Květen 2010

Parachute- 1.díl

31. května 2010 v 17:10 | Verýs |  Parachute
Tak já začínám psát další FFku =) Tentokrát mě to napadlo uplně náhodou, když jsem četla pár novějších FFek. Zdá se mi, že hodně ty (hlavně v těch nových právě) povídky kluky (hlavně Billa a Toma) "zkrášlujou" dělají je dokonalý a naprosto bezchybný. V jistym smyslu to je sice jenom fantazie, ale já ráda dávám do svých povídech pravdivé údaje, události a tak, takže všechno co jsem pochytila z videí dala do týhle FFky, která snad bude aspoň trochu podobná kluků samotnýmu charakteru ;)
Ještě bych chtěla podotknout, že se nemusíte bát, že jsem z kluků udělala bůhví jaký prasata, sebestředný blbečky a tak =D
------------------------------------------------
"LINDO !! ZTLUM TO !!!"Rozléhal se celým barákem mámin hlas.
"COŽEE? NESLYŠIM TĚĚĚ?" Zakřičela jsem provokativně.
Volume -> 150.

Coming out your mouth with your blah blah blah
Just zip your lips like a padlock
And meet me at the back with the jack and the jukebox
I dont really care where you live at
Just turn around boy and let me hit that
Don´t be a little bitch with your chit chat
Just show me where your dick´s at

Music´s up
Listen hot stuff
I´m in love
With this song
So just hush
Baby shut up
Heard enough

"LINDUNO. IHNED TO ZTLUM" Zakřičela znovu máma. Dělala jsem že neslyšim a dál skákala na posteli v rytmu Ke$hy. Maminka ještě asi měla nějaký námitky, ale já sama to ztlumila, když mi začal na stole vybrovat mobil. Už podle melodie jsem poznala kdo to je, protože na nějaký lidi jsem si dala specifickou písničku.
"Haloooo, tady jáá" zasmála jsem se a přiložila si mobil k uchu.
"No to vim, že seš to ty. Jinak bych ti nevolal asi ne?" ozval se nabručenej hlas z druhý strany.
"Achtung, Achtung,... hrozí nakažení dobré nálady!"
"Lindo, přestaň si dělat prdel" povrzdech se ozval z druhé strany.
"Achjoo, tak mi řekni proč máš depku zrovna když mám skvělou náladu? Víš, že já to od tebe vždycky chytnu" zabručela jsem a svalila se na postel pozadu.
"Já nemam depku!" bránil se hned. Přetočila jsem se na břicho..
"No tak mluv.." pobídla jsem ho.
"Nechceš radši přijít?"
"Ty víš, že tě mám ráda, ale chodit ti pohladit zlomenou dušičku vždycky když si vzpomeneš mě přestává docela bavit" zabručela jsem. Už je to tady. Moje krásná nálada je v háji..
"Linduškoooo..."
"Di do prdele"
"Prosíím. Vždyť jsme se asi měsíc už neviděli"
"Ty seš vyděrač!"
"Tak za jak dlouho tu budeš?"
"Dej mi hodinu" zabručela jsem a bez pozdravu jsem típla hovor.
Má mě omotanou kolem prstu. On pískne já přijdu. A to spolu ani nechodíme. DÍKYBOHU !!
Převlíkla jsem se do vhodnějších věcí... i když.. kvůli němu se nebudu strojit. Navlíkla jsem na sebe roztrhlí džínový 3/4ťáky, černý tílko a mikinu. A kašlu na něj na modela =P
"Mami jdu Billem" zakřičim do jejího ateliéru, kterej má v zadní části domu.
Nic nezabučela to je pro mě jako kdyby řekla: "ano jdi a přijď v kolik chceš" Hohó..=D

Hlídačka psů 27.díl

18. května 2010 v 21:24 | Verýs |  Hlídačka psů
==================MISHA=====================
Přijeli jsme k nám domu.. Tezz se přivítala se všema a potom si šly s Claudy povídat do obýváku. Já se s Billem vypařila do mého pokoje.
"Teď mi pověz...-" strčila jsem ho na křeslo a obkročmo si na něj sedla "-..co si myslíš o mojí rodině" zasmála jsem se a dala mu ruce kolem krku.
"Neviděl jsem tvého bráchu."
"Dennyho? No, asi ho má někdo na hlídání" pokrčila jsem rameny s úsměvem.
"Tvoje ségra musí být docela číslo"
"Jo to je. Ve třinácti letech skandovala v první řadě na vašem koncertu" zasmála jsem se.
"Doopravdy?" vypadal šokovaně.
"Jo. Byla jsem tam s ní" kývla jsem.
"Nikdy jsi mi neřekla, že jsi byla na našem koncertu" zamračil se.
Pokrčila jsem rameny. "Je to už dlouho"
"Líbilo se ti to aspoň?" na jeho obličeji se objevuje menší známka úsměvu.
"Ano.. jo, líbilo, i když jsem tam nebyla z vlastní vůle.. líbilo!" kývla jsem.
Naplno se uměje a začne mě spokojeně líbat.
Jeho ruce se pohnou z mích boků k tričku. Pomalu mi ho hrne nahoru. Dám své ruce nad hlavu, aby mi ho mohl stáhnout. Když tak udělá opět si vyhledám jeho rty a nenasitně se zabořím svým jazykem do jeho úst.
"Tuhle chvíli jsi vybral naschvál?" zasmála jsem se mezi polibky.
"Nic jsem nevybíral" zakroutil mírně hlavou.
"Čekám, kdy to ukončíš" vydechla jsem frustrovaně a odtáhla se od něj.
"Teď jsi to ukončila ty" pobaveně mě pozoroval.
Vydechla jsem.
"Stejně bys to udělal tak co" pokrčila sjem rameny.
"Jo, máš pravdu.." kývnul.
"Jenom jsi mě škádlil"
"Hm... vlastně jo.." znovu kývnul.
"Jsi hroznej parchant"
"Až tak?" rozesmál se.
Jo, jseš strašnej.." kývla jsem a přejížděla mu nehty po krku.
"Naschvál mě dráždíš." zaryla jsem nechty trochu víc.
"Jo.. a mám radost, když vidim, že se mi to daří" kývnul s usměvem.
"Parchante."
"Shush" položil mi ruku za krk a přitáhnul si můj obličej. Objel mi jazykem přes krk, až mi naskočila husí kůže po celém tělě. Když mi začal ještě ke všemu žužlat ucho, myslela jsem, že vyletim z kůže.
"Nemusíš být tak strašně netrpělivá..." šeptá mi do ucha.
"Bude to brzo." kousl mě do ušního lalůčku.
"..po tvém příletu!"
Vůbec se mi teď nechce odlítat!!!

==================MEZITÍM V OBÝVÁKU================
Tezz i Claudy už se docela začínají zajímat kde jsou tak dlouho.
"Ona asi chce, aby jí to uletělo" zabručela Tezz.
"Co tam dělaj tak dlouho proboha? Misha ještě nemá zabaleno?" zafuněla Claudy.
"Ta má zabaleno u 3 dny. Napadlo mě jenom jediný, ale to je nějak moc podezřelí.. na ty dva" zakroutila Tezz hlavou. Dokázala si představit, že něco takového by dokázala ona s Tomem.. ale zodpovědná Misha s ještě zodpovědnějšim Billem by do toho nekopli 3 hodiny před odletem Mishina letadla.
"Cože?" nechápala jí Claudy.
"Ale nic.." zakroutila jenom nevíznamně hlavou.
Ve dveřích se konečně ukázala Misha a za ní Bill, který ji pomáhal s kufrem.
"Co jste dělali tak dlouho?" spustila ihned Tezz. Zatim si nevšimla, že Misha je podivně rudá a zamlklá.
"Plánovali budoucnost" odpověděl jednoduše Bill a zářivě se usmál.
"Jo! ty... mám ti vzkázat od Toma, že tě chce David zabít" ukázala na Billa Tezz.
"Se nezblázní" zabručel Bill.
"Co se děje?" nechápala je Misha.. vlastně ani Claudy, ale Misha měla 100% větší možnost to aspoň pochopit oproti Claudy.
"Měl jsem být ve studiu.." pokrčil Bill rameny.
"No neřikala jsem to. Za tohle bych tě doopravdy zabila" začala ho mlátit Misha.
"Ale no tak.. o nic nejde. Kvůli jednomu dnu se nezblázní." smál se Bill tomu jak legračně ho Misha mlátí do břicha.
"Z jednoho dnu budou dva.. potom týden.. měsíc... a nakonec se na kapelu uplně vykašleš!" zabručela Misha.
"Sice tě strašně moc miluju, ale na kapelu se nikdy nevykašlu neboj" zasmál se Bill a políbil Mishu.
"Oka.. tak... jedeme?" zvedla se Claudy z gauče.
"Jo, hned.." kývla Misha a šla obejmout Tezz.
"Hlavně tam nedělěej blbosti" zasmála se Tezz pro odlehčení atmosféry.
"A ty je nedělej tady" kývla Misha.
"Měj se tam moc hezky. Nafoť hodně fotek, abych taky věděla jestli tě tam ještě můžu poslat a nebal anglický kluky, to jsou děsní suchaři" pustila Tezz Mishu a přátelsky si dali pusu.
"Dávej mi pozor na autíčko." řekla ještě rychle Misha, když vycházeli z bytu.
------------------------------------
"Dál už jít nemůžete co?" rozhlídla se Misha po letištní hale. Na středu odpoledne tu je docela 'klid' jestli se to tak dá říct. Naštěstí nikdo nevěnoval extrémní pozornost Billovi a tak si poslední chvíle s nim mohla užít.
"Za jak dlouho ti to letí?" zeptala se Claudy.
"Za hoďku a půl" koukla Misha na hodinky.
"Jooo.. tak já si půjdu pro něco z automatu." zazubila se Claudy a odešla pryč.
Misha se přitočila k Billovi a zachumlala se do jeho náručí.
"Už nemám co bych řekl.. Tezz řekla vše co bylo potřeba.. takže prostě jenom si to tam užij. Dej na sebe pozor a nekoukej po anglickejch klukách" zasmál se Bill.
"S těma klukama si to budu muset ještě rozmyslet" zasmála se Misha a koukla se na něj.
"Když myslíš" pokrčil jakoby nic rameny Bill.
"Ale no tak.. ty víš, že chci jenom tebe" omluvně se usmála Misha.
"Tvoje jediný štěstí" kývl se smíchem Bill a přitáhl si k sobě Mishu, aby ji mohl políbit.
Mezitím se k nim už vracela i Claudy, která když viděla Mishu a Billa v dojemný chvilce, radši počkala 5 metrů dál u sedaček.
"Bille?" zašeptala Misha.
"Hmm?"
"Miluju tě" usmála se kouzelně na něj. Úsměvem a pohledem, který patřil jenom jemu a který dokazoval jak moc je zamilovaná.
"Fakt?" šťastně se usmíval Bill.
"Jo.. 100%" kývla Misha s úsměvem.
"Já tebe taky" znovu jí políbil.
"Můžu se s Mishou taky rozloučit?" objevila se tam najednou i Cladie, která byla už moc nedočkavá na to, aby sama seděla a pila kafe.
"Nemusíš ani nic řikat." objala jí Misha.
"Ty stejně víš co mám na jazyku..." zasmála se Claudy a stekla jí slza po tváři. Misha se od ní odtáhla a usmála se.
"Nebrej.. za pár dní mě tu máte zpátky.. oba" zasmála se a setřela Claudy slzu.
"I tak mi budeš chybět sestřičko"
"Ty mě taky.. ale budeme si přece psát.. volat a musíš dát pozor na Dennyho, když tu nebudu" naposledy se objaly.
"A ty dej pozor zase na Toma.." otočila se zpět na Billa.
"Neboj.. dám pozor, aby dělal blbosti" zasmál se Bill. Mishe vytryskli z očí slzy.. smíchu a taky trochu smutku.
"Jsou to jenom 4 dny" objal jí Bill a hladil po vlasech.
"Bojim se.." pípla Misha.
"Čeho?" odtáhla se od něj a koukla jak na Billa tak i na Claudy.
"Toho, že se mi tam bude líbit. Budu tam jezdit častěji a tohle mě bude čekat při každym odletu" vyhrkla skrz slzy.
"Ty si ťunťa" zasmála se Claudy..
"Myslim to vážně." řekla naprosto vážně Misha.
"Lásko je přece účel, aby se ti tam líbilo.." Snažil se jí Bill nějak povzbudit.
"Já vim.. ale..."
"Ne, Mishi.. nepřemýšlej o tom.. víš dobře co se potom děje.. prostě jdi s proudem oka?" zarazila jí Claudy. Misha se na ní podívala dost skepticky, ale nakonec kývla a trochu se i usmála.
"Připravena na odlet?" zeptala se jí s úsměvem Claudy.
"Jo.. myslim, že už jo.." kývla Misha. Naposledy Claudy objala, Billovi dala pusu a vyrazila směr neznámo.........

Hlídačka psů 26.díl

16. května 2010 v 11:46 | Verýs |  Hlídačka psů
=====================CLAUDIE====================
<Ťuk ťuk>
Já i Misha se otočíme čekem ke dveřím do kuchyně.
"Můžu?" vejde dovnitř vysoká hubená postava.
"Jasně.." usměje se Misha. Pořád nemůžu uvěřit, že moje ségra chodí s Billem Kaulitzem. Zrovna s Billem. Grrr... ale ne, přeju jí to. Jak jinak. Je to moje ségra, nepřála bych jí nic ošklivýho.
"Už máte všechno vyřešený?" usměje se, přesně tak sladce jako na fotkách a videích.
"Skoro.. Claudy je zrovna trochu naštvaná" drkne do mě loktem Misha.
"Hmm." zabručim jenom na souhlas.
"Asi si to dovedu představit" zasměje se. Achh.. on je tak dokonalej.
"Ne, to nedovedeš.." zakroutila se smíchem hlavou ségra. Drkla jsem do ní, aby už mlčela.
"V tom případě to snad ani nechci vědět" znovu se tak krásně zasmál.
"Co máma? Odpověděl jsi slušně na všechny její vlezlí otázky?" usmívala se Misha jak sluníčko. Ajéje. Ta je in love až po uši :)
"Zase až tak vlezlí nabyly, jenom se mě ptala v jaký jsem kapele. Když potom vstřebávala informaci, že jde o rockovou kapelu rovnou se mě zeptala jestli nejsem narkoman, předělaná holka nebo úchyl!" rozesmál se.
"Panebože..." zatvářila se Misha potupně.
"No tak." přišel ještě blíž k nám a vzal Mishu za ruce. 
"Neměl jsi jí poslouchat. Je to trapný!!" zahučela.
"Ale vůbec ne. Jako myslíš, že moje máma se někdy nechová jako, kdyby zrovna přistála z Marsu!" rozesmál se a stále držel Mishu za ruce.
"Neznám tvojí mámu, tak na mě nechoď s těmahle argumentama!" vyplázla na něj Misha jazyk.
"Oka, měla bys jí poznat" kývnul. Viděla jsem jak Misha zhrozeně vykulila oči. Děsně mě to rozesmálo.
"Neni hezký se smát cizímu neštěstí" flákla mě Misha.
"Proč neštěstí?" nechápal Bill.
"...Eee." došly jí slova :D
"Noo?" zvedl obočí a s pobavením ji pozoroval.
"To.. to je fuk.." zakroutila hlavou.
"Oka, takže až přiletíš tak tam se mnou pojedeš?" zazubil se. Něco mi řikalo, že teď chce Mishu hlavně potrápit :D
"Noo.. ani nee.." vykrucovala se Misha.
"Neměli by jsme ji nechat dlouho čekat. potom to bude horší"
"Jak jako horší? Ona o mě už ví?" vykulila Mish oči.
"Jo, Tom jí to vykecal hned teď jak jsme no.. prostě hned ten první den" proč vynechává? Aghh.. !
"A co bereš jako první den? Podle mě teď první dnů bylo hned několik.." zasmála se ségra. Zvedla jsem nechápavě obočí. COŽE?
"Pro mě je první den ta noc jak jsi měl čerstvě sešitou ruku, jak jsme do 2 ráno dělali ty písničky a nakonec jsem u tebe přespala, protože jsi mě nechtěl v noci nechat řídit. Tu noc jsem si taky přestala zapírat, že tě miluju" zasmála se Misha. Vykuleně jsem je pozorovala a letmo přelétla Billovi ruce. Opravdu má jednu ruku zavázanou. Co to!?
"Pro mě je to ten den jak jsi k nám přišla jako nová brigádnice" usmál se Bill a vyměňovali si další in love pohledy.
"Takže to fakt byla láska na první pohled?" zeptala jsem se se zájmem, že to je trochu nevhodný mi zrovna moc nevadí. Bill se na mě podíval a potom trochu kývnul.
"Jo, ale než jsem tomu dokázal uvěřit uběhlo pár tejdnů" zasmála se.
"A bez Toma bys tomu nevěřil do teď co?" zasmála se Mish.
"Ale jo.. ale urychlil to s těma jeho moudrama" kývl a koukal zpět na Mishu. Opět jsme jejich řeči nechápala.
"Ne, počkat vlastně néé... po mém příletu z Anglie nebudu mít čas" vyjekla Misha a radostně začala posedávat.
"Jakto? Další věc co se dozvídám jako poslední?" zamračil se Bill.
"Ale ne.. já myslela, že ti to Tom řekne. V pondělí večer bude mít v Berlíně menší koncert Fort Minor. Chceme tam jít"
"COŽEE? Fort Minor.. ee.. já tam chtěla taky, ale už nebyly lístky!!" zaúpěla jsem. Zabít ségru a sebrat jí lístek !!
"Tak já mám lístek už od doby co je začali prodávat!" vyplázla na mě ségra jazyk.
"Proč zrovna s Tomem?" zamračil se Bill. Nějak ignoroval, že jsme se se ségrou bavily..
"Protože jsem mu řikala, že tam půjdu a on řekl, že by taky chtěl.." pokrčila ségra rameny a úsmála se.
"Jestl se tam Tom fakt chystá tak pude do VIP, tam ti je normální lístek na nic, takže ho můžeš dát klidně Claudy" vykulila jsem oči. Cože, to teď řekl?
"To si domluvíme jindy." zakroutila ségra hlavou. F*CK !! 
"Když myslíš." pokrčil rameny.
"Vsadim se, že Claudy by využila až moc rychle situace" zasmála se. Pozornost obou dvou byla opět na mě.
"No.. asi jo" zasmála jsem se.
"Vidíš.. je to moje sestra!" zasměje se Misha.
"Věřím tomu. Nicméně... neměli by jsme už jet? Za 4 hodiny ti letí letadlo"všichni jsme se na podnět podívali na hodiny.
"Už? Ale ne.." zabručela Misha.
"Můžu jet s tebou na letiště?" zeptala jsem se.
"A kdo by tě potom asi odvezl domu co?" koukla na mě pohledem autority.
"Třeba já.." navrhl nevinně Bill.
"Ne, to ne.. ty nikam nejedeš!" řekla hned Misha..
"Proč?" nechápavě jí pozoroval Bill.
"Letiště = moc lidí.. chápeš? MOŘE lidí a hlavně turistů!!"
"Misho.. copak tohle jsme už neuzavřeli? Jestli tě to tak moc uklidní můžu zavolat Davidovi, aby přijel nějaký bodyguard"
"Zavolej.. doufám v to, že ti to zakáže!"
"On? Ne.."
"Když jsem ho viděla nezdál se ani moc šťastný z toho, že máš přítelkyni, natož, aby jsi se s ní někde ukazoval" pronesla hodně ironicky.
"To má blbí. Do mého soukromého života mi nemá co kecat! A on ví, že v tomhle nic nebezpečnýho nejni. Nikdo nic neví a můžeme spoléhat spíš na to, že budou.. udivení.. než fanatičtí!"
"Jsi hroznej.." zakroutila Misha hlavou se smíchem.
"Jsem vítěz!" zazubil se..
"Odvezeš potom Claudy domu?"
"Jestli semnou bude chtít jet" podívá se na mě a usměje se. Asi omdlím.
"Řekla bych, že jí to problém dělat nebude" zsměje se Misha mému výrazu.
"Ok. Dobře. Tak jedem.."

Hlídačka psů 25.díl

15. května 2010 v 21:45 | Verýs |  Hlídačka psů
Dorazila jsem k domu kluků a rozhodla se v zájmu bezpečnosti zastavit na druhé straně ulice, protože před jejich bránou kempovalo asi 10 holek.
Vytáhla jsem mobila a rychle volala Billovi.
"Ano? Jsi tady?"
--Jsem. Ale radši na druhý straně ulice!
"Proč?"
--Bezpečnostní důvody. Poznáš sám, až vyjdeš ven!
"Oh.. to nee, už zase kempujou nějaký holky před branou?"
--Bing, bing, bing.. správná odpověď!
"To je super no. Ale už jdu. Počkej tam.. miluju tě paa"

Položil to dříve než jsem stačila něco namítnout, tak jsem jen seděla a vyčkávala. Pozdě jsem si uvědomila, že snad Bill má tolik soudnosti, že si nevezme nic moc extravagantního. I když to na něm přímo miluju, nevim jestli by moje máma měla pochopení pro jeho módu.
Když se z druhé strany ozval jekot uznala jsem, že už asi Bill jde. Za několik málo minut (odhadem tak 10) konečně nastoupil do mého auta. Koukla jsem na něj a rázem se uklidnila. Vypadal moc krásně a přitom vypadal skoro normálně. Na sobě měl jenom červeno-černé sako, černé triko a tmavě modré kalhoty. Moc mu tenhle druh elegance sluší.
"Copak?" pousmál se a já se přestala hypnoticky koukat na jedno místo a pousmála jsem se na něj.
"Nic, nic. Moc ti to sluší" usmála jsem se.
"To jsem rád.. vlastně jsem měl krizi co na sebe, protože jsem nevěděl co snesou tvoji rodiče, tak jsem si řekl, že timhle to nemůžu nijak zkazit!"
"Budeš se jim líbit" kývla jsem a nastartovala. Houf holek co stáli nejblíže.. tak 3 metry od auta couvli nazpátek a šťastně se vracely zpátky k jejich velké bráně.
---------------------------
"Halo.. mami?" zavolala jsem do baráku. Držela jsem Billa za ruku a šla dál.
"Huh, tady jste" usmála jsem se, když jsem je našla v obýváku.
"Ahoj Emmi a...." zvedla se máma z gauče a šla pomalu k nám.
"To je Bill můj přítel"
"Dobrý den" usmál se Bill mile.
"Ahoj." pousmála se máma.
"Jo a jinak támhleto je Laurent, mamky manžel" ukázala jsem na Laurenta a ten se taky poslušně zvedl a přišel si s Billem potřást rukou.
"Mám pocit, že už jsem tě někde viděla" zamyslela se najednou máma.
"To je možný mami. Bill má kapelu.."
"Jo.. myslím, že jsem viděla něco u Claudie v pokoji" kývla máma, happy, že to "vyřešila" :D
"Máš kapelu?" zeptal se se zájmem Laurent, který mimochodem dřív taky trochu dělal do muziky, ale nikdy nebyl slavnej.
"Jo, už skoro 10 let!"
"Kolik ti je proboha?" zděsila se mamka.
"20, ale s hudbou jsme začali opravdu hodně brzo"
"Kde je Clady?" zeptala jsem se.
"Asi nahoře, proč?" pokrčila rameny máma.
"Vim, jak by byla naštvaná, kdyby nedostala podpis svého idola" zasmála jsem se a vyběhla nahoru pro Claudy.
"Čau ségra. Pojď na chvíli dolu, chci ti někoho představit" zazubila jsem se ve dveřích jejího pokoje.
"Koho?" zabručela.
"Svýho kluka"
"Oka, jdu" zvedla se a šly jsme zpátky dolu do obýváku. Já šla první a hned za mnou Claudy, když nakoukla do obýváku chytila mě prudce za ruku a zatáhla mě zpátky.
"Kdo to je v našem obýváku právě?" vykulila oči a skoro nedýchala.
"Bill. Myslela jsem, že ho znáš" zaculila jsem se.
"DĚLÁŠ SI PRDEL?-" vyjekla, hend na to si uvědomila, že to museli slyšet a tak se trochu ztišila  "-ty chodíš s Billem Kaulitzem?" vykulila oči.
"Jo" kývla jsem.
"Ty seš mrchaa.." zambručela a zamračila se.
"Ale čopáák.. večer si na netu budu moct přečíst článek od inkognito fanynky 'moje ségra mi vyfoukla Billa?'" zasmála jsem se.
"Ty seš teda vtipálek" kopla mě do nohy.
"Au, nech toho!" vrátila jsem jí to..
"Budete se v tý chodbě hádat ještě dlouho?" přehlušila nás máma.
"Poď" chytla jsem Claudy za ruku a táhla jí do obýváku, kde seděla trochu napruděná máma, vytlemenej Bill a znuděnej Laurent.
"Eeehm..." Claudy opět přestala dýchat a zírala na Billa, kterej se naštěstí tvářil úplně normálně. Asi už na tyhle tupé výrazi je zvyklej.
"Bille to je Claudy.. moje ségra... a no Claudy tobě ho nemusim představovat viď" zaculila jsem se.
"Ahoj" usmála se Bill a natáhl k ní ruku.
"A-ahoj" zakoktala Claudy a skoprněle si s ní podala ruku.
"Já na něj šáhla" pošeptala mi do ucha.
"Já nejenom to" vyplázla jsem na ní provokativně jazyk. Znovu mě kopla.
"Claudy co děláš?" zavrčela máma.
"V pohodě.. jenom jí trochu škádlim" zasmála jsem se na omluvu.
"Tak se začněte chovat trochu normálně zas" rozkázala máma naoko přístě a pak se zase v klidu začala vyptávat Billa na nějaký otázky.
"Ona mi normálně přebrala kluka" řekla jsem potichu sarkasticky Claudy.
"A co mám řikat já? Můj kluk to ani neni" zahučela ohromeně.
"Potřebuju s tebou mluvit.." zatáhla mě najednou Claudy za ruku.
"No tak počkej" zasmála jsem se a šla k Billovi.
"Vydržíš to tu chvíli jenom s rodiči? Claudy mě chce podrobit výslechu" pošeptala jsem mu do ucha a zasmála se.
"No problemo. Tvoje máma je docela milá" zasmál se potichu.
"Líbíš se jí"kývla jsem. Rychle mu dala pusu na tvář a šla jsem za Claudy. Samozřejmě jí ta pusa neunikla a tvářila se doost vražedně :D
------------------------------
"Séégra jak.. JAK se ti povedlo zbalit zrovna tohodle týpka?"spustila na mě v klidu kuchyně. Posadila jsem se na kucyňskou linku a nezaujatě pokrčila rameny.
"Spíš naopak.." zasmála jsem se nad tim všim co se stalo.. a neni to tak dlouho.
"CO?" Vykulila oči a sedla si vedle mě.
"On balil mě." kývla jsem.
"Jak TO?"
"Protože jsem jim hlídala psy"
"COŽE? Takže prdlajz nějaká stará pani?" vyjekla..
"Jo, slíbila jse, že to neřeknu, ale teď už stejně ty psy ani nevenčim tak je to jedno" pokrčila jsem smutně rameny.
"Jakto?" změkla Claudy a smutně se na mě koukala.
"Protože mě vyměnila jedna cuchta.." zakroutila jsem jenom hlavou.
"To nechápu" nakrabatila obočí, takže i její výraz souhlasil s nechápavostí.
"Nic jsem neudělala špatně.. jednoho dne mi prostě Bill řekl, že za mími i jeho zády Tom nebídl to místo dceři nějakýho jejich manažera"
"Podle toho co jsem četla se neni ani čemu divit" zasmála se.
"Jo, jenže on to neudělal, proto, aby se s ní vyspal" zakroutila jsem hlavou.
"Jak to víš tak jistě?" vykulila oči a zvědavě na mě civěla.
"Protože od jistý doby Tom spí jenom s mojí sousedkou" pokrčila jsem rameny..
"Tezz?" vykulila ještě víc oči.
"Jo" řekla jsem nevíraznym tónem.
"No to mi poser" zasekla se.
"Ségra né, že to vykecáš na netu !!"
"Neboj prosim tě, trochu mozku ještě mám" zakroutila hlavou.
"No jen, aby..." zasmála jsem se.
"Řekni mi ještě něco... jak dlouho jste spolu a tak.." se smíchem na mě naléhala.
"Měsíc a půl.." zasmála jsem se taky.
"A už jste no.. ehm.. víš co.."
"Ty seš další úchyl do sbírky.. neřeknu ti odpověď" rozesmála jsem se.
"Ale no taak.. Mishii" zazubila se.
"Nech si ty oči na někoho jinýho. Na tohle jsi ještě mladá" vyplázla jsem na ní jazyk.
"Fajn.. jsi teda ségra." nabručela se. Chtěla jsem si to u ní urovnal, ale na dveře od kuchyně někdo začal ťukat..........

Hlídačka psů 24.díl

13. května 2010 v 20:32 | Verýs |  Hlídačka psů
Sedíme s Tezz v kuchyni u stolu a pijeme svoje čaje. Dnešní ráno se zdá být perfektní. Bill ještě spí, Tezz má sice blbou náladu, protože večer odlítám a protestuje stejně jako Bill, ale moc jim to platný nejni.
"Dobrý ráno!" probere mě Tezzin pozdrav. Zvednu ihned hlavu. Ve dveřích stojí rozespinkanej Bill. Dokonaleji snad už vypadat nemůže. Polodlouhý, rozcuchaný vlasy mu lítají do všech směrů, půlku obličeje má legračně červenou od přeležení a na sobě má pouze svoje černý sexy boxérky.
"Dobrý ráno" pousměju se taky.
"Yeah.." usměje se kouzelně.
"Chceš čaj?"
"Yep" kývne a sedne si na židli, která se uvolnila, protože jsem mu začala připravovat ten čaj.
"Jak se ti u nás spalo?" mrkla na něj Tezz.
"Yeah.. skvěle" usmál se ještě více.
"To jsem ráda" usmála jsem se.
"Yep"
"Přestaneš to už opakovat?"
"Yeah.."
"Bille.!!"
"Yep?"
"Nech toho.."
"Yeah"
"Um.. končim" zakroutila jsem se smíchem hlavou a vypadla do svého pokoje.
"Ale no tak zlato.. yep, yep, jou miláášku... yeah, omlouvám se!" běžel za mnou.
"Yeep,, počkeej!" chytne mě pevně za břicho a zadrží mě v pokračovaní cesty.
"Přestaneš?" otočila jsem se k němu čelem.
"Yeah, ale proč ti to vadí?"
"Připomínáš mi Dennyho" zasmála jsem se a odendala mu vlasy z obličeje.
"Yeah.."
"Bille.. fakt mě to deptá!" zamračila jsem se.
"Už mlčim" dal si ruku před pusu a zazubil se jako andílek.
"Dneska jsi mě ještě nepřivítal"
"Myslíš takle?" zvedl obočí a jemně mě políbil. Usmála jsem se a rukama ho objala kolem krku.
----------------
"Huš lidi.. jděte aspoň do pokoje, jak mám kolem vás projít?" vztekala se Tezz, naschvál jsme jí neposlouchali a dál se v chodbě líbali.
"Vy jste fakt strašný" dupla a prošla jinou cestou do svého pokoje.
"Naštvali jsme jí?" zeptal se Bill aniž by uplně odpojil svoje rty od mích.
"Naštveme jí, když teď zalezem do mého pokoje" zasmála jsem se. Chytla ho za ruku a běžela do svého pokoje, kde jsem za Billem zamkla a se smíchem ho znova začala líbat.
Bill mě chytil za boky a táhnul dozadu kde jsme s žuchnutím spadli na postel.
"To je úžasná hračka tohleto!" objížděla jsem prstem po jeho piercingu.
"Yep"
"BILLE!"
"Promiň" usmál se jako menší andílek
"MISHOOO..." začala ječet Tezz na celej byt.
"Ona zničí každou hezkou chvilku" zabručela jsem a šla odemknout.
"Co chceš?" zasyčela jsem.
"No promiň.. volala tvoje máma, že se u nich máš stavit!"
"Áchjo.." protočila jsem oči a vrátila se zpátky do pokoje.
"Co?" zeptal se mě Bill s úsměvem. Ležel pořád na posteli opřený loktama a vypadal až moc k nakousnutí, než, abych měla dost sebeovládání se k němu vrátit.
"Musim jet k mámě!" protočila jsem oči a šla ke skříni.
"Ááha." kývne jenom. Začnu vyndavat oblčení ze skříně...
"Nechceš jet se mnou?"
"Cože?"
"K našim!"
"K vašim?"
"Jo, prosím. Ráda bych aby jsi je poznal.."
"Chceš mě představit svým rodičům?"
"Prakticky jenom mámě, jejímu manželovi, ségře a malýho brášku už znáš"
"Já se bojim.."
"Ale nene. Prosíím, máma, když se dobře vyspí tak je i milá a její manžel je pohodář!"
"Moc si mě neuklidnila"
"Prosíím... když já tam na to odpoledne musim a chci být dneska u s tebou, když odlítám" zahrála jsem naschvál na notu, že dneska odlítám. Překvapivě Bill pookřál.
"Ok dobře, ale musim ještě domu... TAk. Vyzvedneš mě?" zvedl se z postele
"Jenom řekni v kolik" usmála jsem se šťastně a skočila mu kolem krku.
"Tak za hodinu. Jenom se trochu zlidštim, abych udělal dojem" hodil na mě neodolatelnej úsměv.
"Hlavně ne moc, moje mladší ségra je fanynka" zasmála jsem se.
"Kolik jí je" nasucho polkl.
"No..  kolem 15, ale je vyspělejší než si dovedeš představit" mrkla jsem laškovně. Znovu na sucho polk.
"Tak.. za ... hodinu" vykoktl. Oblíkl se a ještě mě dlouze políbil. Poté odešel...
Já se mezitim převlíkla do riflí, černýho tílka a úžasnýho černýho světru, který zakrývalo jenom jedno rameno a dole se mi krásně napnulo kolem boků a bříška =D

Hlídačka psů 23.díl

12. května 2010 v 14:55 | Verýs |  Hlídačka psů
"Tak co mi tu Tezz nechala" usmála jsem se a přešla k mikrovlnce, která se zdála být plnější než by měla být.
"Wááu.. pizzaa... já tu holku miluju" šťastně jsem zajásala a vzala si tu pizzu ke stolu, kde bez výrazu seděl Bill a jenom mě pozoroval.
"Chceš taky?" zeptala jsem se a postrčila talíř blíž k němu.
"Ne, spíš přemýšlim, kde je..." zakroutil hlavou.
"Jela k ségře." pokrčila jsem rameny.
"Takže jsme tu sami?" zeptal se.
"Hmmm.." kývla jsem a zarazila se. Opravdu se právě ptá jestli tu jsme sami? S podivinym výrazem jsem se podívala na Billa, kterému se trochu lesklo v očíčkách.
"Billee... co kdyby někdo přišel?" udělala jsem výsměšnej obličej.
"Já dokážu myslet i na něco jinýho než jenom na sex.. narozdíl od tebe a Toma!"
"Ale někdy by ti neuškodilo na to pomyslet" zazubila jsem se na něj andělsky.
"Jsi fakt jak malý dítě" zasmál se. Kývla jsem hlavou na souhlas a vrátila se k pojídání pizzy.
----------------------------
"Áááh. Já jsem TAK přežraná!" zaúpěla jsem a držela se za břicho. Dovalila jsem se do obýváku a spadla na gauč.
"No to se ti ani nedivim" zakroutil se smíchem hlavou Bill a sedl si taky na gauč. Posunula jsem se a měla jsem hlavu na jeho klíně.
"Potřebuju na sebe něco pohodlnějšího.." zaupěla jsem a znovu se chytla za nacpané břicho.
"Pohodlnějšího?"
"Jo.. copak jsou takle úzký rifle pohodlný?" zakroutila jsem hlavou. Vyšplhala se na nohy a chůzí, kterou by někdo mohl nazvat stěhování Golema jsem se došoupala do svého pokoje.

"Jsem tu!" usmála jsem se. Už mi trochu odlehlo a s žádným tlakem na břiše se mi taky chodilo lépe. Bill se na mě podíval a trochu vykulil oči, poté se jenom usmál. Znovu jsem na sebe koukla.. na sobě jsem měla staré, vytahané a zešedivělé tričko pod, kterým byli jenom kalhotky, i když nebyli přes delší triko vidět.
"Nemysli si, že jsem ze sebe udělala takovou kočku jenom kvůli tobě!" zasmála jsem se s ironií a sedla si k němu na gauč.
"Ani jsem nepočítal, že by ses kvůli mě takle strojila" zasmál se.
"hUH, jestli ti o vadí můžu se převlíknout do něčeho normálnějšího" zaxichtila jsem se.
"Ne, líbí se mi to.. zvlášť jak je to..-" zajel jednou rukou pod moje triko  "-..kratké" políbil mě na krk a svojí ruku opět vytáhl.
"Vidim, že se tady někdo umí i odvázat" zasmála jsme se, i když trochu přiškrceně jak jsme byla trochu v šoku.
"Já zase vidim, že moje ukecanost je oproti tý tvojí na bodu nula!"
"Vyrůstala jsem ve velké rodině. Musela jsem si vydobít respekt!"
"To poznamená každé dítě!"
"Tebe taky co?"
"Mě? Proč myslíš?"
"No, když máš za bráchu Toma tak jsi musel mít velkej respekt, protože se mi někdy doopravdy zdá, že ten v životě nezavřel zobák"
"U nás to je jinak. My se většinou doplňujeme.."
"Byla jsem svědkem, že se dokážete i pořádně pohádat"
"Potom sis taky určitě všimla, že vždycky to je kvůli blbosti"
"Více méně" kývla jsem hlavou a oba jsme se rozesmáli.
"Nějak se mi začíná chtít spát. Po tý velký večeři..." zívla jsem a lehla si na Billa.
"Chceš, abych odjel, aby jsi mohla jít spát" hrál si s mími vlasy.
"Ne.." zakroutila jsem hlavou.
"Tak se spoň přemístíme do tvého pokoje?"
"Hmm.. když mě neposlouchaj nožičky" zabručela jsem. Najednou jsem se ocitla nějak moc ve vzduchu. Otevřela jsem šokem oči....
"Pust mě ty blázne." nadávala jsem.
"Pročpak?" zasmál se v pohodě Bill. Jako, kdyby právě nenesl 50 kg živé váhy.
"No tak.. budeš mít kýlu. Dělej pust mě na zem!"
"Kýlu mít nebudu, protože jsi neskutečně lehká a navíc jsme už stejně v tvym pokoji" kopl do dveří, aby se otevřeli a odnesl mě až k posteli.
"Stejně si šílenec.." zakroutila jsem hlavou a vlezla si pod peřinu.
"Proč?" posadil se ke mě na postel.
"Protože.... proto!! podívej se na sebe. Jsi tak hubenej a navíc máš sešitou ruku.. panebože!! co tvoje ruka? nebouchl ses nebo něco?"
"Neboj. Ruka je v pohodě a to s tou kýlou jsem myslel vážně,.. ani jsem se nenadřel!"
"Tomu teda nevěřim, ale když na tom trváš!"
"to teda trvám" kývl.
"Oka.. nechceš si lehnout ke mě do postele?" zazubila jsem se a nadzvedla přikrývku na druhý straně postele.
"Předpokládám, že mě dneska už domu nepustíš co?" zasmál se, ale zvedl se a začal se vysvlíkat z trička a hned na to i z jeho šedivých uzkých kalhot.
"Copak tě můžu nechat jet v noci samotnýho přes město? Ještě by jsi se někde vyboural" zakroutila jsem hlavou a ve stejný okamžik jsme si oba vzpoměli na tu noc, kdy měl Bill první den sešitou ruku a já u nich byla přes noc, protože mě taky nechtěl pustit v noci samotnou domu.
"Ježiš tobě to trváá" zaúpěla jsem, když si začal odzbrojovat od svých prstýnků a náramků. Otočil se na mě přes rameno a hodil na mě vesenýho smila.
Konečně byl se všim hotovej a lehl si vedle mě. Omotal mi ruce kolem pasu a přitáhl si mě k sobě.
"Zejtra odlítáš co?" zeptal se mě potichu a trochu smutně.
"Hmm jo, ale až navečer" kývla jsem zamyšleně.
Bylo ticho. Vypadalo to spíš, ale na takovéto uspávací ticho..
"Misho?".. zabroukal Bill do ticha..
"Hhhmmm?" zvedla jsem poslepu hlavu trochu.
"Nechceš udělat dohodu?" rozmrzele jsem otevřela oči.
"Když si na noc sundáš to triko tak udělám něco mooc speciálního" zazubil se na mě. Jelikož jsem ospalá, tak mi to už tak rychle v hlavě nešrotuje..
"Tobě se to triko nelíbí?" zamračila jsem se naoko dotčeně.
"Ne, to ne.. miluju to triko.. nicméně.. myslím, že ti to víc sluší bez něj" znovu se zazubil.
"Bez něj tu budu jenom v kalhotkách"
"Nepovídej"
"Bille... z tebe se fakt stává menší úchylek" zasmála jsem se. Rozvítila jsem lampičku na nočnim stolku a sedla si. Bill mě s podepřenou hlavou pozoroval. Sundala jsem si to triko a odhodila ho na podlahu.
"V noci mi je často zima, takže mě musíš pořádně obejmout aspoň" zhasla jsem lampičku a uvelebila se v připraveném Billovém náručí. Znovu jsem chtěla spokojeně spát, ale Bill se stále podivně kroutil..
"Budeš se pořád vrtět?" zeptala jsem se ho mrzutě.
"No, když to... hmmm... tamto" začal kecat blbosti. Nechápavě jsem se na něj podívala, ale hned na to to na mě taky uděřilo. Jako, kdyby ve mě vybuchla sopka žhavé lávy, když se Billův piercing setkal s mojí radavkou.
"Ahh.. božee.." zalapala jsem po dechu.
"Huh.." Bill se tvářil nepopsatelně.
"Panebožee, takže by to fakt asi nešlo, jinak tě ze spaní znásilnim" zasmála jsme se.
"Nebo já tebe." kývl Bill.
"Hmmm.." zamyslela jsem se nad tim.
"Misho.. přestaň.. vim nad čim přemýšlíš" plácnul mě po rameni.
"Jak to můžeš vědět?" nechápala jsem.
"Protože máš u toho takovej zvláštní pohled" zachychotal se.
"Dobře, dobře.. jak to uděláme?"
"Když se otočíš na druhej bok, tak to už pude" otočila jsem se zády k Billovi, který se na mě zezadu pořádně nalepil. Konečně přiraveni spát....

"Bille?" prolomil můj hlas to mučivě dlouhé ticho.
"Hmmmm?" zabručel ze spánku.
"Myslím, že takle to taky nepůjde, protože se na mě možná až moc lepší víš!"
"Hmm, já vim" zasmál se a zakroutil boky.
"Nedělej too.." zasyčela jsem vražedně.
Znovu se o mě otíral.
"Ahgg.. řikám.. nedělej to!"
Opět se o mě otřel.
"Bille.. nech toho nebo spíš v obýváku!" o pravdivosti mích slov nebylo pochyb.
"Copak jsi řikala zlato? Já už usinám..." zasmál se. Zamračila jsem se...
Opět se otřel.
"Já tě varova-..." jeho ruka mi zacpala pusu.
"Ššš.." jeho rty přejeli po mém krku. Natočila jsem hlavu dozadu, aby se moje rty setkali s jeho.
"Dobrou noc!" jemně mě políbil.

Můj pravej táta- 4.díl

11. května 2010 v 18:12 | Verýs |  Můj pravej táta
==============DRUHÝ DEN- BILL================
Jako vždycky.. jsem poslední kdo tady v tý domácnosti vstává :D Doplazil jsme se do kuchyně a.. šok! Tom s Dani vařili.
"Ahoj!" zabručel jsem na pozdrav.
"Já vařim!" oznámil mi Tom hrdě.
"Noa?" zvednul jsem nechápavě obočí.
"Vaří jídlo, který bude poživovatelný!" doplnila ho Daniel.
"Doufám, že ho hlídáš.. protože NIC co on kdy uvařil nebylo poživatelný" zaxichtil se na mě a otočil se zpátky ke sporáku.
"Umim vafle!" namítnul si pro sebe tiše.
"Řekla bych, že to bude poživatelný. I když..." zasekla se a koukla do hrnce.
"Jo.. to bude. Je to jediný jídlo, který umim.." zasmála se jako andílek.
"Aspoň v něčem jsi po mě!" zasmál se Tom. S tim jsme musel v duchu souhlasit, ještě jsem nenašel moc věcí, který by měla po Tomovi. Kromě toho úsměvu a smíchu. V tom se nezapřou :D
"Byla tu vůbec včera Sindy?" sednul jsme si ke stolu a pozoroval je jak vařej..
"Jo, byla!" kývnul Tom. Taky mohl být trochu obraznější..
"A..?"
"A co?"
"A co dál?"
"Co co dál?"
"No co dál?"
"Ježiš.. co by!"
"Ty výš jak to myslim!"
"No to asi nevim!"
"Ale jo víš a děláš blbého!"
"Běžte si to vyřídit radši jinam!" zakročila do naší slovní bitky Dani.
"Oka.. dem!" chytnul mě Tom za triko a táhnul do obýváku.
"Co blbneš?" nechápal jsme ho.
"Nic., asi ti mohlo dojít, že to nechci řikat přímo před Daniel ne?" koukal na mě jak na blba.
"No to je taky fakt.."
"...to bude ta ranní demence!"
"Zase pomlč joo? A co teda?"
"Řekl bych, že Sindy na ní má dobrej vliv."
"Jak jako?"
"Hodně se smála a zdá se mi, že už trochu z ní opadá ta tréma!"
"Jo, taky jsem si všim!"
"Souhlasila, že se tady nechá přihlásit na školu.. víš co. Moc jsem nechtěl, aby měla dětství jako my. Neni jako my.. takže doufám, že si najde hodně kamarádů!" 
"Nebojíš se, že bude mít trochu problémy se zařazením do kolektivu?" znejistěl jsem, když jsem se na tohle ptal.
"Myslim, že maximálně zezačátku. Přeci jen Sindy dcera je stejně stará jako ona. Maximálně o několik měsíců starší, ale jsou stejný ročník.. a dá se lehce zařídit, aby byli ve stejný třídě. Tim se to o hodně ulehčí ne?"
"Ještě je otázka jestli si ty dvě budou rozumět!" zasmál jsem se.
"Nekaz mi to jo?" zasmál se a drknul do mě.
"Oka, nic neřikám.. myslim, že Christin je dost rozumná holka"
"Viděl jsem ji jenom párkrát-" zamyslel se
"-vypadal hodně přátelsky!" řekl nakonec s úsměvem.
"Hey, ty kuchařko, jdi se radši přesvědčit, jestli máme stále co k obědu" začal jsem se smát.
"Příště vaříš ty!" vrátil mi to s úšklebkem. Zmlkl jsem a hlasitě polkl, protože mi bylo jasný, že to neřekl jenom tak. Myslel to vážně.
"Já.. jdu radši do koupelny!" spakoval jsem se pryč.

=====================DANIEL================
"Co to bylo za hádku?" zasmála jsem se, když táta přišel zpátky do kuchyně.
"Jenom měl ranní demenci!" zakroutil hlavou, že to nic a pousmál se.
"Myslim, že už to bude" řekla jsem hrdě. Uvařila jsem jídlo.. jsem na sebe hrdá! :D
-------------------------
"Asi prásknu!" zahlaholil strajda a natáhnul se na židli skoro jako kdyby ležel.
"Bylo to dobrý co?" usmála jsem se.
"Bylo to vynikající" řekl táta. Šťastně jsem se usmála.
Zvonek u dveří se rozdrnčel. Koukla jsem se na strejdu a tátu, který na sebe akorát hodili nechápavé pohledy.
"No tak já jdu" řekl strejda a odvalil se ke dveřim.
Mezitím jsme s tátou začali sklízet ze stolu.
"Ahoj vespolek" ozval se veselí hlas Sindy.
"Ahoj" pousmála jsem se n ní.
"Tome tak jedem?" koukla na tátu.
"Co?" nechápal jí nějak.
"Zapsat Daniel na školu" zasmála se.
"No jasně.. tak jo jedem" zasmál se.
"Tak teda ahoj" zasmála jsem se. Sindy a táta vypadli z bytu stejně rychle jako se tu objevila.

Hlídačka psů 22.díl

10. května 2010 v 22:12 | Verýs |  Hlídačka psů
=======================BiLL====================
S Mishou jsem domluvenej cca na půl 3. Sice je čtvrt na 4, ale myslim, že už si na moje pozdní příchody zvykla :D
Ani jsem už nezvonil a šel rovnou do domu. Zazvonil jsem až vevnitř před jejich bytem.
"Ahoj Bille... jdeš pozdě!" otevřela mi Tezz.
"Chodim s tebou nebo s Mishou?" zasmál jsem se.
"Semnou... a jdeš pozdě!" objevila se jí Misha za zády.
"Ha a máš to" zasmála se mi Tezz a odešla.
"Promiň, že jdu pozdě!" Pousmál jsem se a chtěl jí políbit. Misha ale skoro hned uhnula a šla do svého pokoje. Nechápavě jsem šel za ní.
"Už mám zbaleno.. sama jsem se divila, že jsem to měla docela rychle a neměla už toho nějakou větší krizi" ukázala na obří kufr v rohu místnosti.
"Hmmm." kývnul jsem a sedl si do točícího křesla.
"Co chceš dělat?" koukala na mě trochu jinak..naznačil jsem jí, aby šla ke mě. V pohodě ke mě přišla a stoupla si přede mě. Zastavil jsem točení a chtěl si jí přitáhnout k sobě na klín. To už se ovšem nenechala tak snadno.
"Misho co se děje? Nejdřív mi nedáš skoro ani pusu, teď se zase chováš jako, kdyby ses mě štítila?" nechápavě jsem se na ní díval.
"Ale ne to nee.. jenom na tebe nechci moc tlačit!" usmála se.
"Tlačit?" zvedl jsem překvapeně obočí.
"Jo no.. to by bylo na dlouho" zazubila se a chtěla jít dál. Rychle jsem jí chytil za ruku a stáhl zpátky k sobě.
"Povídej, já mám času dost" řekl jsem jí.
"Nechci, aby sis myslet, že jsme tě pomlouvali nebo tak ale.." smutně se na mě koukla.
"Tak už mluv.." netrpělivě jsem začal třepat rukou. Po chvíli jsem si uvědomil, že to je ta debilní sešitá ruka a rychle jsem se za ní chytil.. Áuu.
"No, jenom jsem byla trochu naštvaná, že Tezz a Tom spolu nechoděj a spěj spolu a my no víš co... a dneska ráno jsem o tom mluvila s Tomem a ten mi poradil, abych ti nechala čas, že se třeba bojíš nebo něco takovýho..." zazubila se na mě. Nechápavě jsem valil oči.
"Strach?" pořád nepochopeně jsem zopakoval.
"Jo.. tak sám jsi mi řekl, že jsi neměl holku od 15 let... nedivila bych se" pokrčila nenuceně rameny..
"AHA.. Tom ti řekl, že jsem panic?" rozesmál jsem se.
"Ne, neřekl.. vlastně něco o tom jo.. prej prakticky jako, kdyby jsi byl panic jak jsi se dlouho s nikym nemiloval" pokrčila s usměvem rameny.
"To je kretén" zakroutil jsem pořád se smíchem hlavou.
"Taky tě trochu bránil.. řekl, že nemůžeš být špatnej, když si jeho dvojče.."
"Dvojtej kretén" znovu jsem se rozesmál.
"Ook. tak mi to konečně vysvětli. Docela jsem týhle variantě chtěla věřit.. byla jsem připravená na tebe přestat tlačit, ale teď už to fakt nechápu.."
"V podstatě jsem ti řikal vždycky pravdu.. a v podstatě má trochu pravdu i Tom"
"Huh.. takže se vracím k plánu žádnej nátlak.?" zasmála se.
"Ale ne prosimtě.. ale v vždycky jsem ti řekl pravdu.. to ráno jak jsi u nás spala to byl asi 3 den co jsme spolu byli... a včera šlo o to, že tam každou chvíli mohl vtrhnout Tom a to neni zrovna romantika.." nakrčil jsem nos.
"A joo.. ty to chceš romanticky" zasmála se s úšklebkem.
"No.." vlastně jsem ani nevěděl co jí na to odpovědět. Tak jsem jenom našpulil rty a zamračil se..
"Neboj.." pousmála se a naklonila se ke mě  "..já vlastně taky" zašeptala mi do ucha a konečně jsem se dočkat toho krásnýho a dlouhýho polibku :)

====================MiSHA================
Možná má Bill pravdu, ale moje nadrženost se zvětšuje čím déle se líbáme a dotýkáme se jeden ruhého. A on jako, kdyby to poznal si semnou ještě hraje.. rukou mi podstrčil po triko a právě zkoumá moje zapínání podprsenky..
"Nech toho jestli nechceš, aby tě znásilnila!" zasyčela jsem a pokusila se odtáhnout dál od jeho ruky. Což mi nebylo moc platný. Zazubil se na mě a dál si hrál se zapínáním.
"Bille.. já to myslim vážně. Jestli máš ty nějaký sebeovládání tak já ho nemám.. mě stačí tě políbit a hned jsem vzrušená chápeš to?" zvedla jsem se z něj a odešla na druhou stranu pokoje, kde jsem si sedla na postel.
"Ale no tak..." přišel hned a klekl si přede mě.
"Myslim to vážně.. jako kdyby mi někdo dával elektrošoky jenom se mě dotkneš. Nechtěj, abych potom byla trpělivá" přiblížil se ke mě. Jazykem mi objížděl krk a potom se přiblížil k mému uchu.
"No, ale když budeš trpělivá.."  kousl mě trochu do ucha "..tak se to vyplatí!" olízl mi ucho a ještě chvilku ho 'žmoulal'.
"Hmmm.. mám hlad!" vydechla jsem.
"To je všechno co na to řekneš?" odtáhl se ode mě a s překvapením na mě koukal.
"Co mám říct? ... Ano, víc nadržená už být nedokážu. Pojď a vem si mě?.... Hahaha, ne fakt mám hlad!" zasmála jsem se a zvedla se.
"Ok, asi mě nepřestaneš překvapovat!" zasmál se i Bill a cupital za mnou do kuchyně..

Hlídačka psů 21.díl

10. května 2010 v 17:36 | Verýs |  Hlídačka psů
===============MISHA================
"Dobrý ráno!" zamžourala jsem se svojí ranní demencí po kuchyni a dřepla si ke stolu.
"Dneska žádný řeči?" zazubil se na mě Tom.
"Ani ne.." zakroutila jsem hlavou a napila se z Tezzina čaje.
"Se divim. Museli jsme být hlasitější než kdy jindy!" pokračoval v těch kecech.
"Ani nevim. Nějak jsem to nevnímala" pokrčila jsem rameny.
"Misho, seš v pohodě?" koukla na mě starostlivě Tezz
"Jsem, proč bych nebyla?" nechápala jsem.
"Já nevim.. zdá se mi, že tě něco trápí" pokrčila rameny.
"Ani ne tak moc trápí jako spíš do ruda sere!"
"Mishoo?.. povídej." vykulila oči Tezz. Zakroutila jsem hlavou a šla hodit hubu na gauč do obýváku. Ty dva my byli samozřejmě v patách.
"No tak mluv.." dolejzala Tezz.
"Jenom možná trochu závidim" pokrčila jsem nuceně rameny.
"Zavidíš? Co.. Jako Toma?" vykulila znovu oči.
"Ne.. to, že spolu v podstatě nechodíte a stejně máte někoho s kym se vyspíte a tak. Na co mi je potom vztah, když se mnou stejně nechce spát?"
"Bill? ..." vystřelil po dlouhý době mlčení Tom.
"Jo. Už to bylo asi 2x nebo 3x co jsme se spolu skoro vyspali, ale on potom řekne, že je moc brzo nebo, že dneska ne a tak. Už fakt nevim.. asi to bude ve mě. Kdyby chodil s tou blonďatou eifelovkou vyspal by se s ní hned!" pohodila jsem bezbraně rukama.
"Ale di ty. Bill prostě takovej neni. Zrovna včera jsme se o tom bavili... v tobě to rozhodně neni" přisedl si ke mě na gauč Tom.
"Tak mi to teda vysvětli. Vždyť.. do ničeho ho nenutim. Akorát už mě doopravdy trochu štve.. chtěla bych být tolerantní, ale tohle je už na mě trochu moc.. nemělo by to být obráceně? Že kluk naléhá na holku?"
"Misho.. klid. To se vyvětlí..." pohladil mě po zádech Tom.
"Třeba se stydí..." prohodila jenom tak Tezz.
"Stydí?" nechápala jsem jí a věnovala jí jeden pokrřivenej výraz.
"..Třeba ho má malýho" pokrčila nevzrušeně rameny.
"Rozhodně ho nemá malýho." zakroutila jsem hlavou.
"Jo, je to moje dvojče. Jak by ho mohl mít malýho, když jsme naprosto stejný?" řekl jí Tom.
"Počkat.. Misho jak víš, že ho nemá malýho?" koukla na mě Tezz s úšklebkem.
"Včera jsem se dostala nejdál za celou dobu, ale stejně to nestačilo... i když jsem na něm viděla, že už je taky vzrušenej!"
"Hey.. budem se tu dlouho bavit o Billovim penisu?" zamračil se Tom a hned na to udělal znechucenej obličej.
"O tom svym bys mohl povídat celý hodiny a sám si řikal, že jste s Billem stejný. Tak mlč!" řekla mu Tezz. Tom zrudnul jak rajče.. :D
"Nechci se bavit o Billovim penisu, jenom řikám, že se nemá za co stydět, takže tahle varianta neni dobrá.." řekla jsem.
"Myslim, že už vim.." narovnal se Tom.
"Mluv.." zajiskřilo mi v očích.
"Tezz, jdi prosím na chvíli pryč" prošebně se podíval na Tezz.
"Proč?" nechápala.
"Trochu soukromí. Pořád ještě to je trochu trapný.." zakřenil se. Tezz pokrčila rameny a odešla.
"Co tě napadlo tak děsně trapnýho, že u toho najednou nemůže Tezz být?" zeptala jsem se s menším ušklebkem.
"Jenom mě napadlo, že jde možná trochu u stud smíchaný se strachem. Víš co jsem ti řikal... no už to je dýl, ale to je fuk ty si to pamatuješ.. jak jsme jeli spolu autem z nemocnice a já ti řikal, že bych byl rád, kdybys byla ty Billova holka, protože už zatraceně dlouho nikoho neměl. Vlastně to bude tak od 15 let. Nevim, nepočítal jsem to. Neřikám, když si vystačil sám okey, ale teď má možná menší nepodvědomej strach z tebe. Jsi oproti němu zkušenější tipl bych si..."
"AHA... takže si myslíš, že to je takle jednoduchý?" zaradovala jsem se.
"Nemyslim, že to je jednoduchý, když se převtělíš do jeho mysli zkus si představit jak to bere on... má holku, je s ní více než šťastnej a zatim mu tělesně stačilo líbání a takovýto mazlení... ale nechce ztrapnit sám sebe, protože ví, že to je holka, která nežije celej svůj život v celibátu a tak je samozřejmě zkušenější než on... je to napůl panic, když se to tak vezme!" Tom se možná až moc nad tim zamyslel..
"Aha.. a jak mu mám dát ale najevo, že ho strašně ráda odpanim?" zazubila jsem se.
"Ne tak, že na něj budeš tlačit!" zakroutil hlavou.
"Ale on sám nikdy nezačne" zakroutila jsem opět hlavou.
"Ale jo začne. Znám Billa.. do všeho chce jít po hlavě, ale u nějakých věcí mu to tak dobře hold nejde. Dej mu čas.. až bude připravený tak začne sám.. nemůže být tak špatnej.. je to přeci jen moje dvojče.. a já jsem--"
"Nechci vědět jakej jsi v posteli.. brr.. stačí to co slyšim..." zakryla jsem si uši.
"Áno.. to je ta Misha, kterou jsem postrádal.. vítej zpět" objal mě se smíchem.
"Tome, teď fakt ale... neodhadnej jak dlouho mu to může trvat? A jestli mu můžu s tim nějak pomoct?"
"Pomůžeš mu tak, že nebudeš moc naléhat.. a jak dlouho mu to bude trvat je jenom na něm" pokrčil s úsměvem rameny.
"Achjo.." zamračila jsem se, vstala a šla k sobě do pokoje. Ve dveřích jsem se, ale ještě otočila..
"Díky Tome" Pousmála jsem se. Kývnul taky s úsměvem a já šla do svého pokoje. Aspoň, že v něčem už mám jasno :)

