne potiššeji a pomalu se skloní ke mě (jsem asi neřekla, že je o půl hlavy vyšší). Koukne se mi do očí a potom sjede očima na moje rty. Přestávám dejchat.. booože.. bez dalších průtahů si mě k sobě jemně přistrčí a přisaje se na moje rty. Motá se mi hlava.. nemůžu dejchat, ale nehorázně si přeju, aby nikdy neskončil. Omotám mu ruce kolem krku a stoupnu si na špičky. Automaticky se narovná a já jak se ho držim se zvednu do vzduchu..
"Aaaa, zradaa!" zasměju se.. zasměje se taky a pustí mě nohama na zem :D
"To byl ten bonus jo?" zasměju se a zvednu obočí..
"Na ten se ještě nedostalo!" usměje se..
"A kdy?" nedočkavě se zasměju
"No třeba teď!" usměje se, opře se jednou rukou o zeď za mnou. Zase je tak blízko.. ooo božeee..
Teď to je trochu jiný líbáníí.. předtim to bylo spíš "ochutnávání" jeden druhýho. Teď se mi snad snaží předvést co všechno umí se svym jazýkem :D Rukou mu zajedu do vlasů a on si mě zase přitáhne za pas blíž. Už mě ale nechává stát na zemi:D Skoro bych přitom všem zapoměla na to, že je ještě pořád hodina. Odtáhla jsem se od něj a s vykulenejma očima jsem se snažila vymyslet co říct.
"Já.. noo.." vyloudila jsem ze sebe jenom
"Hmmm?" zvednul obočí a tentokrát se obouma rukama opřel o zeď za mnou.. tak mi udělal dooost dobrý vězení v jeho rukách. Né, že by mi to vadilo, ale teď fakt nevim co mám dělat. Nechci odtud odejít, ale zase nechci mít průsera..
"Jsem pryč už moc dlouho!" zakroutim smutně hlavou a vyklopim pravdu co mě tíží..
"Jo o tohle jde!" zasměje se a odendá ruce.. provinile se na něj kouknu..
"Nebudu tě tu držet!" udělá krok ode mě a usmvá se.. naprosto neodolatelně se usmívá.. oee to je hajzlíík :-@ :D
"Radši bych tu byla s tebou, ale zase budu muset potom poslouchat ty keci učitelky!" přijdu k němu, stoupnu si na špičky a chci mu dát jenom pusu na tvář, ale natočí se na mě takže to neni na tvář, ale na rty.. a z malí pusinky se vyklube větší.
"Bille!" zakňourám, takle by jsme tu mohli být až do konce dne :D
"Dobře jdem!" zasměje se a jdem spolu chodbou do tříd. Samozřejmě,že já musim zase na konec, ale aspoň dostanu pusu na cestu..
"Demetrio je vám dobře?" koukne na mě učitelka, když se objevim ve třídě.
"Jistě!" kejvnu a jdu si sednou na svoje míto. Lily se na mě ani nepodívala, ani na mě nepromluvila.. určitě bude celej dnešek naštvaná.. tak jí nechám se z toho vyřádit.

****Po ŠKOLE****
Kromě tý první hodiny jsem s Billem vůbec nemluvila. Možná by i byli příležitosti, ale prostě měl vždycky kolem sebe plno kámošů tak jsem na to kašlala. Teď čekám před školou až vyleze Lily ze školy a pudeme domu. Mezitim se vylinulo asi 5 tříd ze školy, ale Lily pořád nikde.. všimla jsem si Michaela, jak jde směrem ke mě. Je to PRO MĚ dobrej kámoš, ale já pro něj asi ne.. no zkrátim to, prostě se mnou už asi půl roku chce chodit.. a má fakt výdrž, pořád ho baví moje odmítání!
"Ahoj Dem!" opřel se o zábradlí vedle mě..
"Ahoj Michi (přezdívka). Na koho čekáš?"
"Na kámoše! A ty?"
"Na Lily. Asi se zdržela u učitelky!" pokrčila jsem rameny.. zrovna v tu chvíli vyšel ze školy Bill s tou svojí partičkou. Zprvu si mě ani nevšiml.. ale když mě zahlídl jak si povídám s Michem, asi se v něm něco zlomilo, rozloučil se s klukama a zamířil ke mě.
"Ahoj!" usmála jsem se..
"Co tak sama?" opřel se o zábradlí hodně blízko mě..
"Jsem tu s Michaelem!" zasmála jsem se a koukla na Micha, kterej na mě koukal jak na strašidlo..
"Aha!" řekl jenom Bill..
"Co?" smála jsem se. Bylo legrační na něj koukat, jak zakrejvá svojí žárlivost.. jako kdybych to nepoznala :D
"nIC!" zakroutil hlavou..
"Náhodou to je docela roztomilí!" zase jsem se musela usmát. Udiveně na mě kouknul..
"Jako co?" už i jmu cukali koutky..
"Jak žárlíš! Je to roztomilí!"
"Cožeeee?" kouknul na mě ještě víc překvapeně
"Nemusíš to zakecávat!" zasměju se..
"Já, ale nežárlim! Navíc nemám a koho!"
"Tss, teď mě urážíš!" zamračim se..
"Nevidim nikde kolem konkurenci!" zsměje se. Teď jsem to asi teprve pochopila skprávně.
"Jseš sebevědomej!"
"Spíš cílevěděomej!"
"To je hodně podobný!"
"Má to sví rozdíly!"
"Dobře, dobře..." zasměju se..

Osobní hvězda 2.řada- 2.díl

10. prosince 2009 v 22:27 | Verýs |  Osobní hvězda 2.řada
Nesnáším vstávání !! Zvlášť dneska.. musim vstávat v 6 ráno.. v půl sedmí mě táta odvezl do Magdeburku, kde jsem nastoupila do minibusu a jeli jsme s holkama ze skupiny do Berlína, kde se semifinále konná! Sedla jsem si samozřejmě uplně až dozadu, dala jsem si sluchátka do uší a pustila si hudbu na plný koule, takže jsem nic než muziku neslyšela. Ještě jsem vytáhla mobila a rozhodla se napsat Billovi.

Ahoji broučku. Já už jsem na cestě do Berlína. Děsně moc se mi stýská =( Teď mi přiadá jako naprosto geniální nápad, aby jsi tu byl se mnou=( Až budeš vzhůru napiš mi. Děsně moc tě miluju. Papa:-*

Zase jsem si dala mobila do kapsy u kalhot, zavřela jsem oči a opřela jsem si o okýnko. Nechtěla jsem koukat jak se všechny holky děsně baví. Takže bude snadnější předstírat, že spím! Probralo mě až vybrování mobilu.. to je rychlost.. pomyslela jsem si, když jsem vytáhla mobil s SmS.. během 10 minut mi Bill odepsal.. se divim že nespí!

Beruško, jsem vzhůru už od 8 ráno. Máme schůzku kui turné. Děsně moc na tebe myslim. Chtěl bych tě mít u sebe.. doma! =) Ale držím ti šechny palečky co mám. P.S. mám tě pozdravovat od kluků;) miluju tě paa:-*

Hned jsem mu musela psát odpověď! Oooo, božeee.. jsem nejvíc in love a dochází mi to pořád postupně =D

Broučí něco mi vysvětli: Proč jsi mi neřekl, že se sejdeš s klukama? a co by jsme u tebe doma jako dělali? ;)

Zase si položim hlavu na okýnku, čekám až mi odepíše a pozoruju krajinu! Teď si dává na čas. Kouždou minutu pozoruju mobil, ale nic.. no co. Má asi práci=( Zasetrčim mobila do kapsy. A zase zavču oči..
"Kris jsme tu!" strká do mě Nina. Proberu se a s ostatníma teda vylezu z minibusu. Čumíme na obrovskou halu mezitim nám řidit vyndavá naše sportovní tašky.
"Tak tohle si nechám líbit!" pronese někdo a my se tomu všichni zasmějeme. Pobereme svoje tašky a jdeme dovnitř. Kde se stihneme akorát převlíknout a rozcvičit a už jdou na řadu holky z dvojic a skupiny. Já sedím zatim s Ninou v publiku.. soloví, přijdou na řadu až naposled.

******KOLEM 3.HODINY VEČER******
Tak jsem na řadě.. pomyslím si a stoupnu si na podium. Přijdu do prostřed podia a z obrovskýho reproduktoru se ozve
KRISTINA MARIELOVÁ. STARTOVNÍ ČÍSLO 89.
nadechnu a vydechnu. čekám až začne hrát hudba.. a už je to tady.. najednou nic nevnímám, prostě tancuju. Nic víc. Nevnímám okolí, i když je kolem mě jistě velký hluk. Když skončim, ozve se ohlušující potlest. Já se uklonim a jdu pryč z podia.
"To bylo to nejlepší co jsem kdy viděla!" obejme me Nina. ¨
"Děkuju!" usměju se a taky jí obejmu.
"Pojď.. zachvíli bude vyhlášení. V tvojí kategorii je jenom 90 holoek, takže odtančí tahle a jde se na výsledky." dotáhne mě na první míto k tribuně, kde mi gratulujou holky ze skupiny. Kouknu na podium.. zrovna tam přichází nějakej týpek a za nim ještě všichni ctění porotci! :D¨
Vyhlašujou všechny skupiny.. holky z dvojiček jsou na 3 místě. to je hezký:) Jako skupinovka nejsou medajloví..
Nu a teď moje kategorie..
---třetí nejsem---
---druhá taky nee----
začínám bejt hodně nervozní!!
"A vítězkou, která pojede na mistrovství Německa se stává Kristina Marielová s číslem 89!" ooo můůj božeee... já jsem to dokázala. Hned se zvednu a jdu na podium. Dostanu hezky velkou medajli a už lezu na stupínek vítězůů. Ještě nás fotěj a já se slzama v očích běžim k Nině, která už taky bulí jak želva a dlouze se objmáme..
"Dokázala jsi to!" křič na mě přes hluk v hale..
"Ne!" zakroutim hlavou..
"Jakto?"¨
"To ty jsi to dokázala!! Děsně moc děkuju!" dám jí svojí medajli na kk.. celá zčervená a obejme mě děsně pevně..
"Díky Kris!" líbneme si pusu..
"Tak co holky, jedem domu?" otočí se Nina na ostatní holky.. Lara je uplně rudá.. chaaaaa.. :D
"Jo jedem!" zasmějou se všichni..!
Ještě mi po cestě do šatny a minibusu všechny tak nějak pogratulujou, že to stejně věděli a tak :D Všichni krom Lari, ale ro bylo jasný :D

Gympl 3.díl

10. prosince 2009 v 17:44 | Verýs |  Gympl
"Ahoj Demi!" objali jsme se s Lily ráno před školou..
"Ahoj Emi, mám novinku!" šibalsky jsem se usmála.. ona zřejmě hned pochopila, o kom to může být. Tak kejvla, že si sedneme na lavičky venku, než zazvoní.
"Tak co?" kejvla na mě, abych už začala mluvit, když jsme sedšli na naší dost oblíbený zapadlí lavičce.
"No, psali jsme si včera.."
"A co jako, píšete si snad každej den?" koukala na mě jako na magora..
"No, ale psali jsme si o tom, že mu řeknu jestli jsem psala s Eikem a on mi za to dá pusu.."
"Něco za něco!" zakření se Lil..
"Jo přesně..!" usměju se..
"Dohodli jste se na tom jakou pusu?"
"No.. ne!" posmutním.. na to jsem nemyslela., asi v to doufal a určitě mi dá jenom nějakou chabou odrhovačku ..
"A co ještě řikal?"
"Že jsem milá, hezká, že se mu se mnou hezky píše a povídá a že neni na starší holky!" zase se usměju a jemně zrůžovim.. ¨
"To vypadá nadějně!"
"Jo? Myslíš?" usměju se..
"Řekla bych, že jo... jdou sem!" kejvne mi nenápadně přes rameno. Ohlídnu se a vidim Billa s jeho bráchou jak sem fakt jdou. Usměju se a zamávám mu.. hned se taky usměje..
"Ahoj holky!" dřepne si k nám na lavičku.. no tak trochu odstrčil Lily ode mě, aby se večer ještě vedle mě na lavičku.. xD
"Čau kluci!" usměju se a kouknu i na jeho bráchu.. kterej mi s úsměvem pozdrav vrátí.
"Co tak sami? Víte vůbec, že za 5 minut zvoní?" kouknul na mě se zvednutym obočim Bill.. koukla jsem na hodinky a fáákt že joo.. za 5min. 8. !!
"To už? Musim si jít! Uvdíme se ve tříde Dem. Zatim ahoj!" vyletěla Lily směrem do školy.
"To jsem nějak nepobral!" podrbal se na hlavě Tom..
"Je první hodinu zkoušená a ví určitě uplný hovno!" vysvětlila jsem mu..
"Tak to potom jo!" zasmáli jsme se všichni..
"Asi taky pudu" zvedla jsem se.. neušel mi úsklebem mezi těma dvouma..
"Nechte si toho jo?" zasmála jsem se..
"Jseš všímavá!" zasmál se Tom..
"Jak na co!" zasměju se s nim a společně jdeme všichni do školy.

****VYuČOVÁNÍ****
PíPíPíP
"Ať je to číkoliv, ztlumte si zvuk!" ozve se učitelka. Vylovym z kapsy mobila a kouknu kdo mi píše.. Lily na mě jenom hodí kritickej pohled a snaží se dávat pozor..
"Píše mi Bill!" šeptnu jí.. pokrčí rameny, že jí to teď je jedno a zase čumí na učitelku jako na svatej obrázek. Zakroutim hlavou a odepíšu Billovi..

Jsem v přízemí, máme fyziku!

Zase dám mobila do kapsy a nemyslim na nic, než na Billa. Ani ne za minutu mi zase zapípá mobil..
"Už toho mám dost. Emily k tabuli!" rozkáže učitelka..
"Ale, to neni můj mobil.. to je Demiin!" brání se Lily..
"Já se neptala čí to je mobil! K tabuli, i hned!" rozkáže učitelka. Lily na mě nehodí zrovna příjemnej pohled a táhne se pomalu k tabuli. Mezitim vytáhnu mobila a přečtu si tu zprávu..

To jsem chtěl slyšet. Jsme na sejnym patře. Vymluv se a pojď na záchod!

Ooujéé.. pomyslim si.
"Pančelko!" zvednu ruku.. Lily se zrovna kroutí před tabulí a učitelka se na mě přísně koukne..
"Můžu na záchod?" zašklebim se andělsky. Kejvne že můžu a tak se zvednu a jdu pryč ze třídy. Táhnu se dlouho chodbou, až k záchodům.. tam už stojí opřenej Bill o dveře.
"Asi ses hodně nudil viď" zasměju se, když ho vidim..
"To vždycky!" zasměje se a jde ke mě..
"Lily kui tobě dostane pětku!" podívám se na něj vážně..
"Kui me?" udiví se
"Jo, zvonil mi mobil při hodině a učitelka vytáhla Lily místo mě!" kejvnu a zasměju se
"Chudák holka!" zakroutil naoko vážně hlavou..
"Ještě včera jsi nevěděl kdo to je!" zakřenim se..
"Budem se bavit i o něčem jinym?" zasměje se a "chytře" odvede téma jinam..
"Hmm.. třeba.. ?" zvednu obočí
"O včerejší dohodě?" zvedne obočí taky on.
"To tě to fakt tak zajímá?" začnu se smát..
"Mě zajímá věcí!" se smíchem zakroutí hlavou.. "rád bych svojí část dohody trochu pozměnil!" udělá ještě krok ke mě. Začínám být trochu nervozní..
"Jak pozměnil?" kouknu na něj nechápavě..
"No řekneš všechny kluky, ne jenom Eika!" hodí na mě svatý očíčka.. si dělá prdel ?? =O
"No to fakt nee.." zaroutim hlavou..
"Ještě nevíš co za to!"
"Tak povídej"
"ZvlášTní bonus!"
"No snad si nemyslíš, že...'"
"Neee, to ne. Ale uvidíš!" zatáhne mě za ruku na záchody..¨
"Poprví jsem na klučičích. Doufám, že sem nikdo nepřijde!" zasměju se.. Bill se opře o zeď a kouká na mě.. jsem snad ještě víc nervozní, než předtim!!!

Osobní hvězda 2.řada- 1.díl

10. prosince 2009 v 16:27 | Verýs |  Osobní hvězda 2.řada
***************
"Kristinoo, vyhrála jsi!" ječelu na mě uplně všichni. Stála jsem na místě a ani jsem nedutala.. nevim kde jsem. Jo.. v nějaký velký hale.. na nějaký soutěži.. ale jak jsem se sem dostala... co tu vůbec dělám? Je mi to tu sice trochu povědomí, ale spíše jenom z fotografie.., nikdy jsem tu naživo nebyla. Rozhlídnu se kolem sebe.. za mantineli stojí celá taneční skupina a s vyvalenejma očima mě pozorujou-... bože, co se to děje? Kouknu se kompletně kolem sebe.. stojim uprostřed tanečního parketu.. kousek přede mě zrovna postavili můstek vítězů.. Všichni kříčí, aby tam šla, ale já se pořád nemůžu pohnout. Najednou se kousek ode mě postaví Lara, zašklebí se mi do obličeje a stoupne si na první stupeň...¨"néééé!" vydám ze sebe a rozběhnu se, abych jí zkopla. Ona mi vítězství krást nebude...

"Zlato.. hey, no tak. Kris probuď se!" třese někdo se mnou.
"Co.. co?" leknu se a zvednu se. Jsem na svojí posteli.. ve svym pokoji.. nade mnou se sklání Bill a starostlivě na mě kouká.. "já usnula?" smutně se na něj kouknu. Nic neřekne jenom přikývne..
"To mě mrzí!" obejmu ho kolem krku a přitulim se k němu.
"Zase jsi měla hnusnej sen!" zakroutil hlavou a omotal mi ruce kolem pasu..
"Jo, pořád se mi zdá, že Lara vyhraje a pojede na mistrovství místo mě!" připustim smutně a trochu se od něj odtáhnu. Lehnu si zas na postel a pozoruju jak se Billovi v dennim světle lesknou jeho právě neupravený vlasy.
"Znamená to pro tebe hodně.." lehne si vedle mě na bok a koukáme si do očí.. přitom si hraje s mojí rukou..
"To znamená. Ještě nikdy jsem neměla takovou možnost a jestli mi jí někdo jako Lara vyfoukne, budu hodně naštvaná!" kývnu..
"A poslouchala jsi m předtim?"
"Jo.. akorát.. promiň, mrzí mě že jsem ZASE usnula, ale až nebudu mít nervy budu se mi v noci líp spát!" přitáhnu se k němu a dám mu pusinu na tvář..
"Takže neslyšela.." zakření se.. hodim na něj andílkovskej xichtík.. jakože, může začít od znova..
"No .. jenom jsem ti řikal s tim turném.." zastaví se a vyčkávavě se na mě koukne, jestli si vzpomenu..
"Jo to vým.. odjíždíte příští měsíc.." kývnu..
"No.. jenom jestli teda pojedeš s náma?"
"Já... nevim. Ještě nebyla ani příležitost to říct mámě. Ale jak jí znám, myslim, že zas takovej problém to nebude!" povzbudivě jsem se usmála..
"Když myslíš.." pokrčil rameny a usmál se.
"Jo vým. Ale teď by něco zajímalo mě.." usmála jsem se..
"Hmm?" najednou byl děsně zaměstnanej v líbání mího krku..
"Pojedeš se mnou na to mistrovství, když se tam dostanu?" ukončil svojí činnost a kouknul se na mě.. neutrálnim pohledem. Nevim co si o tom teď mám myslet.. ?!
¨"No.. myslel jsem, že bych jel už zejtra s tebou na to semifinále!"
"Néé, že bych tě tam nechtěla.. ale výš jak to je. Už takle tam bude hodně novinářů a lidí co se tam jdou podívat, jenom jestli tam náhodou nebudeš. A no... nechci dělat moc rozruch!" smutně se na něj podívám. Chápavě zakejvá hlavou..
"Myslel jsem, že s timhle jsi se už smířila.. věděla jsi od začátku, že jsem slavnej a prostě tohle k tomu tak nějak patří!" ani se na mě nepodíval.. zvesla jsem mu bradu, abych ho aspoň takle donutila se mi koukat do očí..
"Bille, já to přece vym, jsem s tim smířená. Ale pochop zase ty mě.."
"Hmm.. dobře. Nebudem dělat rozruch!" vyškubnul se mi a koukal z okna pryč.. spíš o nečem přemýšlel. Nic jsem neřikala, spíš jsem měla sama co přemýšlet, co jsem zase udělala blbě =( Mě to přijde logický.. nemyslim si, že jsem vůči němu zachovala špatně.. a taky si nemyslim, že by měl tak vyvádět =( To je ta jeho citlivost na čas co spolu trávíme.. vždycky chcem, aby to bylo maximum.. ale já znám meze.. Bill ne.. většinou si to chce udělat po svym, má svojí hlavu.. to je sice chvalitebný, ale on se neohlíží, ani jestli to já takle chci =( Myslí, že dělá to nejlepší.. co je v zájmu nás obou, ale nenapadne ho, že já mám na věc třeba jinej názor..
"Kris?" lekla jsem se, jak promluvil do ticha. Hned jsem zvedla hlavu.. pozoroval mě tim svym všudypřítomnym pohledem.
"Ano?"
"Nechci se hádat!" smutně se usměje a pžitulil si mě k sobě
"Vždyť my se ani nehádáme!" zasměju se..
"To je pravda.." kejvne a usměje se.. teď už tim jeho speciálnim, dokonalim úsměvem..
"Dneska máš celej den volno?"
"Hmm... jo. A ty?"
"Taky.." kejvnu a usměju se.
"Dokonalí odpoledne!" zasměje se a zse si položí hlavu na moje rameno..
"Něco podnikneme ne?"
"MmmmMm.."
"No tak ne!" zasměju se.. ¨
"Můžem se doplížit k televizi.. třeba. To je taky akce!" zazubí se na mě..
"No, myslela jsem, že by jsme se spíš šly projít, nebo tak něco.. ale co bych od tebe čekala, žeo. Tak pojď!" zasměju se a táhnu ho z postele dolu k televizi.. do obýváku. Rodiče jsou celej den pryč.. no dalo by se toho samozřejmě využít, ale to by jsme nesměli bejt já s Billem xD né, že by jsme za toho půl roku co spolu oficiálně chodíme ani jednou nespali.. ale ani jeden na sexu nijak nevysí.. já si spíš užívám mazlení a líbání.. a Bill vlstně taky =)

Gympl 2.díl

8. prosince 2009 v 21:10 | Verýs |  Gympl
Přijdu i se skleničkou pití zase do pokoje a velebim se v křesle.. to nejdůležitjší ;D Potom jsem zahejbala s miší, aby se zobrazil obraz z úsporáku.. noo a co nevidim.. psal mi Bill ...

Bill: Ahoj:)
Jsi tu.?????
Noo, tak asi ne:(:D
Já: achojíí:) už jsem tady..
Bill: jo:) super..
Já: japa jsi se měl? :)
Bill: supeer:D
Já: ajhaa. tai good ne? :D:)
Bill: joo:) a jak ty? :)
Já: normálka :-$:)
Bill: takže zase doma sama.. ? :D
Já: nic jinýho mi nezbývá :)
Bill: využila jsi ten čas aspoň rozumě?
Já: co je podle tebe rozumě? :D ¨
strávila jsem ho u počítáče..
to je sice nic moc, ale aspoň mám hotoví šechny úkoly xD
Bill: to podle mě rozumný neni.. brrr
dělat si úkoly
:D nemálo bych to do tebe neřekl..
Já: já bych to do sebe taky neřekla :D¨
A co je podle tebe teda rozumně?
Bill: obarvila sis vlasy..? :D
Já: to je rozumně? :D¨
Bill: jak pro koho :D
napadlo mě to.. no takže..
jo tohle shledávám jako rozumným trávením času :D¨
Já: achaa.. no ještě nemám :)
Bill: já už joo :P
Já: coo? =O
Bill: ČERNOU..
Já: no jooo.. já upě zapoměla, že sis taky kupoval barvu :D
Bill: to mi došlo :D
Napadl mě ještě jeden způsob rozumnýho trávení času:);)
Já: joo? jakej :D
Bill: ty jsi chodila s Eikem že jo?
Já: To už je ale sakra dávno :D co to s tim má co dělat .. ? O_o
Bill: ..rozumný trávení času...
Já: ještě nějakou nápovědu.. pořád nechápu .. :D¨
Bill: holka a kluk .. ¨
:D
Já: jo ahááá... ty seš perverzáák :D
Bill: Jenom trochu zvědavej :D
Já: zvědavej joo.. ? :D:D
Bill: jojo O:)
Já: myslíš že jsem s Eikem spala.. ? :D
Bill: Když to řikáš takle na ránu.. :D vlastně jsem to tak, ale myslel :D
Já: no a co za odpověď .. ? :P
Bill: obvykle se řiká pusu ....
:D no nevim...
Já: jo pusu klidně beru :D
Bill: Fáákt..? No to by mi nevadilo .. :D
Já: S.O.S.
:D¨
Bill: sama sis o to řekla :D
Já: nevěděla jsem, že budeš souhlasit..
Bill: :)
tak jseš hezká, milá holka.. :)
Řikám, že mě to neva :D¨
Já: joo a taky MLADŠÍ .. !! na to jsi zapoměl :(
Bill: kdyby mi to vadilo tak bych si s tebou -nikdy- nepsal :D¨
Já: takže nejsi na starší holky.. ? ;D
Bill: Ne.. odkud tomáš? :D¨
Já: odpozorováno:D
Bill: všechny přece starší nebyli.. ¨
Já: většinou jo.. a všechny byli starší než já :D¨
Bill: No počkej.. to bych měl snad vědět JÁ líp ne ? :D¨
Já: no.. jseš kluk..
takže ne :P
Bill: no tak to počkej..
Já: na copa? O:)
Bill: nebude pusa :P:D
Já: nebude odpověď :D:P
Bill: Vyhrálas .. :(
Já: já výým :P
Bill: dobře, dobře.. :D
....
fakt byli všechny starší?? :D
Já: :D než já? ¨
Jo, všechny .. !!
Bill: vždyť na věku nezáleží..
Já: jsem ráda, že to řikáš :)
Bill: co sis vůbec mslela..? Že jsem na nějaký stařeny .. ? :D
Já: něco takoví.. :D
Hlavně jsem NEVĚDĚLA co si mám myslet..
Bill: jakto? =O
Já: píšeme si už děsně dlouho a pořád tak nějak..¨
Bill: nic.. :D
Já: jo přesně..
Bill: přesně to samí jsem taky řešil..
Já: na co jsi přišel ? :)
Bill: že by jsi stála za hřích..
no nééé.. :D
tak, už jsem to psal..
jsem milá, hezká, dobře se s tebou povídá i píše :D perfect :)
Já: zase nepřeháněj jo? :)
Bill: nepřehánim
Já: nuu, tak děkujů :):-*
Bill: neni zaač :D
Já: musim jít, vypa to, že někdo je domaa.. tak zejtra.. papaa:)
Bill: zejtra.. paa:)

Vypla jsem ICQ, a šla přivítat mamku doma. Potom rychlá koupel a totálně unavená, ale s dobrym pocitem u srdíčka jsem si šla lehnout :)

Kratký a nezáživný vím :) ale později pochopíte.. pište komenty.
Děkuju WerCaa:-**



Gympl 1.díl

8. prosince 2009 v 20:42 | Verýs |  Gympl
Jmenuju se Demetria.. no prostě Dem, Demi nebo tak nějak.. Demetria zní trochu jako Dement.. taky mi tak hodně lidí řiká, když mě chtěj natvat.. nebo prostě jenom z pordele. Asi jim to přijde vtipný ..!
Je mi 14.. brzo budu mít narozky.
S mámou Kelly bydlíme v Magdeburku..¨
K mí postavě.. jsem hubená a středně vysoká =D
_____________________________________________
Zvedli jsme se se zvoněnim na konci hodiny. A hezky si to šourali s kámoškou Lily (Emily) do šaten.
"Jdeš se mnou teda do toho obchoďáku?" přišla ke mě už obutá a připravená. Kejvla jsem na souhlas, doupravila jsem se u skříňky a šly jsme přes školní dvůr do města do supermarketu..
"Myslela jsem, že bych si zase nabarvila hlavu nějak.." zauvažovala jsem u regálu s barvama na vlasy.
"Hlavně ne modrou.. to bylo fakt šílený!" zašklebila se a šla si pro věci co potřebuje.
"Ty seš mi rádkyně!" zabručela jsem a zase se otočila k reagálu.. no tak kterou. Neumim si vybírat sama. Čuměla jsem do toho regálu jak blbec..
"Zdovol prosimtě!" odsunul mě stranou ňákej týpek. Koukla jsem na něj..
"Jéé, ahoj Bille!" usmála jsem se. Trochu oříšek.. Bill je o rok výš než já. Píšeme si spolu SmS a přes ICQ už asi měsíc, ale zatim pořád nic. Asi jsem moc mladá noo.. je mu už je prostě 15 a baví se jenom s těma klukama od nich. Pamatuju se jenom pár jeho holek, ale většinou to byli holky ještě o něco starší než je on sám. Navíc ten jeho styl.. ommggg.. já z něj nemůžu *slint*.. nosí krátký nagelovaný vlasy, maluje se a lakuje si nehty. Jedinej kluk na celý škole.. 100% originál =)
"Ahoj Dem!" usmál se a vzal si černou barvu na vlasy. "Co tu děláš?" otočil se na mě a zřejmě si se mnou chtěl povídat.. áááá, huráá.. yaah .. !! =D
"Jsem tu s Emily.." - "..kámoškou!" dovysvětlila jsem mu, podle jeho nechápavího pohledu jsem stejně pochopila, že neví o koho go.
"Aha.. a už jste skončili jo?" =)
"Jo., se zpožděnim.." kejvla jsem
"Spožděnim?" zasmál se..
"Jo, měli jsme Brownovou poslední hodinu.. ta to vždycky natahuje!" zasmála jsem se taky.,
"Jo to on dělá.. k nám chodí 5 minut před zvoněnim a pouští nás 5 minut po zvonění. Už radši na její hodiny nechodim! xD"
"Cože..?" oni choděj za školu.. ? Tvl.., užvidim jakou by dostali přednášku, kdyby na to přišli .. hlavně zástupkyně.. ta kráva si myslí..
"Jo, teď máme bejt na odpolce.. a zrovna s Brownovou. Ale oni to stejně nesledujou kdo tam je.. do třídnice píšou že chyběli ty co celej den a neřešej to!"
"Ahaa, tý joo. to je promakaný! Škoda, že nemáme na odpolku Brownovou, ale Kraize a Merlovou.. ty to zrovna hlídaj!"
"Smůla noo!" usmál se..
"Naštěstí mi výtvarka a zemák zas tak nevaděj.. a dobře se při tom spí!"
"Hlavně při výtvarce!" x)
"Jo, ale při Shwaisoví taky..!" zasměju se
"Tu nemáme!" pokrčí rameny..¨
"My jo, na fyziku..!"
"To musí teda vypadat.. s tou vaší třídní sebrankou.. chudák učitelka!" xD
"Neurážej hele, jako na vás pořád ještě nemáme,.. vy jste přivodili infark učiteli!" xP
"To je keec!" začervená se..¨
"HahHAAAa!" začnu se smát..
"Dobrý, klídej holka..!" začne se taky smát, ale spíš z toho jak se směju já xD
"Už je klídek!" usměju se..
"hMMMmm.. nechtěla sis vybrat barvu!?"
"Jo, vlastně jo.. než jsi mě odstrčil!" zasměju se..
"Promiň no!" zašklebí se a oba se rozesmějem. Přijdu blíž k regálu a zase do něj čumim jak tele..
"Jak jsi měla ty modrý konečky.. to bylo ulítlí!" zasmál se..
"Zrovna na tohle mě před chvíli kámoška upozorňoala, abych nedělal!" zakřenim se..
"Proč? Bylo to fakt cáklí.."
"Díky=) Ale i tak.. nerada, opakuju barvy, leda, že by se mi to doopavdy hodně líbilo!" zasměju se..
"Jo tak to jo!" kejvne a usměje se..
"Co tuhle?" vytáhnu zářivě fialovou..
"Ještě víc ulítlí..!" zasměje se..
"Ya.. takže beru!" zasměju se..
"Jdu najít kluky.. ,zatim ahoj!"
"Ahoj!" usměju se a oba pak jsem jinym směrem. Hned najdu Lily jak bezradně stojí u regálu s dietníma sušenkama a takovíma blbostma..
"Mluvila jsem s Billem!" oznámim jí hnedka..
"Super!" řekne bezduše.. nechám jí vybratu si ty sušenky a jdeme dom. Tam tradičně lístek od mother, že je Patricka (jejího přítele) a že si mám do večera nějak zabavit..
Takže tradičně jsem zalezlá na pc.. znááte to icq aspol. ;) Několik hodin jsem si psala s Lily.. večer (spíš už v noci, když bylo půl 10 xD) se přihlásil Bill, nevěděla jsem jestli tam je, tak jsem mu stejně nepsala a šla jsem si dolu pro pití...

Komenty plls:-*
Děkuju WerCaa**