============DRUHÝ DEN- vypráví BILL==========
"Billeee... někdo zvoní. Jdi tam prosimtě!" zahulákal Tom. Protočil jsem oči a sešel ze schodů.
"Čekáš někoho?" zeptal jsem se.
"Je možný, že to je Tezz, ale nejsme domluvený" pokrčil rameny a šel zpátky do obýváku..
Vyšel jsem z domu a šel otevřít.
"Kdo to je?" zavolal jsem přes bránu. Nic se neozvalo, tak jsem odemkl branku.
"Ahoj!" usmál jsem se šťastně na Mish.
"No ahooj" skočila mi kolem krku.
"Co se děje?" zvedl jsem překvapeně a se smíchem obočí.
"Potřebuju se s někym podělit o svoji radost. Tezz neni zase doma.."
"Jakou máš novinu?"
"Tu zkoušku jsem udělala" rozzářila se ještě víc.
"To je úžasný, ale věděl jsem, že to uděláš" usmál jsem se. Pustila se mě a společně jsme šli do baráku. Přitom pořád nadšeně mluvila..
"Trochu mi kazíš to, že to je překvapení, ale dobře. V tuhle chvíli mi náladu nic nezkazí!" úsměv jí najednou pohasl a zamračila se
"Tom tu má nějakou holku?" vypadlo z ní.
"Ne" zakroutil jsem hned hlavou.
"Tak ty tu máš nějakou holku?" podívala se se zvednutym obočim přímo mě do očí.
"Nemám tu nikoho!" řekl jsem vážně a pohled jí opětoval.
"Tak čí jsou ty holčičí boty?" ukázala na zem na chodbě.
"Dcery našeho manažera!" řekl jsem v klidu. Zamračila se a nechápavě se na mě koukala.
"Tom s ní něco domlouvá.." řekl jsem jenom. Nevim jak jí říct, že Tom nabídnul její práci někomu jinýmu.
"Aha.. promiň, asi jsem hrozná co?" zakroutila s úsměvem hlavou a přišla ke mě.
"Nejsi.." usmál jsem se a přitáhl si jí za boky k sobě. Šibalsky se usmála a zamotala mi ruce do vlasů.
"Páni.. Bille, nepochlubil ses, že máš holku!" řekl někdo rádoby nadšenym hlasem za námi. Protivně jsem se otočil..
"Ahoj Jess" první možnost jí pozdravit. Nikdy jsem jí neměl moc rád, protože až okatě dává najevo... jak to říct slušně... svoje sympatie.
"A ty seš?" podívala se na Mishu, jako, kdyby byla škodlivý hmyz.
"Misha!" řekla potichu..
"Moc mě těší.." zašklebila se v úsměvu Jessika.
"Už jsme domluvený. Jess můžeš jet!" řekl Tom.
"Jasně. Tak papa všichni" znova udělala dokonalýho škleba a odešla.
"Fíháá... docela se bojim jí svěřit naše pejsky!" zamračil se Tom. Ztuhl jsem na místě a stejně tak Misha. Kurva!! Jeden debilní přežek !!
"Co?" zeptala se Misha, jako kdyby přeslechla.
"Bill ti to neřekl?" zamračil se na mě Tom. S radostí jsem mu ten pohled vrátil.
"A kdy asi..!:?" řekl jsem ironicky.
"No nevim..." podrbal se na hlavě..
"Řekneme mi už co tu teda chtěla?" vložila se do toho opět Misha.
"Noo.. ona vezme tu brigádu místo tebe!" zazubil se na ní Tom.
"DĚláte si srandu? PROČ? Vždyť....-" odešla ode mě dva kroky dál a celá zrudla..
"Misho, uklidni se. To Tom jí tu brigádl nabídnul!" řekl jsem rychle...
"Ale tohle byl můj jediný přísun peněz! To si mám zase hledat nějakou briádu?" začala histericky křičet..
"No tak.. můžeme to udělat i jinak..." zamyslel se Tom.
"Ne, to je fuk... já... asi jsem neměla pravdu Bille. Dneska mi něco dokáže zkazit náladu a to hodně !!" otočila se a byla na odchodu.
"Ne, počkej Misho!" chytl jsem jí za ruku.
"Jestli nechceš, aby byla protivná tak mě ihned pusť!" zasyčela na mě. Nepustil jsem jí. Přivřela oči a pozorovala mě.
"Jestli o to tak moc stojíš tak jí Tom teď zavolá, že z toho nic nebude" řekl jsem v klidu.
"Nenamáhejte se. Je to jedno.." vyškubla se mi a znova se otočila.
"A proč seš naštvaná na mě?" zavolal jsem za ní.
"Nejsem naštvaná na nikoho, ale budu, jestli mě teď nenecháš!" skoro už zakřičela. Už jsme mlčel. Ohroměně jsem jí pozoroval..
"Mějte se čau!" otočila se a odešla pryč. Se zvednutym obočim jsem se otočil na Toma..
"Super!" procedil skrz zuby.
"Nemyslíš, že to je nejvíc tvoje vina? Nejdřív ses jí měl zeptat!" řekl jsem rozčíleně.
"No promiň... ale kdo mohl předvídat takovoudle reakci!"
"Ty.. když si se domluvil s Jessikou! Teď je zbytečně naštvaná i na mě!" zabručel jsem a než stačil něco namítnout jsem odešel k sobě do pokoje.
==================TEZZ================
Přijela jsem domu trochu později.. Misha stejně asi bude u Billa tak není co řešit.
"Hůů. Co tu děláš?" lekla jsem se Mishi. Tak doma je no. Akorát mě dobře ignoruje..
"Hey.. co je?" odnesla jsem si tašky do svého pokoe a šla do obýváku za Mishou.
"Mishul co bulíš?" vyvalila jsem oči a sedla sivedle ní na podlahu pod oknem.
"Tak mam po brigádě!" utřela si rukou slzy.
"Jakto?" nechápala jsem jí.
"Tom to nabídnul nějaký holce, která má nohy až do nebe, pžasný blonďatý vlásky a děsnej nosovej hlas.. naví je to nějaká dcera jejich manažera a nehorázně koukala po Billovi!"
"He.. to má smůlu.. ať si s těma psama klidně chodí. Billa si vzít nenecháš viď" zasmála jsem se.
"Tezz.. když já takle přijdu o money, který budu po škole potřebovat.. abych mohla začít vůbec nějakou kariéru... takle zase budu žebrat u mámi" zamračila se.
"Třeba ještě na něco přijdeme" mrkla jsem na ní a usmála se.
"No oka.." řekla sice nevěřícně, ale aspoň něco. Na stolku začal vybrovat její mobil. Natáhla jsem se, že jí ho podám.
"Ne, nech ho. To je určitě Bill! Volá mi pořád!" zakroutila hlavou.
"No tak to mu to koukej vzít!" podala jsem jí toho mobila. Zamračila se na mě, ale nakonec to stejně vzala.
"Ahoj Bille"
"<>"
"Promiň asi jsem ho prostě neslyšela!"
"<>"
"Jsem v pohodě!"
"<>"
"Co tě napadlo?"
"<>"
"Zejtra mám školu jenom do půl 3!"
"<>"
"Můžeš mi říct proč? Co se děje?"
"<>"
"Ne,.. to NE! Nepřipadá v úvahu!"
"<>"
"Nejsem umanutá!! Ale... stačí, že znám Toma. Nepotřebuju nutně poznat i tví přátele z kapely!"
"<>"
"Tak mi řekni na co tam teda budu dělat?!"
"<>"
"Nemám ráda překvapení!"
"<>"
"OK! Nemám ráda ani tajemství"
"<>"
"Chceš mě našvat viď!"
"<>"
"Už nejsem naštvaná. Jenom mě to mrzí. Hodně.."
"<>"
"Promluvíme. Ano.. jenom řekni Tomovi, aby neměl výčitky. Nezlobím se na něj ani na tebe!"
"<>"
"Já tebe taky. Zejtra. Ahoj"
"Bill se zbláznil" zakroutila hlavou a položila mobil na podlahu..