2X DVOJČATA

2x dvojčata 3.díl

26. dubna 2009 v 17:55 | Verýs
***********SÁRA**************
V noci sem přišla když už všichni spali! Dnešek bych nejradši zaspala- maj se k nám stěhovat, brrr- proto zůstávám v posteli jak nejdíl to de.. když už se mi ani spát nechce, vezmu si empétrosku a poslouchám nějaký hitovky..
Pak ještě zkusim televizi.. ale nakonec stejě pohraju boj s časem.. kolem 2 odpoledne vstanu.. když vyjdu na chodbu v prvnim patře, uslyšim nějaký hlasy ze zdola z haly..
Všichni si tam o něčem povídaj, poznám asi 8 hlasů mezi nima jenom táty, ségry a tý ženský co sem měla tu čest poznávat ! :(
"Ty už si vzhůru jo?" zářivě se na mě všichni otočej, mezi hlavama zas poznám Billa...
OMG.. on je tu i TOM !! Co ten tady dělá proboha??
Zaseknu se v půlce schodů, Tom se na mě krátce usmál a pak se koukal zas jinam.. zato všichni ostatní na mě čuměli a čekali co udělám..
"Hey Sáro?" zařve na mě Saša, až teď sem si jí všimla stojí přesně mezi Billem a tátou takže na ní mam výhled nejhorší..
"Tak tohle ne teda" řeknu a rozběhnu se zpátky nahoru.
V pokoji si zas lehnu na postel a pustim si bednu, dnešek se rozhodnutá strávit mez těmahle 4 zdmi..
Kolem pátý mě už omrzej Kluci v akci a tak si seberu vlavky a du se převlíct do kuopelny..
Včera měla Saša s Billem fakt super nápad zalést do bazénu!! Takže dneska sem na řadě já..
Když už sem jakš takž oblíklá vrazí mi někdo do dveří..
"Jauu, co je doprdele?" sklouznu o dlaždičku a natáhnu se na zemi.
"Ježiš, promiň zlato" schejbne se ke mě Tom..
"Hmm.." řeknu mrzutě a radši se zvedám sama..
"Co je?" ¨nechápe moje momentální naštvání..
"Můžete mi už někdo konečně vysvětlit co se to tady děje? Nejdřív tvůj brácha a teď už i ty! Já to nechápu.." řeknu smutně..
"Já to pochopil včera, ale tvoje ségra s Billem to věděli hned od začátku! To my dva sme ty potížisti co nechtěli nic vědět" přišel ke mě a opřel si svoje čelo o moje..
"Ale co věděli..?" omotala sem mu ruce kolem krku.
"Že sme teď všichni sourozenci.." nějakou dobu tu informaci v sobě vstřebávám a pak se začnu hrozně radovat..
"My dva? A sourozenci? Ty krávo, tak to bude slušnej haluz" směju se.. jak taky jinak, copak je to vůbec normální? Taková schoda náhod??
"Jo to jo.. hlavní sou ty výhody!" řekne a naprosto spontálně se začnem líbat.. fakt ty výhody převažujou, ale jestli se někdo z rodičů dozví že s Tomem spolu už nějakej ten pátek chodíme bude z toho asi slušnej průser!
"Počkej.." zarazim se a musim ho od sebe odtrhnout..
"Sára s Billem nic nevědi?" vážně se na něj podívám..
"Ne, nevědi" zakroutí hlavou..
"Tak to je moc dobře" zas si ho přitáhnu a začnu ho teď líbat já. Rukama mi sjede až na zadek a já mu zapletu ruku do dredů a druhou si držim jeho obličej co nejblíž svímu..
"Nechtělas jít náhodou do bazénu?" "mmm.. přešla mě chuť.. na bazén!" zašeptám mezi polibky..
"V tom případě tě můžu vzít na prohlídku svího novího pokoje" cejtim jak se usmál x)
"Děláš jako kdybych tady nikdy nebydlela!" zasměju se a přitom se mi podaří se hriznout do rtu.. auuu.. :(
"Tak pudeš nebo ne?" "Ne-e" zasměju se..
"Tak fain" řekne přestane mě líbat a popadne mě a jde si to do pokoje.. JEHO pokoje..
"Počkej ty blázne, copak sme tady sami?" poplašeně se koukám kolem sebe , kdyby někdo vyšel abych byla připravená rychle se Tomovi vymanit.
"Nikdo tu neni! Rodičové se zdehovali někam pryč a Sára s Billem vzali všechny psy ven. Hele myslíš že mezi těma dvouma něco je?" zamyslel se nad tim hnedka..
"Blázníš? Oni nejsou tak lehkomyslný jako my dva!" zasmála sem se..
"Tak lehkomyslný jo?" šibalsky se na mě začal usmívat..
Když mě dones k němu do pokoje začala sem ho zas líbat, i když sme ještě ani nedošli k posteli..
S Tomem sem ještě nespala a docela se divim že na to ani on moc nespěchá.. ani dneska sme spolu nic neměli!
Jenom sme se mazlili do noci na posteli a když sme slyšela že Bill se Sárou sou doma radši sme se zamkli!
Usnula sem Tomovi v náruči docela brzo, na to jak často sme poslední dobou spolu byli se ho pořád nedokážu pořádně nabažit!
Ráno sem se probudila na posteli už sama.. snažila sem se nepozorovaně dostat z Tomovího pokoje, ze svího pokoje sem si vzala věci a šla sem se rychle osprchovat a převlíct do normálního oblečení- pořád sem na sobě měla plavky a Tomoví tričko.
Po všechný tý procedůře sem seběhla schody a šla sem si něco najít k jídlu.
Zrada! Nečekala sem že celá ,rodina, bude naprdelená u snídaně..
"Ahoj" pozdravila mě jako první Saša. Potom Bill, Tom a nakonec mě začla vítat jejich máma. S tou sem se zasekla nejdýl, protože ještě neměla příležitost se se mnou oficiálně seznámit. Takže sem jí všechno odkejvala, vzala sem si něco z ledničky a šla sem si to sníst nahoru!
"Dem do bazénu deš taky?" vykoukla mi ze dveří Saša..
"Nevim" líně sem pokrčila rameny..
"Škoda.." smutně se na mě podívala Saša, v jejim pohledu sem poznala i výčitky, určitě ví že jí něco tajim a je smutná z toho že jí to neřeknu!
Po půl hoďce -asi- přišel ke mě do pokoje Tom a beze slova si leh vedle mě na postel.
"Proč si s nima nešel do bazénu?" přitulila sem se k němu a hlavu sem si položila na jeho prsa..
"Chtěl sem jim nechat soukromí" ušklíbnul se..
"Seš blbej" zakroutila sem hlavou, nálada na vtipkování se ke mě ještě nedostavila.. hmm škoda..
"Popravdě ale mam pocit že mě Bill z něčeho podezírá" teď už mluvil vážně, hlas mě zlomenej stejně jako předtim Saša..
"Jo taky mam ten pocit u Saši, je to vadný.. poprví před svym dvojčetem něco tajim! Vždycky se si řekli uplně všechno a teď si musí myslet že jí nedůvěřuju" bylo ještě těžší to říct než si to v duchu připustit.. x(
"Co myslíš že u mě? Připadám si jak největší lhář na světě"
"Jak myslíš že budou reagovat na to kdyby sme jim to řekli?"
"Jak znám Billa, nebude mu to vadit, zdá se že si tvojí sestru oblíbil a nikdy nikomu nestáv ve štěstí" pokrčil rameny..
"Jo Saša bude ráda že sem šťastná, i když nevim jak bude reagovat na to že sem jí to tak dlouho tajila"
"Hmm.. takže jim to řeknem?" chvilku sem se nad tim zamyslela, asi to je nejlepší způsob, dlouho bych to tajit nedokázala..vzlášť když mam Toma v baráku..
"Jo ale jenom Saše a Billovi!" zvednu hlavu abych se podívala jak se tváří.. usmál se na mě a kejvnul na souhlas.
"Du se převlíct" snažim se zvednout z postele, ale Tom si mě zas přitáhne k sobě a začne mě líbat. V tu chvíli kdy někdo zaklepe na dveře si vpomenu že neni zavřeno!
"Kurva" vyjeknu když slyšim otvírání, odthnu se od něj a překulim se pod peřinu..
"Tome??" slyšim táty hlas ode dveří..
"Co je tati?" zahulákám z pod postele, kam se mi podařilo se překulit, asi by zešílel kdyby viděl že sme oba v jedný posteli !
"Sašo?" zas nechápe co s etu děje..
"Tati Saša je ta zrzka.. já sem Sára prosimtě." Vykouknu z pod postele!
"Máte stejnej hlas" pokrčí rameny..
"Tak co je?" dám si netrpělivě ruce v bok.
"Jenom že jedem na úřad zařídit občanky a takoví ty papíry.. tak to řekni pak i Sáře.. Saše!"
Asi je už hodně zblblej z našich jmen. Ale za to já nemůžu že si naš maminka vymyslela tak podobný!
"Jo jasně, vyřídim to Sáře jasně.." zazubim se na něj..
"Počkej.. přece Sára.. no to je jedno.. zatim ahoj" v půlce myšlenky to vypustí a odejde pryč..
"Tyjo já ho dokážu zblbnout!" začnu se smát..
"Jo to teda, chvíli sem taky přemejšlel jak to je správně!" přiznal Tom a taky se usmál..
Potom sme se převlíkli a ruku v ruce sme šly k bazénu, teď když neni táta ani Simon doma nemusíme skor nic skrývat!!
Saša ani Bill u bazénu nebyli, došli sme k závěru že budou buďto u pejsků, nebo šly něco kuchtit do kuchyně, protože měli všechny věci ještě u bazénu včetně mobilů, bez kterýho by ani jeden nedal ránu!!
Vlezli sme si s Tomem do bazénu, já sem se pokusila o šipku, ale Tom mě na poslední chvíli strčil a já hodila pěknýho placáka po hlavě..
"Auuuu" vyjekla se když sem se ynořila, nepochybuju že mam celej rudech obličej od toho pádu..
"Promiiiň, já nechtěl tolik" připlaval ke mě a opatrně mi vzal obličej do dlaní..
"hmm" smutně sem si položilo čelo na jeho rameno..
"Bolí to moc?" staral se.. jak em tak byla opřená napadlo mě něco lepšího než plavat..
Otočila sem obličej k jeho krku a začla pomalu klouzat rty po něm..
Přitom moc dobřer vym jak je lochtivej na krku, takže se začal usmívat a jak lejlíp doved v sobě zadusoval smích..
Pak sem si ruce pevně omotala kolem jeho krku a nohy si omotala kolem jeho pasu.. ve vodě se zdálo všechno tak lehký.. on mi ruce zas omotal kolem pasu a přitáhnul si mě ještě blíž.
A tak sme pokračovali v aktivitě kterou bych s Tomem mohla dělat od rána do večera bez přetržití..
Nechápu jak někdo může tak krásně líbat jako Tom!! Jeho rty jemně klouzali po mí čelisti k oušku pak po krku a...
"Ehm ehm" odkašlal si někdo na břehu. Hned mi nedošlo co se děje, ale pak sem se vzpamatovala a podívala sem se kdo tam je..
Na lehátkách leželi uvelebený Bill a Saša a usmívali se jak měsíček na hnoji!Potom Saša něco Billovi pošeptala a začli se usmívat ještě víc..
"Takže sem vyhrál" začal se zničeho nic radovat Bill.. s Tomem sme se na sebe nechápavě podívali a pak jsem doplavala k břehu tak kde se válleli oni..
"Co si vyhrál?" nechápala sem jeho radost..
"Ále, vsadili sme se o vás.. Bill řek že Vás nachytáme já řekla že nám to řeknete sami" vysvětlila nám to Saša..
"Tak to počkat-" připlul k nám už i Tom a pod vodou mě zeezadu objal kolem pasu a bradou se podpíral o moje rameno "-my sme vám to CHTĚLI říct, ale vy ste tu nebyli!!" já mu to jenom odkejvala..
"Haháá" podívala sem zas Saša na Billa kterej se mračil..
"Co?" nechápala sem zas..
"Musí se rozdělit" vysvětlila..
Potom jí Bill podal nějakej talířek a oba se tam začli tláskat. Docela mě přepad taky hlad, radši sem se otočila zas na Toma.
Ten mě natlačil na kraj bazénu a zvednul mi nohy, který sem mu hned omotala kolem pasu. Potom pokračoval v inventúře mího krku, čelisti, ouška a nakonec i začal proskoumávat moje rty..
Nedá se ani popsat jak se byla šťastná, tahle chvíle by se měla zapsat do dějin! 1oo% spokojenost a štěstí je přece ten největší dar jakej můžete mít, zvlášť když máte toho nejlepšího kluka na světě, sourozence kteří Vás vždycky podržej a znovu nalezený rodiče! Když vidim jak sou všichni kolem mě šťastní sem šťastná taky..
Táta několik měsíců na to požádal Simon aoruku, takže bude véélká svatba! Saša našla kluka svích snů- jako já Toma- a s Billem sou teď nerozlučná dvojka! Jeden bez druhýho by sme nedlai ani ránu a všechno je prostě jak má bejt..
Miluju sví sourozence, miluju sví rodiče.. ale stejně nejvíc citu patří Tomovi do kterýho sem se zamilovala tak že to ani neni možný. A nejlepší na tom všem je že on mě taky!!
Takže to nakonec neni špatnej konec.. ale náádhernej začátek, nádhernýho života :-*

**K**O**N**E**C**

2x dvojčata 2.díl

26. dubna 2009 v 17:55 | Verýs
Hned druhej den ráno se u nás stavila Simon, škoda že Sára zas nebyla doma..
Odpoledne sme chtěli jít se Sárou vyvenčit naše pejsky, ale ona se vymluvila že má něco domluvený s Carol. Tak sem je musela vzít sama..
Na konci parku sem je oba nechala na volno a lehla sem si do trávy..
Nějak sem začla podřimovat v trávě a když sem se na večer probudila oba moji pejsci už leželi vedle mě schoulený a dělali mi kamínka..
"Dem domu kluci" zvedla sem se z trávy a oni hned za mnou šťastně běželi.
"Ahoj Saši" vykoukla z pokoje Sára- po dlouhý době měla zas dobrou náladu..
"Ahojky.. budu nahoře ju?" vyběhla sem schody a hned sem sebou plácla o postel..
Do minuty už sem byla tuhá.

****Za tejden****
Naše ,nová rodinka, se k nám už oficiálně začíná pomalu stěhovat..
Bill už si přines nějaký věci a Simon nám snad kompletně předělala kuchyň. Akorát toho druýho sem ještě neviděla.. Sára je čím dál častěji venku (prej s Carol) a táta jenom září..
Teď je jedna z těch chvil kdy se mi Bill nabídnul že místo Sáry se mnou pude se psy. Sám prej má taky psa, takže se už ani nebojim že by ty mí ,pejsánky, nezvládnul. Oni ho maj doopravdy rádi, ale trochu se bojim jak budou reagovat až si přivede toho svího (psa).
"Takže, tvoje ségra?.. pořád stejný?"
"Je ve fázi kdy se seznamuje s realitou! Je tak strašně tvrdohlavá.." zakroutila sem nesouhlasně hlavou..
"Jo je to fak uhozený! Maj toho tolik společnýho.." ani nemusel řikat co myslí, hned sem věděla že myslí svího bráchu..
"Oba z dvojčat.. tvrdohlaví..-"
"-a mimořádně přelétaví" dodal Bill.. oba sme se pak začli nehorázně tlemit.
Pak sme si zas povídali, povídali, povídali a povídali!!
"Achjooo.."

Co je Sáro?

Nic je po tobě scháňka..

Cože?

Táta s ,tou, se už domluvili na přesnym datumu kdy se s těhujou k nám

Hmm.. dík. Řeknu to i Billovi

Tak se menuje..?

Jo Bill.. co tě to tak najednou zajímá .. ?

Nezajímá. Končim.. doma se uvidíme pá

Ahoj..

"To je divný!" zakroutim nad ní hlavou, ještě před tejdnem vůbec nechtěla nic vědět a teď se ptá na méno..?? O__o
"Co?"
"Ale nic.. asi by sme měli jít.. táta a tvoje máma se dohodly na datumu.. no a asi chtěj abys to taky věděl" pokrčim rameny..