Hlídačka psů 20.díl

10. května 2010 v 14:17 | Verýs |  Hlídačka psů
=====================BiLL==================
"Misha nepřijela?" zeptal se mě Georg se zvláštnim úšklebkem, když jsme dorazili s Tomem do studia.
"Ne" zakroutil jsem jenom hlavou.
"Jí nezajímá jak to bude nakonec znít?" zapojil se do toho už i David.
"Ale jo zajímá, ale musí si zabalit věci, protože za pár dní odlítá do Anglie"
"Navíc vypadala naštvaně, když odjížděla" podotkl Tom. Sice byla trochu mrzutá ještě, ale nechápu proč to veřejně ventiluje.
"Co se stalo?" drbna-Gustav se hned začal ptát.
"Nic se nestalo. Nevim co Tom viděl, ale naštvaná nebyla" založil jsem si ruce a snažil se vypadat, že mluvim pravdu.
"Vim co jsem viděl... viděl jsem naštvanou Mishu a nechtěj, abych zavolal Tezz, která by mi na 100%
řekla pravdu a to, že Misha je naštvaná!" zasmál se přičemž vydal zvuk jako když kdáká slepice.
"A já řikám, že naštvaná nebyla" řekl jsem jenom a odešel pryč od něj.
---------------------------
PO HODINĚ A NĚCO...
"Takže to je všechno" dokončil David svůj proslov. Nějak jsem neposlouchal, ale to už neva. Kouknul jsem se na Toma, kterej ovšem nevypadal, že by byl duchem přítomnej.. to bude zas nadávek, až budem zjišťovat o čem to tady mluvil. OMfG.
"Hu." drknul do mě někdo ze strany.. kouknul jsem se nechápavě nad sebe. Kdo jinej než Tom.
"Jedu za Tezz. Nechceš si odvézt Mishu k nám?" zazubil se.
"Whůů. Tom snad má taky holku" rozesmál se Georg.
"Holku? Nee.. ale kdybych už nějakou scháněl tak by to byla ona!" vrátil mu to se smíchem.
"Wháu!" odvětil Georg.
"Hey tak co.. pojedeš se mnou nebo ne?" znovu do mě začal drkat.
"Ne, sama řikala, že celý odpoledne a večer bude balit. A mojí pomoc při tom nepotřebuje už jsme se ptal.. Proč ti vůbec na tom tak záleží, aby byla u nás?"
"Protože jsem si už tejden nepích a Misha je vždycky podrážděná" promnul si spiklenecky ruce. S nechutí jsem se zatvářil.
"Hey, děláš jak kdyby jste sami do toho ještě nešli" zamračil se.
"Dneska dopoledne zjistila, že mám propíchnou bradavku tak co myslíš?" pravil jsem podrážděně. Už i on.
"Dopoledne?" zamyšleně se poškrábal na hlavě.
"No, jak jsme čekali na psy.."
"Copak u tebe nespala?"
"Copak já vim, proč si toho všimla až dneska?" pokrčil jsem rameny.
"Asi se včera moc nezaměřovala na horní půlku těla" rozesmál se jak idiot.
"No ha ha ha. Nechceš už jet?" zvedl jsem se a s Tomem v zádech jsem sešel před studio. Rozdal pár úsměvů a podpisů a nasedl do svýho auta. Tom mě na příjezdový cestě předjel, zatroubil a výsměšně na mě zamával. Ještě u toho dělal takový ty svoje xichty..
No debil... :D

Hlídačka psů 19.díl

9. května 2010 v 22:39 | Verýs |  Hlídačka psů
===================BiLL==================
"Jak jako myslíš, že pojedeš do Anglie?" nechápavě jsem koukal na Mishu.
"Mám tam druhou půlku svojí rodiny. Řikala jsem ti to..." zamračila se na mě.
"Taky jsi řikala, že jsi tam nebyla od svých 15 let!" řekl jsem jí zase já.
"Jo já vim.. jenže.. včera mi volal táta. Sám od sebe... pozval mě k nim!" povzdychla si.
"Na jak dlouho tam teda budeš?" rezignoval jsem.
"Od středy.. v neděli ráno přiletim zpátky, abych nezameškala ve škole moc hodin!"
"Takže budeš pryč.. 4 dny jestli počítám dobře"
"Jo.." kývla.
"Takže... Chceš dneska jet s námi do studia? Ty písničky jsou už hotové"
"Ráda.." pousmála. Přitáhl jsem si jí k sobě a pořádně jí objal.

===================MISHA===============
Slyšela jsem venku před barákem motor auta. To je divný.. Tom je doma. Zvedl jsem hlavu a koukla se na Billa.
"Kdo přijel?" zeptala jsem se.
"Nemám tušení" pokrčil stejně překvapeně rameny. Chytil mě za ruku a šly jsme ze zadní části zahrady do baráku.
Myslela jsem, že mě omejou. Zrovna se Tom vítal s tou kozatou blondýnou co mi ukradla brigádu. Jsem proti ní možná trochu zaujatá, ale doopravdy mě štve a to jí vidim dneska podrohé v životě.
"Jéé, ahoj Bille" usmála se.
"Ahoj" usmál se jenom.
"A ty se jak jmenuješ prosimtě? Asi jsem to už zapoměla" koukla na mě divně.
"Misha!"
"Áha. A vy jste pořád spolu teda?" koukla na Billa potom na moment na mě a zpátky na Billa.
"Neměli by jsme snad být?" zeptal se jí Bill se smíchem.
"No já jenom tak.. čekala jsem, že se to asi rychle roznese.." pokrčila rameny a přehodila si vlasy za ramena, takže jí byl ten její mega výstřich vidět ještě víc..
"Asi ještě nebyla příležitost!" pokrčil rameny.
"Hmm.. táta řikal, že s vámi nahrávala. Je to pravda?"  poprvé za celou tuhle dobu jsem si připadala, že mám nad ní navrch. Ona je sice krásná, má nohy až do nebe, dlouhý blonďatý vlasy a tatínka manažera. Ale já mám Billa.. to ona nemá a ani ho nikdy mít nebude!!
"Jo je. Byla skvělá. Určitě půjdou nějaký songy na naší další desku" kývnul Bill. Skousla jsem si ret. Na desku? To mi ani neřekl..
"Asi bych měla jít.." otočila se na podpatku. Vzala si vodítka a odešla z domu.
"Panebože" neudržela jsem se..
"Tak máme zhruba hodinu než přijde se psy. Co podnikneme?" otočil se s úsměvem Tom.
"My jdem nahoru" zazubil se Bill.
"A co já?"
"No to nevim. Nějak se zabavíš už sám" vyplázl na něj jazyk a táhl mě po schodech nahoru.
Zapadli jsem do jeho pokoje a já se natáhla rovnou na postel a opřela se o pelest.
"Co teda budem dělat?" zeptala jsem se Billa, kterej se tvářil zaraženě. Nejspíš o něčem přemýšlel.
"Vůbec netušim.." lehl si na postel a položil si hlavu mě do klína.
"Proč jsme nejeli do toho studia? Já přece taky často sem chodila pro psy, když jste tu nebyli!" začala jsem si hrát s jeho vlasy a přitom jsme se na sebe dívali.
"Protože jí nevěřim!"
"Nevěříš? Vypadáš spíš jako, že ti lichotí to jak se chová" zabručela jsem potichu. Bill se na mě podíval nechápavě a potom si sedl na postel a chytl mě za tvář.
"Ty žárlíš?" skoumal můj výraz až mi to bylo nepříjemný.
"Nežárlim" zakroutila jsem hlavou.
"Tak co?"
"No... cejtim se trochu..." hledala jsem to správný slovo..
"...Ohrožená!"
"Ohrožená? Proč? Nemáš přece důvod!" zakroutil hlavou a sladce se usmíval.
"Přála bych si být taky tak jistá!"
"Nemušís být proti ní zaujatá.. nemůže za to, že si myslí, že je něco víc než všichni ostatní! Pokud si dobře pamatuju tak je taková odjakživa"
"O tobě si to zřejmě nemyslí. Takže největší špína jsme tu opět já"
"Co to řikáš? Já si to nemyslim.. a co si myslí ona nám může být jedno!"
"Nějak mi to neni jedno" zakroutila jsem hlavou a odtáhla se o kus od něj.
"Mishi.." povzdech a smutně mě pozoroval.
"Začínáš litovat co?" šeptla jsem a položila si čelo na kolena přitáhnutý u těla.
"Čeho?" sedl si přímo přede mě a s vykulenýma očima se na mě koukal. Poznala jsem tu nechápavost v jeho očách. Jenom jsem slabě zakroutila hlavou, že mu to vysvětlovat nechci.
"Misho... začínám nenávidět, když si necháváš svoje trápení pro sebe a nehodláš mi to vysvětlit" smutně se na mě díval. Zvedla jsem překvapeně pohled.
"Víš co.. už to necháme být." zakroutila sem hlavou a sedla si mu na klín.
"Ne..-" opět chtěl mít poslední slovo.. vydechla jsem a přitáhla si ho za krk k sobě. Netrvalo to ani tak dlouho, když si trochu povzdech a aniž by mě přestal líbat začal spolupracovat, chytil mě jednou rukou za pas a druhou mi položil ze strany na krk, poté i tou druhou rukou sjel dolů na můj pas a položil mě dozadu na postel a lehl si nade mě.
"Ale nemysli si, že to vždycky takle zaobalíš?" trochu se ode mě oddálil a koukal na mě rádoby naštvaně.
"Huš!" přitáhla jsem si jeho obličej a nechala se jím líbat. Zatímco jsem svojí rukou měla namířeno po jeho těle trochu níž něco zaujalo všechny moje smysli a tak ani na to líbaní jsem se moc nesoustředila a svojí rukou znovu přejela po jeho hrudi. Ihned jsem ho přestala líbat..
"Sundej si triko!" zašeptala jsem dychtivě a pozorovala jsem ho. Zřejmě už věděl na co jsem narazila. Nuceně si klekl a až ničivě pomalu si začal sundavat triko. Moje trpělivost byla na bodu varu, takže jsem se k němu radši natáhla a s tim trikem jsem mu trochu pomohla a hned na to jsem se znovu zadívala na jeho hruď. A doopravdy. Byla tam.. malá ozdobička v jeho bradavce. Šokovaně jsem pozorovala ten piercing a poté Billa.
"Věděla jsem, že jsi hodně úchylnej na bolest, ale že až tak" chraptivě jsem se zasmála. Bill mlčel.. jenom se na mě koukal stejně jako já na něj. Což jsem dlouho nedokázala, moji pozornost si teď vyžadovala ta malá věcička..
Přejela jsem prstem po jeho bradavce a nenápadně pozorovala jak Bill trochu přivřel oči. Pokračovala jsem.. natáhla jsem se opět na Billa a jazykem jsem zkoumala jeho úžasnej piercing.
Když jsem se na něj letmo podívala měl už oči zavřený uplně a rty pevně semknutý k sobě. Ha, tak moc se snaží nevzdychat. Tak proč ne žeo.. ještě ho potrápim pořádně. Pokračovala jsem v laskání jeho bradavky a rukou jsem mu sjela po bříšku k poklopci, kde jsem chvilku zaváhala, ale přeji jen jsem sjela rukou až k jeho mužství, který bylo více než dobře cítit i před jeho kalhoty. Nějak se mi zachtělo cítit ho ještě blíž. Sundala jsem druhou svoji ruku z jeho boku a přesunula je obě k přesce od pásku, kterou jsem poslepu oddělala. Opět menší pauza, aby Bill necouvl. Mezitím jsem přidala na síle v sání, kousání a olizování jeho bradavky s piercingem. Už skoro vzdychal nahlas, takže už ho skoro mám. Pomalu jse oddělala knoflík u jeho džín a jela se zipem dolu, když mě jeho ruka stavila. Chytil mě za obě ruce a já se na něj jenom nechápavě podívala.
"Dneska ne!" zněla jeho inteligentní slova pro to, proč to zase odpískal. Už mě začíná štvát....

S klukama je hold trápení 11.díl

7. května 2010 v 11:46 | Verýs |  S klukama je hold trápení
"Lásko jsou to jenom 4 dny!" uklidňovala jsem Billa. Omotala mu pevně ruce kolem krku a opřela svoje čelo o jeho.
"Prostě z toho nemam dobrý pocit. Nechci, aby jsi byla sama" smutně se na mě díval.
"Nebudu sama neboj. Akorát dneska. Zítra a pozítří budu u ségry."
"Víš jak jsem to myslel.. sama beze mě!"
"Ale no tak. Přežiju to neboj!" zasmála jsem se.
"Ale slib mi aspoň, že budeš pořádně jíst, spát a nebudeš dělat žádný blbosti!"
"Jsi jak nějaká mamina" zasmála jsem se mu.
"Slib mi to, prosím"
"Dobře, dobře slibuju" kývla jsem.
"Snad ty 4 dny utečou co nejrychleji!" naklonil se ke mě a políbil mě. Po dlouhé době jsem se cítila, že je mezi náma zase všechno v pohodě. Žádné napětí ani nic takového. Konečně!
"Huu. Nechci vás rušit, ale auto je už tu!" přilítnul Tom do obýváku jako velká voda.
"Hmm hned!" zamumlal Bill a dál jsme se líbali.
"Hey.. no tak!.. chceš, aby nám uletělo letadlo?" začal tam Tom legračně skákat, aby upoutal naši pozornost.
"Bille, jestli do 5 sekund neskončíš, řeknu Davidovi sám.. no ty víš co mu řeknu!" zasekla jsem se. Odtáhla od sebe Billa a nechápavě civěla na Toma.
"Tome.. ty jsi idiot!" zakroutil jenom Bill hlavou.
"O co jde? Opět se všechno dozvídám poslední?" zvedla jsem obočí.
"Ale no tak Kim..." začal Tom omluvnym tonem, ale Bill mu skočil do řeči.
"Víš.. tahle situace.. no.. dřív nebo později to stejně budeme muset říct.. alespoň Davidovi.. a je lepší to udělat co nejdřív.. aby se nedivil, že budu chtít trochu poupravovat náš rozvrh!"
"Aha.." přišla jsem o všechny odpovědi. Na tohle jsem popravdě ani nepomyslela.
"Bude to v pohodě a aspoň budu moct být častěji  s tebou.. vámi!" pousmál se Bill.
"Jo to jo... ale. Jsem v šoku. Vůbec jsem nepomyslela, že se to bude muset dovědět David a vlastně i všichni ostatní... hmmm... neměla bych být u toho? Jsem si jistá, že nebude moc šťastnej."
"Ne.. nemusíš u toho být.. jenom mu zatim plánuju říct, že udělám trochu změnu našich akcí. Ty velký bych nechal a ty méně důležitý se můžou vyškrtnout!"
"Je to divný... nechci, abys to dělal!" řekla jsem popravdě.
"Kim.. o tomhle jsme už mluvili. Prostě to udělám.. už jenom proto, že bych se někde v cizině klepal strachy jestli je tady doma všechno v pořádku."
"Jo Kim. Je to v pohodě. Konec kapely to rozhodně neni.. a jestli jsme vždycky jeli na 120% tak teď hold trochu ubereme!" řekl mi i Tom.
"Co řeknete mediím?"
"Nic.." pokrčili jednoduše rameny.
"Ale.. bude to dost divný.. najednou přestanete být všude. Na všech akcích. Mít stovky koncertů ročně.." zakroutila jsem nesouhlasně hlavou.
"Nějak se to zaobalí. Zatim na to myslet nemusíme." 
"Hmm" kývla jsem na souhlas.
"To auto.. Jdem Bille!" rozkázal najednou Tom, jako kdyby si to uvědomil opět až teď.
"Mějte se tu vy dva." usmál se na mě Tom a i se svým kufrem odešel z bytu.
"Dávej na sebe pozor" políbil mě Bill na tvář a rukou mi lehce přejel po bříšku. Dojalo mě to.
"Neboj budu. Mějte se hezky" zamávala jsem za nim ještě.
-----------------------------
Přepadla mě menší depka ze samoty. Zalehla jsem k televizi a koukala na nějakou bezduchou a stupidní americkou show. Samozřejmě.. uspalo mě to!

Hlídačka psů 18.díl

2. května 2010 v 11:25 | Verýs |  Hlídačka psů
"Vstávej, vstávej" šeptá mi do ucha a rty mi sjíždí krk až k klíční kosti a zase zpátky. Posunu se a přitáhnu si Billa k sobě. Nasaju se jeho rtů. Má je tak neuvěřitelně jemňounký. Tahala jsem si ho stále blíž k sobě tak se najednou stalo, že ležel na mě. Pořád jsme se líbali, i když už ne tak romanticky.. spíš vášnivě. Hodně vášnivě. Zabloudila jsem svíma rukama k lemu Billova trička. Hladila jsem ho po jeho krásně plochym bříšku. Později jsem si dovolila ještě víc. Z bříška jsem přejela k jeho pásku a hrála si s přeskou. Najednou mě přestal líbat a zvedl se ze mě.
"Co?" nechápala jsem. Zakroutil hlavou a trochu se usmál.
"Počkám dole" otočil se a mířil ke dveřím.
"Bille, počkej!" zastavila jsem ho a sedla si na posteli. Přičemž jsem si na hrudníku přidržovala peřinu, i když čistě jenom z principu. Nahoře bez mě už viděl.
"Ano?" pomalu se otočil opět ke mě.
"Proč jsi přestal?"
....Dlouho mi neodpovídal. Jenom mi dlouze koukal do očí. Působilo to děsně hypnoticky. Zakroutila jsem hlavou, abych se vzpamatovala a koukla se jinam.
"Proč jsi přestal?" zeptala jsem se ho znova a letmě se na něj podívala.
"Na tohle máme dost času jindy a ....jsme spolu krátce!" nemě jsem mu to jenom odkývala. Znovu se otočil a odešel pryč. Tentokrát jsem ho už nezadržovala. Vstala jsem z postele a převlíkla se do svého oblečení. Trochu jsem mu ustlala postel a šla dolu za nim. Moc se mi popravdě nechtělo, protože mi nasadil pořádnýho brouka do hlavy.
Když jsem sešla dolu, trochu se mi na jednu stranu ulevilo.
"Dobrý ráno" pozdravila jsem Toma a sedla si k nim ke stolu.
"Ahoj" kývnul na pozdrav a podivně se na mě podíval.
"Co si mě tak prohlížíš?" podívala jsem se na sebe, jestli nemám někde flek a všechny části oblečení na svém místě.
"Ale nic" zakroutil hlavou. Vzal si kafe a odešel nahoru. Nechápavě jsem se otočila na Billa.
"Netušim" pokrčil rameny a odpověděl tak na mojí nevyslovenou otázku: Co s nim je?
"Vždyť jsem nic neudělala. Proč na mě tak koukal?" nechápavě jsem si podepřela hlavu.
"Nech ho být. Po ránu bývá někdy protivnej" postavil přede mě hrnek čaje a sedl si vedle mě.
"Děkuju" pousmála jsem se na tim čajem a dala mu pusinku.
"Nemáš vůbec zač" usmál se taky a společně jsme seděli u stolu. Pili čaj a bavili se o všem....

===================TEZZ===============
Já z tý Mishell opravdu jednou vyletim z kůže. Je už půl 4 a ona je pořád u kluků. Od včerejšího rána jsem jí neviděla a.... i když mě Tom uklidnil, že je doopravdy s Billem u nich doma mám o ní strach.
Konečně zachrastili klíče v zámku a Misha vešla do bytu.
"No KONEČNĚ.. tohle si Michelle-Emmo Warrilow pěkně odskáčeš!" vystartovala jsem na ní jako její máma.
"Co se děje?" nechápavě mě pozorovala.
"To mi nemůžeš napsat ani pitomou sms?"
"Proč? Tom řikal, že s tebou mluvit!" pokrčila rameny.
"Tom je Tom a ty jsi ty! Chápeš? Bála jsem se, i když jsem věděla, že jsi u kluků!"
"Neměla jsi důvod. Jsem v pohodě" prohodila a odešla do svého pokoje. Něco mi na ní nehraje. Teď už jí ale nechám...
Vrátila jsem se do obýváku ke svojí práci.
--------------------------------
"Tezz já musim k mámě" vylítla Misha do chodby a chaoticky se začala obouvat.
"Co tak najednou? Neřikala jsi, že tam pojedeš?" opřela jsem se o futra a jenom jí pozorovala.
"Protože..." zasekla se. Narovnala se a podivně se na mě podívala.
"...protože mi teď volal táta. Chce, abych za nim přijela na návštěvu!"
"Wau... Misho. To je dobrý" usmála jsem se povzbudivě.
"No nevim. Proto potřebuju mluvit s mámou, jestli o tom něco neví a co na mě táta chystá"
"Třeba tě chce doopravdy prostě jenom vidět"
"Tomu se těžko dá uvěřit, když o mě od mích 15 let neprojevil ani nejmenší zájem" zakroutila smutně hlavou.
"Neboj.." objala jsem jí.
"Ok, díky.. já už jdu. Jinak se z toho zbláznim.. doufám, že mi máma řekne, že to myslí upřímně" pousmála se a setřela si slzu, která jí stékala po tváři.
"Večer budeš doma viď"
"Určitě" kývla a usmála se.
"Super.. pozdravuj" kývla a odešla pryč. 
Jenom jsem se nad tim zasekla. Doopravdy Mishe nezávidim její rodinný vztahy. Sice její mámu beru jako tetu, protože jsme jako malé bydleli kousek od sebe a prostě jsme spolu vyrůstaly. Nikdy to neměla lehký...
Nejdřív rozvod... potom nějaký čas pinglovala mezi Německem a Anglií.... potom si její máma našla přítele.... rozpory mezi jejími sourozenci.... nakonec to dopadlo tak, že jsme si co nejdřív po 18 našly společnej byt.
A bylo to asi to nejlepší co jsme kdy mohly udělat.