=====================VeRU======================
"Fuj, to je hnusný" zakryla jsem si oči při hnusných scénách.. teď při tý, když si ten feťák a ta ženská rozzeřávali ruce vejpůl.. fůůůůůj! Naskočila mi z toho husí kůže!
"No, zrovna tohle je nic moc!" řekl mi Bill.
"Jo, zlato? Takže až si rozřízneš prst jako já v pátý třídě tak si o tom pokecáme ok?" zvedla jsem naštvaně hlavu.
"Jo, to je fakt.. to bylo krve jak z vola po celý kuchyni, to si pamatuju!" dosvědčovala mi Aný.
"To je ten tvůj necitlivej prst?" zvedl obočí.. mírně překvapenej.
"Hmm jo.." kývla jsem a koukla na svůj ukazováček pravé ruky na kterym byli doteď jizvičky ze stehů :X
"Ouk, už mlčim" usmál se svatouškovsky a dal mi na usmíření pusinku.
"Nevěřim, že bys dokázal mlčet, ale tak dobře..." zasmála jsem se. Hodil na mě děěsně vražednej pohled.
"Náhodou umim mlčet!" tvářil se vážně..
"Ok, dokaž to!" zvedla jsem obočí v očekávání na jeho rakci!
"Jo.. dobře!" založil si ruce na prsou a koukal směrem k televizi.
"Nechci se vám do toho motat, ale ještě by někdo mohl donutit Ver aby si taky udělala bobříka mlčení a bude někdy konečně klid!" zasmála se všudyslyšná Aný.
"Drž pysk kobylo!" zamračila jsem se na ní. Vyplázla na mě jazyk a zase jsme nějakou chvíli jenom koukali na Saw.
==========POZDĚJI- VEČER==============
Wendy už musela domu. Aný je na výslechu u mámy, protože se jí zdá, že se jenom fláká doma.A já na gauči se tulim k Billovi se zavřenýma očima. Potlačuju tu protivnou realitu, která znamená, že brzo bude muset odjet! :(
"Achjo" vzdychla jsem nahlas.
"Copa?"
"Já ani nevim. Nechci, abys odjížděl pryč, protože se zase dlouho neuvidíme"
"Jak to? Pozítří přece ne?"
"Jo, a to je moc dlouho" kývla jsem.
"Ale no tak. To nějak vydržíš. Navíc máš pořád u sebe plno kámošů a tak si na mě ani nevzpomeneš!" pohladil mě po vlasech.
"To neni tak lehký! Nějakym způsobem tě nemůžu dostat z hlavy!"
"To mě těší!" zasmál se. Naoko zamrače jsem zvedla hlavu a koukla se na něj. Usmíval se jako andílek. Zasmála jsem se a položila si hlavu zpátky na jeho rameno.
"Aww.. tak zítra nemusim ještě do školy!" přišla do pokoje Anča.
"Mrcho!" hodila jsem na ní frustrovanýho xichta.
"Musíš umět simulovat!" vyplázla na mě jazyk.
"Jo a bejt blbá jak ty, protože nechodíš vůbec do školy!" prohodila jsem potichu. Anča mě beztak asi slyšela, ale nereagovala.
"Už asi pojedu!" zamračil se Bill zakoukanej někam před sebe.
"Už?" koukla jsem se na něj prošebně.
"Už je skoro 9! A znáš Toma.. nejspíš by zbořil celej barák, kdyby tam zůstal dlouho sám!"
"Achjo. Tak.. já jdu s tebou!" zvedla jsem se.
"Čau Ančo!"
"Nazdar tcháne!" zamávala za náma Anča.
"Bože, to je dement!" musela jsem se na chodbě začít smát.
"Tak..-" zastavila jsem se ve dveřích. Bill vyšel před vchod a zadíval se do tmy. Nikde nikdo. Jenom před plotem stálo jeho velký stříbrný auto.
"...-uvidíme se za 2 dny!" snažil se odlehčit to napětí.
"Hmm" nesouhlasně jsem zakývala hlavou. Položil mi ruku za krk a přitáhnul si mě k sobě. I když stál o schod níž, pořád byl o malinko vyšší. Nekonečně dlouho jsem mu polibky oplácela, až to musel skončit, nebo by dneska neodjel.
"Vydržela jsi to i dýl už!" zašeptal mi do ucha. Pousmála jsem se a políbila ho na tvář.
"Beztak ti budu pořád psát!" zasmála jsem se.
"Počítám s tim!" kývnul s úsměvem. Naposledy mi políbil na rty a odešel do noci.
===================RÁNO=====================
Nevim přesně jak, ale došourala jsem se do školy. Dneska to bude dlouhý,. Navíc mám pocit jako kdyby mě někdo roztrhl na dvě půlky.
"Anette já si sednu na matiku s Rachel oka?" zeptala jsem se jí opatrně ve třídě.
"No problemo. Může se Ája že jo?"
"Mě to je fuk" pokrčila jsem rameny a přešla přes třídu do poslední lavice k Rachel.
"Ahoj, jdu k tobě!" oznámila jsem jí s úsměvem.
"Super!" usmála se.
Nevim jak se mi to povedlo, ale polovinu všech předmětů jsem prospala. Teď máme hodinu volno. Asi zůstávám s Rachel ve škole, protože ani jedna nemáma zrovna náladu někam chodit jako ostatní.
"Ježiš. Já musim ještě zavolat Billovi!" pleskla jsem se, když jsem vytáhla mobila a našla 14 nových sms.
