*************PO TÝDNU- ToM********************
Nakonec jsem se rozhodl tak, že bude u nás.. to dítě.. pořád nevim jestli to je holka/kluk.. kolik mu je atd. Pstě nic.. jenom to, že bydlej někde na Severu a že dneska přijede. Bill se zdá v pohodě, rozhodně je na něm aspoň trochu vidět radost, já bych tohle celí stopnul.. nikdy jsem o děti nestál a teď se mám o jedno starat? Nikdy bych neřekl, že budu mít dítě dřív než Bill, protože on k tomu má odjakživa větší sklony.. k rodičovství a tak.. ale on sám asi taky dítě zatim moc nechce.. nikdy jsem o tom nepřemýšlel, ale ty dva jsou spolu skoro 3 roky a pořád nic.. jenom spolu choděj. Je to divný :D V poslední době mi každej, ale připadá divnej.. no nic jdu něco dělat. Jinak se zbláznim .. neměli tu už být?
************DaNIEL***************
"Už tam budem" ozvala se máma. Ani jedna z nás celou cestu nemluvila, já čuměla z okýnka a ona se soustředila na telefonování a dávání co nejvíc najevo, jak se jí příčí, že musí mě odvést.. k mímu tátovi.. je to divný. Nikdy jsem žádnýho tátu neměla.. nikdy jsem ani o žádnýho tátu nestála. A co když bude hroznej? Nějakej opilec, dfeťák nebo tak něco? U mojí maminky bych se tomu ani nedivila.. a jelikož se ona mě potřebuje zbavit tak by mě dala klidně i cikánům, jenom aby mě měla z krku..
Přijeli jsme před nějakej činžák, velkej a docela hezky vypadající.. vystoupila jsem z auta a šla si do kufru pro svojí tažku. Máma mě následovala až ke dveřim, kde jsme zazvonily a pochvíli se za proklenýma dveřma objevil nějaký stín. Když se otevřeli dveře čumila jsem doslova jako puk.. vdyť ho znám.., že by jsme zazvonily na blbej zvonek? To asi ne..
"Ehmm.. ahoj Daniell!" pozdravil mámu. Já, která jsem stála krok za ní jsem měla chuť se otočit a utíkat pryč..
"Čau.. tak jsem jí přivezla a zase musim. Nemusíte mi psát jestli je ok a už vůbec mi nepište, že jí chcete vrátit. Čau!" otočila se máma a odešl k autu.. já stála přikovaná na místě a koukala na.. něj.. jak může být můj táta někdo slavnej.. někdo kdo je hodně slavnej.. někdo jako Bill Kaulitz?
"Ahoj.." neurčitě se na mě usmál..
"A.. ahoj" vykoktla jsem.
"Pomůžu ti s taškou. Pojď nahoře je Tom" vzal mi tašku z ramena a nechal mi otevřený dveře, aby mohla projít. Rozhlížela jsem se kolem sebe a ničemu už nechtěla věřit..
"Proč tu tvoje máma nezůstala dýl?"
"Nevim" řekla jsem zkrátka a docela mě to i nezajímalo.. spíš mě zajímalo něco jinýho..
"Jak vám mám řikat?" zeptala jsem se..
"Rozhodně mi tykej.. a no jak chceš.. Bille, klidně strejdo.. nevim, je to na tobě!" usmál se.. strejdo? no tak počkat.. on neni můj táta? tak kdo teda do prčic už???
"Dobře" kejvla jsem..vyšli jsme do asi druhýho patra, kde mě vedl do levích dveří.. když jsme vešly dovnitř, stáli jsme ve větší předsíni.. bylo to tu tak hezký a všechno noví..
"Tudy!" ukázal mi na nějaký dveře.. vešla jsem do nějakýho obýváku.. zase až moc hezkej, útulnej a moderní.. viděla jsem v pokoji muže. Taky ho znám..tohle je teda můj táta? Mlčela jsem a čekala co se bude dít..
"A- hoj.."zdráhavě ke mě přišel..
"Ahoj"
"Ty.. jseš.. moje dcera" zmrkal několikrát.. uvědomila jsem si, že to asi taky teprve střebává..
"Asi ano!" kejvla jsem.. objal mě. Trochu přiškrceně, protože jsme oba byli docela v šoku..
"Sedni si" pobídnul mě.. rozhlídla jsem se po pokoji, už jsem tam byla jenom já a... táta..sedli jsme si na pohovku.
"Jak.. jak se jmenuješ?"
"Daniel.."
"Po matce" řekl si spíš pro sebe..
"to ne.. moje matka se jmenuje Daniell.. já jsem Daniela protože to tak chtěla. Nějaký její tehdejší přítel byl čech a docela jí to ovlivnilo"
"Měla hodně chlapů?"
"Pověčinou nic vážnýho" kývla jsem..
"A.. kolik ti je?"
"V březnu mi bude 15!"
"No jistě" řekl si zase pro sebe..
"Můžu mít taky otázku?"
"Jistě"
"Proč si si mě vzal k sobě? Mohl sis myslet, že mje máma kecá, že sfalšovala testy. Nebo to ses vůbec nebál co jsem zač, když jsem dcera sví matky?"
"Nebál, protože já si Daniell pamatuju jako sušnou holku" zakroutil smutně hlavou
"Aha"
"Proč si tak najednou vzpoměla, že tě už nemůže mít u sebe?"
"Nešlo o to že nemůže. Ale našla si jednoho z těch jejích prachatejch přítelů. Chtěl s ní odjet do Ameriky, ale dítě jim kazilo tu pohádku!"
"Mrzí mě to!"
"Mě ne.." zakroutila jsem rozhodně hlavou
"Asi jste neměli moc příkladnej vztah.."
"No to opravdu ne. Už 12 let jsem chodila do školy, jenom když nepotřebovala pomoct v baru.. často jsem v bytě jenom přespávala, protože tam někoho měla a několikrát se stalo, že jsem musela spát před dveřma, protože odešla a já neměla klíče! A hodně dalšího"
"Tady se budeš mít líp.. o hodně líp!"
"Myslim, že jo. Máte krásnej byt.. nikdy bych o takovym ani nesnila.."
"Chceš vidět svůj pokoj?"
"Jo, klidně" kývla jsem... zavedl mě do do nějaký chodby, kterou jsme prošly a nakonci bylo několik dveří u každých mi dal menší komentář cotam je a tak a potom mě zavedl k mím.. vážně hezkej pokoj..
"Bojim se že tu něco rozbiju!" řekla jsem popravdě. Jenom se zasmál..
"Nemusíš.." zasmál se znova a nechal mě v pokoji samotnou, abych si mohla vyklidit a tak.. trochu jsem se porozhlídla.. pááni.. já mám i vlastní terasu.. vylezla jsem ven. No, výhled do ulice.. bude asi chvilku doma než se v tomhle luxusu naučim žít....