Únor 2010

Gympl 7.díl

28. února 2010 v 18:04 | Verýs |  Gympl
"Aaaaw!" hlasitě jsem zívala v neděli ráno.
"Proboha Dem, cos včera večer dělala, že se ti chce tak spát v půl 12?" smála se mi máma. Protočila jsem panenkama.. tohle vědět nemusí xD Vzala jsem si jogurt k snídani a zasedla za stůl.
"Dem, dneska jdem s Bey a Johnem do Aquaparku.. mám se zeptat jestli chceš jet taky?"
"Jo, aby zabavila Michaela a dospělí se mohli někde zazdít co?"
"No, trochu.. chceš jet teda?"
"Nevim ještě!" pokrčila jsem rameny a šla k sobě do pokoje.

**********ODPOLEDNE************
Maximalní zevling přes den... večer se nakonec nešlo do aquaparku.. ale mámina nejlepší kámoška Bey, její manžel John a syn Michael (prostě Micha) jsou u nás dom... rodiče se ožrávaj a já jsem zavřená v pokoji s Michou a nudíme se... navíc je o dva roky mladší, takže se s nim nedá ani normálně mluvit, protože by mi vysel očima na kozách...
Tipuju, že tak do půl 10 budem koukat na film a pak půjdeme spát..

*****************PONDĚLÍ- druhý den****************
Přicházim do školy totálně zabitá.. s Michou jsme to zalomili asi v půl 3 ráno, kdy rodiče byli totál namol a tak jsem musela nechat toho smrada u sebe v posteli.. a zrovna měl sen o fotbalistech a mám snad všude modřiny.. hlavně na nohách.. příště ať si spí na zemi !! Ááá.. a ještě ke všemu má snad prázdniny, tak u nás budou celý týden:/
"Ahoj všichni!" pozdravila jsem hlouček lidí z naší a vedlejších tříd..
"Čau Dem!" oplatili mi všichni pozdrav... sedla jsem si na lavičku a nepřítomně koukala na všechny kolem. Teprve až po 10 minutách jsem si všimla stojícího Billa u hlavních dveří.. zřejmě mě celou dobu pozoroval.. vypadal nespokoje a frustrovaně.. UČITĚ mě celou dobu pozoroval..
"Jdu napřed.." řekla jsem jenom všem přítomným.. zvedla jsem se z lavičky a šla směrem k tomu bručounovi..
"Ahoj" pousmála jsem se..
"No ahoj.."jeho hlas zní netrpělivě.. začal si hrát s pramínkem mích vlasů, který byl příliš krátký, aby se mi vešel do culíku..
"Kde máš kluky?" zeptala jsem se a koukla mu zpříma do očí.. chvíli mi ten pohled oplácel, pak sklonil hlavu zase k mímu pramínku, který pořád otáčel na prstě..
"Támhle!" kývnul hlavou doleva.. koukla jsem se tam. Stála tam groupa všech kluků, který chodí s Billem do třídy.. byl tam i Billův brácha Tom..
"Proč nejsi s nima?" vrátila jsem se pohledem k němu a mírně naklonila hlavu zvědavostí na stranu..
"Malá neschoda." pokrčil rameny..
"Pohádali jste se?" zvedla jsem obočí v údivu.
"Ne!" zakroutil hlavou. Chytl mě za ruku a táhl někam do školy. Šly jsme po dolní chodbě. Vůbec nemluvil.. dneska se mi zdál dost zvláštní.
"Bille řekneš mi co se to teda děje?" zastavila jsem ho v chůzi. Lidi kolem na nás divně koukali. Pořád jsme se drželi za ruce..
"Nic se neděje menší neschoda.. nic víc!" pokrčil rameny a otočil se čelem ke mě.
"Tak proč se dneska chováš tak zvláštně!?" říct divně mi nepřipadalo hezký.. i když ono zvláštně taky nezní zrovna mile..
"Jak zvláštně?" začal se šibalsky usmívat a přitom mě přitáhnul k sobě blíž. Omotal mi jednou rukou kolem pasu a držel si mě u těla a druhou si opět hrál s neposedným pramínkem.
"Trochu ignoransky, trochu strašidelně, trochu smutně.. od všeho trochu vlastně" pokrčila jsem s úsměvem rameny..
"Strašidelně?" jeho ruka zatlačila na můj bok.. přitáhnul si mě k sobě už opravdu na tělo..
"Teď snad ještě víc." roztřepaně jsem se zasmála..
"Prooč?" udělal jeden z těch svých zářivých úsměvů. Srach přepadl.. usmála jsem se.
"Snažim se pochopit tvoje nálady.." se smíchem jsem zakroutila hlavou.
"Co teprve pak činny...-" hodil na mě kouzelnej úsměv a přisál se na mě svými rty. Opřela jsem se zádama o zeď a zamotala mu prsty do krátkých vlasů. Česala jsem mu jeho bodlinky..
"Nechte si to na někdy jindy.." ozval se autoritativní hlas Grünberga. Mého učitele na zeměpisu. Sakra!
"Dobrý den pane profesore.." nesměle jsem se pousmála a snažila se schovat pod Billem, který mě stále objímal kolem pasu a jednou rukou se opíral o zeď za mími zády..
"Ále.. Demetria! Příště si sajte obličeje někde jinde než na školní chodbě!" zakřenil se
"Jistě!" musela jsem se smát jeho výrazu. Vždycky jsem ho měla ráda, protože je to sice starej chlap, ale je s nim legrace jak se snaží pochopit naší generaci:D
"A měli by jste už jít na hodinu za minutu zvoní.." připoměl nám ještě než odešel.
"Bože, ten je vlezlej.." protočil Bill očima.
"Náhodou.. já ho mám ráda.. dal mi 2!" zasmála jsem se.
"Mě 4.. minulej rok" zaxichtil se..
"Takže vás taky učil?"
"Jo, matiku.." kývnul a zaxichtil se..
"Asi by jsem fakt měla jít už na hodinu.."
"První hodinu jsme na stejnym patře!" usmál se šibalsky a ruku v ruce jsme šli do naší třídy.
"Tak zatim.." dal mi před mojí třídou ještě pusu a šel do svojí třídy.

S klukama je hold trápení 3.díl

24. února 2010 v 21:52 | Verýs |  S klukama je hold trápení
Ležela jsem v posteli.. měla jsem zavřený oči.. ale nespala jsem, čekala jsem kdy přijde Bill... a to vym na 100% že přijde.. za tu dobu co spolu jsme ho znám až moc dobře...
Konečně se ozvalo potichý vrznutí dveří.. zřejmě si myslí, že spim.. nechala jsem oči zavřený a čekala co udělá. Lehl si blizoučko vedle mě a lehce mě pohladil po tváři.. chvilku poté jsem pocítila na svých rtech ty jeho.. pousmála jsem se a jednou rukou jsem mu zapletla do rozpuštěných vlasů.
"Podvádíš!" zasmál se a lehko se vymanil mímu objetí.. namísto toho mi jednou rukou přejížděl po linii boku a druhou si složil pod hlavu, stejně jako já...
"Neřekla sem, že nutně musim spát" šibalsky jsem se usmála. Moje odpověď mu zřejmě udělala radost.. rukou, kterou nahoru a dolu stále přížděl po celém mém boku si mě přitáhnul k sobě. Tělo na tělo. A začal mě nenasitně líbat. Volnou rukou mě opět začal hladit po linii boku. Tentokrát už pod tričkěm. Jako vždy se zastavil u mího piercingu v pupíku.. prstama si hrál s ozdobičkou až jsem musela zakroučit. Přestala jsem ho líbat, chytla jsem mu ruku a významně se na něj podívala...
"Kde je vůbec Tom, že nás ještě nepřišel otravovat!?" vybavila se mi přítomnost dalšího spolubydlícího...
"Umm.. no.. odjel za klukama do studia." zdá se mi, že Bill před něčim uhybá..
"Tys nemusel?" zeptala jsem se..
"Pojedu tam odpoldne!" Áha. tak tohle to je..
"Zdržuješ se teda.." pokývu hlavou na souhlas. Vztáhne ke mě ruku, pohladí mě po tváři.. jede dál po dolním rtu a skončí u krk. Nechá tam svoji ruku a přitáhne si můj obličej zas. Políbí mě.. už ne tak hladově. Krásně, dlouze.. romanticky. Připadám, že ve mě vybuchla sopka. Tohle mi dělá naschvál.
"Můžu tu zůstat.." řekne a směřuje k mému krku..
"Umm.." zamumlám neschopná se teď na cokoliv soustředit..
"Chceš?" přesunuje se stále níže.
"Chci tě TEĎ HNED.." zamumlám. Dokážu si představit na jeho tváři úsměv, když zkoumá moje prsa. Prsty se věnuje celému mému tělu a jazyk prozkoumává moje bradavky. Zavírám oči a sténám.. dávám mu tak najevo, aby pokračoval...
"Uhm.. to je dobré.." zasměje se. Kouknu se na něj. V tváři má pobavený výraz..
"Jsi dítě!" zatahám ho za vlasy a tentokrát já nenasytně hledám jeho rty.
"Jsem starší!" zašeptá mezi polibky...
"Mlč!" zasměju se... Stáhne ze mě jedinou věc, kterou mám právě na sobě.. dlouhý tričko.. chvílinku si mě prohlíží, vypadá spokojený.. někdy ho doopravdy nechápu.
"Co?" chytla jsem jednu jeho ruku..
"Jseš dokonalá!" zasmál se.
"To ty taky.." usmála jsem se a začala mu pomáhat s oblečením. Zachvíli už na sobě taky nic neměl. Opět se políbíme... začne do mě vstupovat.. čím dál víc musim sténat slastí.. na líbání to už nejni. Začíná být skoro až hrubí...
"Ouch.. Bille!" syknu.. nevnímá mě. Teda neodpovídá, ale jeho tempo se přizpusobí mému. Zase je jemný, ale stále víc intenzivní.. cítím teplo v bodbříšku, ale Bill je rychlejší.. je to už nějaká doba.. divím se, že to vydržel tak dlouho.. je to přeci jenom kluk... hlasitě jsem zavzdychala, i když můj orgasmus se jaksi nestačil dostavit.. sice nejsem v tomhle předstírání asi moc dobrá.. když v minulosti to nikdy nebylo potřeba... vym, že by se Bill cítil provinile...
Zadýchaně se převalil na bok. Usmála jsem se a schovala svůj obličej do jeho náruče. Čelem jsem se opřela o jeho hruď a vydýchávala pravidelně s ním.
"Měl jsem pravdu, když jsem řikal že jsi dokonalá.." políbil mě do vlasů..
"Děkuju.." kývla jsem hlavou neschopná se na něj teď podívat.. poznal by na mě, že u mě nic.
"Chceš, abych tu zůstal odpoledne?"
"Mm.. ani ne. Zajdu k ségře.. dlouho jsem tam nebyla a chci zase vidět malou Daniell"
"Dobře teda.." usmál se. To bylo poznat už z hlasu.
"Miluju tě." zašeptala jsem... a pořádně se k němu přitiskla. I když to nebylo potřeba. Svýma rukama mě k sobě sám přitisknul víc..
"Já tebe taky.. a moc!" oplatil mi a zvedl mi obličej. Rychle jsou mu koukla do očí a rychle ho políbila..

*****POZdní ODPOLEDNE*******
Dorazila jsem k ségře později než jsem čekala.. ale měla jsem štěstí. Byla doma.. i její přítel Dan.. (překvapivě) i roční dcerka Daniell. Potřebovala jsem se Sarah mluvit o samotě.. Dan to pochopil a šel si hrát s Daniell na zahradu...
"Tak co se děje Kim?" usmála se a sedly jsme si na gauč...
"Je to trapný.." musela jsem rudnout..
"Jsme ségry.. jenom povídej ať je to sebevíc trapný!" povzbudivě do mě drcla..
"Hmmm.. poprví se stalo, že se Bill udělal dřív než já!" čekala jsem šokovanej výraz, ale ona se tvářila stejně nezaujatě.. slyšela mě vůbec!?
"A to tě trápí, blázínku?" začala se smát. TEĎ se cítím ponížená...
"Jo.." kývla jsem..
"Prosimtě.. to se vám ještě stane tolikrát.. řekni mu, že si z toho nic nemusí dělat.. na to, že jste spolu od.. 15(?) je to docela dobrý, že jenom jednou se vám to stalo!"
"Já mu to neřekla." zakroutila jsem hlavou.. chvíli váhala.. pak pochopila jak jsem to myslela.
"Jseš dobrá herečka.."
"Mám divnej pocit.. trápí mě to! Ale víc by mě to asi štvalo, kdyby to věděl i Bill... určitě by vynil sám sebe.. a přitom.. nemilovali jsme se od doby co přijeli z Paříže.. někdy před týdnem.. předtim byl pryč 3 týdny..."
"To je zatraceně dlouho.." kývla hlavou na souhlas..
"Stejně by ho to trápilo.." pokrčila jsem bezradně rameny..
"Notak, trdlo.. nic si z toho nedělej.." usmála se a chytla mě za ruku. Usmála jsem se a objala jí.
"Hele mrně to mi něco přiomíná... mám moc dobrou zprávu!" usmála se na mě.
"Co?" netrpělivě jsem čekala co z ní vyleze...
"Jsem těhotná.."
"Íáá.. jako fááákt?!" zase jsem jí vysela kolem krku...
"Joo.. a nekřič tolik.. Danovi jsem to ještě neřekla!"
"COŽE? To neni jeho?" vykulila jsem oči..
"Ale je ty pako.. ale chci mu to říct na tý dovolený.." mrkla na mě..
"Ahaa.. vy vlastně jedete zejtra na dovču co?" jak jsem na to mohla zapomenout? :D
"Jojo.." kývla na souhlas..´
"To sebou berete i Daniell jo?"
"No do útulku jít dát nemůžu" pokrčila rameny a obě jsme se zasmály...
"Né. to jsem nemyslela.. já bych vám jí ten týden pohlídala.. klidně!"
"Jako fááákt? Výš co řikáš? Jseš si vědoma svých činůů, protože pak už to nepůjde vzít zpátky.."
"Ségra nešil.. jasně že to pro Vás udělám.." usmála jsem se.
"Klukům to vadit nebude?"
"Ne, Daniell Toma i Billa miluje.. a oni jí maj taky rádi tak co"
"Tak jo no.." usmála se a vlepila mi pusinu..
"Tak já jí zbalim věci a ty jdi zatim za nima na zahradu ok?" zvedla se a bez mího souhlasu už byla na cestě do pokoje...
Zvedla jsem se teda z gauče a šla zadníma dveřma v obýváku na zahradu..
"Dane..-" zavolala jsem na něj, aby si mě všiml a šla k němu. On vzal Daniell na ruku a šel mi naproti..
"-..dohodli jsme se se ségrou, že vám Daniell pohlídám zatímco budete na dovolený!"
"Fákt? A nebude ti to vadit?" zeptal se mě..
"Vůbec ne.. miluju tohle trdlo." zasmála jsem se a vzala si od něj Dani do náruče.. culila se na mě a dělala různý xichtíky.. celá mamina :D
"tAK to je super.. díky moc!" usmál se..
"V pohodě..!" mávla jsem rukou.
"Brrržžž.." začala prskat Daniell..
"No jo formule.." zasmáli jsme se s Danem..
"Každý ráno se kouká na pohádky a potom na motorevie.. jo?" zdělila mi ségra, která přišla s taškou přes rameno..
"No problemo.. Tom se na to taky kouká!" zasmála jsem se..
"Pako!" pleskla se ségra z legrace do hlavy..
"Tak na.." podala mi tašku s Dádinýma věcma..
"Odvezu tě domu.." nabídnul se mi Dan. Kývla jsem na souhlas.. rozloučily jsme se pořádně se ségrou s tim, že mi dala ještě podrobný instrukce co Dani smí a co nesmí...

S klukama je hold trápení 2.díl

24. února 2010 v 21:41 | Verýs |  S klukama je hold trápení
"Co se stalo?" přilítnul jsem do klubu, kde seděl Georg a bavil se s Maggie (jeho holka) ... na lavici jsem si všim spící Kim..
"Má dost" zkonstatoval jenom gEORG..
"Co se stalo? Proč se tak zřídila? Jakto, že tu byla s tebou.. vámi!?" začal jsem chrlit otázky.. už mi bylo i docela jedno, že jsme začali upoutával pozornost lidí., i když jich nebylo dost střízlívích na to, aby někdo něco vyblesknul.. bože, teprve teď jsem si uvědomil, že na sobě mám jenom kalhoty a mikinu.. v lednu.. ale to je fuk..
"Bille to se neptej mě.. já jí jenom našel u baru jak byla docela zlitá.. chtěl jsem z ní něco vymámit, ale z jejích slov jsem pochopil, že ste se asi rozešli!?"
"NE!" vyhrknul jsem ze sebe jenom.. ona si myslela, že se s ní chci rozejít? Bože.. jak na to přišla? Kui tomu se opila? Co jí to napadlo?
"To si už musíte vyřídit vy dva.., ale nerad bych Kim ještě takle někdy viděl.."
"To já taky.." smutně jsem přikývl..
"Chceš s ní pomoct?.. ikdyž... váží 20 kilo s postelí tak to snad zvládneš ne?"
"To mě máš až za TAKOVÝHO padavku?" zakřenil jsem se a v pohodě vzal Kim do náruče..
"Dej mi vědět.. zatim čau!"
"Jo.. díky, žes zavolal.. mějte se!" kývnul jsem a šel se spící Kim k autu...

=======================RánO===================
"Áááááá" probudí mě něčí jekot.. ohlídnu se.. Kim..
"Co..co se děje?" leknul jsem se, když jsem viděl jak poplašeně sedí na posteli a všude se rozhlíží.. v očích hrůzu..
"Fuj.. to byl jenom sen!" ulevila se.. poté si šáhla na hlavu jako, kdyby si kocovinu po tom šoku probuzení všimla až teď.
"Je ti blbě?" zeptal jsem se jí, i když mi to bylo jasný.. spíš šlo o konstatování faktu..
"Jo, ale to je fuk.. Bille.. jsem ráda, že žiješ!" najednou na mě vysela. Nechápal jsem její myšlenkoví pochody, ale hlavně, že si nemyslí, že bych se s ní JÁ rozcházel..
"Co se děje zlato?" pohladil jsem jí po vlasech..
"No.. myslim, že budu zvracet.. potom ti to řeknu.." zvedla se a pádila do koupelny.Šel jsem do kuchyně a udělal zatim kafe.. myslim, že nic víc nebude teď potřeba.. sednul jsem si zatim za stůl a jenom z nudy otáčel stránky nějakýho automobilovího časopisu.. buď Toma nebo Kim..
"Ufff..." dovalila se Kim.
"Je ti líp?"zeptal jsem se.. usmála se a kývla na souhlas..
"Řekni mi co se ti zdálo, že si byla tak vyplašená!?" praštila sebou na židli a otáčela hrnkem s kafem pořád dokola..
"No.." zarazila se jako kdyby sama pátrala v paměti co se jí zdálo..
"Já ani nevim., ale hrozně mě to děsilo.. a taky.. bála jsem se o tebe.. nevim proč.. jako kdyby jsi umíral, nebo mě opouštěl.. děsí mě to furt!"
"To se ale nikdy nestane" snažil jsem se pousmál.. kývla na souhlas a sedla si ke mě na klín..
"A ještě něco mi vrtá hlavou..." promluvila po chvíli. Zvednul jsem obočí..
"No.. jak jsem se dostala z toho klubu. Nepamatuju se, že bych sama dokázala ujít tu štreku.."
"Na Georga si pamatuješ?" stáhla obočí k sobě jak přemýšlela.. asi si to ani neuvědomuje, ale je takle děsně roztomilá..
"No.. možná.. byl v tom mém snu. křičela jsem na něj.. tak to asi nebyl sen"
"Ne nebyl.. teda aspoň v tom, že tě tam Georg našel a zavolal mi.."
"To je divný.. naposledy si pamatuju jenom jak se mnou nějakej kluk chtěl tancovat a já ho poslala do háje.. že by potom něco bylo už nevim!?" zase bylo vidět jak přemýšlí..
"Proč si tam vůbec šla?" na tohle jsem se zeptat musel, i když jsem se tý otázce vyhýbal.
"No.. protože.. protože mě vylákala Lannie s Benem, ty pak někam zmizeli a já se mohla aspoň pořádně ožrat, protože ..... AHA!" vyskočila na nohy.. jak kdyby si právě něco uvědomila..
"Co?" nechápavě jsem se zamračil..
"To byl asi ten hnusnej sen.. já nevim proč., ale myslela jsem si, že sme se rozešli.. proto jsem pila, ale už jsem byla přiopilá, když jsem si dala důvody proč vlastně piju..." pousmála se vítězně a zase si na mě sedla..
"Nerozešel bych se s tebou.." zakroutil jsem hlavou..
"Já vym., mrzí mě, jestli jsem dělala scény, protože fakt jsem si to nějak vsugerovala.. ta hádka a no..." zmlkla.. stejně jako já už se o tom nechtěla bavit..
"He děti vy už jste vzhůru?" dovalil se do kuchyně Tom..jako každý ráno jenom v trenkách.
"Radši by ses měl oblíknout.. nikdo tu na tebe neni zvědavej!" zakřenila se Kim..musel jsem se smát.. telepatie funguje! :D
"Jo jasný.. ale když se tu promenádoval Bill nic mu neřekneš" hodil na ní ospaleckej xicht..
"Ne tomu nic" kývla na souhlas a všichni jsme se začali smát..
"TO je ale trochu logika Tome výš.." zaťukal jsem si na hlavu..
"Logika kde? ASi mi minula"
"Jo.. a obloukem.." doplnila ho Kim a zas jsme se smáli.. Tom si konečně vzal kafe a odešel..

=====================KIMBERLY===================
Seděla jsem Billovi na klíně a hrála si s jeho krátkýma rozcuchanýma vláskama..
Čekám, kdy se tu zase objeví Tom.. jakmile je vzhůru je děsně hyperaktivní.. takže zase bude brzdit dopravu v bytě :D
"Asi si půjdu ještě lehnout.." rozhodla jsem se....
"Jestli ti je blbě tak si vem prášek.." řekl mi Bill..
"Ne, ani moc blbě mi už neni.. jenom tu nechci být s hyperaktivnim Tomem, chytla bych z něj závrať!" zasmála jsem se a odešla do mýho a Billova pokoje...

S klukama je hold trápení 1.díl

24. února 2010 v 21:30 | Verýs |  S klukama je hold trápení
Sedim sama na barový židličce. Nudim se.. rukou si podpírám obličej a popíjim něco co mi ten hodnej barman nalil. Hodnej proto, že už zřejmě vidí, že jsem silně pod parou a pořád mi nalejvá. To je můj kluk. xD
"Ahoj, nechceš jít tancovat?" přišel ke mě docela namakanej roztomilej blonďáček. Byl fakt moc hezkej... ale ne jako ten můj blbec.. o kterýho jsem stejně asi už nadobro přišla! Ale proto jsem asi tady.. vlastně ještě kui tomu, že mě vytáhla Lannie s Benem...
"Já bych tancovat šla, ale pochybuju, že mě unesou nohy!" zamrkala jsem na něj..
"To nevadí.. rád si tě podržim.."
"Radši se ztrať hochu!" zamávala jsem rukou jako, aby bral dráhu, než si se mnou něco začne.. podle všeho jsem kazič vztahů a magnet na hádky.. hold celá já...
"Vodku s red bullem!" ozve se hlas sotva metr ode mě. Kouknu na svoje pití a pak na toho co si objednával...
"Hey, že já tě odněkud znám?" zamžourám.. nějak se mi všechno začíná splívat..
"Kimberly.. co tu děláš? To seš tu sama?"
"AAháá.. strejda Georg!" zajásala jsem..
"Co? Kim! Ty seš naprosto namol!"
"Ale nejsem!" zakroutila jsem hlavou..
"Pojď.. co tu vůbec děláš?"vzal mě za ruku a někam mě vedl.. spíš nesl. Moc jsem nespolupracovala.. necítila jsem nohy..
"Počkej.. tuhle mám ráda" zastavila jsem se uprostřed parketu a začala spontálně tančit na nějakou písničku.. sice jí neznám, ale docela se mi líbila..
"Kim, neblbni a pojď" zase mě popad a tánul někam dál..
"Sedni si.." poručil mi, když jsme došli do boxů.. svalila jsem se na sedačku..
"Kim.. no tak.. co tu děláš? To ses sama tak zlila?"
"Ne tolik otázek.. jsem moc opilá, abych si to pamatovala!" zaprotestovala jsem..
"Dobře.. tak mi teda aspoň řekni, proč tu seš?"
"Protože mě vytáhla Lannie a Ben.. a taky jsem se potřebovala ožrat!"
"Proč nejsi s Billem?"
"Protože tu neni?" zeptám se ho přihlouple..
"Ty výš jak jsem to myslel.. nebo aspoň doufám, že to výš i v takovym stavu.."zakroutil hlavou.
"Jo.. vym.. strýčku Georgu.. ale radši se zeptej jeho.. vídáš ho častěji než já!"
"Rozešli jste se?" vykulil oči..
"Tebe by to překvapilo?" zakřenila jsem se..
"JO! To teda překvapilo.."
"Tak to seš asi jedinej.." zamžourám a pomalu začínám usínat..
"Kim! Nespi.. co se děje? Řekneš mi to?"
"Děje se jenom to, že je divnej.. což neni žádná novinka.. novinka je, že já ho přestala tolerovat a kašlu na něj.."
"Proč tak najednou?"
"Protože je DIVNEJ!" zakřičim.. jako by se můj hlas ztratil v hlasitý hudbě.. poučení pro příště.. vzít si megafon!
"Kim, proč o něm takle najednou mluvíš?" zdá se mi trochu smutnej..
"Vždyť ti to řikám celou dobu.. chodíme spolu snad od 15 let.. nejdřív bylo ok, že je pořád pryč.. tolerovala jsem to.." nějak jsem ztratila nit.. kde jsem to skončila?
"Kim.. pokračuj!" zatřásl se mnou Georg..
"No.. tak sjem to tolerovala.. ale tohle je na mě trochu moc.."
"Co?"
"Je se mnou jednou za měsíc a ještě mě obviňuje že mu chrápu za zády s jinejma.."
"To ti řekl?"
"Ne zakřičel!"
"Proč?"
"Protože je DIVNEJ!"
"Kim, přestaň to už opakovat.. musíte si to spolu vyjasnit.. vždyť vy k sobě patříte!"
"Hmmm" zabručela jsem ne zcela přesvědčena jeho slovama a zase jsem začala podřimovat..už mě dokonce nechal.. slyšela jsem jako kdyby s někym mluvil, ale bylo mi to docela fuk..

===============BILL============
Sěděli jsme s Tomem v obýváku.. on koukal na nějakou blbinu.. a já jenom tak bezduše čuměl na obrázky v televizi. každou chvíli jsem těknul k hodinám..
Už je sakra půl 3 v noci.. kde ta Kim je? Sice odešla docela dost naštvaná, ale nevim o tom, že by řikala, že bude spát někde jinde.. tady je doma.. krom její ségry nevim o nikom moc u koho by přespala. Tak kde sakra je?
"Já jdu spát" oznámil mi Tom.. zvednul jsem k němu překvapenej pohled.. ani jsem si nevšim, že to už skončilo.
"Já.. budu ještě..chvíly... tady.."
"Neboj se o ní.. přece jí znáš.. naštvala se a tak na truc někde prostě přespala.."
"Jde o to kde a u koho!" zakroutil jsem smutně hlavou..
"Kim neni ten typ co se mstí jenom z vlastního potěšení"
"Já vym., ale stejně o ní mám strach.. když odcházela byla dost naštvaná.. nevim co všechno jí mohlo napadnout.. a ještě víc se děsim toho co všechno je schopná udělat"
"Já vym, ale-" chtěl to říct, ale zazvonil mi mobil.. rychle jsem po něm šmátnul v naději, že to je Kim..
"Jenom Georg!" protočil jsem panenkama a zvednul to..

"Co je Georgu, nevíš kolik je hodin?"
"Jo.. vym.. moc dobře.. a doufám, že si nespal a nepil.."
"Ne.. ani jedno.. proč jako?"
"Potřebuju, aby sis vyzvednul Kim.. k vám je to moc daleko, abych jí táhnul a sám jí odvést nemůžu, i když jsem měl jenom jednoho panáka.."
"Ne to je v pohodě.. jenom mi řekni kde ste!"
Nadiktoval mi cestu k jednomu klubu ve městě..poděkoval jsem mu a hned jsem vyjel.

Věk? (ne)řešíme 9.díl

24. února 2010 v 19:38 | Verýs |  Věk? (ne)řešíme
(pořád vyprávý Wendy)

"Vem stopky a dem!" řekla mi potichu Aný.. Zakejvala jsem hlavou, že ne a chytla jí za ruku, aby nikam nešla..
"Nedělej sucharaa.." zažertovala..
"Jseš hyperaktivnější, když jseš nemocná!?" smála jsem se jí..
"Nejsem hyperaktivní.. ale divíš se mi.. celej den jsem tu zavřená sama.. příležitostně sem přijde Ver odhodit si tašku a zase padá pryč.." řekla trucovině..
Nestihla jsem jí už nijak odpovědět.. slyšely jsme dupot na schodech a hlasy... za vteřinu přišla do pokoje Ver a.... W.o.W... Bill! Nikdy jsem sice fanynka TH nebyla, ale podle fotek z časáků jsem o něm měla docela jasnou představu.. teď, když stál jenom pár metrů ode mě mi tu představu přehodil naruby. Je fakt hezkej.. vysokej jak něco a jak se teď usmívá vypadá jako malý roztomilý dítě..
Uff.. dobrý.. musim se uklidnit..
"Ehmm.. no tak to je Wendy.. a no.. ty Billa už znáš.. tak.." zakoktala se Ver, zvedla jsem se a potřášla rukou si s nim rukou..
"Ahoj!" usmál se příjemně..
"Ahoj.." oplatila jsem mu.
"Jooo, dobrý a starýho dobrýho maroda se zapomělo.." zakřičela Aný z postele a všechni jsme se na ní zase podívali...
"Marod má ležet a být zticha!" řekla jí Ver.. Aný po ní pohotově hodila polštář...
"zAse klid jo.. pustíme něco v telce?" navrhla Ver a mrdla po ní ten polštář zpátky..
"Mě to je jedno.." pokrčila jsem rameny a sedla si k Aný na postel..
"Hoh hó.. vyběr nechte na mě.." šibalsky zamrkala Ver a hnala se k jejich mega stěně s DvD..
"Néé.. to teda ne!" zabrzdil jí Bill..
"tY mlč.. jseš tu jako zástupce menšiny nemáš šanci si vybírat!" vyplázla na něj jazyk a snažila se mu vysměknout..
"Kluci nejsou menšina.." zaxichtil se. Začíná být docela prdel ty dva pozorovat :D
"Kluci jsou celosvětová menšina!" řekla jsem. Ver na mě ukázala zvednutej palec a Bill mě na vteřinu propálil pohledem.. pak jsme se všichni začali smát.
"Takže.. já vybírám." řekla Ver a hnala se k polici..
"Ne.. dohromady, nechci zase čumět na nějakou dojemnou slaďárnu!"
"Já taky vždycky musim přetrpět Zákon a pořádek takže zase klid jo" zpřažila ho Ver. Společně stáli u tý stěny asi 5 minut a pořád se dohadovali.. já si mezitim povídala s Aný..
"Se Saw V. snad každý souhlasí.." oznámila nám Ver a aniž by čekala na odpověď tak to tam pustila...
"Proč zrovna pětku?" zaxichtila jsem se nad výběrem.. :D Buzerovat se musíí :D
"Pětka je jediná, kterou jsem neviděl.." odpověděl mi Bill a dřepli si s Ver na gauč..
"Pětka je jediná, kterou jsem viděla!" zasmála jsem se..

Věk? (ne)řešíme 8.díl

24. února 2010 v 19:32 | Verýs |  Věk? (ne)řešíme
===============vypráví Wendy===================
Dorazili jsme s Ver k nim dom..
"Je tu nějak ticho!" poznamenala jsem.. na to, jak to vždycky v jejich baráku žije je tu fakt hrobový ticho.
"Taky si řikám!" zasmála se Veru a šly jsme radši k nim do pokoje...
"Ahoooj Wenduškooo!" skočila mi Aný kolem krku.. :D
"Pááni.. ty se tu doopravdy nudíš viď!" smála jsem se s ní, když mě pustila...
"Děsně.. máma s Jess(jejich ségra) odjely pryč.. a Kája s Lukasem vzali Vítka někam ven.. takže jsem tu už hodinu sama!" spadla do postele a odpověděla tim na naše nepochopení totálního ticha..
"Aha!" kývla Ver.. stála opřená o velkej stůl a v ruce držela mobila a kousala si nehet.¨
"Myslela jsem, že budeš s panem rekordmanem celej den!" řekla jí Anča.. dřepla jsem si k ní na postel a jenom je poslouchala. Tohle je asi nad moje chápání... :D
"Blboune.. přestaň mu tak řikat!" hodila po ní Ver něco..
"Ale no tááák.. vždyť je to jenom sranda!" bránila se Aný a hodila to po ní zpátky..
"Jo.. děsně ftipnéé!" zakřenila se Ver.. co to s ní teď je!? O.o
"Ježiš marjáá, se hned neurážej... já mu tak řikal hold nebudu!" pokrčila Aný rameny...
"Navíc 15 minut neni tak moc.." řekla Ver a začala se usmívat.. nechápavě jsem vykulila oči.
"Wendyy.. braň mě před tou furií!" zasmála se Ver a skočila k nám na postel..
"Holky já vůbec nechápu o co tady jde!" zakroutila jsem nechápavě hlavou...
"Ále.. Anička je ftipná jenom.. a naschvál se naváží do Billa!" zakřenila se Ver a přes moje rameno se vyklonila a vyplázla na ANý jazyk..
"Já nevim kdo se tu s panem rekordmanem líbal 15 minut bez přestávky na nadechnutí!" vrátila jí to Aný.. teď už začínám chápat :D
"Dobrý no! Já nevim kdo nám to měřil!" začaly se doopravdy mlátit s polštářema.. takže jsem radši zmizela z cesty, abych taky nedostala :D
"Veru zvoní ti phone!" oznámila jsem jí vybrujícího mobila na stole..
"No, hurá.. mladej pán si dává na čas.. tu SmS jsem mu psala před 10 minutama!" zvedla se hned a s předstíranym naštvánim mazala zvednou mobila.. zase jsem si mohla lehnout na postel...
"Kdo to je?" zeptala jsem se jí...
"Bill, kdo jinej!" zasmála se... a obě jsme poslouchali její hovor...
.....
<hele, já za to nemůžu!>
>___<
<Dobře no, ale fakt by nevadilo kdych-..>
>___<
<Já vym, že nenutíš..>
>___<
<Přijedeš dneska ještě?>
>___<
<Jo, už jsem. Jenom já, ségra a jedna kámoška>
>___<
<Já bych moc chtěla!>
>___<
<Ne,.. no výš.. ona to ví... je to moje nejlepší kámoška.. vždyť výš jaký jsou holky děsný drbny noo>
>___<
<Ví to už asi tak půl roku a ještě se to nikde nepsalo v novinách!">
>___<
<vym, že mám pravdu! Přijedeš teda?>
>___<
<Jo, moc.. zatim paa>
Zavěsila mobila a skočila k nám na postel.
"Hele, jak celá září" začaly jsme se jí s Aný smát.. naprosto nás nevnímala...
"Předpokládám, že Bill přijede!" řekla Aný.. Ver snad stokrát kývla.. zase jsme se jí musely smát..
"Co ti nakonec řekl na tu 'novinku'?" zeptala jsem se jí se smíchem..
"No, že tě rád pozná" zasmála se Ver..
"Jo no joooo... ty mladýho pána ještě neznáš viď" koukla na mě Aný.. zakroutila jsem hlavou jakože ne..
"No to se těš!" začala se řehnit..
"Prooč?" nechápala jsem..
"Hlavně jí neděs prosimtě!" pleskla jí Ver po ruce..
"Něděsiim.." zazubila se Aný..
"Hel já s Váma chtěla ještě o něčem mluvit.." zarazila se Ver a zase nahodila takovej smutnej oblčej...
"Copa?"
"No.. je možný, že existuje kluk, kterej by vydržel víc jak půl roku bez sexu?"
"No.. kluk ne, ale Bill jo!" řekla hned Aný.. Ver já pohotově flákla...
"Proč tě to trápí?" zeptala jsem se...
"Protože jsme se spolu dneska skoro vyspali!"
"A co?" zvedla nechápavě Aný obočí a já na tom v chápání nebyla o moc lépe...
"No to, že o několik pokojů dál byl Tom a taky jsme se dohodli, že se spolu vyspíme na moje narozky.."
"Takovej narozeninovej dárek bych si taky nechala líbit.."
"To jste spolu ještě VŮBEC nespali?" zeptala se vykuleně Aný..
"Nespali.. ale zas tak svatý taky nejsme!" zasmála se Ver..
"Kouřilas mu ho?"
"jo.." kývla..
"Tak na co si stěžuješ?" zasmála se Aný..
"No JÁ na nic.. ale on by mohl!"
"A kdo řekl, že se spolu musíte vyspat až po tvojí 15? Když se to nikdo nedozví tak z toho průser nebude!"
"To né, o to nejde.. spíš o to, že narozky mám zachvíli a chvíli po nich Bill odjíždí na 2 měsíce pryč.."
"Tak co teda řešíš..!?" usmály jsme se na ní.. zakroutila hlavou a taky se usmála..
V dalším momentě se rozdrnčel zvonek.. Ver se zvedla a běžela otevřít... mě se z neznámího důvodu sevřelo trémou hrdlo... to bude ještě trapas....

Věk? (ne)řešíme 7.díl

24. února 2010 v 19:22 | Verýs |  Věk? (ne)řešíme
"Wendy?.... nestíhám... ale za 5 minut u kina ok?" volala jsem ji jenom pro jistotu.
"Jo jasně.. tak papa!" položila mi to. Zrychlila jsem... nesnásim Hamburskou hlavní třídu.. tolik aut.. smogu.. tfůj... ha! už jsem u kina.. vlezla jsem velkýma automatickýma dveřma dovnitř..
W.O.W.. přišlo opravdu hodně lidí... všichni mý nejlepší kamarádi...
"Ahoj lidi!" usmála sem se a pozdravila je všechny.. pro rekapitulaci je tu Wendy, Rachel, Anette, MARTY (!!), Michael, Thomas, Demik, Daniell a Ája...
"Na co teda půjdeme?" zeptala se Ája v návazu na jejich předchozí konverzaci..
"Hlasuju pro Artura.." řekla Wendy a zvedla ruku... k ní se přidalo ještě další 4 ruce.. takže vyhráno...
"Na co jdeme?" zeptala jsem se tupě.. když odešla Wendy s Ájou koupit lístky..
"Artur a Minimojové 2." mrkla na mě Rachel.. zmínila jsem, že ona je jedna z těch 3 holek co jediný o tom vědi !? O.o
"To je ten film...-"
"-..jo s Billem!" skočila mi do řeči...
"Jakym Billem?" zakřenil se na mě Marty..
"Kaulitzem ne?Daboval tam.. Mi neřikej, že si neslyšel o Tokio Hotel!?" řekla mu Rachel... oddechla jsem si, nevim jak bych se mu měla rychle vymluvit na něco...
"Znám... jsem nevěděl, že jseš fanynka" kouknul se na mě trochu podeřívavě..
"Hmm." pokrčila jsem rameny.. vytáhla jsem mobila a napsala rychlou SmS Billovi, snad nebude už moc nabručenej...

Hádej na co jdem do kina zlato:)

Jen co jsem zase zastrčila mobila do kapsy.. přišla Ája s Wendy a rozdali nám lístky.. všichni jsme se sebrali a šly do kinosálu..
Pro mojí smůlu jsem měla místo hned vedle Martyho.. vedle mě byl Thomas... NO, super (těžká ironie)... s Thomasem se tak neznám, protože je v naší partě od doby co chodí s Wendy..
Ha.. Wendy.. bliknul mi nápad..
"Wendy nechceš sedět u Thomase?" zeptala jsem se jí... zakroutila hlavou a sedla si na svoje místo vedle Áji a Rachel.. koukla jsem překvapeně na Thomase.. dělal že si mě nevšímá...
Tady se něco stalo.... pro teď to nechám.. začali běžet titulky k filmu...
PÍpÍpÍíííííí..
"A kurva!" zaklela jsem a vytáhla mobila z kapsy..
"To si děláš prdel ne?" tlemila se mi.. celá náše groupa..
"Ne!" zaklela jsem jenom.. vypla jsem si zvuky a přečetla si tu SmS..

Nemám tušení!

Tak ten je asi určitě naštvanej... v takový náladě nemá ani cenu mu něco psát.. stejně by to vedlo akorát k hádce.. zastrčila jsem mobila do kapsy a věnovala se filmu...
____________________

"Lidi já jsem celej ztuhlej!" protahoval se před kinosálem Demik..
"Álle pjosimtě.." plácla jsem ho po zádech..
"Moc mě nezkoušej holka.." začali jsme se honit po celym předsálí...
"Hele dobře.. vyhrál jsi!" začala jsem couvat do kouta..
"A za to dostanu nějakou odměnu ne?" mrknul na mě..
"No to vůbec!" zakroutila jsem hlavou...
"aLE notááák.. jiný můžou a já chci jenom pusuu.."
"Jak 'jiný můžou'? ze mě uděláš ještě děvku ne?" zhoženě jsem se na něj dívala...
"Ne, to nee.. ale to my chceš nakecat, že toho cucfleka sis udělala sama!?"
"Ne!" nezapírala jsem.. k čemu :D
"tAk vidíš.. jiný můžou a já ne!"
"JEDEN, Demiku.. JEDEN!" zastavila jsem ho..
"Ty máš kluka?" koukal na mě překvapeně. Kývla jsem na souhlas...
"Koho?"
"To ti neřeknu..." zakroutila jsem hlavou a vyplázla na něj jazyk..
"No táákk.." udělal psí očíčka..
"No.. Nééé!"
"Jseš zlá!" zakřenil se a odešel pryč... šla jsem za nim k ostatním, který mezitim diskutovali o filmu..
"Hele lidi já jdu asi domu.. Aný je furt nemocná a den ode dne náladovější, když se sama nudí doma!" omluvila jsem se.. se všema se rozloučila a vyšla z budovy kina...
"Veruu... počkej na mě!" volala za mnou běžící Wendy
"Copak?" zstavila jsem se..
"Můžu k Vám? Aný jsem neviděla už asi měsíc!" usmála se..
"Noo.. výýš.. já měla v plánu pozvat i Billa!" zasekla jsem se...
"Aha.. a to nemůžu teda..když bych byla s Ančou?" smutně se na mě koukla...
"Ale jo to by vůbec nevadilo.. akorát.. je na mě trochu naštvanej, nebo spíš se mnou teď moc nemluví... a já mu neřekla, že někdo kromě jeho a mojí rodiny o nás ví výš!"
"Tak to je jedno.. uvidíme se zejtra ve škole viď!" usmála se, ale pořád jsem na ní vyčetla, že je trochu zklamaná... achjo:( proč mi to děláte...
"Kašlem na to... klidně pojď k nám. Já budu akorát ráda a Billovi pak zavolám, jestli bude chtít tak přijede jestli ne tak to taky nevadí!" usmála jsem se. Wendy šťastně kývla...
Cestou autobusem k nám domu jsem z Wendy vytáhla proč se k sobě s Thomasem chovaj jak kdyby se neznali... prej, proto, že on se zamilovat.. ale ne do ní a tak se rozešli a on teď chodí s jednou nehoráznou děvkou na naší škole...

Věk? (ne)řešíme 6.díl

24. února 2010 v 19:15 | Verýs |  Věk? (ne)řešíme
"Co je?" zvedla jsem ten mobil s mírnou uštěpačností. Nepamatuju se, kdy mi Marty naposled volal a zrovna teď musí otravovat!
"Ahoj Ver. Jenom jestli nechceš přijet?"
"K tobě?"
"MmMmm.. jo, ale je tu i Sandy" Sandy= jeho ségra..
"Marty teď se mi to nehodí.."
"Prosíím, přijeď může to být jako v létě" v létě jsme byli asi nejlepší kámoši. Každý den spolu a hrozně jsme se spolu bavili. TEHDY to byl můj nejlepší kámoš na světě.
"Tomuhle se řiká citové vidírání!"
"Verunn"
"Ne, promiň. Můžu přijet jindy, ale dneska se mi to fakt nehodí!!"
"Dobře no. A co děláš vůbec.." rozpačitě jsem si skousla ret a koukla na Billa, kterej pořád klečel na posteli a zvláštně mě pozoroval..
"Jsem doma.. musim pomáhat mámě!" vykoktla jsem.
"Aha.. zábava" ta ironie v jeho hlase mě trochu zklamala.
"Marty výš co.. já už musim. Nevíš o co jde a akorát bys mě naštval a jestli chceš, aby to bylo jako v létě tak ti řeknu akorát, že takový už to nikdy nebude.. ahoj" celá naštvaná jsem zmáčkla červený tlačítko a svýho novýho mobila od Vánoc jsem hodila na stůl, až mi bylo líto, že to odnesl ten mobil..
"Co se stalo?" zeptal se Bill. Otočila jsem se a zakroutila hlavou.
"Ale nic.." sedla jsem si zase na postel.
"A kdo to byl?"
"Jeden spolužák.." mávla jsem nad tim rukou. Nebudu se tim trápit. Márty mi za to nestojí..usmál jsem se a přetočila se na bok, abych viděla na Billa.
"Asi se moc nemusíte, že si mluvila tak protivně co?" zasmál se, když sem se k němu přitulila a omotal mi ruce kolem pasu, aby si mě k sobě přitáhl ještě víc.
"Dřív byl jenom on a já." zasmála jsem se.
"Takže ste spolu chodili?" zeptal se s mírnou histerií, kterou se jak jsem poznala snažil co nejlíp zakrýt.
"Ne, nechodili. Byl to můj nejlepší kámoš.."
"Aha.."
"Proč ses ptal tim tragickym tonem'?"
"Tragickym?"
"Jo, zdálo se mi to.." kývla jsem a zvedla hlavu, aby mu viděla do obličeje.
"to nebyl tragickej ton, jenom jsem na něčim přemýšlel a tak to mohlo vyznít jinak no.."
"Řekneš mi o čem jsi přemýšlel?" usmála jsem se andílkovsky.
"Hmm.." zabručel nesouhlasně..
"Prosíím.." zaškemrala jsem a popolezla na loktech výš na postel, aby se nemusela natahovat..
"BtW. dlouho jsi mi nedal pusu!" zasmála jsem se..
Kouzelně se usmál a přitáhnul si můj obličej za bradu. Nechal mi ruku na obličeji a jeho stylem mi nejdřív žmoulal spodní ret potom zesiloval tempo. Jeho ruka už nebyla na mim obličeji, ale směřovala po krku pořád níž.. a já ucítila jeho teplý piercing. Tep se mi zrychlil o 100%.. v bříšku mi lítaly motýlci.. nějakym způsobem se nám povedlo se překulit, tím, že Bill ležel na mě a pořád mi líbat. Rukou mi zajížděl pod triko a kroužil kolem mího piercingu v pupíku. Když pokračoval výš už jsem to chtě nechtě musela zarazit.
"Bille.." zakňourala jsem. "..výš že jsme se dohodli na něčem!" pochopil. Vytáhnul ruku a přestal mě líbat.. smutně jsem se na něj koukla.
"jO, vym" pousmál se. A zase se překulil vedle mě.
"A i kdyby... tak je o pár pokojů dál Tom!"
"Miluju když něco zakecáváš!" zasmál se a najednou byl zase nade mnou. Rukama se opíral vedle mí hlavy a věnoval mi jeden jemnej polibek za druhym.
"Já.. to.. nezakecávám.." zamumlala jsem mezi polibky, ale jako by se moje slova stratila do jeho rtů.
"Jo, ale máš pravdu.. dohodli jsme se a tak to dodržíme!" na chvíli přestal a rozhodnutě kývnul.
"Jsem ráda, že to tak bereš.. moc kluků by nebylo moc... tolerantních"
"To já jsem rád tolerantní. Hlavně když budeš pořád chtít ty!"
"Děláš si srandu? Mám srach, že ten měsíc nepřežiju" zasmála jsem se.. připojil se ke mě. Náš smích dokonce přivolal Toma..
"Co tu ZASE provádíte?" zakřenil se dospěle ode dveří.
"Smějem se.."
"No to by blbej neřekl"
"Právě řekl Tome!" začali jsme se s Billem tlemit ještě víc, protože Tom absolutně nechápal jak jsem to myslela.
"Dobrý no. A ještě urážet mě budou" nasupeně se otočil ve dveřích a odešel.
"Bille? Ještě jsi mi neřek o čem jsi předtim přemýšlel!?" promluvila jsem do ticha. Zdálo se mi, že mě perfektně ignoruje. Nehejbal se. Nemluvil. Jako kdybych vůbec nepromluvila.
"No.." konečně se trochu zavrtěl a promluvil "..o tom kolik kluků jsi měla.." ani jsem se na něj nemusela koukat, abych poznala, že je rudej jak rajče. Rozhodla jsem se, že mu to nebudu dělat těžší. Nekoukla jsem na něj, aby si nepřipadal trapněji a překonala zmatek v mim hlasu, abych promluvila docela v klidu.
"Málo.. 2, který bych měla doopravdy ráda a oni mě!" přiznala jsem trochu trapně.. "..a všichni byli starší než já" zasmála jsem se, abych uvolnila atmosféru.
"Fakt?
"Umm.. jo. Ikdyž.. většinou tak o rok.. dva..!" oba jsem se zasmáli. Měla jsem dobrý pocit z toho, že si dokážeme o tomhle povídat né tak trapně jak by to mohlo být. Jako kdyby moje důvěra k němu ještě vzrostla.
"6,5 je fakt rarita!" zasmál se..
"Mě to problém nedělá.. a moje máma je taky o 9 let mlAdší než můj táta!"
"Tvoje máma je docela mladá!"
"No na to, že má 4 děti jo!" kývla jsem se smíchem..
"celkově i mladá.."
"wow.. snad si nechceš začít s mojí mother!" začala jsem se smát.
"No, to zase ne.." taky se smál.
"To bych vás hnala teda.."
"Ty ne. Spíš mi tebe.. pořád seš nejmladší!"
"Hele tak dost.. nebudu ani přemýšlet o tom, jaký by to bylo, kdybys chodil s mojí mámou!"
"Nechodil, protože mám tebe!" dal mi pusu do vlasů.
"To potěší" pousmála jsem se a zachumlala se do jeho objetí..
"Nechci to teď kazit, ale v kolik máš být doma?"
"Na oběd.." odpověděla jsem hluše.. pak až jsem si uvědomila, že nemám páru kolik je a vystřelila jsem do sedu jako torpédo..
"To UŽ je půl 12?" vykulila jsem oči..
"Hmm.." kývnul Bill.. nasadila jsem nabručenej obličej..
"Tak budeš moc odpoledne?" udělal na mě usměv.
"Noo., výš.. já asi pojedu ke kámošce.. navíc Aný bude mít hemzos, že se jí vůbec nevěnuju atd.."
"Aha.."
"Nezlobíš se že ne?"
"Ne, copak ti můžu bránit v tom co chceš dělat?" zasmál se..
"Ne, stejně bych si dělala co bych chtěla.. ale jestli tě neštve, že je vzácnej čas, že tu seš.. a nejsme spolu.."
"Trochu mě to štve.., ale jak jsem řekl, nebudu tě nutit být se mnou, když nechceš"
"Kdo řekl, že nechci?" vystřelila jsem na něj očima.. "jenom mám pořád ještě normální přátele a těm je den ode dne divnejší, proč na ně nemám čas a chodim po škole s cucákem na krku"
"Můžem spolu být zítra ne?" usmál se...
"Mmm.." neutrálně jsem se zamračila.. tohle bude ještě zlý.
"Copak?" zamračil se taky a pozoroval mě napjatě..
"Zejtra mi končí pohybovky ve čtvrt na 4, ale zůstáváme tam do půl 5 s vedlejší třídou.."
"Aha.." kývnul neutrálně jenom..
"Bille, nedělej tohle..." zaúpěla jsem..
"Co.. tohle?"
"Děláš jak kdyby ti to bylo upě jedno, ale přitom tě znám už dobře a vym, že ti to vadí.. jestli chceš klidně tak jít nemusim. Máme super učitelku můžu si tu hodinu u ní nahradit jindy!" pokrčila jsem rameny..
"Už je 3/4 na 12.. přes město bude plno. Měli by jsme jet!" řekl jenom zvednul se a začal se převlíkat.. zamračeně jsme ho pozorovala..
"Dobře, počkám dole.." zvedla jsem se a odešla......

Věk? (ne)řešíme 5.díl

24. února 2010 v 19:01 | Verýs |  Věk? (ne)řešíme
"Tome?" drkla jsem do dveří..
"No?" ozvalo se. Trochu mi uklidnilo, že už nespí:) Vešla jsem dovnitř..
"Jdeš za mnou?" zvednul obočí..
"Počebuju založit. Došly mi cíga.." udělala jsem prosící učíčka.
"Pro sis nevzala od Billa?"..taky mu to je divný.
"Řekl mi, že nemá!"
"Aha.. no v tom případě.., nevim, nevim jestli mám mladiství podporovat v závyslosti na nákovích látkách" zakroutil hlavou.
"Tomee, prosííím"
"Ježíš. Ale jako moc si nezvykej.. ještě by mi Bill vynadal, že ti dávám" vytáhnul ze stolku krabku a hodil mi jí..
"Proč by ti nadával?!" vytáhla jsem si dvě do zásoby a hodila mu jí zpátky.
"Se ho zeptej sama proč ti nedal!?"
"TO jako myslíš, že je takovej škrt a nerozedělí se??"
"Ne, o škrťáctví tu nejde.. " zakroutil hlavou.
"Tak mi teda vysvětli o co go, páč já to nechápu" pokrčila jsem rameny..
"Běž za Billem!"
"Ty mě vyháníš?" zakřenila jsem se..
"Ne, nevyhánim, ale když si promluvíš s nim bude to učelnější!"
"Dobře no.. díky za cíga!" pousmála jsem se smutně a odešla z jeho pokoje. Přešla jsem po chodbě do Billovího. Vešla jsem dovnitř, kde se mi naskytl přímo fascinující pohled.. Bill v posteli s notbookem na klíně a ještě ten jeho výraz ve tváři.. nedokáže se to popsat! xD
"Bille!?" šeptla jsem a šla k němu. Podíval se na mě a kouzelně se usmál..
"Co se tváříš jako, když deš na mučení?"
"No., ale nic. Jdeš se mnou na terasu?"
"Proč?" koukal na mě jako na blba..
"Nechci ti kouřit v pokoji" zasmála jsem se..
"A proto radši nastydneš? Prosimtě., jako kdyby můj pokoj byl nějaká nekuřácká zóna!" zasmál se..
"Ne, já ti tu kouřit nebudu.." zakroutila jsem se smíchem hlavou.. přitom plně rozhodnutá, že nepodlehnu.
"Proč?"
"Nechci, aby ti tu smrděl kouř, protože ti to tu jinak strašně hezky voní"
"Fákt?" zvednul se smíchem obočí..
"Jo, strašně hezky ti to tu voní.. stejně jako ty!"
"Whóa!" zasmál se..
"Jdu na ten balkon" zvedla jsem se a vylezla do mrazu. Inteligentně jenom v mikině. Klepali se mi ruce tak, že mi nešel ani udělat oheň (zapálit zapalovač xD).. Nakonec se mi to povedlo.

Byla jsem tam asi pět minut., co jsem tam přešlapovala jak dežo, když se otevřeli dveře a přišel ke mě Bill.
"Rampouchu!" zasmál se mi.
"H- haa" zakoktala jsem a přitulila se k němu. Omotala jsem mu ruce kolem pasu pod mikinou (jednu ruku jsem měla přes mikinu teda, jinak by asi nebyl rád, že jsem mu vypálila do mikinky díru xD) a položila si hlavu na jeho hrudník.
"Dej mi taky.."
"Nemáš svoje?" škádlila jsem ho.
"Ne-ee" zasmál se.. vytáhla jsem tu ruku s tim cigárem a chvíli jenom otálela..
"Nooo, když já nevim.. nechci přizpívat na ničení tvího hlásku!" zasmála jsem se a sama potáhla.
"Ježiiš" protočil oči. Vyfoukla jsem mu kouř do obličeje..
"Na prosimtě!" podala jsem mu zbyteček. Na jede zátah mi ho dokouřil..
"Dobře no.. na mě si nemyslel už viď!" zakřenila jsem se jak v prstech odpinknul nedopalek. uSmál se a kejvnul.. sklonil se k mím rtům. Zvedla jsem obočí.. překvapivě mi nepolíbil, ale vdechnul mi kouř do pusy..
"Tfujtajblz!" vyprskla jsem..
"Odplata" zasmál se..
"No to vůůbeec!" popadala jsem ještě dech. Zasmál se a zmizel v pokoji. Tohle si žádá pomstu. Sebrala jsem střípky zledovatělího sněhu na parapetu a šla dovnitř. Bill nic netušíc si zrovna sundaval mikinu. Přišla jsem k němu zazdu a ledovíma prstama a zbytkama sněhu co jsem měla v ruce jsem mu pokropila záda..
"Íííííí" zapištěl jako holka a začal tancovat takovej děsně legrační tanec jak vyklepával vodu..
Já se tlemila jak nikdy z něj..
"tohle.. už.. NIDKY.. neuděláš, nebo tě vlastnoručně hodim do hromady sněhu!" přišel ke mě a chytnul mi ruce a záda. Přitom se tvářil děěěsně vážně.
"Bojim bojim" zakřenila jsem se.. povalil mě na postel a já se začla nehorázně smát.. a pořád víc a víc mě rozesmívali jeho grimasy xD
"Heleee.. moje práce!" zakřenil se a přejel prstem po mim krku. Pochopila jsem, že myslí toho cucáka..
"A kdo řekl, že tvoje?"
"Co?" vyvalil oči..
"Ale, pjosimtěě.. je to tvoje práce, ale příště víc nenápadně!" prohrábla jsem mu rukou vlasy. Usmál se..
"Víc nenápadně?" zeptal se nechápavě..
"Jo! Víc nenápadně" kejvla jsem neochotná mu to teď vysvětlovat..
"A kam teda?" uchychtnul se a kleknul si nade mnou..
"Máš pohodlí?" zeptala jsem se ho ironicky..
"Jo mám, protože se plochá jak lavička"
"No, tohle se mě teda dotklo.." udělala jsem alá Pamelu.. jakože si vytáhuju prsa xD doufám, že chápete :D:D
"Myslel jsem bříško. Tam to je dobré.." začal se smát
"Si myslim.. já jsem se sebou spokojenáá" zasmála jsem se.
"No ale.. když jsi řikala něco o tý nenápadnosti. Kam teda, aby to bylo dost nenápadný!"
"Tam kde to neuvidí ostatní lidi" pokrčila jsem jednoduše rameny xD Zase očima projel moje tělo a jeho oči se zastavili na mích prsou.
"No tak na to zapoměň.. nechci cucáka. Navíc to je nefér.."
"Za 1) nic jsem zatim neřekl.. 2) kdybych chtěl ani bych se neptal.. a za 3) co je nefér?"
"Ty mi plánuješ už druhej cucflek a já tobě neudělala ještě ani jeden.."
"Jojo., už kolikrát. A nejvíc trapný to bylo jak jsme měli druhej den koncert a já musel maskérce vysvětlovat jak se tam vzal, aby vůbec byla schpná mi ho zamatlat" začali jsme se smát..
"Tehdy jsi byl naštvanej.."
"Na tu ženskou."
"Na mě taky!"
"To si už nepamatuju"
"Ale já jo.." kejvla jsema zase jsme se začali smát..
"Hele.. tak.." začla něco Bill, ale hned zase stichl, protože mi začla hrát mobil na stole.
"Pusť"
"Nechcu"
"Bille, co když to je něco vážnýho?"
"MmmmM." zabručel, ale zvednul se a já byla volná.. došla jsem ke stolku a vzala to. Umm.. Marty.

Věk? (ne)řešíme 4.díl

24. února 2010 v 18:48 | Verýs |  Věk? (ne)řešíme
Achjooooo... hluboce jsem si zývla jako každý ráno. Nehorázně mě bolí břicho, nebo né přmo břicho, ale spíš ledviny a bok. Aú.. probudilo mi to už v půl 5 ráno:/.. dneska máme ráno doučování, takže normálně bych vstávala kolem 6. Vzala jsem si knížku a pokud mi to břicho dovolilo jsem si četla. Nekonečný příběh Edwarda a Belly. Romantikaa xD. To mě připomělo, že bych se taky chtěla brzo kouknout na Stmívání. a jestli budu na Lukyho hodná má myslim staženej už i New Moon na kterym jsem byla nedávno v kině xD..
"Verčo vstávej!" tahal mě někdo peřinu.
"Co chceš?" zeptala jsem se omrzele Aný.
"Máma se ptá jestli máš doučování'!?"
"Ne, nemám" zalhala jsem. Vym, že by mi máma nevěřila, že mi je blbě, ale na to doučko mě nedostane.
"Tak máš vstávat.."
"Kolik je?"
"Půl 6!"
"HA.. NASRAT!" zakuklila jsem se do peřiny a nehodlala dřív jak v půl 7 vylést. Aný to vzdala a vlezla si do svojí postele.

*****
Do školy jsem dorazila s menšim zpožděnim. Ale to proto, že venku je bez keců přesně -20° a já měla cestou pocit, jako kdyby mi někdo zabodával rampouchy do břicha a zad.Udivilo mě, že ve čtvrt na 9 jsou všichni na chodbách a nikdo neni ve třídě.
"Co se děje?" zeptala jsem se Anette, která kecala v hloučku: Wendy, Rachel, MArtyho, Erika a Michaela.
"Neteče voda. Někde to překopali, tak nás pouštěj domu.."
"Fáákt?" povyskočila mi nálada o tři stupně.
"Jo, ale musíš zavolat dom a dát rodiče na phonu úče nebo napsat sms. Prostě, aby jsi měla schválení zákonýho zástupce"
"No problemo" zasmála jsem se a vytáhla mobila.. první komu jsem, ale volala nebyla máma, ale Bill. Snad už vstal.

"Ahoj, co potřebuješ?" zeptal se rozespale. Haww, takže spal.. O:)
"No, jenom, že nám ve škole nejde voda a pouštěj nás dom"
"Ahaa.."
"Nechceš pro mě přijet?"
"Hmmm.."
"Bille, nebuď mrzutej. Promiň, že jsem tě vzbudila.."
"No, jo dobře, tak přijedu teda.." řekl nakonec.
"Nedělej to protože musíš!"
"Nedělám.. já chci" už jsem slyšela v jeho hlase úsměv, tak jsem byla o něco klidnější.
"Dobře, tak já si tě najdu na parkovišti!"
"Dobře. Pa"
"Pa"

"Neřikej mi, že takle mluvíš s rodičema" smáli se mi Demi s Martym, protože celej hovor zřejmě slyšely a logicky jim docvaklo..
"Ne, teď jdu volat mámě!" zakřenila jsem se.
"Snad nemáš nějakýho kluka a nepochlubila ses.." zatvářila se na mě naoko uraženě Mary. Zakroutila jsem hlavou a nenápadně přejela očima přes Wendy, Rachel a Tess. Ty jediný jsou mí nejlepší kámošky a tak jim 1OO% věřim a řekla jsem jim o mě a Billovi. Překvapivě to vzali v pohodě, i když všechny tak trochu... nenáviděl Toko Hotel! xD

"Čau mámo.. hele dneska nejde ve škole voda, pokecáš si s účou, aby mě pustila dom, že jo?"
"Jo,dej mi jí!"vítězě jsem se usmála a šla učitelce před mobil. Ty dvě to spolu domluvili a tak budu v 9 hodin volná a budu moct jet s Billem.
"Hele mami, ještě to.. já přijdu asi až na oběd, neva?"
"Neřikej mi, že má Bill tak často čas, že jste pořád spolu.." jech, už mě má prokouklou.
"No., zatim má pořád volno tak si ho chci užít!"
"Doufám, že né užít jako užít"
"Ne, neboj.."
"Dobře., tak na oběd, ale doma!"
"Ouk, papa"
"Ahoj"...

