close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bezva Tourné 10.díl

7. března 2010 v 20:27 | Verýs |  Bezva turné
"Bille, ty si Tele!" smála jsme se na celej autobus. Od 6 ráno se ho snažim naučit říct "AHOJ PRAHO!" v češtině.
"Náhodou.. už umim říct to... hmmm.. A-hoJ!" zakřenil se.
"Ale proč to slovo rozděluješ na dvě.. neřikej Ááhoj.. ale normálně AHOJ!" smála jsem se jemu nechápající mu výrazu.
"Bille řekni PRAHA!"
"Ok, pomalu na mě.." zatvářil se tragicky..
"P-R-A-H-A!" vypísmenovala jsem mu to.
"P-RA...H-A!"
"Joooo.. a teď to řekni jako slovo!" zaradovala jsem se.
"PAHA!"
"Co? Ty vemeno! Praha, je to!" pleskla jsem se zoufale do čela.
"Ok, tak prostě řeknu jenom AOJ!"
"Ty debile!"
"Co jsem řek blbě?"
"AHOJ!"
"AOJ!"
"A-HO-J!"
"A-O-J!"
"Áááá,.. prosíím, zabijte mě!" zaklela jsem..
"Bille, umíš říct H doufám!"
"Jo, umim!"
"Tak řekni.. A- H -OJ!"
"A-HOJ!"
"PRAHO!"
"PAHO!"
"Billeee.. už to tak šlo!"
"Takže jsem to AHoJ řekl dobře!" vesele se zasmál.
"Jo, ale nedávej tam ten akcent!"
"Jsem němec.. svýho akcentu se nezbavim!" hodil na mě frustrovanej pohled, že mu snad budu nadávat i za to, že je němec!
"oK, dobře.. nezlobim se a už ani nejsem vynervovaná.. řekl jsi to už dobře a srozumitelně! Tak teď řekni ještě PRAHO!"
"Ok.. takže... PRAHA!" vítězně se usmál.
"No hurááá" skočila jsem mu do náruče. Naše objetí se nějak protáhlo. Už jsem se ani nesmála, ale jenom přemýšlela, proč mi je v Billovim objetí tak hezky. Určitě to je, ale jenom tim, že je to můj nejlepší kámoš. A taky proto, že je to Tomovo dvojče a jsou si zatraceně podobní.
Řikala jsem si, že to je OK, dokavaď jsem neucítila jeho rty na svym krku. To mě vyděsilo, udělala se mi husí kůže, protože nesnášim dotyk na krku a jeho teplý dech mi dělal opravdové závratě. Jeden hlásek v hlavě mi řikal, že bych měla hned Billa od sebe odsotit. Ten druhej, že mám počkat co se z toho vyvrbí. Rozhodla jsem se pro variantu B, protože to bylo zatraceně moc příjemný, i když totálně špatný a kdyby sem Tom nebo kdokoliv přišel, asi by z toho byl děsnej průser, ale nemohla jsem si v tuhle chvíli pomoct!
Přivřela jsem oči, zatímco Billovi rty pomalu klouzali výš a výš.. trochu zdráhavě, jako, kdyby se bál mojí reakce. A bál se oprávněně. Vždyť se líbá s holkou svojí polovičky. Svýho dvojčete. A ona jak blbka si to nechává líbit. Snažila jsem se mu nekouknout do očí... ale potřebovala jsem, aby mě políbil.
Co to do mě vjelo? Položila jsem mu ruku na krk a přitáhla jeho rty na svoje. Líbat umí krásně, ale je hodně nejistej. Jak dlouho se s někym asi nelíbal? Nechápu, proč o tom přemýšlim!! Jsem asi blbá! Určitě jo! Tohle musim nějak zastavit!
"Bille, co.. co to...děláme?" rukama jsem ho od sebe trochu odstčila. Koukal na mě dost nechápavě, potom svěsil hlavu a já pochopila, že ta nechápavost je v něm. Zřejmě stejně jako já nechápe jak se to mohlo stát.
"Já.. vůbec.. nevim.. jak..."
"Bille, nemusíš se ospravedlňovat! Už o tom nebudem mluvit. Nic neřekneme Tomovi, jinak jsme oba pro něj skončili a budem se snažit dělat jakože se teď nic nestalo, ok?" zastavila jsem jeho drmolení.
"Hmm.. jo, dobře!" kývnul, ale už se na mě nekouknul. Zvedla jsem se a šla do ložnice. Lehla jsem si na svojí postel a pustila si muziku do sluchátek, pořádně na plný koule, abych na to už nemyslela.
i KDYŽ....
Pořád cítim ten Billův polibek. Moc se mi to líbilo, ale to nic neznamená.. !! Doufám!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama