______________________Odpoledne- Viktorie________________
Je asi půl šestý a my jdeme s Alexem směrem našemu domu.
"Počkej, prosím" zastavila jsem ho před domem. Udiveně se na mě kouknul..
"Já.. já jenom chci, abys věděl, že tě do toho nenutím. Nestojim za každou cenu o to, aby si se leknul a začal přemýšlet, nad tim jestli jsm enormální rodina.. což nejsme, ale my jsme zvlášť nenormální rodina a prostě..."
"Ššš.." dal mi prst na pusu, že jsem teda přestala blábolit.
"Nebuď norvózní. Z nás dvou bych měl být nervozní ten já, ale já se docela těšim, až poznám tvojí rodinu. Hodně často o nich mluvíš tak se doopravdy těšim."
"Nelekni se jich. Možná tě budou trochu zkoušet.. jako táta a strejda, těch si extra moc nevšímej a pak ještě.. ochránim tě!" zatvářila jsem se odvážně.. ehm.. "odvážně!" :D
"Neboj.. neleknu. Jak dlouho spolu chodíme?"
"Hmm.. půl roku?"
"Jo, přesně.. myslíš, že jsem si za tu dobu už neudělal obrázek? Udělal a proto se těšim až je potkám osobně!"
"No.. to tě brzo přejde." zakřenila jsem se. Doopravdy jsem teď asi nervoznější než Alex, kterej je naprosto v pohodě.
"Už pojďmě!" políbil mě a vešly jsme do domu. Prošly jsme zadnim vchodem na zahradu, kde to docela hodně žilo. Přijeli i sourozenci Eriky.. no potěž! :D
"Ahoj!" pozdravila jsem je všechny. Alex se usmíval na všechny strany..
"Ahoooj" přilítly k nám Lanie s Karolin.
"Čauves holky!" vítal se s nima Alex.. potom jsem ho odtáhla ke stolu, kde jsem začla s představovánim.
"No.. lidi tohle je Alex, můj kluk.." představila jsem jim ho. Teď už se netvářili šokovaně.. díky bohu.
"Rád tě poznávám!" usmál se na něj strejda a potřásli si s rukou.
"Já vás taky!"
"Týý vadoo, máš vychovanýho kluka" zašklebil se na mě strejda. Musela jsem se smát..
"Tykej mi.. jsem Tom!" otočil se zas na Alexe, kterej zrovna asi nevěděl co si má myslet, ale pak se zase usmíval..
"Já vym.." kejvnul..
"Jinak tohle je strejdova dcera Daniel, ale bacha na ní je děsně školená. Dvojčata znáš.. támhle seděj Eriky sourozenci se svejma dětma, jména neznám.. támhleten blonďatej diskant je strejdův syn Max, trochu pako, ale to poznáš jistě sám. A..-" zastavila jsem se v představování a rozhlídla se po zbývalích lidech co tu jsou.
"Kde je táta s Erikou?" zeptala jsem se lidí co seděli za stolem. Ukázali na barák a tak jsem táhla Erika do baráku..
"Tatii? Eriko??" zakřičela jsem. Ozvaly sehlas z kuchyně.. takže jsem vedla Alexe rovnou tam.
"Tati?" otočil se co jsme vešly do oblouku (místo dceří)..
"Ehmm.." nechápavě se na ěm podíval.
"To.. to je Alex!" znervozněla jsem.. děsně moc. Mačkala jsem Alexovi ruku. On byl v pohodě.
"Dobrý den!" pozdravil ho s úsměvem..
"Jo, ahoj.." usměv mu vrátil. Něco se mi nezdálo.. tohle byl ten jeho perfektně nacvičenej umělej úsměv.
"Ahoj Viky. A ahoj.." usmívala se Erika jenom co vešla do kuchyně.
"Alex!"
"Dobrý den!" pozdravil jí taky.
"Nechcete jít radši ven? Určitě tam je větší zábava!" usmála se Erika. Aspoň, že ona je v pohodě..
"Zábava bude, až bude chtít strejda hrát activity a zase bude muset předvádět němího sluhu!" :D zasmála jsem se a šla s Alexem na zahradu..
"Tak jak zatim?!" skočila jsem mu kolem krku.
"Jsou v pohodě, ale tvůj táta neni moc mluvnej teda" zasmál se.
"Počkej až ho poznáš!" zasmála jsem se, usměv mi vrátil.
"Hele neteřinko. Můžu si na chvíly půjčit tvího šamstra. Potřebujem ho trochu vyškolit pro přežití v divočině!" přišel strejda a Eriky bráchové:D
"Jen běžte!" docela se mi to i hodilo.
"Co to znamená?" zeptal se mě poprví za celou dobu zoufale Alex, když ho táhly ke stolu.
"Budou tě nalejvat dokud nepadneš!" vysvětlila jsem mu a jenom jsem se smála. Když byli konečně zabavený, vydala jsem se konečně zpátky do kuchyně.
"Tati? Můžu s tebou mluvit?" zeptala jsem se ho potichu. Erika zrovna odnášela nějaký jídlo ven, takže jsme tu byli jenom my dva.
"Hmm.. jo" kejvnul a posadily jsme se ke stolu.
"Co se ti nelíbí?" zeptala jsem se rovnou
"Mělo by něco?"
"Tvářil ses divně!"
"Netvářil"
"Pozná tvůj falešnej úsměv. Mrzí mě, že seš zkamanej nebo něco, ale já ho mám děsně moc ráda"
"Nejde o to, že by se mi nelíbil. Vypadá docela i vychovanej a možná by sem i lehko zapadnul, ale.. jak dlouho spolu jste?"
"Půl roku"
"A.. měli jsme spolu něco!?"
"Aha, tak o tohle jde!" polkla jsem..
"Tipuju, že je tak o.. 3 roky starší?"
"Je mu 16!"
"A tobě 14"
"Za měsíc 15"
"Ale ještě jsi neodpověděla!?"
"Je mi trapný to řešit s tebou"
"Tvoje matka o něm snad ví?"
"Ne"
"A odpovíš?"
"Hmm.. no párkát už jsme spolu byli. Ale vždycky v pohodě.."
"Nechci bejt děda"
"Dávám si pozor a on taky!"
"Vypadá na svůj věk zodpovědný" kývnul
"Možná, že bys ho měl ještě poznat. Je doopravdy úžasnej. A když jse měla hlídat holky, párkrát tu byl s námi a holky ho naprosto zbožňujou!"
"Já vým.. holky ho bránily!"
"Cože?"
"Ale.. to nic" usmál se..
"Takže to je všechno v pohodě?" zeptala jsem se
"Řekl bych, že jo" taky se usmál a kývnul.. zrovna jsem slyšelo někoho vejít do domu.
"Viky, měla bys tam jít, Tom s bráchama už Alexe zkoušej na přežití v divočině" smála se Erika.
"Jo už tam jdu" mrkla jsem na tátu a odešla jsem..