close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Můj pravej táta- 4.díl

11. května 2010 v 18:12 | Verýs |  Můj pravej táta
==============DRUHÝ DEN- BILL================
Jako vždycky.. jsem poslední kdo tady v tý domácnosti vstává :D Doplazil jsme se do kuchyně a.. šok! Tom s Dani vařili.
"Ahoj!" zabručel jsem na pozdrav.
"Já vařim!" oznámil mi Tom hrdě.
"Noa?" zvednul jsem nechápavě obočí.
"Vaří jídlo, který bude poživovatelný!" doplnila ho Daniel.
"Doufám, že ho hlídáš.. protože NIC co on kdy uvařil nebylo poživatelný" zaxichtil se na mě a otočil se zpátky ke sporáku.
"Umim vafle!" namítnul si pro sebe tiše.
"Řekla bych, že to bude poživatelný. I když..." zasekla se a koukla do hrnce.
"Jo.. to bude. Je to jediný jídlo, který umim.." zasmála se jako andílek.
"Aspoň v něčem jsi po mě!" zasmál se Tom. S tim jsme musel v duchu souhlasit, ještě jsem nenašel moc věcí, který by měla po Tomovi. Kromě toho úsměvu a smíchu. V tom se nezapřou :D
"Byla tu vůbec včera Sindy?" sednul jsme si ke stolu a pozoroval je jak vařej..
"Jo, byla!" kývnul Tom. Taky mohl být trochu obraznější..
"A..?"
"A co?"
"A co dál?"
"Co co dál?"
"No co dál?"
"Ježiš.. co by!"
"Ty výš jak to myslim!"
"No to asi nevim!"
"Ale jo víš a děláš blbého!"
"Běžte si to vyřídit radši jinam!" zakročila do naší slovní bitky Dani.
"Oka.. dem!" chytnul mě Tom za triko a táhnul do obýváku.
"Co blbneš?" nechápal jsme ho.
"Nic., asi ti mohlo dojít, že to nechci řikat přímo před Daniel ne?" koukal na mě jak na blba.
"No to je taky fakt.."
"...to bude ta ranní demence!"
"Zase pomlč joo? A co teda?"
"Řekl bych, že Sindy na ní má dobrej vliv."
"Jak jako?"
"Hodně se smála a zdá se mi, že už trochu z ní opadá ta tréma!"
"Jo, taky jsem si všim!"
"Souhlasila, že se tady nechá přihlásit na školu.. víš co. Moc jsem nechtěl, aby měla dětství jako my. Neni jako my.. takže doufám, že si najde hodně kamarádů!" 
"Nebojíš se, že bude mít trochu problémy se zařazením do kolektivu?" znejistěl jsem, když jsem se na tohle ptal.
"Myslim, že maximálně zezačátku. Přeci jen Sindy dcera je stejně stará jako ona. Maximálně o několik měsíců starší, ale jsou stejný ročník.. a dá se lehce zařídit, aby byli ve stejný třídě. Tim se to o hodně ulehčí ne?"
"Ještě je otázka jestli si ty dvě budou rozumět!" zasmál jsem se.
"Nekaz mi to jo?" zasmál se a drknul do mě.
"Oka, nic neřikám.. myslim, že Christin je dost rozumná holka"
"Viděl jsem ji jenom párkrát-" zamyslel se
"-vypadal hodně přátelsky!" řekl nakonec s úsměvem.
"Hey, ty kuchařko, jdi se radši přesvědčit, jestli máme stále co k obědu" začal jsem se smát.
"Příště vaříš ty!" vrátil mi to s úšklebkem. Zmlkl jsem a hlasitě polkl, protože mi bylo jasný, že to neřekl jenom tak. Myslel to vážně.
"Já.. jdu radši do koupelny!" spakoval jsem se pryč.

=====================DANIEL================
"Co to bylo za hádku?" zasmála jsem se, když táta přišel zpátky do kuchyně.
"Jenom měl ranní demenci!" zakroutil hlavou, že to nic a pousmál se.
"Myslim, že už to bude" řekla jsem hrdě. Uvařila jsem jídlo.. jsem na sebe hrdá! :D
-------------------------
"Asi prásknu!" zahlaholil strajda a natáhnul se na židli skoro jako kdyby ležel.
"Bylo to dobrý co?" usmála jsem se.
"Bylo to vynikající" řekl táta. Šťastně jsem se usmála.
Zvonek u dveří se rozdrnčel. Koukla jsem se na strejdu a tátu, který na sebe akorát hodili nechápavé pohledy.
"No tak já jdu" řekl strejda a odvalil se ke dveřim.
Mezitím jsme s tátou začali sklízet ze stolu.
"Ahoj vespolek" ozval se veselí hlas Sindy.
"Ahoj" pousmála jsem se n ní.
"Tome tak jedem?" koukla na tátu.
"Co?" nechápal jí nějak.
"Zapsat Daniel na školu" zasmála se.
"No jasně.. tak jo jedem" zasmál se.
"Tak teda ahoj" zasmála jsem se. Sindy a táta vypadli z bytu stejně rychle jako se tu objevila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama