"Lásko jsou to jenom 4 dny!" uklidňovala jsem Billa. Omotala mu pevně ruce kolem krku a opřela svoje čelo o jeho.
"Prostě z toho nemam dobrý pocit. Nechci, aby jsi byla sama" smutně se na mě díval.
"Nebudu sama neboj. Akorát dneska. Zítra a pozítří budu u ségry."
"Víš jak jsem to myslel.. sama beze mě!"
"Ale no tak. Přežiju to neboj!" zasmála jsem se.
"Ale slib mi aspoň, že budeš pořádně jíst, spát a nebudeš dělat žádný blbosti!"
"Jsi jak nějaká mamina" zasmála jsem se mu.
"Slib mi to, prosím"
"Dobře, dobře slibuju" kývla jsem.
"Snad ty 4 dny utečou co nejrychleji!" naklonil se ke mě a políbil mě. Po dlouhé době jsem se cítila, že je mezi náma zase všechno v pohodě. Žádné napětí ani nic takového. Konečně!
"Huu. Nechci vás rušit, ale auto je už tu!" přilítnul Tom do obýváku jako velká voda.
"Hmm hned!" zamumlal Bill a dál jsme se líbali.
"Hey.. no tak!.. chceš, aby nám uletělo letadlo?" začal tam Tom legračně skákat, aby upoutal naši pozornost.
"Bille, jestli do 5 sekund neskončíš, řeknu Davidovi sám.. no ty víš co mu řeknu!" zasekla jsem se. Odtáhla od sebe Billa a nechápavě civěla na Toma.
"Tome.. ty jsi idiot!" zakroutil jenom Bill hlavou.
"O co jde? Opět se všechno dozvídám poslední?" zvedla jsem obočí.
"Ale no tak Kim..." začal Tom omluvnym tonem, ale Bill mu skočil do řeči.
"Víš.. tahle situace.. no.. dřív nebo později to stejně budeme muset říct.. alespoň Davidovi.. a je lepší to udělat co nejdřív.. aby se nedivil, že budu chtít trochu poupravovat náš rozvrh!"
"Aha.." přišla jsem o všechny odpovědi. Na tohle jsem popravdě ani nepomyslela.
"Bude to v pohodě a aspoň budu moct být častěji s tebou.. vámi!" pousmál se Bill.
"Jo to jo... ale. Jsem v šoku. Vůbec jsem nepomyslela, že se to bude muset dovědět David a vlastně i všichni ostatní... hmmm... neměla bych být u toho? Jsem si jistá, že nebude moc šťastnej."
"Ne.. nemusíš u toho být.. jenom mu zatim plánuju říct, že udělám trochu změnu našich akcí. Ty velký bych nechal a ty méně důležitý se můžou vyškrtnout!"
"Je to divný... nechci, abys to dělal!" řekla jsem popravdě.
"Kim.. o tomhle jsme už mluvili. Prostě to udělám.. už jenom proto, že bych se někde v cizině klepal strachy jestli je tady doma všechno v pořádku."
"Jo Kim. Je to v pohodě. Konec kapely to rozhodně neni.. a jestli jsme vždycky jeli na 120% tak teď hold trochu ubereme!" řekl mi i Tom.
"Co řeknete mediím?"
"Nic.." pokrčili jednoduše rameny.
"Ale.. bude to dost divný.. najednou přestanete být všude. Na všech akcích. Mít stovky koncertů ročně.." zakroutila jsem nesouhlasně hlavou.
"Nějak se to zaobalí. Zatim na to myslet nemusíme."
"Hmm" kývla jsem na souhlas.
"To auto.. Jdem Bille!" rozkázal najednou Tom, jako kdyby si to uvědomil opět až teď.
"Mějte se tu vy dva." usmál se na mě Tom a i se svým kufrem odešel z bytu.
"Dávej na sebe pozor" políbil mě Bill na tvář a rukou mi lehce přejel po bříšku. Dojalo mě to.
"Neboj budu. Mějte se hezky" zamávala jsem za nim ještě.
-----------------------------
Přepadla mě menší depka ze samoty. Zalehla jsem k televizi a koukala na nějakou bezduchou a stupidní americkou show. Samozřejmě.. uspalo mě to!