Zase jsem zastavila mobil do kapsy u kalhot a sedla si k Rachel, Wendy, Tess a Anette, který seděli u jedný lavice v kroužku a povídali si. A taky žrali svačiny xD
"Parádní cucflek!" zasmála se Tess.
"Cože? Ty máš ňákýho kluka?" zvedla obočí Anette.. jidná z těch 4 co tu sedí o Billovi neví.. a řikat jí to hned taky nebudu.
"hMmm.. no už to tak asi vypadá" snažila jsem se z toho vykroutit.
"Koho? Povídej.. proč jsi mi to neřekla už dřív?" spustila Anette, a právě kui tomu jí nechci říct.
"Annett nechej jí. Vidíš jak je celá rudá." zasmála se Rachel. Děkovně jsem se na ní usmála.
"Devítky můžou odcházet!" přišla nám oznámit učitelka. Zaradovali jsme se. Jsme nejstarší ročníky, takže máme jistý výhody. Třeba tyhle.. kdyby se najednou vypustila celá škola, asi by vznikl kolabs v dopravě na chodbách xD a to ani nemluvím o skříňkách..
Vzala jsem si tašku a spěchala ze třídy. Kolem prosklený stěny u schodiště jsem vykoukla na školní parkoviště před dvorem. Zatim jsem si nevšimla jeho auta..
"Ver" stoupla si vedle mě Wendy.
"Co máš dneska v plánu?" zeptala jsem se jí a pořád jsme stáli na místě u stěny.
"Nevim, asi pojedem s Thomem do města." pokrčila rameny.. pOusmála jsem se a kejvla na souhlas. Přeju jí to stejně jako ona mě. Proto si asi tak moc rozumíme:)
"Toho cucáka máš od Billa co?" zasmála se a trochu zčervenala..
"Jak jinak." kejvla jsem a zasmála se.
"Taky bys nám ho už mohla někdy představit" drkla do mě přátelsky.
"Tobě klidně, ale tak výš co by bylo za keci, že spolu chodímě a já nemám ještě ani 15!"
"To musí být strašně debilní co?"
"To je.." kejvla jsem.
"Ale nezapomeň, že už za měsíc budeme mít společnou oslavu narozeek" ..aby jste rozuměli.. já se narodila 1.března.. Wendy 28. února tak děláme vždycky oslavu splečně.
"Letos nechci nic velkýho, dyštak si udělej svojí, ale už nechci být středem pozornosti.." zakroutila jsem hlavou
"Jo, taky jsem si řikala.. mě by stačilo kdyby tam byl Thomas, Rachel, Tess a samozřejmě Aný"
"Jo, přesně.. ještě bych si tam přála Billa, ale nejspíš už budou na turné."
"Kdy jede?"
"Nevim přesně" pokrčila jsem rameny..
"To zvládneš beruško.. ale já už musim zatim Thomem nebo se zblázní nedočkavostí.. znáš ho!"
"Jo, mazej., taky už jdu" zasmála jsem se. Vyndala jsem si věci ze skříňky a šla na školní dvůr. Rozhlídla jsem se po parkovišti. Brrr, to je kosa. Sice svítí sluníčko, ale teploměr na mobilu mi pořád ukazuje kolem -20° pod nulou. Ještě ke všemu mě znova rozbolelo břicho., tentokrát mnohem víc. Konečně jeho velký auto zastavilo kousek od obrubníku.
"Ahoj" naskočila jsem hned do auta. Rozespale se na mě pousmál a dal mi pusu.

Zastavili jsme u nich. Bolest břicha už pomalu odchází. Sednu si k topení a bude mi lííp jak budu v teple:) Beztak jsem jenom nějak prochladla.
"dáš si něco?" zeptal se mě Bill a mířil do kuchyně.
"Dyštak čaj. Díky!" pousmála jsem se a sedla si na linku.
Bill dal vařit vodu a potom se opřel rukama kolem mě. Hrála jsem si s jeho krátkýma rozcuchanýma vlasama.
"Umm.. asi mám absťák" zakroutila jsem hlavou. Zvednul klidně obočí, zatim nechápal co myslim.
"Potřebuju cigáro.." zaškemrala jsem..
"Nemám" zakroutil hlavou.
"Prosíím, fákt. Od včerejška jsem neměla a vlastní zásoba byla vykouřena bratrancem" udělala jsem smutnej kukuč.
"Já nekecám. Doopravdy nemám" bránil se..
"MmmMm.." zabručela jsem a hrála si ze zipem jeho mikiny.
"Zachvilku přijdu ju?"
"Deš za Tomem?"
"Jenom u něj vyžebrat, jinak to fakt nevydržim"
"Hmm.. dobře" kejvnul a pustil mě. Seskočila jsem dolu a na špičkách se k němu ještě natáhla. Omotala mu ruce kolem krku a čekala až se na mě aspoň podívá.
"Tak.. já budu v pokoji. Potom tam přijď" vymotal se mi.. zamračila jsem se, ale nechala to být. Šla jsem za Tomem.., snad nebude spát.

Věk? (ne)řešíme 3.díl

24. února 2010 v 18:40 | Verýs |  Věk? (ne)řešíme
"Ahoj!" objali jsme se s Tomem na uvítanou. Nezapoměl mě zvednout do výšky!
"Di do háje" smála jsem se..
"Mám super songy!" vytáhnul hned mobila..
"Jo, já taky! Hlavně.. Empire State of Mind od Jay-Z a tý černošky co mi je takd děsně nesympatická!"
"To je dost dobrá písnička, ale ten klip to chrání.. ten je rozhodně lepší než ta songa!"
"A Tik Tok a Ke$Ha jsi slyšel!?"
"Hmm.. myslim, že jo.. má zajímavej hlas, ale jinak nic moc"
"Mě se líbí, ale je fakt, že to moc zaván Miley Cyrus a podobně!"
"Lady Gaga.."
"Bad Romance? Mě se líbí.."
"Mě moc ne., ale zase je to zajímavej klip."
"Hey a co BEP- Meet Me Halfway?"
"Nejdířv se mi nelíbila, ale už jí mám stáhnutou"..
"Přesně!":D
"No.. tak já budu nahoře, kdyby mě NĚKDO hledat" ozval se doposud znuděnej Bill. Koukli jsme na sebe s Tomem..
"Povíme si to jindy" zasmál se. Usmála jsem se a mazala za Billem do pokoje.
"Nejsi naštvanej, že ne?"
"Ne, měl bych snad? Proč?" zavrtěl hlavou.. moc věrohodně, ale nezněl! Vzdychla jsem a lehla si vedle něj na postel.. přikryla jsem si rukama oči a přemýšlela.. jak si ho mám udobřit? Vždyť, ani nevim co mu je!? Kui tomu, že jsem se bavila dole s Tomem je naštvanej? To snad ne!
"CO jsem zase udělala, že seš naštvanej!?" zvedla jsem se na loktech a koukala na něj. Jenom ležel a nic neřikal. Koukal mi do očí a pořád MLČEL!! :/ Nesnášim ticho.. :(
"Nejsem naštvanej" řekl nakonec.
"Nevim čim, ale nevěřim ti.." zakroutila jsem hlavou. Pokrčil rameny..
"Ale tak.. já chci věděl co se děje." řekla jsem smutně a koukla jsem na svoje ruce..
"Nevim co ti mám říct!?" pohladil mě po tváři a ruku nechal na mim krku. Zase jsem zvedla hlavu..
"Třeba pravdu?" řekla jsem s ironickym úšklebkem..
"Nemyslim, že to je tak důležitý, aby jsme to řešili!"
"Ale já jo. Když seš kui tomu takovejhle, tak to rozhodně stojí a řeč!"
"Prostě mě jenom trochu naštvalo.. no.. že jsi se bavila s Tomem a na mě ste oba upě zapoměli. Stál jsem tam jak kretén..."
"To mě mrzí., ale nějak jsem si to ani neuvědomila.. promiň" udělala jsem svůj kocourovskej xichtík.(Koucoura v botáách ze Shreka! xD).
"O nic nejde!" mávnul rukou a konečně se pousmál..
"ANO! Úsměv.. to chtěj lidé vidět.." zasmála jsem se a tím ho taky rozesmála..
"Ani nevíš jak miluju tvůj úsměv.." krásně se usmál..
"Ani nevíš jak JÁ miluju tvůj úsměv" překulil se nade mě..
"Já se dneska nebudu hádat!" zasmála jsem se.
"Tak se nehádej.." uchechtnul se..
"Dobře.. stejně mám JÁ radši TVŮJ úsměv.."
"Neřekl bych.." řekl klidnym hlasem. SAKRA.. xD já se fakt nebudu dneska hádat..:D Už jsem to ani nijak nevnímala., v břiše mi začali ltat motýlci jen co se Bill jemně dotknul rty mího krku.
"Aww.." zavřela jsem oči. Cejtila jsem jak se na mě kouknul, usmál se a pokračoval..

"Bileeee..." vyrušil nás dupot na schodech a následně Tomův hlas. Bill se v pohodě narovnal a zůstal na mě obkročmo sedět.
"V pohodě.. posluž si!" zasmála jsem se. Věnoval mi pobavenej pohled a sklonil se, aby mi dal pusu, ale zrovna v tu chvíli vlítnul do pokoje Tom..
"Ježiš lidi., teď z vás nebudu spát!" dělal že si zakrejvá oči.. kretén! :/ xDxD
"Co chceš?" zeptali jsme se ho oba najednou, až jsme se zasekli a zasmáli se.
"Emm.. no jenom, že příští čtvrtek máme domluvený rande s těma dvouma teploušema co nám navrhovali světelný efekty na turné"nad slovem rande jsem se musela zasmát.. Tom je prostě nenapravitelný pako xD
"Jo., ok!" kejvnul Bill a Tom se zase spakoval pryč.
"Do příštího čtvrtka budete tady?" zeptala jsem se ho.
"Asi jo., když nepočítám, že musíme někdy zajet do Berlína a když nebude moct David budeme muset my zařizovat všechno okolo turné!"
"Doufám, že David bude moct pořád!" zasmála jsem se.
"HmmMmm.. taky doufám, ale škoda čtvrtka. Zrovna na ty dva pokusy přírody náladu nemám!" zakřenil se..
"To, přežiješ, já taky musím přežít čtvrtek.." udělala jsem ublíženej obličej.
"Jak to?"
"Ve čtvrtek máme pololetní výzo!"
"Fákt?"
"Jo, fakt!" musela jsem se smát..
"A jak to vypadáá?"
"Nevim. Ještě píšeme hodně důležitejch testů., ale snad jenom 4 trojky!" usmála jsem se vítězně. Už se nadechoval, že něco řekne, ale já ho zstavila..
"Neřikej mi jak vypadali tvoje známky.. beztak to vym, takže mě zbytečně nedeptej!"
"Jenom jsem chtěl říct, že to máš lepší než jsi řikala minule.." zasmál se.
"Jo, to je fakt. Nečekala jsem že budu mít 2 z fyziky., ale zase naše učitelka na biologii je kráva. Mám u ní jenom 2., z posledního testu jsem dostala 4 a ona mi hned dá 3 na výzo. A opravdu si z toho napsat nemůžu" zakoulela jsem naštvaně očima.
"Podplatíme jí" zasmál se Bill. Musela jsem se taky zasmát. Pakoušek :D
"Radši mě zase líbej. za hoďku už musim být doma" zakřenila jsem se. Otočil se za sebe, aby kouknul na hodiny..
"No jo.." řekl překvapeně. Zase mě rozesmál.. bože, je tak roztomilej:D:)

Bezva Tourné 8.díl

22. února 2010 v 18:59 | Verýs |  Bezva turné
=====================SaM===================
Stojíme s Tomem a hloučkem lidí v recepci. Začíná se mi zase chtít spát. Opřela jsem se o Tomův hrudník a ruce si zamotala ve škvírce mezi mnou a nim.
"Copa?" pohladil mě po vlasech a omotal mi ruce kolem pasu. Hlasitě jsem zívla a to ho zřejmě moc rozesmálo.
"Hele už jde brácha, počkáš tu chvilku?" zeptal se mě. Zvedla jsem mrzutě hlavu neochotná se ho pouštět.
"Hmm.." zabručela jsem nakonec a pustila se ho teda. On šel směrem k výtahům, kde doopravdy stál teď Bill a bavil se s Natalií. Koukla jsem za sebe.. protože jsem měla pocit, že mě někdo pozoruje... Cody!! Než se Tom vykecá mohla bych se s nim rozloučit..
"Ahoj." šla jsem k němu.
"Ahoj!" s úsměvem mi pozdrav oplatil.
"Jdu se rozloučit.. zase odjíždíme!"
"Jo já vym.." kývnul.
"Tak se tu měj hezky.. ráda jsem tě poznala!" usmála jsem se a přátelsky jsme se objali. Potom jsem šla zpátky.. Tom už na mě čekal.. řekvapivě neměl řeči na to, že jsem mluvila s Codym. Jen mě chytnul za ruku a společně jsme šly k tourbusu, který byl zaparkovaný přímo před vchodem. Už ani kluci neměli náladu rozdávat podpisy, i když fanynek tu čekalo dost. V buse jsme se všichni nakládali svoje věci do ložnice a sedli si do hlavního obýváčku. Já s Tomem na lavici.. Bill seděl nad nějakym časákem u stolku s Nat a G's hráli playstna.
"Doufám, že dneska usnu!" zamžourala jsem a přehodila si nohy přes ty Tomovi a bokem se o něj opírala.
"Hmm.. to taky doufám." zabručel. Zvedla jsem hlavu k němu, protože to znělo dost naštvaně, ale on vypadal.. jenom zamyšleně.
"Nad čim zas přemýšlíš?" přejela jsem mu rty po krku, že se mu udělala husí kůže..
"Alee.." zakroutil hlavou. Potom ztratil nit. Zasmála jsem se vlepila mu pusinku a odlepila se od jeho krku..
"Povídej.." pousmála jsem se..
"Právě teď si řikám, jestli tak moc stojíš o to mi udělat cucák na obou stranách krku!" uchechtnul se. Vzpoměla jsem si hned na příjezd do hotelu a pousmála jsem se. Naklonila jsem mu hlavu trochu nasranu, abych si mohla prohlídnout svojí dílo.
"Ale hezkej náhodou"
"To výšejo.. pochval se.." zakřenil se.
"No.. když to nikdo jinej neudělá" pokrčila jsem se smíchem rameny..
"Hmmm.." nadechnul se, že něco ještě řekne, ale nakonec se jenom usmál a zakroutil hlavou.
"Lidi.. měl by se sestříhat další díl TH TV.." přišel David.
"Nemůže to počkat?" zvednul Bill znuděně obočí.. G's se od playstnu ani nehli.
"Ani ne.. chybí ještě několik záběrů, takže se ještě možná bude točit.." pokrčil rameny. Zvedla jsem obočí k nebi..
"Okey no.. já budu v ložnici.. stejnak musim ještě na noťase, abych napsala domu, dlouho jsem nedala vědět.." pokrčila jsem rameny..
"Hned přijdu" políbil mě Tom.
"To ti teda radim!" zasmála jsem se a táhla se do ložnice. Vytáhla jsem si z tašky notbook a lehla si s nim na břicho na postel.
Napsala jsem rychlou zprávu domu rodičum, že jsem ok a že moc pozdravujem a blablabla.. no znáte to ne? =D Potom jsem zašla na facebook, sice jsem se bála kolik upozornění tam za ten měsíc co jsem tam nebyla bude, ale ryskla jsem to..
"No tě poser!" vytřeštila jsem oči. Čekala jsem že toho bude HODNĚ, ale né 500 nových upozornění. Většinou žádosti o přátelství... ani z poloviny jsem ty lidi neznala a po 5 minutách klikání jsem měla kapasitu přátel na FB plnou... 5000 přátel...
Začíná mě čím dál děsit, že lidi z venčí znají moje jméno ve spojistosti s Tomem. Pomalu bych si na to měla začít zvykat. Ze zvědavosti jsem najela na googla a hledala něco o tomhle turné. Našlo se moře článků z blogů (různojazyčných!!), videa, odkazy a taky plno novinovích článků..
Nějak jsem se do toho zařrala, že jsem si ani nevšimla Toma, kterej mezitim přišel ke mě zezadu a obkročmo si mě sedl na záda.
"Jaú.. co blbneš?" lekla jsem se.
"Už je to hotovoo.." oznámil mi s úsměvem a položil se na mě tak, že mi ruce objímali zespoda břicho.
"Super.." kývla jsem
"Co checkuješ?" zamračil se a položil si ještě hlavu na moje rameno. Kdyby nás někdo viděl, asi by se výbuchem smíchu Utek! xD
"Na facebooku si mě přidalo tolik lidí, že kapacita 5000 prátel je vyčerpaná. Chtěla jsem vědět co je za tim, že všichni znaji už i moje jméno!" pokrčila jsem jednoduše rameny a zakoukala se na tu stránku zase. Tom se na mě zase posadil a přejížděl mi pod tričkem na zádech..
"Prosíím.. Tome.. nech toho na chvilku!" zaúpěla jsem.. a otočila se na něj přes rameno
"Prooč?" zakřenil se jako andílek.
"Protože si to dočtu a potom si se mnou dělej co chceš, ale TEĎ NE!" zavrtěla jsem se. Chvíli byl klid, ale potom jsem zase ucítila jeho.. tentokrát rty na mim krku.
"Aghhh.. Tommee!" už jsem fakt byla netrpělivá.
"Tak mě tam na chvilku pusť.."
"Na noťase?"
"Jo.."
"Ok je tvůj!" popostrčila jsem ho trochu od sebe. Lehl si vedle mě a něco na tam začal pracovat. lehla jsem si na bok a jenom ho pozorovala.
"Tom's blog je dlouho neudržovanej!" řekl mi na vsvětlenou..
"Chudinky fanynky!" kývla jsem 'vážně'.
"Já chudinka nejsem?" zkončil svojí práci, zaklapl notbook a položil ho na bezpečností poličku.
"Měl bys být?" zvedla jsem obočí..
"Jo.. to teda. Výš jak je to dlouhooo co jsme.. ehm,ehm..?" udělal smutnýho xichtíka a přitáhnul si mě za pas k sobě.
"Hmm.. jo vym, asi taak.. 2 týdny?" zvedla jsem obočí.
"To je moc.." kývnul hlavou..
"V busu?" zvedla jsem obočí..
"To je fuk kde" začal mě líbat. Po chvilce jeho ruka už vyhrnovala moje tričko.
"Mě, ale ne.." chytla jsem jeho ruku. Udělal jeden z těch jeho frustrovaných obličejů.
"..Každou chvíli sem někdo může přijít!" pokračovala jsem.
"Můžu zamknout!" namítl Tom.
"To budou kluci jako spát v obýváčku?" zeptala jsem se nevěřícně.
"Hmmm.." zauvažoval Toma zřejmě by moc rád řekl, že klidně, ale na mě poznal, že to slyšet nechci.
"Dobře teda.. ale mazlení je ok ne?" pousmál se.
"Mazlení je víc než ok" zasmála jsem se a jednou rukou si ho zase přitáhla k sobě.

Jseš super..kámoš 1.díl

22. února 2010 v 18:38 | Verýs
Napřed úvod... jmenuju se Linda Zuzjaková... jsem češka, i když podle jména by jste mě spíš asi přiřadili komkoli jinam ;)Všichni mi taky řikaj Zuzyna. Naše rodina je velká a dost blbě přehledná... po lopatě se Vám to budu muset pokusit vysvětlit... moje máma (ta vlastní) umřela, když jsem byla sotva 7letý dítě, ale pamatuju si jí docela dobře....měly jsme spolu krásnej vztah... ale už je to moc dávno... můj táta je v pohodě... mám s nim docela super vztah... dokonce mi nevadilo, když si o rok později přivedl novou přítelkyni...dneska jsou manželé...společně s Ellis se do našeho domu přistěhovali i Brady, její 17letá dcera (stejně stará jako já;). Vycházíme spolu jako pravý ségry... potom ještě Pešek (přezd

Bezva Tourné 7.díl

21. února 2010 v 16:46 | Verýs |  Bezva turné
========================TOM======================
"Každá vaše píseň má nějakou skrytou ozvu.. můžete říct ve skratce o čem je vaše nejnovější album?" potlačil jsem ušklebek a protočení očí. Debilnější otázka je snad už jenom Proč jméno Tokio Hotel?... Bill už dlouze vysvětloval... blá blá blá.. no nic.. opřel jsem se o opřeradlo a znova bloumal očima po sálu. Proč už neni Sam u stolu s Natalií a Dunjou a nikde jinde jí nevidim? Několikrát jsem ještě prohledal očima místnost, ale doopravdy nikde nebyla a pak začali adat záživnější otázky.. občas jsem něco doplnil a tak.. hlavně ať už to máme za sebou.
Jako na zavolanou se to asi po hodině začalo vyprazdňovat.. dlouze jsem se protáhnul a radoval se, že už je konečně konec.
"Nebylo to nějaký krátký proti normálu?" divil se i Bill..
"Ještě dneska večer odjíždíme.. zítra ráno by jsme měli přijet do Prahy.." oznámil nám David.
"A sakra!" zaseknul jsem se..
"Co je?" zamával mi rukou před obličejem Bill..
"Jenom.. to kui Sam.. výš ne?" udělal jsem takovej ten obličej.. Stáhnul zamyšleně obočí a pak se na mě udiveně podíval a kývnul na souhlas, že chápe..
"Proč?" zeptal se mě dolejzavě David..
"Ále.. Sam bydlela kdysi v Praze.." mávnul jsem nad tim zkráceně rukou.
"Co je na tom špatnýho? Bude ráda, že se tam znova podívá ne?" pokrčil nechápavě rameny..
"Jo.. buď bude ráda, nebo nevystrčí paty z hotelovího pokoje.." řekl jsem nepřítomně. David na mě znova hodil pohled, že to nechápe..
"To neřeš!" odradil ho i Bill. Zasmál jsem se a konečně to rozpustili.
"Tome, počkej.." zavolal někdo.. zrovna když jsem byl na cestě do pokoje..
"No?" zvednul jsem obočí a překvapeně koukal na Natálii, která za mnou vyběhla ze sálu.
"Vym, že mi asi stejně řekneš, že je to vaše věc.. ale doopravdy jsem zvědavá.. co se stalo mezi tebou a Sam?" zvedl jsem nevěřícně obočí..
"Proč jseš zvědavá?"
"Protože z toho byla docela na nic. Vsadila bych se, že kui tobě by ještě teď seděla nebo spíš už spala u stolu v hale, i když jí je očividně hodně blbě.. a ty jses dneska taky choval nějak jinak. Většinou jste všude pořád spolu, ale teď jsem si nevšimla ani, že by jste se na sebe podívali.. a Sam taky neví o co go.. takže to je v tobě!" řekla rozhodně a pousmála se.
"JO.. máš pravdu teď na 99,9% řeknu: Je to naše věc!" zasmál jsem se a odešel k výtahům.
V našem pokoji jsem si zabalil to málo co potřebuju nutně a prostě to nemohlo zůstat zabalený (:D) A až potom se šel kouknout do ložnice. Rozesmál mě pohled na přes megavelkou postel rozvalenou Sam..
Předtim než jsem jí probudil jsem si jí ještě musel vyfotit..
"Sam, vstávej.." kleknul jsem si na postel a odkrýval jí pramínem po pramínku obličej.
"Spinkám.." zabručela jenom a otočila se na bok ode mě.
"Tak přestaň spinkat, nebo tě tu necháme!" pousmál jsem se jak sebou nesmlouvavě zavrtěla.
"Ty se mnou mlvíš?" zvedla se na loktech a koukala na mě vykuleně.
"Proč byc s tebou nemluvil?" hrál jsme blbího..
"Protože.. no to je fuk.. hlavně, že se mnou mluvíš!" zasmála se. Kývnul jsem na souhlas a zvedla se z postele. Chytla mě za dlouhý triko a přitáhla zpátky na postel..
"Vážně by jsme měli jít na večeři., hned potom jedem!" dělal jsem teď nedostupnýho.
"Hmm.. ok!" řekla jenom. Zvedla se a šla do koupelny. Ok. Zatim teda 1:1.
Převlíknul jsem se akorát, když někdo zaklepal nadveře.
"Kufry!" oznámil mi suše nějakej poslík. Ukázal jsem na hromadu kufrů veprostřed místnosti.. když se tam objevila už i Sam.
"Kde máš kufry?" zeptal jsem se jí. Ukázala na ložnici a tak to i ten poslíček snad pochopil. Nechali jsme ho tam s jednim bodyguardema šly zatim na večeři.
"Kde je Bill?" zeptal jsem se nechápavě všech u stolu. Nikdo mi, ale neodpověděl jinak než pokrčením ramen. No to je super.
"Ldi.. už musíme jet!" naháněl nás David snad 10 minut po tom co jsme začali jíst. Poslali jsme ho do nepatřičných míst a v klidu jedli.
"Hele tak už fakt jdem ne?" zeptala se netrpělivě Dunja. Já odkýval na souhlas, protože jsem už byl najeden... jenom by mě zajímalo kde se brácha fláká.
"Tak já počkám v hale.." oznámila nám jenom. Já i Sam jsme se zvedli s ní a G's se zařekli, že za minutu přijdou..

Bezva Tourné 6.díl

21. února 2010 v 16:42 | Verýs |  Bezva turné
===============RánO===============
"No doprdele!" chytla jsem se hned po probuzení za hlavu a břicho najednou. To jsem večer tolik pila?! Aú.. no už nebudu řešit. Potřebuju ze sebe udělat člověka a pak najít někoho živýho v tomhle hotelu. Protože Tom tu očividně neni!

Když jsem po více než hodinoví sprše a všeho v koupelně vylezla zamířila jsem do obývací místnosti. Na stole ležel papír..

Jestli chceš tak přijď dolu do společenský místnosti. Celej den děláme rozhovory! T.

Trochu skromnej vzkaz.. pomyslela jsem si, ale tak co. Neni mi už tak hrozně -od žaludku- abych to nevydržela. A třeba i hlava poleví trochu. Nebo u někoho vyžebrám prášek... =D
Oblíkla jsem se a vyrazila k výtahům. Přivolala jsem si ho a znuděně čekala než přijede.
"Počkejj.." zakřičel někdo, když už se zavírali dveře. Podržela jsem dveře a nechala toho člověka vběhnout dovnitř.
"Díky!" usmála se na mě... ježiš! ...To je ta holka co mi tak pije krev.. Davidova neteř.. takle mi připadá teda, ale víc jak na 15! Vedle Toma vyadala jako tintítko. Ale doopravdy je o něco vyšší a tluštější než já.. i když tlustá rozhodně taky neni.
"Hmm.." zabručela jsme odpověd a opřela se o stěnu výtahu.
"Jdeš taky se dívat na kluky!?" snažila se semnou navázat konverzaci.. no na to jí kašlu.. ještě v tomhle stavu...
"Ne, hledám něco k jídlu!" zakroutila jsem hlavou..
"Aha.." odmlčela se.
"A proč jsi nebyla na obědě?" ozval se její vtíravej hlas zase.. bože! kolik ještě pater???
"Protože jsem do půl 3 spala a teď nemám náladu na vykecávání, protože mám kocovinu jak cip!" už jsem byla mírně nervozní a napružená..
"Jo aha.. tak nic. Promiň!" kývla rameny, že teda nic nebude... počkala jsem 2 patra a vystoupila v přízemí do haly z toho výtahu.. holka mi byla v patách celou cestu, když jsem vstoupila do tý společenský místnosti docela jsem se udivila sama vlastní fantazii. Nečekala jsem, že tu bude tolik novinářů.
"Ahoj.." sedla jsem k menšímu kulatýmu stolu, kde seděli Nat, Dunja, občas přišel David jeden bodyguard co asi neměl co na práci a je děsně společenskej a tak..
"Sam co se včera dělo?" zeptala se mě Natalie potichu, páč seděla vedle mě a zřejmě nechtěla aby nás někdo poslouchal..
"Nic, proč? Jenom jsem se ožrala jak dement!" zívla jsem a položila si hlavu na stůl..
"Já slyšela něco jinýho.." zasmála se Dunja, která nás poslouchala..
"Co?" zvedla jsem zvědavě hlavu..
"Že jste se s Tomem pohádali."
"cože?" vykulila jsem oči a střelila pohledem přes půlku místnosti, kde kluci dělali nějakej rozhovor. Nějakou chvíli jsem hypnotizovala Tomův face, když si mě všiml a podíval se na mě taky. Zvedla jsem s otazníkem v očích obočí.. zakroutil mírně hlavou a zase se podíval jinam..
"Co jsem to proboha zase prováděla?" dala jsem si obličej do dlaní..
"To se musíš zeptat Toma, ale zrovna dneska má fakt děsnou náladu.. na 89% to je kui tomu včerejšku!" kývla Natalie. Zase jsem si položila bradu na stůl a koukala všude kolem sebe. Skenovala jsem místnost pohledem..

Po hodině a pár práškách na bolest hlavy už jsem fakt grogy. Nejradši bych si šla hned teď lehnout..
"Sam, bež si lehnout.. nemusíš tu být!" lehce do mě drkla Dunja.
"Nee.." zakňučela jsem.
"Až budou mít volno tak ho k tobě pošlem!" slíbila mi i Nat. To se proti mě spikly nebo co!?
"Dobře já teda jdu... ale Tomovi nic neřikejte nechci s nim mluvit když jsem takle nevyspalá. Já budu protivná on bude protivnej a akorát se zbytečně pohádáme!" zakroutila jsem hlavou a zvedla se od stolu...

Bezva Tourné 5.díl

21. února 2010 v 16:37 | Verýs |  Bezva turné
"Tomee, poď.. zase budou mít keci.." smála jsem se.. byli jsme na hotelovim pokoji. Už vysprchovaní, navoněný, převlíklí, ale pořád jsem nějak nemohla odtrhnout Toma od mího krku.
"Znáš Billa, bude mu to trvat dýl.."
"Ale ne tak dlouho jak doufáš, tak pojď.."
"Jak doufám!?" zarazil se na chvíli...
"Hmm.. jojo.. vsadim se, že právě teď by ti stačilo pár minut, ale aji já z toho chci něco mít takže si počkej.." mrkla jsem na něho..
"Máš mě přečtenýho." oběšenecky svěsil ruce a šly jsme teda..
Jako, kdybych to neřikala.. kluci stáli v hale (dokonce i Bill) a ťukali prstem na hodinky.
"No co co.." pokrčil Tom rameny..
"Příště to zvládněte rychleji.."
"Jako co? Sprchu? Převlíkání? My totiž nic jinýho nedělali výš" vyplázla jsem na ně jazyk..
"Tak jdem?" zeptal se nás mírně nevrlej bodyguard. Kývli jsme a šly do auta.
"Jak je to daleko?" zeptala jsem se...
"Prej kousek" pokrčil Georg rameny..
"Dík" pousmála jsem se..
Zavládl moc velký klid.. to je nezvyklí.. zvlášť u kluků.. z nudy jsem si položila hlavu na Tomovo rameno a koukala na naše ruce..
"Divný.. já asi někde ztratila prstýnek.." zamračila jsem se.. zrovna můj oblíbenej.. byl sice totálně obyčejnej.. černý kovový kolečko, ale prostě jsem ho měla ráda..
"Neni to tenhle!?" zeptal se mě Bill a zprvu to vypadalo, že na mě ukazuje fakáče, ale později jsem si všimla svího černýho kroužku na jeho prostředníčku..
"Jo to je on.." zaradovala jsem se..
"Našel jsem ho v busu... a sice jsem tušil že je tvůj, ale nějak jsem zapomínal se tě zeptat.. a docela se mi líbí"
"MmmMm.. jestli se ti líbí tak si ho klidně nech.."
"jOoojo? Tak dííkyy moooc" zasmál se jako malí dítě..
"Ale něco za něco.." zašglebila jsem se.. xD¨
"Tak asi chceš ten řetízek s tim tygřim zubem co?" zasmál se..
"Jojo" kývala jsem hlavou jak pako..
"No.. dobře teda.." zasmáli jsme se spolu..
"Díky" usmála jsem se...
"Vystupováát" zahučeli G's.. my se jim samozřejmě začali chlemtat a šly jsme za nima.. vešli jsme do fakt stylovího klubu.. velkej taneční parkej, hlasitá muzika, bar ve tvaru lodi a hodně světelných efektů, který ozařovali celej sál..
Rovnou nás zavedli do VIP zóny.. poposedali jsme si na velkou kruhovou sedačku uprostřed se stolkem a čekali než nám donesou první pití..
S Tomem jsme si krátili chvíli tim, že jsme byli do sebe zakouslí.. ostatní se bavili jako kdyby jsme nebyli a díkybohu nás ignorovali..
"Přípitek!" řekl někdo.. koukla jsem na ně a pak se odlepila od Toma.. vzali jsme si naše právě přinesený sklenky..
"Na co?" zeptala jsem se..
"Prostě na všechno.." pokrčil Georg rameny a všichni jsme s tim tak nějak souhlasili.. napili jsme se a hned jsme si objednali další..