Doma vše proběhlo ok.. táta neřek nic novího, jenom to že už tu sou stejně napůl nastěhovaný a že brzo tohle bude jejich official home stejně jako náš..
Večer sme se rozhodli že pudem s Billem ke mě na terasu.. nějakou dobu sme jenom takkecali. Hrozně dobře se s nim povídá, i když většinou se stejně tlemíme samejm kravinám. XD
"Tak je tu někdo?" zaseknu se v půlce rozhovoru, když uslyšim ségru jak dupe na schodeh..
"Jo tady!" zařvu na ní zpátky, ani ne za půl minuty už stojí u mě v pokoji..
"Jestli hledáš tátu tak odešli a.. jo tohle je Bill." mírně se zašklebí a pak se zdekuje k sobě.. radši..
"Fak si nejste moc podobný" otočila sem se zpátky k němu. Zrovna si nás dvě poměřoval, přejížděl ě očima sem a tam a v paměti si vzpomínal na Sáru.
"Občas joo" usměju se..

Večer sme pak už prokecali. Když sme usoudili že sme oba neuvěřitelně ospalí, překecala sem Billa, aby dneska přespal už tady. Stejně to maj k jejich baráku dost daleko a takle v noci se někde courat by nebavilo snad ani Sáru.

****RÁNO, SÁRA****
Já z nich jednou chcípnu! Už za tejden tady má bydlet naše ,nová maminka,.. pchee..
Doufám že aspoň Saša mi sežrala to divadýlko. Nechci aby byla kvůli mě nešťastná. Ikdyž včera ta její návštěva mě taky dorazila..
Co nám co má vodit Billa?? Bože, jestli si s nim něco začne, tak to fakt bude husťárna..
A tátu by zřejmě trefil šlak!!
No radši to už nechám, du si do kuchyně něco vzít.Mam nehoráznej hlad, a navíc se pořád jenom nudim..
ÁÁ zrada, on tu byl dřív.
"Čau" řeknu monotoně
"Ahoj" on tu spal? U Saši? No to snad ne!
"Co tu děláš?" mě to prostě někdy nedá.. :)
"No zrovna sem se chystal vzbudit Sšu, ale jestli chceš, přenechám ti nějaký sesterský povinnosti" zašklebil se..
"Ne to neni nutný, navíc.. jak si přišel na to že budim Sašu zrovna já?"
"Nevim, takže jí můžu vzbudit?" zvednul jedno obočí..
"Když si myslíš že to je tak lehký.." pokrčim rameny..
Fakt už to přestávám chápat, copak by si Saša začala něco s NIM..??
Ne snad nee. Doufám.. ale proč by mi to mělo vlastně tak vadit? Ať si s nim klidně chodí, i když to je fak ujetý.. xD


***********SASHA********
"A co teda řikala?" nechápala sem to, Bill mi vyprávěl jak se dole potal se Sárou, ale prej na něj ani nekřičela, prej byla ,docela normální, ... !!
Já to fak nechápu !
"Už ti to řikám po 5-tý mohla bys mě už začít poslouchat?"
"Jo jasně promiň, ale těžko se tomu dá uvěřit" zas sem zakroutila hlavou, jako už předtim několikrát..
"Jo, zdálo se mi že nemá páru kdo sem..-"
"-počkej, ona neví kdo seš?" přerušila sem ho v půlce věty..
"Nevim, já jí nic neřek.. ty snad jo?"
Zakroutila sem hlavou, jako že neřekla.. a hned nám to bylo jasný. Ona určitě nemá páru, že Bill bude její ,novej sourozenec, !!
"Ale řek sem že se na mě nekoukala že by věděla kdo sem, ale přitom si sem jistej že hned věděla kdo sem" pokrčil rameny, v duchu sem si tu jeho větu zopakovala 2x abych jí pochopila..
"Jo jasně, to ví celí německo kdo seš!" šťouchla sem ho do žebra.. a začla sem se hihňat..
"ALe nééé.. tak to nemyslim. Určitě ví kdo sem jako od vidění! Myslim třeba ze školy a tak"
"Hele Sherlocku, do školy sme s vámi nechodili a radši už toho nech a poď do bazénu, venku je tak hezky a my tvrdnem doma!" oba ve stejnou dobu kouknem z okna.
"Jo rád bych, jenže nemam ještě nic zbaleno a na zejtra je objednanej ten stěhovák" smutně pokrčil rameny..
"Už zejtra jo?.. no to neva. Tak pudem teď k vám já ti to pomůžu zabalit a pak zas pudeš ty se mnou do bazénu" celá šťastná nad mim geniálnim nápadem sem vyskočila z postele, Bill měl taky radost že na to neni zrovna sám. Tak sme šly k nim, nejdřív sem si to tam prohlídla a potom seš šla hledat Billův pokoj..
"Jééj sorry, sem si zpletla dveře!" usměju se na toho druhýho kluka, zřejmě toho kterýho sem ještě neviděla, ale kterej bude brzo můj novej bráška..
"Hmm v poho" řek aniž by se obtěžoval zvednout hlavu od nějakýho časáku..
Tak sem zaš vyšla na chodbu.. a hledala Billův pokoj.
"Hey nekecej že ste dvojčata. Jako já a Sáry si sice zrovna moc podobný nejsme, ale vy dva už vůbec ne!" konečně najdu ten blbej pokoj..
"Tom je doma?ů nereagoval na mojí otázku.. pchee.. :D
"Myslíš toho dreadatýho hopáka? Jo je -asi- ve svym pokoji" pokrčim nevzrušeně rameny a sednu si do nějakýho křesla, po pokoji se válej stovky krabic, některý už zabalený a některý ještě ne. Bill má teda co dělat, do tohodle bych nešla ani za nic..
"Se divim, poslední dobou je pořád se svojí holkou" pokrčí rameny a zas se vrátí k tý krabici do který předtim házel ty věci..
"S čim chceš teda pomoct?" znuděně se zvednu z toho křesla, nebaví mě se koukat jak někdo maká a já se přitom nudim..
"Zabal mi věci ze skříně, myslim že tašky sou na dně skříně" hodí na mě holiwoodskej face.
Tak nic no.. du se teda podívat na tu jeho slavnou skříň!
"To si děláš prdel" zděsim se.. jestli má někde něco nazabaleno tak je to ve skříni, která přetejká všema možnejma kusama oblečení..
"No bude to trochu fuška.."
"trochu" zakvílil, ale pak se pustim do práce, začnu skládat oblečení do všech tašek co mi dal k dyspozici..
A ani ne za 3 hoďky už máme hotovo..
"Tak dem do toho bazénu než umřuu.." zavelim.
Doma se převlíknem a pak už hurá do bozanénu.. x))

"Heey, Saši, volá ti Arianko" přiběhne za mnou Sára..
"Ježiš menuje se Dani, Arianko mu už nikdo neřiká.." vezmu si od ni mobila a ¨sednu si na kraj bazénu..

"Čaves, co chceš?"

"Nic slyšet tě"

"Hmm upřímnost nade vše viť, ale já fak nemam zájem!"

"Nemusíš mít"

"Nech toho prosimtě!"

Vypnu ten hovor dřív než mě stihne vydírat..
"Co je?" nechápe Bill ani Sára můj zamyšlenej výraz..
"Ale nic.." mávnu rukou a hodim mobila na lehátko..
"A kdo to byl..?" připlave ke kraji Bill..
"Jeden blbec co si myslí že s nim budu chodit" otočim oči v sloup a skočim přes něj do bazénu..

Sára nám pak oznámila že de ven.. Bill odešel kolem 11 a já sem během minuty byla uplně tuhá..

2x dvojčata 1.díl

26. dubna 2009 v 17:54 | Verýs
No.. tak já se menuju Sasha Hirshová. Ani se vám snad nijak popisovat nebudu, udělejte si radši obrázek sami! Jinak mam ségru- dvojče.. no někdy je to fak vopruz, už jenom to že od přírody si nejsme podobný.. ona je bruneta a já zrzka.. takže ani jako dvojčata moc nevypadáme, ale když je nálada tak se oblíknem stejně a nasprejujem si obě vlasy na černo aby byla prdel. V poslední době ale už moc neni, táta už rok a půl chodí s nějakou ,paní, a před měsícem se rozhodli že spolu chtěj bydlet. Jenže Sarah nic takovího nechce dopustit. Nenávidí tu ženskou i když jí viděla jenom 1.. víme o ní jenom pár věcí.. ale ani to moc neni. Mě osobně je to docela jedno ale ona si postavila hlavu!

"Nikdo se sem stěhovat nebude!" řve už asi po 50-tý Sára na tátu, ten jenom rezignovaně rozhodí rukama.. už mě to fak neba. Sára je jak malej parchant!
"Sáro smiř se s tim že máma se k nám už nevrátí!" musela sem si hodně dodávat sílu abych to řekla. Téma máma a její útěk je u nás doma zakázaný téma. Zvlášť u Sáry, ona měla s naší mámou dřív skvělej vztah, je pro ní hodně těžký se s tim vypořádat.. ale aby takle vyváděla?? Booože!
"Nemůžu za to že tebe neměla ráda!" koukla se na mě Sára nenávistně! To mě trochu dostalo. Sebrala sem se a s bouchnutim všech dvoří kterejma sem prošla sem běžela do svího pokoje!
Hádka tam dole ještě pokračovala, slyšela sem jak na sebe řvou.. ale co je mi to fuk. Sára i kdyby se na hlavu postavila s tim nic nezmůže, ona se sem stejně nastěhuje, i s těma jejíma dětma!
"Sašo.. můžu?" vykoukla za dveřma Sářiná hlava..
"hmm" pokrčila sem rameny..
"Hele Sašo promiň že sem řekla že tě máma neměla ráda! Já sem to tak nemyslela, ale výš jaká sem, dřív mluvim než myslim!"
"No právě! Obě víme že si měla pravdu!" řekla sem ponuře, najednou si připadám absolutně nevyrovnaná..
"Sáro, neni ale důvod, proč bys měla bránit tátovi ve štěstí! Obě víme jak dlouho byl sám, jenom kvůli nám dvou! A teď když chce bejt šťastnej se proti tomu bráníš!" zamračeně se koukala na zem.. očividně nevěděla co na to má říct.
"Tak ty si myslíš že je to dobře? Že nám sem do baráku napakuje nějaký lidi, který vůbec neznáme a máme se tvářit jak šťastná sme rodinka?"
"My je možná neznáme, ale táto jo! Nepustil by si někoho pochybnýho k tělu! Když si myslí že to je v pohodě, tak já mu věřim a ty taky musíš!" zas se začla mračit..
"Hmm.. když já nevim, už to nebude náš táta.. budem se muset dělit!"
"Ne.. nebudem. Vždycky to bude jenom náš táta Sáro!" zakroutila sem hlavou.
Asi jí to už taky došlo.. zbytek večera sme zůstali u ě a povídali si o tý naší noví rodinně. Moc dobře sem vyděla jak je s toho špatná- nespokoje a bůhví co ještě, ale snažila se s tim smířit! Snažila se! Aspoň to! Připadám si najednou užitečná !

Ráno nám táta oznámil že na oběd přijde ta ,naše nová rodinka, a že by sme měli něco dobrýho važit. Potom odešel na dopoledne k sobě do práce. Sára řekla že mi pomůže něco uvařit, ale že rozhodně nebude u toho oběda.. asi by se musela hodně držet zpátky a nevěří si že by měla takoví sebeovládání!
Takže když bylo navařeno a uklizeno, táta pro ně jel a Sára řekla že radši zmizí k Carol (její nejlepší kámošce- jinak pěkná slepice-) Už mi zbejvalo jenom čekat.. sedla sem si do obýváku a odpočítávala vteřiny..
Asi u 782 156 vteřiny sem konečně uslyšela hlasy v chodbě a nějaký povídání.. hned sem poznala hlas táty a ještě tam byl ten druhej. vysokej, hodně ženskej.. no normální docela..
Zvedla sem se z gauče a šla do chodby za těmi hlasy.
"Ahoj Sašo" usmál se na mě táta, kterej stál přímo čelem ke dveřím kde sem stála, před nim se otočila vysoká, zrzka s vlnitejma vlasama a příjemnym obličejem.
"Ahoj tati, dobrý den" usmála sem se na tu ženskou..
"Ahoj, ráda tě poznávám.. a určitě mi tikej, připadám si stará když mi někdo vyká" zasmála se a podala mi ruku.. vřele sem se na ní usmála a podala jí zas tu svojí..
"Děláš jako kdyby si stará nebyla mami!" ozval se zezadu ještě jeden hlas.. trochu sem se musela vyklonit přes ty dva abych viděla kluka, obličejem hodně podobnýho jeho mámě ale vlasama vůbec.. měl je černý a rovný..
"Trochu si vyskakuješ ne?" schladila ho hnedka..
"Tak Sašo.. tak tohle je Simon a s Billem se určitě brzo skamarádíte, oba ste tak oprsklí" usmál se táta..
Zase sem se vyklnila z tý jejich řady abych se usmála na toho kluka, hnedka mi úsměv oplatil.. x)
"A kde je Sára?" pozdvihnul táta obočí..
"No.. asi nemá to sebeovládání aby to zvládla.. jinak je u Carol" pokrčila sem rameny..
"Ani mě to nepřekvapuje" řek táta se zaťatýma zubama..
"Z toho si nic nedělej.. možná si bude rozumět s Tomem" vzala ho ta Simon za ruku.. oba se zasmáli.. jenom já sem tam stála a divně na ně čuměla..
"Jak to? A kdo to je?" nechápala sem..
"Tm je Simonin druhej syn.. taky se proti tomu staví na hlavu jako Sára" vysvětlil mi hned táta..
"Aha.. " otočila sem se do pokoje a šla sem do kuchyně radši..
"Kolik jich proboha je?" řekla sem si pro sebe.. v domění že sem sama..
"Jenom dva" ozvalo s eza mnou jako ozvěna. Jak sem se lekla tak se rozflákla skleničku o dřez..
"Kruci" zakvílela sem a začla zbírat střepy..
"Koukám že si budu muset dávat bacha kdo za mnou je co?" nevesele sem s eusmála na toho.. ehm.. zapoměla sem to..
"Dával sem si pozor abych přišel potichu.." zašklebil se na mě, to mě trochu rozesmálo..
"Aha.. no. Tak to už ale nedělej.. moc skleniček nemáme" opřela sem se o linku naproti němu..
"Hmm.. no neboj, vsadim se že si máma bude chtít vzít všechno z kuchyně sebou!" ani nevim čemu ale usmála sem se..
"O jednu starost míň.. jestli nám bude vařit tak je vítaná všema deseti" rozesmáli sme se..
"Tohle ale taky vypadá dobře" podotknul a kouknul se na hrnce na sporáku..
"No vidíš, asi tam na to čekaj co?" otočila sem se zas k pultu a začla vyndavat talíře..

U oběda sme se vždycky tak zakecali že sme měli všichni už jídlo totálně studený a dojedli sme až někdy kolem 4..
"Čavééés.." zařval někdo na celej barák.. zrovna sme s Billem sklízeli ze stolu, když sem uslyšela že je to Sářin hlas uplně sem stuhla, on si toho taky všim, ale na nic se mě neptal..
"Nee, Sáro počkej, deš moc brzo, oni tady ještě sou!" vrhla sem se k ní do chodby.. a držela jí jak sem dokázala.
"Cože?" zhrozila se a hned na to vypálila k sobě do pokoje..
"Sašo co se děje?" přišel do chodby táta a kousek za nim i Simon..
"Ehm.. přišla Sára, ale ve tvym vlastnim zájmu, ti radim nechat jí na pokoji!"
"Ale..-" chtěl něco zas namítnout, ale Simon mu skočila do řeči
"-ne, nech jí.. stejně by sme už měli jít nebo nám Tom rozboří barák!" teď poprví sem se zapřemejšlela nad tim jakej asi ten druhej bude..
Určitě pořádnej frajírek, doufám že stejně příjemnej jako jeho brácha. A už nevim jak si ho představit.
"Hey! Posloucháš?!?" mává mi před očima táta..
"Ne, ale zkus to!" vzamatuju se...
"Řikám že odvezu Simon domu ok?"
"Jo jasně!" kejvnu "zatiim" mávnu Simon, která zatim stihla dojít až před dům..
Taky mi zamávala..
"Tak čau ségro" objal mě Bill..
"Ráda sem tě poznala... BRÁCHO" usmála sem se..
Pak všichni vyklidili pole.. na večer sem ještě zašla za Sárou, vyprávěla mi o všem možnym jenom aby nemusela slyšet o tom co sem jí chtěla říct nejvíc. Ale ona se s nima taky seznámí a pak to bude ok..
 
 

Reklama