"Aaaaw!" hlasitě jsem zívala v neděli ráno.
"Proboha Dem, cos včera večer dělala, že se ti chce tak spát v půl 12?" smála se mi máma. Protočila jsem panenkama.. tohle vědět nemusí xD Vzala jsem si jogurt k snídani a zasedla za stůl.
"Dem, dneska jdem s Bey a Johnem do Aquaparku.. mám se zeptat jestli chceš jet taky?"
"Jo, aby zabavila Michaela a dospělí se mohli někde zazdít co?"
"No, trochu.. chceš jet teda?"
"Nevim ještě!" pokrčila jsem rameny a šla k sobě do pokoje.
**********ODPOLEDNE************
Maximalní zevling přes den... večer se nakonec nešlo do aquaparku.. ale mámina nejlepší kámoška Bey, její manžel John a syn Michael (prostě Micha) jsou u nás dom... rodiče se ožrávaj a já jsem zavřená v pokoji s Michou a nudíme se... navíc je o dva roky mladší, takže se s nim nedá ani normálně mluvit, protože by mi vysel očima na kozách...
Tipuju, že tak do půl 10 budem koukat na film a pak půjdeme spát..
*****************PONDĚLÍ- druhý den****************
Přicházim do školy totálně zabitá.. s Michou jsme to zalomili asi v půl 3 ráno, kdy rodiče byli totál namol a tak jsem musela nechat toho smrada u sebe v posteli.. a zrovna měl sen o fotbalistech a mám snad všude modřiny.. hlavně na nohách.. příště ať si spí na zemi !! Ááá.. a ještě ke všemu má snad prázdniny, tak u nás budou celý týden:/
"Ahoj všichni!" pozdravila jsem hlouček lidí z naší a vedlejších tříd..
"Čau Dem!" oplatili mi všichni pozdrav... sedla jsem si na lavičku a nepřítomně koukala na všechny kolem. Teprve až po 10 minutách jsem si všimla stojícího Billa u hlavních dveří.. zřejmě mě celou dobu pozoroval.. vypadal nespokoje a frustrovaně.. UČITĚ mě celou dobu pozoroval..
"Jdu napřed.." řekla jsem jenom všem přítomným.. zvedla jsem se z lavičky a šla směrem k tomu bručounovi..
"Ahoj" pousmála jsem se..
"No ahoj.."jeho hlas zní netrpělivě.. začal si hrát s pramínkem mích vlasů, který byl příliš krátký, aby se mi vešel do culíku..
"Kde máš kluky?" zeptala jsem se a koukla mu zpříma do očí.. chvíli mi ten pohled oplácel, pak sklonil hlavu zase k mímu pramínku, který pořád otáčel na prstě..
"Támhle!" kývnul hlavou doleva.. koukla jsem se tam. Stála tam groupa všech kluků, který chodí s Billem do třídy.. byl tam i Billův brácha Tom..
"Proč nejsi s nima?" vrátila jsem se pohledem k němu a mírně naklonila hlavu zvědavostí na stranu..
"Malá neschoda." pokrčil rameny..
"Pohádali jste se?" zvedla jsem obočí v údivu.
"Ne!" zakroutil hlavou. Chytl mě za ruku a táhl někam do školy. Šly jsme po dolní chodbě. Vůbec nemluvil.. dneska se mi zdál dost zvláštní.
"Bille řekneš mi co se to teda děje?" zastavila jsem ho v chůzi. Lidi kolem na nás divně koukali. Pořád jsme se drželi za ruce..
"Nic se neděje menší neschoda.. nic víc!" pokrčil rameny a otočil se čelem ke mě.
"Tak proč se dneska chováš tak zvláštně!?" říct divně mi nepřipadalo hezký.. i když ono zvláštně taky nezní zrovna mile..
"Jak zvláštně?" začal se šibalsky usmívat a přitom mě přitáhnul k sobě blíž. Omotal mi jednou rukou kolem pasu a držel si mě u těla a druhou si opět hrál s neposedným pramínkem.
"Trochu ignoransky, trochu strašidelně, trochu smutně.. od všeho trochu vlastně" pokrčila jsem s úsměvem rameny..
"Strašidelně?" jeho ruka zatlačila na můj bok.. přitáhnul si mě k sobě už opravdu na tělo..
"Teď snad ještě víc." roztřepaně jsem se zasmála..
"Prooč?" udělal jeden z těch svých zářivých úsměvů. Srach přepadl.. usmála jsem se.
"Snažim se pochopit tvoje nálady.." se smíchem jsem zakroutila hlavou.
"Co teprve pak činny...-" hodil na mě kouzelnej úsměv a přisál se na mě svými rty. Opřela jsem se zádama o zeď a zamotala mu prsty do krátkých vlasů. Česala jsem mu jeho bodlinky..
"Nechte si to na někdy jindy.." ozval se autoritativní hlas Grünberga. Mého učitele na zeměpisu. Sakra!
"Dobrý den pane profesore.." nesměle jsem se pousmála a snažila se schovat pod Billem, který mě stále objímal kolem pasu a jednou rukou se opíral o zeď za mími zády..
"Ále.. Demetria! Příště si sajte obličeje někde jinde než na školní chodbě!" zakřenil se
"Jistě!" musela jsem se smát jeho výrazu. Vždycky jsem ho měla ráda, protože je to sice starej chlap, ale je s nim legrace jak se snaží pochopit naší generaci:D
"A měli by jste už jít na hodinu za minutu zvoní.." připoměl nám ještě než odešel.
"Bože, ten je vlezlej.." protočil Bill očima.
"Náhodou.. já ho mám ráda.. dal mi 2!" zasmála jsem se.
"Mě 4.. minulej rok" zaxichtil se..
"Takže vás taky učil?"
"Jo, matiku.." kývnul a zaxichtil se..
"Asi by jsem fakt měla jít už na hodinu.."
"První hodinu jsme na stejnym patře!" usmál se šibalsky a ruku v ruce jsme šli do naší třídy.
"Tak zatim.." dal mi před mojí třídou ještě pusu a šel do svojí třídy.