"Kim vstávej!" budil mě někdo. Nechtělo se mi vstávat, navíc jsem veděla, že to je jedna z holek.
"Hmm, co chceš?"
"Máma je pryč a já mám hlad!"
"kde zase je?" zvedla jsem se a šla do kuchyně, dala jsem něco co jsem našla holkám ke snídani a sedla jsem si za stůl, otupěle jsem zýrala před sebe. Dneska je vlastně škola.. no doprdele, kde ta máma je!? Nemůžu tu holky nechat samotný!! Už takle se hodně ulejvám.. nikdo sice neřeí jestli chodíš do školy nebo ne, zvlášť ne tady v tý čtvrti a na mojí škole, protože to je převážně černošký ghetto a tak si prostě každej dělá co che. Navíc nikdo taky neni nijak extra bohatej a tak je docela běžný, že místo školy posílaj rodiče svoje děti do práce atd..
"Kim? Kdy přijede Sara nebo Sam?" zeptala se mě Tracy. Překvapeně jsem k nim zvedla hlavu..
"Já nevim. Víte, oni se moc nepohodli s naší mámou a tak sem neradi chodí!" jak jim jinak říct, že je máma vyhodila z domu?
"Na Sama křičela!" drkla Mell do Tracy. Ta kejvla jakože si už vzpoměla.
"Holky nechte to být. Běžte si hrát.." obě se zvedly a běžely pryč. Sedly si na gauč a kreslily si. Uklidila jsem po nich nádobí do dřezu a zase si sedla znuděně na židli. Konečně bouchly dveře a objevila se máma.
"Kde jsi byla? Nemůžu lídat holky, kdykoliv si vzpomeneš, že chceš vypadnout!" začala jsem na ní řvát..
"Uklidni se Kim!" zaječela na mě aky a bez řečí odešla pryč..
"Fajn, já padám pryč!" zakřičela jsem, dala pusu holkám, kteerýto jenom vyjukaně sledovaly a vypadla na chodbu..
"Kim" zastavila mě stará sousedka na schodech..
"No?"
"Měla bys sví matce konečně otevřít oči. Věčně jde z vašeho bytu jenom křik. Jde mi o ty dvě malý, ráda vám je kdykoliv zase pohlídám, i když to tvoje máma nevydí ráda!"
"Jo, asi to využiju. Děkuju" otočila jsem se a vyběhla z baráku. Mám to akorát, abych stihla přijít do baru.. dělám brigádu v jednom baru. Nic moc, ale jdou z toho prachy, který bycH z mámi nikdy nedostala a tak si aspoň můžu něco koupot pro sebe.
Sotva stojim na nohou. Dneska to bylo v práci fak makačka. Děsnej nával a hlavní číšnice se sfetla, takže nepřišla..
Šourala jsem se po schodech do chodby s bytama, kde ho máme i my.
"Hey, white!" zakřičel někdo, nepochybně přes celej barák.. znuděně jsem se otočila.
"Co chceš?" znuděně jsem koukala na Ericka.. zdejšího, asi nejznámější pasáka. Prodává tu taky všeljakej fet atd. je navíc děsně vychcanej..
"Buď slušná" vlepil mi facku.. jenom jsem si upravila vlasy, který se mi rozcuchali a dál na něj ironicky koukala.
"Viřiď svojí mamince, že je po ní sháňka!" otočil se a zase šel pryč. Tohle jsem nechápala..radši ani to chápat nechci. Došla jsem do bytu a rovnou si lehla a usnula...
++++za nějaký čas++++
"Fakt je to s ní tak špatný?" zamračeně stáhnul obočí Sam a koukal do země.
"Vždycky bylo!" přidala se i Sára.
"Už je naprosto nepříčetná. Holky nechá klidně celý den samotný. Když řeknu, že nemáme nic k jídlu, tak na mě začne hystericky řvát, že mám jít něco ukrást a né si pořád jenom ztěžovat a navíc od ní odešel ten Robert. Nemá jak zacálovat činži, takže nás asi brzo vyhoděj z bytu!"
"Copakse tý zplesnivělí díře, někdy dalo říkat byt?" ušklíbla se Sára..
"To sice ne, ale takle brzo skončíme všichni na ulici!"