"Děláš si prdel?" koukala na to číslo stejně udiveně jako já Rachel.
"No.. nějak jsem to prospala. Asi bude naštvanej!" zasmála jsem se. Sedly jsme si na lavičku a já prozvonila Billa a čekala až mi zavolá.
"Taky děláš spořivou akci. Že jenom někoho prozvoníš a čekáš až ti zavolá" zasmála se Rachel.
"Jedinej Bill mi volá zpátky ostatní mě taky jenom prozvoněj!" zasmála jsm se. Konečně mi zavibroval mobil.
"Ahojj zlato, promiň, že jsem neodepisovala. Já to v tý škole nějak prospala!"
-V pohodě, jenom jsem nevěděl, jestli to děláš naschvál ...nebo jestli jsi naštvaná....
"Proč bych měla být naštvaná?"
-JÁ nevim. Neodepisovala jsi tak co jsem si měl myslet?
"Aha.. takle! Ne ne ne.. vůůůbec nejsem! Akorát přemýšlim, že bych se dneska ulila z tý druhý nepovinný hodiny!"
-To jsi mi měla říct dřív, jsme zrovna ve studiu!
"Aghh.. kruci!Aspoň pozdravuj Toma"
__/v telefonu se ozvali postraní hlasy jak Bill zděloval můj pozdrav/__
"Bille, nemyslela jsem TEĎ hned. Stačilo to potom!"
-Oh, potom bych na to zapoměl. Taky tě pozdravují!
"Proč plurál?"
-Protože všichni! I Georg s Gustavem.
"Vždyť je neznám!"
-Yeah.. a on tebe!... osobně teda!
"A jinak mě znají jak?"
-Z vyprávění!
"Co? Tys jim o mě něco řikal???"
-Nic špatnýho neboj!
"No radši si to dosvědčim u Toma!"
-Můžeš to zkusit, ale pořád je to MOJE dvojče, takže, kdybych mu řekl, aby ti neřekl pravdu.. neřekne ti to!
"To bys fakt udělal?"
-Samozřejmě, že ne! Jenom ti dávám přklad, že ne vždycky to můžeš stáhnout na Toma!
"Ok, naučim se to nestahovat na Toma! Ale stejně mi ještě budeš muset říct co jsi jim navykládal"
-Řikala jsi, že teď máš volno?
"Hodinu. Ano. S kámoškou nevíme co dělat. Je to děsně otravný"
-Pozdravuj!
"To ale neni Wendy"
-No, ale očividně asi o nás taky ví, když tam je s tebou.. nebo je úplně blbá
"Ty jo. Překvapuješ mě jak jsi všímavej"
-Takže jsem měl pravdu.
"Jo měl."
-Jenom pro zajímavost, kolik mě neznámích lidí o nás ještě ví? Abych se třeba jednou nedivil výš!
"Můžeš být klidnej. Wendy znáš.. Rachel a potom ještě Tezz. Všechny jsou moje nejlepší kámošky. Určitě si je pamatuješ z mého vyprávění. A všem 100% věřim výš!"
-Ok, já zase věřim tvému úsudku. Taky, když jim věříš nezbývá mi nic jinýho..
"Asi tě miluju!"
-Asi?
"OH,,. asi určitě!
-WHoa.Zlato.. Nemůžu se dočkat zítřka.
"To já taky.. Už aby to konečně bylo. Jak dlouho to potom ještě budete?
-Nevim přesně. Ještě se nedohodli přesný termíny turné. Snad v půlce března.
"Takže tu budeš na moje narozky!?"
-Samozřejmě... erm... asi už budu muset! David buzeruje!
"Ok, taky musim. Rachel se nudí!"
-jOjo,, tak pa!
"Papa.. ještě mi zavoláš viď?"
-Navečer až bude zase klid.
"Super. Tak ahoj!
_______________________
Položila jsem mobila mezi mě a Rachel na lavičku.
"Pozdravuje tě!" řekla jsem bezduše. Je možný, že mi za ty dvě vteřiny už chybí jeho HLAS?
"Jojo, to jsem tak nějak pochopila" kývla.
"Achjo.. podělaný sportovky!" zaklela jsem a opřela se o zeď.
"Wendy ho už viděla?" napřímila se najednou Rachel. Asi jsem nezmínila, že Rachel s Wendy se mezi sebou zrovna moc nemusí, ale pro mě jsou obě stejně důležité.
"Jo, včera u nás byli. Proč_? Myslela jsem, že ty Billa moc nemusíš" nechápala jsem jí.
"Já neřekla, že ho nemusim. Já jenom řekla, že nemám ráda Tokio hotel hudbu. O něm jsem nikdy nic špatnýho neřekla. Když vidim jak jsi šťastná tak ti ho všema deseti schvaluju, ale štve mě že ZASE WENDY musí být všude!"
"Tys ses nikdy ani nezmínila, že by jsi chtěla Billa poznat tak mě ani nikdy nenapdalo ti to nabízet!"
"Ok,.. tak teda. Někdy bych ho ráda poznala. A moje mladší pubertální ségra by ráda určitě podpis!" zasmála se.
"Zase se to nesmí moc rozkřiknout! Stačí, že musel slíbil Lukasovi nějakej 15 podpisů, aby na ně ten idiot mohl balit holky. A ještě to před nim ten kretén řekl.." začaly jsme se společně smát. Už je to zase dobré.