"Ahoj Lily" usmála jsem se a sedla si do naší lavice.
"Čau" řekla jenom nevrle.. co jí zase přelítlo přes nos proboha?
"Co víkend?" snažila jsem si jí nějak udobřit, ale zatim vůbec nevim jak..
"Super.." řekla mi protivně, zvedla se a odešla pryč. Zakroutila jsem nad jejim chovánim hlavou a připravila si na hodinu. Je možný, že máme první hodinu Grünberga? Ten bude mít určitě ještě narážek!
Položila jsem si hlavu na lavici a trochu pospávala, ale marný to bylo. Po pár minutách zazvonilo a já si nuceně stoupla, s příchodem učitele. Už byla vedle mě i Lily, ale absolutně mě ignorovala!
"Takže... dneska by jsme si mohli vyzkoušet co?" zasedl za stůl a otevřel třídnici. Třídou se při jeho slovech ozvalo bručení.
"To nám neuděláte, vždyť je pondělí první hodina!" namítnul Patrick a všichni s nim souhlasili.
"Dobře, tak pojď jako první.." řekl mu učitel a rázem se všichni smáli Patrickovi.
"Cože? No to néé!" bránil se Paťas.
"Buď v klidu.. s tebou tu bude ještě... hmmm.. Demetria!" hodil na mě učitel úsměv od ucha k uchu. Vyloudila jsem ze sebe polousměvavího škleba.
"Já nic neprovedla!" bránila jsem se.
"Jenom se chci ujistit, že jsi o víkendu měla taky něco jiného na práci než obskakovat starší chlapce!" zašklebil se mi. Pohled celý třídy směřoval na mě. Lily do mě pod lavicí kopla..
"Samozřejmě jsem se celý víkend šprtala zemák!" prohodila jsem ironicky a rezignovaně šla před tabuli. Hned za mnou i Patrick.
"Tak co výš o podnebí?" nadhodil téma.. zamračila jsem se. DOPRDELE!!
"Nooo.. v Německu máme 4 roční období.." kecala jsem nějaký blbiny, jenom, abych tam nestála jak úplnej krypl.
"Dobře.. tak co je třeba cyklona?"
"Ummm.. tlaková níže?"
"Dobřee.. koukám, žes něco pochytila od staršího kluka!"
"Ježiš.. pane učitel nechte už toho!" musela jsem se fakt už smát těm jeho kecům..
"Ok.. pokračuj.. jaký jsou vlivy?"
"Oceánský a pevninský?" hádala jsem..
"Inverze?"
"Výměna tlaků?" zase jsem hádala..
"Demetrio děláš mi radost. Za 2 můžeš si jít sednout a teď co s vámi mistr Patrick!"
"Pane učitel... můžu na záchod?" kníkla jsem, páč mi v kapse vybroval mobil.
"Jenom, aby v tom nebylo tajný rande!" polovážně se na mě zašklebil, ale pustil mě. Vypálila jsem ze třídy jako kometa.
Samozřejmě.. Bill už čekal opřenej o zeď a hrál si s mobilem.
"Byla jsem zkoušená" oznámila jsem mu jenom co si mě trochu všiml.
"Kui mě?" zvedl s úsměvem obočí..
"Taky tak trochu.." kývla jsem se smíchem.
"Nezlobíš se?"
"Ne.. dostala jsem za 2!"
"Pááni.. jsi lepší než jsem si myslel!" obdivně mi zatleskal.
"To myslíš jak?"zamračila jsem se.
"Jako v učení.. samozřejmě. Všude jinde už to vym!" zasmál se.
"Pozor na slova!" varovala jsem ho se smíchem.
"Nechápu proč pořád nechceš přijímat pochvali!"
"Protože to většinou neni pravda výš.. nejsem tak úžasná ani nic takovýho!"
"ale jo.. jseš!" usmál se a začal mě líbat.
"Asi nemá cenu se s tebou hádat viď!" zašklebila jsem se.
"Ne, stejně si vždycky povedu svou!" zakroutil se smíchem hlavou.
"Ok, a dneska plánuješ, že by jsme se někde náhodně potkali!?"
"Hmmm-.." hlasitě vydechnul. "-Dneska se nepotkáme! Dneska celej den pracuju!" opřel se rukou o zeď..
"Pracuješ?" zvedla jsem se smíchem obočí
"Hmm.. jo.. kapela. pamatuješ?"
"Joo.. no jooo..!" pleskla jsem se do čela.
"A kdy vás konečně uslyšim hrát?"
"Slybuju ti to už hodně dlouho viď!" kývnul se smíchem.
"No.. tak od tý doby co si spolu píšeme" zasmála jsem se taky.
"Jo, někdy určitě! Ale vůbec nic nemáme teď jistý. Ten kdo by zájem o nás i měl tak je na hranici zkrachování a to co by jsme si představovali mi se nemůžu rozhodně povést!"
"Ale jo.. určitě z tebe bude někdy hvězda!"
"Jó? To si fakt myslíš?" začal se smát..
"Jasně!" kývla jsem skoro vážně, ale usmívala jsem se při tom.
"Dám ti vědět!"
"To doufám.. " zase jsme se začali smát. Pak jsme usoudili, že už to je docela dlouho a zase jsme šly do třídy.