"Potřebovala by se léčit.." zakroutil znovu hlavou Sam.
"Donuť ji k tomu. Podle ní je to všechno jenom přechodoví, že bude zase brzo všechno v pohodě."
"Sam tomu nemůže věřit!"
"Má zatemněnej mozek, věří tomu!"
"Můžete jít bydlet ke mě s holkama!" nabýdnul se Sam.. jenom pro info: Sam je můj nejstarší brácha je mu 28, je za vodou, živý se jako raper a docela hodně mu to vynáší, protože má vilu v tý lepší části Queens. Sara, je taky moje ségra, je jí 23, pracuje jako tanečnice a bydlí u přítele. I oni jsou jako celá moje rodina, kromě mě, černí!
"Holky by si zasloužili o něco lepší život, ale máma by to nedovolila!"
"Nahlásíme jí!"
"Neblbni, to by přišly i na mě a dali by nás do ústavu!"
"Vzal bych si vás k sobě!"
"Podle mámi, je největší problém ve mě! Nic nedělám, nevydělávám peníze a tak jsem jí naprosto zbytečná a akorát přítěž v bytě..
"Bože, vždyť ti je teprve 13!"
"Podle ní to je dost!"
"Dobrý, lidi končíme s touhle debatou. Kim já se nějak rozhodnu a dám ti vědět. Určitě to nenechám dlouho takle neboj." rozloučil se s námi Sam. Zůstala jsem se Sarou a ještě jsem si povídali. Pak jsem už musela domu..
Když jsem tam přišla bylo něco po půl 5 odpoledne. Holky seděli na chodbě před bytem a hráli si tam.
"Holky, co tu děláte? Kde je máma?" zhrozila jsem se..
"Ona. je .. vevnitř!" vylezlo z nich. Vzala jsem Tracy do náručí a Mell chytla za ruku a vedla je zase do bytu. Z její ložnice se ozývali jednoznačí zvuky, nedivim se, že tu holky nechtěli bejt..
"Kdo se přišel?" zepta jsem se jich a zase je brala pryč.
"Nevíme, maminka nás zavřela v pokoji, prý, abych byli hodné a nevylejzali, ale my jsme tam nechtěli být.." řekla mi Mell na chodbě.
"Achjo, to bude dobré berušky!" klekla jsem si a objala Mell, Tracy se mi akorát přitulila víc a objala mi kolem krku. Vzpoměla jsem si na sousedku, tak jsem šla o pár dveří dál..
"Dobrý den, mohla bych u vás holky na chvíli nechat?" zeptala jsem se jí, když otevřela..
"Jistě" pustila jsem Tracy na zem, ale ani jedna se mě nechtěli pustit..
"Ne, ty na nás zapomeneš!"
"Nezapomenu, slibuju!" dala jsem jim pusu. Sousedka se na mě koukala plna pochopení a tak jsem se roloučila s holkama a azila do ulic. Dneska je černošský Rap battle. Tam jsem taky našla všechny... do půl 10 jsem tam s nima byla a pak jsem šla..
"Hey co tak brzo?" volali za mnou. Nevšímala jsem si toho a padala pryč.
"Dobrý!" pozdravila jsem sousedku. Pustila mě dovnitř, holky už spaly. Snažila jsem se je nějak vzbudit, ale obě se ještě motaly, když jsme se loučili se sousedkou a šly k našemu bytu. Tam už čekala máma.
"Kde jsi byla? Sebrala jsi mi děti, SEBRALA JSI MI JE!" spustila hned na mě, odvedla jsem holky do pokoje a zavřela jsem dveře..
"Já ti je sebrala? Vždyť byli celou dobu u sousedky!"
"U tý krávy? Proč jsi je tam vodila? Myslela jsi vůbec?"
"Řekla, bych, že ona o ně má větší starost než ty!"
"Ty mrcho nevěrná. Já tu zachraňovala, aby jsme měli kde bydlet! To ale ty neoceníš!" vrazila mi facku..
"Chováš se jako naprostá troska! Vzpamatuj se už konečně!" zakroutila jsem hlavou..
"Rozhodla jsem se jak vyřešit náš největší problém!" ozvala se.. otočila jsem se a nechápavě na ní koukala.
"Pojedeš ke svímu otci.. do Evropy !"