close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Gympl 5.díl

30. prosince 2009 v 18:13 | Verýs |  Gympl
"Jdeme?" přijde najednou Lily.
"Jo hned!" kejvnu. Nijak vesele kejvne a jde pomalu napřed.
"Chtěl jsem ti navrhnout, že bys dneska šla s námi ven.." vybalí na mě Bill, když se na něj otočim..
"Dneska?" zvednu obočí..
"Jo.." kejvne.
"No.. a kdy? teda?" usměju se
"Teď. Jdem domu a potom přijdou kluci!"
"Aha.." zapřemýšlim se.
"Jestli nemůžeš, tak klidně jindy.."
"No, můžu.. akorát to jdu vysvětlit Lily!" usměju se, úsměv mi vrátí a já jdu za tou Lily. Už tak je určitě dost naštvaná a teď bude určitě nemožná!
"Lily výš.."
"Zůstáváš s Billem co?" zvedne oči..
"Hmm.." kejvnu.
"Achjo. Tak zejtra, Čau!" otočí se a jde pryč.
"Ahoj Lily!" zakřičim na ní, ale už se na mě ani neotočí. Ani za ten pohled jí nestojim..
"Hmm.. je naštvaná!" přišla jsem k Billovi..
"Proč?"
"No.. to bys asi nepochopil!" zazubila jsem se..
"No, když myslíš!" pokrčil s úsměvem rameny.
"Ooou, YES!" zasmála jsem se.. tim jsem ho taky rozesmála ovšem.
"Jseš pako!" zakroutil se smíchem hlavou.
"Jáá jo? No nevim kdo z nás dvou chodí za školu!" vyplázla jsem na něj jazyk..
"Kui tomu ještě nejsem pako!" vrátil mi to..
"Ale jo. Jseš!" stála jsem si za svym.. :D
"Dobře, dobře.." zasmál se..
"Hey, to je moje hláška!" zakřenila jsem se..
"Je to nakažliví!" zsamál se..
"Nu možná bychom už mohli jít!" zasmála jsem se.. kejvnul jakožé jo a šly jsme. Jsem docela zvědavá na jejich dům. Ani nevimkde bydlí:D

********Kaulitz house*******
"Hustýýý!" zasmála jsem se nad jednim fáákt luxusnim obrázkem..
"No to neni moje!" kouknul se mi Bill přes rameny..
"Nekecej.. ty ouchylee!" skočila jsem zase na postel..
"Jakože jáá? Úchyl? No to vůůbec!" zasmál se ublíženě..
"Řekla bych že jo.. a ještě ke všemu pedofil!" smáli jsme se ještě víc..
"Toho pedofila zatim vynech.."
"Hmm.. ne! Ono někdy líbání stačí k pedofilnictví výýš?" vyplázla jsem na něj jazyk..
"To teda nene!"
"No to teda jojo. Táta mi tó řikal!" vrátila jsem mu to.
"A tvůj táta to ví jako odkud.." docela vystrašeně se na mě kouknul.. to mě rozesmálo nanovo..
"Klid. Můj táta je soudce! Odtud to ví on a od něj to vym já!" udělala jsem vítěznýho xichta..
"Asi si začnu dávat pozor na pana Steela!" zasmál se..
"Často máš nějaký průsery?"
"Noo, to ani ne. Spíš Tom!"
"No jistě.. vždycky to házejme na sourozence!" zasmála jsem se..
"Ty nějaký máš?"
"Hmm.. pár!" zasmála jsem se..
"Přesněji?"
"Asi.. no.. skro 10.. v březnu jich bude 10!"
"Eeeee?" vyvalil na mě oči..
"Ale vlastního žádnýho!" napravila jsem to na pravou míru.
"10?" Čumil na mě pořád hodně vyjeveně..
"Nu jo.. co vym, je táta asi po 5 ženatej a s každou měl dítě.. nu tak.. mám hodně sourozenců, aleznám jich jenom pár. S tátou už se dlouho nestýkám!"
"Bydlí daleko?" hádal..
"Nu docela.. jestli je Hamburk pro tebe daleko tak jo. Ale hlavně nehce máma, abych se s nim vídala!"
"To ti přece nemůže zakázat. Já se se s vym tátou taky budu vídat kdy budu chtít, i když nijak zvlášť o to nikdy nestojim!"
"Jo, kdyby to bylo takle jednoduché tak jo.. ale je to ještě složitější!" zakroutila jsem hlavou..
"No, tak povídej!" povzbudivě se usmál..
"Hmmm.." zamyslela jsem se..
"Prosíím!" udělal na mě kouzelný očíčka..
"Nu.. když jsem byla menší táta mě zmlátil.. no teda, ani ne tak zvlátil, ale byl opilej a popadl ho vztek, že od něj chce máma odejít tak mě prohodil skleněnýma dveřma a to máma nevydejchala!"
"Oou..ů
"V pohodě!" usmála jsem se..
"Sviňák.."
"Jo to je!" kejvla jsem..
"Jak to mohl udělat?" nechápavě zakroutil hlavou..
"To nevim, ale byl opilej.. a ještě teď mám jizvičky!"
"Po tomhle bych ho vystěhoval na Severní pól, bejt tvojí mámou!"
"Taky k tomu moc nechybělo..!" zasmála jsem se
"Dobře mu tak.. a ty ses s nim ještě potom někdy stýkala?"
"Nu.. jo. Vánoce, narozeniny a tak.. znáš to. Chtěla jsem se s nim vídat. Máma mi to nikdy nechtěla dovolit, ale mám nějakej talent a ukecávání. Takže vždycky povolila!"
"Nebála ses ho?"
"Když to udělal bylo mi asi 5.. poprví po tom všem jsem se s nim viděla až v 11 a docela jsem se na něj těšila, už jsem zapoměla, že za to mohl on.. prostě mi chyběl táta!" pokrčila jsem rameny..
"Proč jméno Demetria?"
"Po babičce krakovský?"
"Tvoje babička je polka?"
"Nee, češka!" zasmála jsem se..
"Tak proč Krakovská?"
"Bydlí v Praze v Krakovský ulici!"
"Ježiš, to může fakt napadnout jenom tebe" plesknul se..
"Náhodou to se v naší rodině řiká už docela dlouho!"
"Takže ty jseš taky napůl češka?"
"Jo.. ale nemám moc vztah k česku. Jezdíme tam jednou za půl roku. Mám tam děsně moc příbuzných, ale nikdy si s nima nemůžu pokecat, protože neuměj německy a já česky!"
"Neumíš česky?" podivil se..
"Ne. Jenom základní slovíčka co mi řikala máma vždycky, když se naštvala!"
"Asi moc slušný teda nebudou!" zasmál se..
"No, vzhledem k tomu, že mi nechce říct co znamenaj tak asi ne!" zasmála jsem se taky..
"Klika cvakla dvéře letí. Tomík vchází do dveří!" vletěl do pokoje Tom.. no konečně. Vlastně jsme čekali na něj až přijde.
"Pozdě!" kouknul na něj vražedně Bill..
"Trošku jsem se zakecal.." zašklebil se jako andílek..
"No dobře. Tak jdeme?" zvedali jsme se už..
"Nejdeme. S klukama jsem to už vyřešil a nijak zvlášť se jim nechce ven!" zarazil nás..
"Děláš si srandu?" vyjel na něj Bill..
"Kliid!" vmísila jsem se mezi ty dva..
"Jasný, pudem někdy jindy!" přidal se taky Tom..
"Vy jste dvojka!" zakroutil hlavou Bill a spadnul na postel..
"Jdu čau!" vypadnul Tom z pokoje..
"Asi teda pujdu!" otočila jsem se.
"Proč? Vždyť tu můžeš ještě být ne?" váhala jsem.. mám - nemám..
"Jo, tak klidně" kejvla jsem a usmála se..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama