close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Hlídačka psů 17.díl

27. dubna 2010 v 14:44 | Verýs |  Hlídačka psů
"COŽE budu dělat?" vystřelila jsem.
"Je to jenom vedlejší hlas.. scháníme už delší domu někoho kdo by se na to hodil. Ty máš hlas moc hezkej a sem si jistej že to zvládneš!" vysvětlil mi vklidu Bill.
"Ale co z toho budu mít já?" stáhla jsem obočí k sobě.
"Peníze o který jsem tě připravit, kvůli tý brigádě.. třeba!" řekl Tom nevýrazně. Doteď jsem myslela, že je duchem mimo, ale asi poslouchá celou dobu.
Navíc mě připravil o výmluvy. Věděl, že jak zahraje na notu s penězma budu víceméně svolná se skoro všim, ale do tohodle se mi opravdu nechce.
"Nikdo se sice nedozví, že vedlejší hlas v písních je tvůj, ale dostaneš od Universal Music doporučení. Jestli chodíš na konzervatoř budeš se v budoucnu chtít věnovat pořád hudbě ne?" promluvil na mě jeden ze 3 přítomných manažerů.
"Jsem spíš na herectví..-"
"-..ale zpívání jí jde stejně dobře!" skočil mi do řeči Bill.
"Nevim co řešíš!" zasmál se manažer.
"Nikdy jsem nic podobnýho nedělala!" přiznám svůj strach.
"Oh.. neboj.. kdybys viděla jak jsem byl vyklepanej.. když jsme měli poprví nahrávat!" zasmál se Bill.
"Bylo ti 14" znovu promluvil Tom SMĚREM K bILLOVI.
"Ale to na tom nic nemění" pokrčil rameny.
"Jo, máš pravdu.. nemění to nic na tom, že se mi do toho nechce!"
"No tak... jsem si jistej, že to uděláš... a bude to perfektní. Nenech se ještě dlouho přemlouvat!" drknul do mě Bill. Koukla jsem se na něj.
"Já věděl, že to uděláš!" zatleskal rukama.
"Já nic neřekla" bránila jsem se.
"Ale jo.. uděláš to. Joop.. jupí" pořád se radoval.
"Bille.. ne.."
"Jo jo joo" vůbec mě nevnímal.
"Tome uklidni ho nějak. já přece neřekla, že to udělám!" zamračila jsem se.
"Tohle dělá vždycky, ale teď už ho nepřesvědčíš. Je na to moc tvrdohlavej. Nepustí se toho" zasmál se Tom.
"Jo jooo. Miluju tě za to"
"Jenom za to?"
"Ne... celkově. Ale teď ještě víc"
"Jsi beznadějný případ" rozesmála jsem se. Pořád se radoval a vypadal jako pohádkový skřítek.
Nechápu jak jsme na tokové přirovnání přišla..

=========================================
Jsme tu už nekonečně dlouho. Oči se mi zavírají skoro sami a nedokážu se přinutit stát na nohou
"Byla jsi skvělá. Všichni jsou moc spokojený" přišel za mnou Bill.
"Hmm.." nepřítomně jsem se pousmála.
"Jsi unavená? Zachvilku končíme. Po tobě už se nic nechce" to jsem slyšela víc než ráda. Vylezla jsem z nahrávačky a sedla si na gauč.
Po chvíli jsem už skoro ležela. Měla jsem zavřený oči a hluk v místnosti jsem nějak vůbec nevnímala.

"Zlato, vstávej už jedeme domu!" šeptal mi někdo do ucha.
"No jo" zabručela jsem.
Nechápu jak se mi povedlo se dostat do auta. Nicméně jsem najednou byla na zadnim sedadle Tomova sporťáku a ležela jsem na Billovi.
"Misho chceš vzít domu nebo přespíš u nás?"
"Mě to je jedno"
"Máš zejtra školu?"
"Ne, je pátek" zabručela jsem.
"Aha. Tak přespíš u nás teda?"
"Jo, třeba" znovu jsem zabručela. Konečně mě jakš takž nechali být.
Cesta byla ale tak nepohodlná, že jsem usnout už nedokázala. Posadila jsem se na sedačce a opřela se o Billoví rameno.Políbil mě do vlasů a něco mi řekl, ale nevnímala jsem ho vůbec.
Přijeli jsme před jejich dům. Vjeli jsme dovnitř a došourali se do baráku.
"Dobrou Tome" řekla jsem s Billem dohromady. Zatímco my dva se chystali do ložnice Tom šel ještě vyluxovat lednici.
"Jsem taaakk ospaláá" zívla jsem a skočila do Billoví ustlaný postele.
"Nechceš se přeci jet trochu vysvlíknout? Spát v džínech neni moc pohodlný" zasmál se.
"V tuhle chvíli bych usnula v čemkoli a bylo by mi to jedno. Nicméně máš asi pravdu" podařilo se mi zvednout.
"Nechceš mi pučit nějaký tričko na spaní?" pousmála jsem se, když jsem se svlíkla až do spodního prádla.
"Proč?"
"Tady je vidět, že jsi v životě na sobě nikdy neměl podprsenku. Jinak bys věděl, jak děsně nepříjemný to je." zaxichtila jsem se.
"Tak si jí sundej" lišácky se usmál. Podezřívavě jsem se zamračila.
"Proč ne žeo" pokrčila jsem nakonec rameny. Otočila se zpátky ke křeslu kam jsem odložila svoje oblečení. Sundala jsem si podprsenku a položila ji na to křeslo. Jsem zvědavá jak se bude tvářit teď. Zalezla jsem si znova do postele a zachumlala se pod peřinu. Jedním okem jsme se podívala na Billa. Bylo na něm vidět, že nečekal, že to fakt udělám. Nakonec se pousmál, vysvlíknul se ze svého oblečení a nechal si na sobě jenom boxerky. Děsně sexy boxerky. A zalezl si ke mě do postele.
"Hmm.. většinou spíš v boxerkách" zasmála jsem se.
"Vždycky!" kývnul
"A vždycky jsi tak sexy?"
"Hey.. nebyla jsi děsně ospalá?" začal se smát.
"Jo byla. Ale jak můžu spát, když vedle mě leží někdo jako ty?"
"Co to znamená? 'Někdo jako ty?' ?" zamračil se.
"Nemyslela jsem to tak jak si myslíš!" zakroutim hlavou.
"A jak teda?"
"Někdo tak úžasnej, skvělej a zatraceně sexy!" zazubila jsem se.
"Aha.." našpulil rty jak přemýšlel.
"Řekla jsem něco blbě?"
"Ne, ne.. jenom. To předtim jak jsi řekla."
"Mluvim rychleji než myslim. Nech to být!" zavřela jsem oči a přitulila se k němu.
Hned na to jsem usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama