Gympl 10.díl

9. dubna 2010 v 17:08 | Verýs |  Gympl
=============DRUHÝ DEN RÁNO- PŘED ŠKOLOU==============
Dneska hodlám rozjet akci na znovuzískání mojí nejlepší kámošky. Přišla jsem do hloučku lidí z naší třídy.
"Rachel, kde je Emily?" zeptala jsem se kámošky.Je za 5 minut 8 to už by tu dávno měla být.
"Myslim, že je nemocná" pokrčila rameny. Nemoná? To určitě! Ta simuluje. Sedla jsem si na lavičku a opřela se. Tak akce se ruší. Možná bych za ní mohla jít po škole. Ale třeba se mnou nebude vůbec chtít mluvit.V kapse u džín mi zapípal mobil. Vytáhla jsem ho a přečetla si SmS:

Kde jsi nevidím tě? -Bill

Vtipné. On se i podepsal :D Rozhlídla jsem se po dvoře a očima hledala Billa. Uviděla jsem ho stát s jednim klukem z jejich třídy kousek za rohem školy. Zvedla jsem se a šla k nim.
"Tady jsem. Ahoj!" usmála jsem se a pozdravila je.
"Ahoj" usmál se. Přišla jsem blíž..
"Ty jsi Demetria?" zeptal se mě ten blonďák.
"Radši jenom Demi.. " opravila ho a zasmála se.
"Já jsem Andreas, ale radši jenom Andy!" zasmál se.
"Hey co máte? Mě se daleko víc líbí Andreas a Dementria?!" zamračil se Bill a něco odhodil na zem. Cigaretu? Proč jsem si nevšimla, že koučil? Ale vysvětlovalo by se tim to, že stojí za rohem školy, kde nikdo nechodí.
"Demetria mi máma dala za trest, protože jsem DEMENT!" zaxichtila jsem se.
"Kecale" zakroutil Bill hlavou.
"Jo, ale je to fakt.. mě se taky nijak nelíbí Andreas. Je to moc dlouhý!" kývnul taky. Bill byl proti nám dvou právě bezmocný.
"Jdu za klukama, zatim čáu Dem!" rozloučil se s náma rychle Andy. Otočila jsem se na Billa..
"Co tvoje kariéra muzikanta?" zeptala jsem se ho.
"Hodně dobrý." kývnul..
"Včera jsem tě ani neviděla před školou.. odcházet!"
"Za to já tebe jo.. s tim pakoněm Thomasem" zaxichtil se.
"Oww.. ty žárlíš!"
"Ne!" řekl rázně. "Jenom mě deptá, že když už nechceš chodit se mnou, že se bavíš s těma idiotama, který já naprosto nenávidim" procetil skrz zuby a nepřestával se mračit.
"Jak jsi přišel na to, že s tebou nechci chodit, když si si mě ani nezeptal?"
"Nechtěl sjem se ztrapňovat" zaxichtil se.
"JAk jsi na to přišel?" naléhala jsem.
"Řekla mi to tvoje nejlepší kámoška. Že ty nechceš kluka a že se mnou by jsi nechodila.." začínal přecházet ze zuřivosti do nechápavosti.
"Emily? Proč si jí poslouchal? Ona se semnou vůbec nebaví! Asi se mi chce pořádně pomstít za to, že jsem na ní pár dní neměla čas.."
"Neřekla jsi mi, že se spolu nebavíte. Myslel jsem, že tvojí nejlepší kámošce bych měl věřit!" pokrčil rameny.
"Neřekla ti pravdu!"
"Neřekla?" zvedl jedno obočí. Zamyslela jsem se a kývla hlavou.
"Takže mi takle naznačuješ, že by jsi se mnou chodila?"
"Jo" zasmála jsem se.
"Wáááu.." vydechl a zasmál se. V dalším momentě mě drtil v náruči, naraženou na zeď školy.
"Hey. klid klid. chci se dožít zítřka!" snažila jsem se popadnout dech. Trochu povolil, ale nepouštěl mě..
"CHci mít jasno.. chodíme spolu teď?" zeptala jsem se a zasmála.
"Jo, jasně.. jo jo jo!" usmál se.
"Jsi jako dítě.." zasmála jsem se jeho nadšenýmu výrazu.
"Mám radost" udúvodnil mi to.
"Vhodný by bylo, kdyby mě můj kluk právě teď dal aspoň pusu" usmál se a hladově se nasál mích rtů.
-------------------------
"Demetrie, copak se děje, že jdeš pozdě?" změřila si mě učitelka na ajinu ve dveřích.
"Pardon.." usmála jsem se výmluvně a sedla si do své lavice. Lily, která dneska nakonec ve škole je mi nevěnovala ani jeden pohled. Vytáhla jsem si učení z tašky a našla volnej kus papíru napsala jsem tam:
Proč si Billovi sakra nakecala, že nechci kluka a nechodila bych s nim? ....podstrčila jsem to Lily. Chvíli dělala, že se  jí to netýká. Ale, když jsem se po chvíli zase na ní podívala něco tam spisovala. Potom to hodila na mojí půlku lavice a opět mě tvrdě ignorovala.
Protože jsem chtěla zůstat tvojí nejlepší kámoškou !!
--Lily, to nechápu, proč bys neměla být?
To už máš jedno. Buď s nim šťastná.. :X
--Nebuď hnusná. Já CHCI, aby jsme zlůstaly nejlepší kámošky. Proč jsi proti?
Protože, by to stejne nefungovali. V poslední době jsi pořád s nim..
--Na tebe si udělám čas vždycky!
Ale já děsně žárlim. Dneska sjem Vás zahlídla před školou a mohla jsem se zbláznit žádlivostí!!
--Nemáš na co žárlit!
Chodíš s nim ne?
--Jo, ale asi tak půl hodiny!
Ale chodíš.. takže to bude ještě horší a horší.. když se nebudem moc navzájem všímat, třeba pro mě nebude tak těžký si tě odmazat z paměti.
--Nebuď tak sebestředná Emily!!! Já mám taky city a prostě nechci, aby jsi mě odmazávala!!
Promiň Demetrio...

Zazvonilo.. tak jsem schovala papírek do kapsy a šla na záchody. Po zvonění a jsem se dostavila na hodinu. Naštěstí byla matika a tak naše suprová učitelka neřešila kde jsem byla, jenom mi řekla, že příště včas..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama