Ležíme s Billem na gauči. On opřený zády a já mezi jeho nohama opírající se o jeho hruď. Tom sedí v křesle. Jí popcorn a hlasitě si stěžuje na nekvalitu filmu, který on sám vybral. Začínám u toho už pomalu klimbat. Poslední dny jsem vůbec nic nedělala a stejně se cítím zatraceně unavená.
"Kim?" zeptá se potichu Bill a nahlíží na mě.
"Hmm?" snažim se nechat svoje oči otevřený, ale je to až moc těžký.
"Pojď spát" usměv v Billově hlase, když se za mnou zvedá a pomáhá mi na nohy.
"Dobrou Tome" řeknu polomrtvě. Naplno se opřu o Billa a nechám se jím poslepu dovézd do pokoje.
Cejtim, když se blížíme k posteli. Nechám působit zemskou gravitaci, abych spadla do mekkých polštářů a peřin.
"Zlato, nemůžeš spát v oblečení" zasměje se potichu Bill.
"Ale jo můžu" pousměju se. Stále se zavřenýma očima kopnu do peřiny po sebou, aby se shrnula a já ji mohla přehodit přes sebe. Zdálo se to, ale jako moc silná akce a můj rozespalej podbřišek na to reagoval silnym píchnutim.
"uH.." vydechnu. Rázem sedím a držím si rukou břicho.
"Co je? Co se děje?" přiskočí na postel Bill.
Zakroutím slabě hlavou a pousměju se.
"Už nic. Jenom moc akce." přiznám a pousměji se.
"Je vše v pořádku? Jsi si jistá, že to je normální?" v očích mu blískne starost.
"Vše je v nejvyšším pořádku. Neboj se.." pohladim ho po tváři. Kývne na souhlas, i když vrázka z jeho čela namizí. Rozhodnu se to neřešit. Převléknu se do velkého trika a lehnu si k Billovi.
"Proč ho pořád nosíš?" zašeptá. Myslela jsem, že už spí.
"Co nosim?" nechápu.
"Tomovo triko" zasměje se a otevře oči.
"Já nevim je velký a dobře se v něm spí.. budu ho moct nosit až budu velká jak almara!"
"Nemyslim si ,že to přijde"rozesměje se.
"Myslim, že jo.. viděl jsi ségru, když byla těhotná.. vypadala jak Golem!"
"Ty a tvoje sestra jsme v zásadě někdo uplně jinej"
"Stejně se nevyhnu tomu, že ztlousnu" zasměju se.
"Ok, jdem spát?"
Usměju se a kývnu. Dáme si pusu a já spokojeně zavřu oči..
Jdem spát.