NĚMECKO, HAMBURG- 2009
Jsem to pořád já.. jenom jsem nevěřila, že by mě máma doopravdy poslala k tátovi, ale udělala to. Děsně se mi stýskalo po sourozencích a přiznávám, že i trochu po new yorkskym stylu života. Hamburg mi přijde děsně malej, žádný gangy ani nic takovího tu neni, je to tu daleko klidnější! Ale zvykla jsem si.. řekla, bych, že i já jsem se trochu změnila.. je mi 19, jsem o něco větší než ve 13 letech, ale jsem pořád ta holka, která by z fleku poslala někoho do prdele. Často se tu s někym nepohodnu a tak dojde i na facky a pěstí.. ale to už prostě patří k mmu životu. Mám teď už i kluka, kterej mi víc než dost připomíná newyorkský hopáky.. s rozdílem, že to neni černoch. Ale i tak ho děsně miluju.
________________________
Táhnu se domu, už jsem skoro v naší ulici, když vyidim hodn povědomé auto.. hmm, že by se Tom vrátil dřív než řikal? Rozběhl jsem se k tomu autu a doopravdy z něj vylezl Tom.
"Ahoooj" skočila jsem na něj, upě nejvíce šťastná.
"Momento..-" vymanila jsem se mu ze sevření a stoupla si nohama na zem. "-co tu děláš? Řikal jsi, že přijedeš až za týden a něco.."
"Překvapeníí" zazubil se..
"Ah, tak to potom jo!" omotala jsem mu ruce kolem krku a políbila.
"Jedeš k nám?" zeptal se mě Tom., na chvilku jsem zaváhala. Ale potom radostně kývla a nastoupila do jeho auta.
"Zase posloucháš Ema?" protočila jsem panenky, jen co jsem nastoupila. Eminema přímo miluju, ale u Toma to už je závyslost:D
"Co tam chceš dát teda?" zasmál se, zaštrachala jsem v jeho Ipodu a pustila jsem tam Crack a Bottle- Eminem, 50cent a Dr.Dre.. prostě kompromis :D
"Taky dobrá!" kejvnul hlavou a vyjeli jsme.
"Nedávno jsem zase koukala na 8Mile! Štve mě, že nemám celej ten film. Nebo aspoŇ si myslim, že to neni celý.. protože tam chybí hodně záběrů na který jsem viděla obrázky!" postěžovala jsem si.
"Vždyť jsem ti řekl, že ti ho pučim!"
"Ale nepučil"
"Tak teď ti ho pučim!"
"My jedeme do studia?" zeptala jsem se překvapeně, většinou kluci bydlí v bytě a do studia jenom dojížděj, i když tam je v hornim patře taky normální byt a dole nahrávací místnosti.
"Byt je v opravě nebo co. Volal nám kui tomu David a tak musíme bydlet nějaký čas ve studiu. Nevadí ti to snad?"
"Ne, ráda zase kluky uvidim!"
"No spíš Billa" zaxichtil se..
"No, jeho asi nejvíc. Potřebuju zase poradit jakou barvu na hlavu!" vyplázla jsem na něj jazyk. A začla zase přepínat písničky, protože tamta zrovna skončila. Nechala jsem to až na Lose Yourself naší společný naprosto nejoblíbenější!Když jsme vystoupili před studiem, akorát písnička končila.
Usmála jsem se na Toma. Přehodil mi ruku kolem ramen a já ho objala kolem pasu a šly jsme dovnitř. Nahoře byli všichni a čuměli na telku.
"Tak takle se bavěj svobodní 20-letí kluci" uchechtla jsem se s Tomem mezi dveřma. Všichni k nám zvedli hlavu..
"Ahoj" řekli mi zborově, odkejvala jsem jim pozdravy a šly jsme s Tomem najít kousek soukromí do jeho pokoje.
"Pusť tam Dr.Dre a já zatim napíšu tátovi, že přijdu až ráno" dala jsem pusu Tomovi a vytáhla z kapsy mobila..
"Máš novího?" koukal překvapeně..
"Hmm., jo od táty k Vánocům" usmála jsem se. Jako, kdybych někdy mobila potřebovala.. vym, že to zní divně, ale já prostě nejsem typický fakan co má vlastního mobila od 6 let a asi ani nikdy nebudu. Díky "výchově" mí mámi si navždy budu cenit dárků a všech materiálních věcí!
"Jsem tady!" skočila jsem k Tomovi do postele, když jsem doposlala tu SmS a vypla jsem si mobila, aby nikdo nerušil. Akorát mi podal jedno sluchátko a zapnul Ipoda.. oba jsme leželi na břeše, opřený loktama o polštáře a různě při tom poslouchání blbli.
"Hele ty posloucháš Lady Gaga?" udivila jsem se, když začala hrát Bad Romance..
"Tahle se mi líbí" kejvnul, udělala jsem kyselího xichta..
"Rasistko!" drknul do mě a oba jsme se začali řehnit.
"Tss, je vidět jak málo toho o mě výš!"vyplázla jsem na něj jazyk..
"Ale ty mi nikdy nechceš nic o sobě říct. Kde jsi dřív bydlela.. mě by to děsně moc zajímalo, ale ty mi to neřikáš!" zvážněl, povzdechla jsem si.. a sedla jsem si do turečáku.
"Nechci, aby jsi si něco myslel blbě, prostě se to blbě vysvětluje a je to pro mě hodně těžký" povzdechla jsem..
"Chtěl bych to vědět, ale nenutim tě a to ty výš" sednul si taky..
"No.. chci, aby jsi to konečně už věděl, beztak chodíme spolu už docela dlouho a máš právo to vědět" nic neřikal, jenom mě vzal za ruku a poslouchal..
"No, vlastně jsem se narodila v New Yorku, můj táta je běloch, ale máma a všichni sourozenci jsou černoši. Taky jsem černoška, jenom to neni tak vidět. Koukni na moje dlaně, mám je daleko bělejší než barvu těla a přesto je to jako kdybych byla normální." roztáhla jsem dlaně vzhůru, překvapeně mi poslouhal..
"No jak už jsem řekla, všichni v rodině byli černí a nejenom v rodině, všichni byli černoši, často jsem se s někym do krve pohádala jenom kui tomu, že jsem běložka. Tam se to prostě bralo jinak, všichni tam byli rasisti a často se bílích lidí báli. Máma byla věčně opilá nebo zfetovaná a o její malý holky jsem se v celku starala jenom já. Na školu se tam nehrálo, byl zázrak, když jsem tam šla dvakrát do týdne, protože máma byla ok a já jí tam mohla nechat samotnou s těma malejma holkama. Jednou se máma tak naštvala, že řekla, že náš největší problém vyřeší tak, ž mě pošle sem.. za tátou. Nevěřila jsem, že by to udělala, protože by na všechno byla sama, moji starší sourozenci už na ní kašlali takže neměla nikoho. Ale udělala to, zezačátku to byl šok, ale docela jsem si tu zvykla.. ale často přemýšlim co se stalo s mámou a dvojčátkama. I když bych se tam nikdy nechtěla už vrátit, chtěla bych vědět jak dopadli!" smutn jsem zkončila..
"Oh, zlato" objal mě. asi poznal, že nemám daleko do breku..