******PO 2 HODINÁCH A PÁR PANÁCÍCH******
Zdá se mi to nebo doopravdy jsem toho nejvíc vypila.. ??!! I když.. docela se držíme..
"Kuci kde je Tom?" rozhlídla jsem se kolem sebe, ale nikde jsem ho nemohla najít..
"Neviim.. nepudeš tancovat?" zeptal se mě Bill.. hned po mě je druhej, kterej má dost..
"Joo.." usmála jsem se. Kdyby chtěl tancovat na nějakou rychlou asi bych ho poslala do háje, že mi neunesou nožičky, ale ploužáka si klíďo lajznu..
"Ale musíš mě držet.. jinak spadnu" upozornila jsme Billa z legrace. Omotala jsem mu ruce kolem krku a on mě na znamení že rozuměl mím slovům pevně hytnul kolem boků..
"hU, ještě že mááš normální boty, protože jinak bych na tebe nedošáhla!" zasmála jsem se opile..
"Jseš moc malá.." smál se mi... to se mi samozřejmě nelíbilo xD
"Hele PANE.. já jsem se svíma 168 cenťákama spokojená.. dokonce ani Tomovi to neva, takže si nestěžuj!" vyplázla jsem na něho jazyk..
"Když už jsme u toho Toma.. tak se našel!" koukla jsem přes rameno, směrem kam koukal Bill... fakt už tam mezi klukama seděl i Tom.. s dost neutrálnim výrazem.
"Chapeček se ai zlobíí.." šklebila jsem se tomu jak blbá. Nějakou chvíli jsme tancovali, ale začala jsem mu pomalu usínat s hlavou opřenou o rameno.
"Psísnička skončila užž.." zadrcal Bill s ramenem. Otevřela jsem oči a aktivně si šla sednout.
"jsem tady!" zářivě jsem všem oznámila a chtěla si sednout, ale minula jsem a přepadla přes sedačku na záda a chytla nahoráznýho výtlema.
"Bože.. ta je zlitá!" tlemili se mi i kluci.
"Sam, ježiš.. vstávej aspoň!" rozkročil se nade mnou Tom a snažil se mě vytáhnout na nohy. Já ale totálně nespolupracovala a jenom se smála.
"Samanto ježiš!" zaklel. Přestala jsem se smát a nevěřícně na něj koukala. Fakt řekl 'Samanto' ?
Vytáhnul mě na sedačku a sednul si vedle mě...
"Nějak jsi ztichla!" poznamenal Bill.. koukla jsem na něj zamyšlená.
"Coo?" vyhrkla jsem ze sebe.. Zase se mi začali tlemit, což jsem moc nechápala!
"Chce se mi děsně spát!" zívla jsem dost nahlas..
"Na to srát, je teprve půl 11!" řekl Bill. Zamračila jsem se.. slova mi začínaj divně splívat.. že bych byla opilá!?
"Budeš mi ale dělat polštářek!" oznámila jsem Billovi a lehla si na něj.. teda jako hlavou do klína a zavřela oči, že budu spát.
"Proč nejdeš ke mě!" slyšela jsem Tomův frustrovanej hlas..
"Protože mi nikdo nebude řikat Samanto!" odsekla jsem a odočila se na bok a vesele spala dál...

Bezva Tourné 3.díl

21. února 2010 v 16:17 | Verýs |  Bezva turné
***********vypráví SAMANTA************
Nudila jsem se, chvíli jsem o nečem diskutovala s Davidem. Souhlasil s tim, že už si s Tomem nebudem dávat extra pozor, aby jsme se náhodou nechytli za ruku, ale, že se taky budem trochu snažit, aby se to nedozvěděli všichni hned. David musel jít něco zařídit ještě, tak jsem zase stála jako kůl v plotě a koukala po lidech kolem sebe. Jak jsem se rozhlížela, všimla jsem si Codyho za recepcí. Koukal se na mě a usmíval se..
Nevim, proč.. nejspíš z nudy, ale zvedla jsem se a šla k němu.
"Ahojky" pousmála jsem.
"Ahoj"
"Jak se ti tu vede?"
"Moc dobře, když s tebou můžu mluvit"
"Hey, to zase prr jo?" :D
"Jasně, promiň"
"V poho.."
"A no.. neměla jsi minule nějaký.. průšvih!?"
"Jako u Toma? Nee.. řikala jsem, že to bude OK!" :) Jeho pohled teď směřoval někam za moje záda, než na mě. Otočila jsem se.. kluci už vystupovali z výtahu. Tom koukal vražedně směrem k nám. Ale ani tak moc ne na mě, ale na Codyho.. radši ho zachránim, než vybuchne.
"Tak já jdu. Zatim ahoj" rozloučila jsem se s Codym. Umál se a já šla ke klukům.
"Mluvila jsem s Davidem" chytla jsem Toma za ruku. Pousmála jsem se.,
"A nejenom s nim" zaxichtil se..
"Nechej toho, jestli mě nechceš naštvat! David souhlasil s tim, že už to že spolu chodíme, nebudem nějak extra skrývat.. takže.." pousmála jsem se. Zvednul obočí a konečně jeho 1OO% pozornost byla jenom u mě.
"Takže co?" zvednul obočí..
"Takže tak" omotala jsem mu ruce kolem krku a políbila. Pochopil chlapec šikovnej docela rychle.. trochu mi i připadalo, že se před něčim vytahuje.. no spíš někym.. a ten někdo stál v recepci za pultem.
"Lidi můžeme jít!" ozval se někdo. Tom nevnímal. Použila jsem svoji sílu a odlepila se od něj. Smutně se na mě kouknul.
"Zůstali jsme tu sami!" rozhlídla jsem se. Kejvnul a s jednim bodyguardem jsme vyšli před hotel. Moc lidí.. moc fanynek. Jako vždycky jsem chtěla co nejdřív zalést do auta, aby mě nikdo nefotil.. ale plně jsem si uvědomovala Tomovu ruku, která držela tu mou. Prošebně jsem na něj koukla. Pousmál se, pustil mě a šel rozdat podpisy jako ostaní.Nasedla jsem si do přistavený, luxusně černý dodávky pro cca 9 lidí. Jako vždycky.. sedla jsem si do zadu, kde jsou tři místa vedle sebe. Vedle mě bude Tom a vedle něj nejspíš Bill. Umm.. vždycky to byl Bill! :)
"Je hustý!" ozvali se hlasy kluků jak nastupovali do auta.
"Co?" zvedla jsem obočí k nim..
"Pro tebe miláčku!" zaxichtil se Tom a podal mi nějakou vycpanou, opelichanou krysu.
"Fuj. NIKDY si nevezmu nic co jsi dostal od fanynky.. to si zapamatuj!"
"Taky si dělám srandu. NIKDY bych ti nedal nic co bych měl od fanynky!" smál se a vtipně mě napodoboval.
"Fajn.." zasmála jsem se. Vzala jsem mu z ruky tu krisu a trochu podrobněji si jí prohlížela..
"Umm.. zdá se mi to, nebo je podobná Billovi?" začala jsem se smát společně s klukama.. krom Billa. ten se tvářil dotčeně.
"No to teda neni!" zabručel
"Trochu je, to musíš uznat!" zahlásil to Gustav zepředu.
"Uka dej mi to!" natáh se pro ní Bill, ale já mu jí ještě nechtěla dát., tak mezi náma vznikla bitka a někomu (nevíme komu) se povedlo trefit Toma, který seděl přímo uprostřed.
"Kua!" chytnul se za nos..
"Tak si tu krysu vem!" hodila jsem jí Billovi..
"Co nos? Dobré?" zeptala jsem se Toma..
"Je nakřivo!" zapištěl tragicky. Všichni jsme se samozřejmě začali smát, i když to asi nebyl Tomův původní záměr nás rozesmát.
"Neni nakřivo ty moje citlivko!" dala jsem mu pusinku na špičku nosu. Usmál se a jako,kdyby ho už nic nebolelo.
"Simulant!" zabručel Bill.. zasmála jsem se a zase se pokusila mu tu krisu sebrat, ale mocně si jí bránil a odmítal mi jí pučit xD
"Jsme tu!" oznámil nám řidič zepředu, když jse zastavili před obrovskou halou, kde na okna, dceře a prostě všude bouchli fanynky. Nahlas jsem polkla, protože z tohodle se jen tak nedostanem.
"Nemůžeme zajet blíž k zadnímu vhodu?" zeptal se David, kterej seděl řadu před náma a taky vypadal znepokojivně.
"Je mi líto Tohle je nejblíž jak to jde. Asi 50 metrů odtud je vchod. Přes ty holky dál nedojedu!"
"Tak nic. Musíme po svích!" zvednul se David a otevřel dveře. Před výsuvnýma dveřma auta už čekali bodyguardi, kteří patřily zřejmě k ostraze Areny.
První šel Gustav.. Georg... přišel čas na nás. První šel Bill, jako kdyby se ty holky ještě rozmnožili. Ještě víc ječeli a vůbec se mi nechtělo vystupovat. Drtila jsem Tomovi ruku a modlila se, aby jsme to přešly v pohodě. Automaticky jsem chtěla Tomovu ruku pustit, když jsme vystupovali.. on se na mě, ale podíval a zakroutil hlavou.
"Nepustim tě" řekl rozhodnutym hlasem. Usmála jsem se a dala mu pusu. Potom jsme vyšli z auta. Natlačilo se na nás tuna lidí. Před námi stál jenom jeden bodyguard, kterej chytnul Toma a táhnul ho do areny. Zřejmě mu nedošlo, že jdu s Tomem a tak jsem sotva za nima vlála. Ale byla to taková síla, že jsem Tomoví ruce vyklouzla a hromada holek mě poslala až na zem, odkud jsem se nedokázala sama zvednout. Né, když na mě všichni dupali a nikdo nebral ohledy na holku v nesnázích.
"Sam" uslyšela jsem Tomův hlas, ale nikde ho nebylo vidět. Po další sekundě mi začal zvedat nějakej chlap. Taky bodyguard, ale jinej než ten co vedl Toma.
"Samanta že jo?" zeptal se mě pro jistotu. Němě jsem kývla a on mě táhnul davem ječících holek ke vchodu.
"Sam" přilítnul ke mě Tom, když jsme byli v hale. Pevně mě objal..
"Tohle už nechci nikdy zažít!" zasmála jsem se a taky ho objala.
"To nedopustim, aby se někdy ještě stalo" podíval se na mě a trochu se zasekl.
"Máš rozseklej ret!" setřel mi ze rtu trochu krve. Udělala jsem gesto, že to je jedno.. usmál se a vedl mě zatim ke klukům.
Celou dobu co jsme seděli v šatně se ode mě Tom nehnul na krok. Připadala jsem si jako ve vězení, protože ať jsem si šla jenom pro pití nebo tak, hned jsem mu to musela hlásit. Chápu, že má strach a tak to ještě dneska nějak vydržim..

Bezva Tourné 2.díl

21. února 2010 v 16:09 | Verýs |  Bezva turné
"Saaam, Tomeee" ozvalo se přes celí apartmá.
"Zabiju tvého bratra" procedla jsem skrz zuby. Svěsila jsem hlavu a opřela se čelem a Tomovo rameno.
"Já víc" zakroutil jenom hlavou.. pousmála jsem se. Bill nás konečně našel. Trochu jsem pootočila hlavou a koukala na něj jak nejvražedněji jsem dokázala.
"Ten rozhovor!" ...
"Ááá" zvedla jsem jenom oči vsloup.
"Jo, hned přijdu" kejvnul Tom. Bill taky, ještě mezi nima proběhla telepatie myšlenkama v sekundovim pohledu a Bill odešel.
"Nechci tam" zakňoural Tom, svym legraně vysokym hláskem.
"Musíš, brouku.. já zatim počkám u Codyho na recepci" zašklebila jsem se.. jeho výraz se změnil na vyděšeno/vražednej..
"No, tě tu radši násilně zamču" zamračil se..
"Neboj pjosimtě.." zasmála jsem se a šla dovnitř. Skočila jsem na postel a celá se na obrovský posteli roztáhla jak palačinka.
"Nepudeš tam, že nee?" dral se Tom po čtyrech ke mě. Kde si kluknul a hlasil mě na břiše.
"Nee, a už bys měl jít" zasmála jsem se.
"Nechciii.. pojď tam se mnou" sklonil se ke mě a napůl na mě ležel.
"Ne, bylo by to moc nápadný" zakroutila jsem razantně hlavou.
"No a?"
"Tomeee"
"Dyť už mlčím.. stejně se to, ale jednou domáknou"
"Tak až na to přijdou, akorát to nepopřeš, ale když je docela klid tak toho nechme. Stejně moje jméno už lidi znaj"
"Ok, dobře. Ale chci pusu na cestu"
"Já bych toho chtěla"
"Prosííím"
"Bude až přijdeš"
"No tááák"
"Ne-ee"
"Prosíím, na kolenoou.. moc, moc, moc prosíím"
"Já řikáám, že ne"
"Tak tě tu asi budu muset znásilnit nebo nevim" zatvářil se bezradně. To mě samozřejmě roesmálo.
"Ťutíne, pitomej.. můj" zasmála jsem se a přitáhla si ho rukou za krkem. Dala jsem mu pusinu na rty, abych ho potrápila.
"Chceš, abych prošvihl rozhovor?" zasmál se a vrhnul se na mě.
"Právě, že nechci. tak padej" skopala jsem ho ze sebe. Ještě pusinku a když odešel, zase jsem se natáhla na postel a usnula.

******vypráví TOM*******
Sjel jsem do přízemí a radši běžel do restaurace. Vlítnul jsem tam do dveří.. absolutní prázdno, akorát u jednoho stolu seděli všichni. Dělal jsem jakože nic a normál si sednul k nim. Pokračovalo se v rozhovoru.
Za hodinu byli konečně všechny otázky zodpovězené. Jeli jsme nahoru do pokojů. Vsadim se, že všichni budem teď chrápat... ještě, aby ne, po noci strávený v buse.. což se dá srovnat s nocí na kolotoči.
"Saaam?" rozhlídnul jsem se po pokoji. Nakonec jsem jí,ale našel zachumlanou v posteli. Jak jinak. Ještě míň snáší noc v buse než my. Vypadá roztomile.. celá rozcuchaná, rozmazaná, pomačkaná.. tvl., jsem už doopravdy jako z nějakýho slaďáku. Už vidim, jak by se mi pošklebovala.. lehnul jsem si na svojí půlku a za chvíli jsem byl taky tuhej.
______________________

"Áááá" >bum<..
>prásk<..
Sednul jsem si na posteli a mžoural kolem sebe.
"No do kobylí prdele" zaklel někdo. To mě donutilo se pořádně probrat.Kouknul jsem vedle sebe.. čouhala akorát Samina hlava..
"Co tam děláš?"
"No co asi.., zpívám operu" pronesla ironicky a vyškrávala se na postel.
"Kolik je?" natáhnul jsem se pro mobil..
"Emm" zamžourala jenom a přitulila se ke mě a dál vesele spala.
"Je půl 5 musíme už vstávat.."
"Neee"
"Jo, bude večeře a v půl 7 musíme být v areně"
"Ach jooo"
"Vstávej" lochtal jsem jí na krku, protože nenávidí jakejkoliv dotyk na krku.
"Ty hajzlíku nech měě" máchala rukama kolem sebe. Zvedla se a klekla si na posteli..
"Hmmm.." přemýšlela.
"Co?" vzal jsem jí za ruku a stáhnul jí zase k sobě..
"Che, a kdo pak chce vstávat viď"
"No já rozhodně ne, ale musíme"
"Já vym, ale dělám to jenom z hladu" pohladila si břicho.
"Ty moje hérečko"
"Jo, přesně.. tvoje" usmála se jako sluníčko.. zase si lehla vedle mě a přejížděla mi špičkou nosu po krku, oblčeji.. ví, že mi z toho naskakuje husí kůže! Začala mi ještě k tomu rty a jazykem přejíždět jenom po krku.
"Jako, kdybych nepoznal o co ti jde" pousmál jsem se..
"Poznal jsi to jo?" zvedla hlavu.
"Jo" kejvnul jsem a usmál jsem se..
"Tak aspoň nebudeš protestovat.." naklonila mi hlavu na stranu, aby se líp dostala ke krku a doslova se na mě nasála jak pijavice. Musel jsem se začít smát, děsně to lechtalo :D
"Práce hotova" usmála se. Dostal jsem pusu a už jsme fakt vstali z postele. Sam šla do koupelny a já na chvíli za Billem, potom jsem se vrátil pro Sam a šly jsme všichni na večeři.
"Co tak přepadlí?" sedli jsme si ke klukům ke stolu.
"Jak to, že máš tolik energie?" zvednul hlavu Georg a vražedně se koukal na Sam, která celá zářila.
"Na to bych se radši neptal, co ty víš co dělali s Tomem"drknul do něj Gustav.
"Co?" probral jsem se a nechápavě na ně koukal. Když mi došlo co mysleli, plácnul jsem se do čela. Po probuzení mi to hold nemyslí moc rychle.
"Spali puso" zasmála se Sam..
"..a dokonce každej zvlášť" doplnil jsem jí. Všichni dostali výtlema. Všimnul jsem si několika lidí od vedleších stolů jak nechápavě kroutí hlavama. Mezi dveřma stál ten kluk.. myslim, že Cody?! Vražedně jsem se na něj podíval. Uchechtnul se pro sebe a šel pryč. Jen ať jde.. smích mě hned přešel.
"Co je s tebou?" naklonila se ke mě Sam. Zakroutil jsem hlavou, že nic a pousmál se. Nechala to být. Dala mi pusu a konečně jsme se mohli pustit do jídla.
"Až se najíte tak jděte rovnou na recepci" přišel nám oznámit David.
"Tos nám nemohl říct dřív!?" zabručel Bill. Jéje, ten má zase náladu pod bod mrazu.
"Ne."
"Fajn, ale potřebuju si dojít nahoru pro věci"
"Jo, já taky" kejvnul jsem..
"Dobře, tak počkáme na recepci o něco dýl" řekl kapitulovaně a odešel..
Dojedli jsme..
"Hele já tu počkám, stejně zezhora nic nepotřebuju" usmála se na mě oslnivě Sam, když jsme přes recepci mířili k výtahům.
"nO..dobře" kejvnul jsem. Nějak mi to ale nešrotovalo.. usmála se. pustila se mojí ruky a krásně mě políbila.Pousmál jsem se a šel za ostatníma do výtahu.
"Taky bych měl hodně energie, kdybych tu měl dobíječku jako je Sam"nedal si pořád pokoj Georg. On má prostě děsnou náladu po ránu.. no spíš.. po probuzení. Děsně hádavou a vtíravou. Zakroutil jsem hlavou a opřel se o zadní stěnu výtahu. Gustav se zakecal s Georgem a Bill jenom znuděně polo-ležel bokem na stěně, se založenýma rukama. Drknul jsem do něj a zvednul obočí. Kouknul se na mě a zakroutil hlavou, že nic. To mu teda věřim... (ironie)
Třeba se, ale jeho nálada zlepší před fanouškama.. vždycky se zlepšila., takže i teď.
Vystoupili jsme na našem patře, pobrali si svoje nezbytně nutný věco na koncert a zase jeli dolu.
"No to snad ne.." zaklel jsem, když jsme vystoupili dole v hale. Sam stála opřená o recepci a povídala si s tim pakoněm.Ona mi to snad dělá doopravdy naschvál.. O.o

Bezva Tourné 1.díl

21. února 2010 v 15:58 | Verýs |  Bezva turné
Mohla bych se posrat žárlivostí a stejně mi to je k ničemu. No, ale to nezačínám zrovna optimisticky.. takže od úplnýho začátku:

jmenuju se Samanta Shwaizová. Jsem hubená, hnědo-černo vlasá. Žiju většinu roku v Hamburku u svího kluka a dlouholetýho nejlepšího kámoše. Toma=) Zrovna teď jsme na evropskym turné.. jejich turné. Tom mě dlouhý měsíce přemlouval, abych jela taky. Nakonec jsem se nechala překecat a teď je to skoro měsíc co jsme pryč z domova. S Tomem i klukama je to nezapomenutelná prdel., ale přijdou i horší chvilky, kdy bych nejradši byla sama někde uplně pryč. Jak už jste asi pochopili, mezi moje nejhorší povahoví stránky patří žárlivost., naštěstí taková ta, kdy to držim v sobě a nedělám scény na veřejnosti.
____________________________

Stojim na místě a pozoruju osudnej bod. Cejtim se jako kdyby ve mě vybuchla sopka. Otočila jsem se radši zády, abych na ty dva nemusela koukat.
"Co je?" koukal se na mě zaskočeně Bill. S nim to už je poslední dobou v poho, i když mi zezačátku připadal hodně divnej.. ale znám ho od nějakejch 15 let a poslední dobou se k sobě chováme fakt bezproblémově a jako nejlepší kámoši =)
"Nic" odseknu a sednu si na gauč, kterej je v hoteloví hale.
"Hmm" pokrčil jenom rameny a nechal mě asi radši napokoji. Dneska jsou všichni nějak nervozní. Zatim jsem jenom pochopila z toho co se děje, že ještě nepřijeli kamiony s podiem atd. a všichni jsou na nervy.. hlavně kluci. Celou noc v tourbusu, kde se toho zrovna moc nenaspí. Teď už měli mít rozhovor, ale nestíhaj, takže v dobu, kdy měli spát, aby si odpočinuli před koncertem, budou dělat rozhovor a nakonec mi Tom udělá, že se baví s tou pizdou, která je rozhodně něčí dcera, protože jsem jí tady neviděla hnout prstem!! :/
"Samanta?" zvedla jsem pohled k nějakýmu klukovi. Kývla jsem, i když jsem neměla zrovna moc páru, kdo to je.
"Em., já jsem Cody. Rád tě poznávám" potřásla jsem si s nim rukou.. no co, je docela milej a má krásnej úsměv. Nebudu se tu řece nudit, dokud nedostanem klíče od pokojů. Můžu si taky s někym normálnim pokecat..
"Sam.. jenom Sam" usmála jsem se a kejvla ať si sedne vedle mě. Usmál se a dřepnul si.. docela hezky jsme se zakecali. Postřehla jsem několik nechápavejch pohledů od Billa a kluků, ale o nic přece nejde.
"Mám na tebe počkat nahoře?" objevil se u nás najednou Tom s neutrálnim výrazem. Na prstě se mu točil klíč s cedulkou na který bylo číslo pokoje.
"Nečekej jestli nechceš" pokrčila jsem rameny.Zamračil se a nakonec mi naznačil, že počká u výtahu.
"Asi budu muset. Tak snad se ještě potkáme Cody!" zvedla jsem se z gauče a usmála se na něj. Doopravdy to je milej kluk ;)
"Určitě jo. Všechny dny co tu budete, mám zrovna službu. Jenom doufám, že nebudeš mít nějakýho průšvich" zřejmě naznačoval, předtim Tomův vražednej pohled..
"No, snad ne. Ono to mladýho pána přejde" zasmála jsem se.
"Pááni, jseš dobrá flegmatička" zasmál se..
"Ale ani ne. Jenom znám Toma a vym, že je mrzutej, když se nedaří všechno podle plánů a taky žárlivej. Takže.. předpokládám, že zejtra bude zase v poho" usmála jsem se.
"Tak já tě nebudu zdržovat. Klidně se tu dole někdy stav. Zatim ahoj"
"Ahoj" mávla jsem mu a šla k Tomovi.
"Jedeme?" zeptala jsem se ho. Jenom kývl a nastoupil do výtahu. Opřela jsem se o stěnu a pozorovala ho..
"Co?" zpozoroval můj pohled..
"Je roztomilý, když tě vidim žárlit, aspoň vym, že v tom nejsem sama" zasmála jsem se.
"Já nežárlim" prudce zakroutil hlavou.
"Nelži, já si myslim, stejně svoje!" zasmála jsem se.
"Ale jenom minimálně.." ukázal na prstech sotva 5 cm. Zasmála jsem se..
"Dobřee, nu" pokrčila jsem odevzdaně rameny a dělala jak děsně se mi to dotklo.
"Přece od žárlení jsi tu ty!" najednou byl blízko u mě. Objal mě kolem pasu a zpříma se mi koukal do očí.
"Proto, jsi se tak vykecával zase s tou blonďatou fuchtlí?" zvedla jsem obočí.,
"Ona se vybavovala se mnou. Pořád mě jenom otravuje!" zatvářil se oblíženě.
"Nezdá se, že by ti to nějak extra vadilo" odtáhla jsem ho od sebe a vyšla z výtahu, protože zasavil na našem patře. Počkala jsem na chodbě Nechápápavě mě pozoroval. Ani mě nehlo se na něj podívat. Nakonec si povzdechnul a došel ke správným dveřím. Odemknul a oba jsme šly prokoumat terén. Nakonec jsem to zakotvila na terase a jenom tak čuměla do dálky. Ani jsem si nevšimla, že mi tekla slza a že se najednou vedle mě objevil Tom.
"Dneska je divnej den" otočil jsem obličej k němu. Nepřítomně koukal na město, stejně jako před chvílí já.
"To tedy" kejvla jsem.. konečně se na mě podíval.
"Nevim, proč si myslíš, že bych tě podváděl!?" v jeho výrazu se objevilo zklamání. Lituje toho. Asi jsem divná..
"Znám tě.. vym, jakej jsi byl" pokrčila jsem smutně rameny.
"Ale.. řekla jsi to teď sama. Takovej jsem byl!"
"Já vym. Věřim ti, ale na druhou stranu vym, že člověk v sobě neschová něco co k němu prostě patří"
"Kui tobě se pořád měnim"
"Teď jsi mluvil jako z nějakýho slaďáku" zasmála jsem se.
"A i kdyby jsem ti někdy chtěl podvést, proč zrovna s tamtou holkou? Pochybuju, že jí je víc jak 15!"
"No, vypadá vyspěleji"
"Je to tele"
"To mě má uklidnit jo'?" konečně jsem se usmála.

Je kříž být slavná dcera 5.díl

16. února 2010 v 22:23 | Verýs |  Je kříž být slavná dcera!
======================PO obědě- VIKTORIE====================
"Můžu jít ven?" zeptala jsem se jen co se zklidilo ze stolu...
"Proč ho nepozveš k nám?" usmála se Erika.. já i táta jsme vystřelili očima ve stejnou chvíli...
"Já..nevim.." řekla jsem rozpačitě a nuceně se usmála..
"No.. nemyslela jsem to jako, že by jste tu s námi dřepěli v obýváku.. to ne!" zasmála se Erika na svojí obranu...
"No já nevim.." koukla jsem na tátu.. ten lhostejně pohodil rameny a odešel za holkama, protože zase začaly dělat moc velkej hluk a to nikdy nevěstí nic dobrýho...
"Ok, zeptám se.." kývla jsem a usmála se na Eriku.. potom jsem se šla obout a odešla směr park..

"Ahoojj lásko!" skočila jsem na Alexe celá šťastná.. krásně a dlouze jsme se políbili a pak mě pustil na zem..
"Kam půjdem?" zeptal se mě..
"No já nevim.." pokrčila jsem s úsměvem rameny..
"Fajne. Mám děsnou chuť na zmrzku..pojď!" táhnul mě ke stánku se zmrzlinou. POtom jsme seděli na lavičce a povídali si, řekla jsem mu o tom, že u táty budu ještě tak měsíc a pak zase normál u mámi asi..
On je radši, když jsem u táty, nemusí se přes celý město táhnout k máminýmu domu a navíc... u mámi to je složitější, ona jaksi neví, že mam kluka.
"Joo, to my něco připomíná.. výš, že sama Erika dneska navrhla, aby si k nám přišel?" vykulil oči v úžasu..
"To jsem udělal dojem co?" zasmál se..
"No.. na ní určitě!" kývla jsem. Zamračil se nad míma slovama... SAKRA! jsem blbá.. proč někdy nepřemýšlim nad tim co kecám? :/
"JENOM na ní?" zvednul překvapeně a trochu smutně obočí..
"No.. já nevim... táta se nevyjadřuje!" pokrčila sem rameny.
"Ale i tak je to aspoň poloviční úspěch!" usmál se sám pro sebe. Chytla jsem ho za ruku..
"Neni to nic osobního.. to proč je táta vůči tobě tak divnej. Neni to v tobě, ale ve mě a v něm!"
"Já vym zlato.. nějak jsem si už stihl všimnout, že vy dva máte skoro neuvěřitelnej vztah spolu.." pousmál se. Překvapeně jsem stáhla obočí...
"To si fakt myslíš jo?" ušklíbla jsem se.
"Vym to na 150%... odpozorováno a odposloucháno!" kývnul na souhlas.. zamračila jsem se.. nikdy bych neřekla, že mám s tátou tak skvělej vztah. Určitě je to lepší, že vycházim v pohodě s Erikou a dvojčata naprosto miluju, což u mámi neni.. jejího přítelen nesnášim, je to kretén:/ Ale jestli mám s tátou lepší vztah než s mámou!? To nevim teda....
"Úsměv.. budeš mít vrásky!" snažil se mi zvednout koutky úst. Plácla jsem ho přes ruku a sama se rozesmála jeho výrazu. Po chvilce se přidal ke mě a jak dva trotlové jsme se smáli neznámo čemu :D

***********večer*************
Když jsem šla naší ulicí směrem už dom, protože se neodkladatelně stmívalo a Alex stejně musel dneska brzo domu, aby ještě pohlídal bratrance zahlídla jsem u strejdova domu podezřelé postavy. Strejda s nějakou... mladou pani! No tvl.. vždyť jí může bát tak kolem 30.. no.. vlastně to je jeho věc. Jemu je beztak jenom o pár let víc než 30 a vypadá tak o 4 roky míň než má xD Trochu blužiště co? :D
Ale no.. moment.. oni se začali líbat. Tak na tohle si posvítim.. opřela jsem se o něčí branku o 3 domy dál. Když se (konečně) dolíbali nastoupila do auta a odjela pryč. Rozběhla jsem se ke dveřim, aby mi nezavřel. JEn tak, tak jsem ho zastavila..
"Počkej!" zachytla dveře.
"Ježiš!" protočil oči a pustil dveře.. otočil se a šel do baráku. Zavřela jsem dveře, zula se a šla za nim..
"Ták povídej.." vysela jsem na něm očima.. v klidu si nalil vodu a na ex vypil celou skleničku, potom až se pohledem podíval zase na mě.
"Co mám povídat?" zeptal se přehlouple a posadil se na linku.
"No kdo byla ta blondýna ne?" drkla jsme do něho a posadila se taky na linku.
"Bože můj, to si najímáš soukromího detektiva nebo co?" protočil očima..
"Ne, ale uvědom si, strejdo, že bydlim vedle tebe a cestou domu chodim po stejnym chodníku, kde jste se ještě před 10 minutama líbali.. takže povídej, jinak budu žalovat tátovi.." usmála jsem se..
"Jak výš, že to neví!" zamračil se nad vlastní logikou tý věty..
"Intuice.. tak šup, šup čekám..."
"Né, ale že něco kecneš.. hlavně ne bráchovi.. ten by byl extra nasranej, že jsem to řekl nejdřív tobě..-" ukázal na mě varovně prstem..
"Ale no jo prosimtě, tak už mi řekneš kdo to byl?" zvedla jsem oči k neby...
"Sandra.. scházíme se už asi měsíc.." usmál se šťastně. Mě spadla huba..
"Měsíc? A nikdo si jí ještě nevšim?"
"No, krom tebe ne" zavrtěl hlavou..
"Dobrý skóre. Kde máš děti vůbec?"
"Max už je pryč a Daniell je u vás."
"Dobrý způsob jak se zbavit dětí" zasmála jsem se.
"Nojo!" pokrčil rameny..
"Vypadá to na něco vážnějšího? S tou Sandrou?!"
"No.. řekl bych, že docela jo, ale já nevim... nechci zas udělat nějakou botu" připustil smutně.. zřejmě měl na mysli svoje 2 předchozí manželství..
"Tak na ní nespěchej, ale dej jí najevo, že chceš, aby to nebylo jenom o sexu ne?"
"Ty seš mi nějaká chytrá.. kolik ti je prosimtě?" zvednul se smíchem obočí..
"Věk je jenom číslo" vyplázla jsem jazyk.
"Ale jo no.. máš pravdu" řekl trochu zamračeně, nevim jestli proto, že mám pravdu, nebo jestli proto, že musel přiznat že mám pravdu.
"Asi budu muset dom. Celej den jsem tam skoro nebyla"
"Dík za terapii"
"Nemáš zač.. příště to už bude za kapesný" zaxichtila jsem se..
"Ha.. no to si vyřiď s tatínkem" vrátil mi to..
"Vyřítim neboj.. čau strejdo!" zabouchla jsem za sebou dveře a mazala už doopravdy dom.