"Miluju Vás Tome Kaulitzi!"

"Miluju Vás Tome Kaulitzi!" 3.díl

5. února 2010 v 11:51 | Verýs
Máma nás vzbudil v půl 6. Myslela jsem, že jí zabiju. Po tý rozlučce, kdy jsem šla spát asi ve 4 ráno..!! Přijela dodávka a naložila všechny naše krabice a kufry. Nasedli jsme do našeho auta a jeli.. směr Hamburk. Stekla mi slza po tváři, ale ignorovala jsem to. Zapnula jsem si muziku do uší a ještě se prospala..

"Hey, Ber vstávej!" budila mě Ann. Otevřela jsem oči a žasla jsem. Projížděli jsme nějakou vilovou čtvrtí. Všude zaparkovaný drahý auta, nádherný zahrady.. a prostě jako v nějakym americkym filmu.
"Ježiš mami. Řikala jsi, že je bohatej, ale že až TAK?" čuměla jsem z okna.
"Támhle ten dům to je!" ukázala před nás na menší náměstíčko, kde byla slepá ulice. A kolem 4 domy. Všechny snad ještě 3x větší než všechny, který jsme doteď míjeli.
"No to mě poser na holý záda!" zahlásil to Johny. Se ségrou jsme se začali smát a všichni jsme začali vystupovat, protože jsme zastavili.Rozhlídla jsem se kolem. Na tom náměstíčku byli lavičky, stromy a dětský hřiště.. doopravdy to tu vypadalo, spíše jak z nějakýho filmu!
"Jsme vůbec ještě v Německu?" zašla Annie. Koukla jsem na ní a jí hned došlo, že jsem myslela na to samí. Obě jsme se začali smát a máma s Johnem nad námi jenom zakroutili hlavou.
"Pojďte už dovnitř!" pobídla nás máma a všichni jsme si vzali svoje kufry a táhli se dovnitř. Máma otevřela a nám všem spadla huba snad ještě víc. Takovej luxus! Ty voleee... tady se mi bude líbit!
"Ahoj, už jste tady!" přišel středně vysokej docela hezkejch chlap. Vypadal docela mladě a moderně. Přivítal se s mámou pusou a potom si prohlídnul nás..
"Ahoj já jsem David!" podal nám všem ruku.
"Tohle je Beronika a Annabell a tohle je John!" představila nás máma.
"Zajímavý jména" usmál se.. "Hlavně ta Beronika!" usmál se na mě. Kejvla jsem, že chápu..
"Taky jsem měla být Weronica, ale mámě se nelíbili iniciály WC tak ze mě udělala Beroniku" :D
"Tak pojďte.. ukážu vám pokoje!" zavedl nás po velkých točitých schodech nahoru do patra. Nechal otevřených, asi 5 pokojů a máme si vybrat kdo kam chce. John si zabral hned ten nejtmavší pokoj. Já takovej hezkej spíš do zelena a Anna uplně ten samej vedle mě akorát do modra. Měli jsme i společnou velikou terasu, všichni tři. Nestačila jsem žasnout.Takovej mega velikej barák. Vždyť to už je skoro zámek.. procházela jsem jenom tak ze zvědavosti různý pokoje. Nakonec jsem sešla dolu a hledala kde by mohla být máma s Davidem.
"Ahoj!" pozdravila jsem je.
"Ahoj" oplatilimi úsměv a dál něco řešili. Udělala jsem si pití a trochu zkoumala přízemí. Taky megánsky obrovský!
"Tak jak se ti tu líbí?" slyšela jsem hlas za sebou, když jsem si prohlížela jednu dlouhou chodbu.
"Super obrovský" otočila jsem se a hodila na Davida american smile.
"To je dobře. Trochu jsem se Vás popravdě bál. Na to co jsem o Vás slyšel to je docela dobrý!" usmál se. Kývla jsem na souhlas.
"No, máš to docela v pohodě, protože Johny je věšinu času pryč z domu, nebo chce být sám. A já se ségrou si zdaleka vystačíme sami. Takže o nás taky nebudete vědět!" zasmála jsem se.
"Doufám, že si tu rychle zvyknete. Přece jenom Hannover a Hamburk. Navíc Tish chce, aby jste šly do školy už zítra"
"Jo to je celá ona. A určitě nás zase dá s Annie na jinou školu, aby jsme spolu nemohli blbnout!"
"Ne, všichni tři jste na stejný škole. Je to gymnázium. Už jste tam přihlášení" zakroutil hlavou. Trochu se mi zvedla nálada, že budu s Ann, ale s tim gymplem se nám máma pomstila.
"Hmmm" řekla jsem jenom a šla k sobě do pokoje. Lehla jsem si a totálně vytuhla. Vzbudili mě až na večeři. Potom jsem si zase lehla a spala...:D

"Miluju Vás Tome Kaulitzi!" 2.díl

5. února 2010 v 11:44 | Verýs
Je asi půl 9 večer. Sedim na zemi a pouštim si písničky.. přitom přemýšlim.Zapípá mi SmS a tak se kouknu nejdřív od koho je.. od Tezz:

Ahojky Beruško, potřebovala bych pučit sešit ze zemáku. Zejtra ti ho vrátim, slibuju! Prosím !!

Na souhlas jí prozvonim.. takovej nás malej rituál. Oblíknu se do džínu, vezmu si mikinu, přehodim si kapucu přes hlavu a padám pryč i s tim sešitem.. rodiče se na nic neptali. Zřejmě ani nepostřehli že jdu pryč..
Počkám na Tezz v našem parku, na naší lavičce, která je ovšem celá zasněžená tak si ani nesedám. Jenom se klepu zimou, inteligentně si nevzít v lednu bundu.. tvl., fakt mi to ale myslí !! Za 5 minut přijde Tezz, taky se celá klepe.
"Tady.. těch posledních pár zápisů si nevšímej, to mi dala Krucová za trest, ale to vodstvo a to co zkouší tam je!"
"Děkuju moc!" objala mě..
"Výš, že nemáš za co, zlato"
"Beru co se děje?"
"Nic.." pokrčim rameny.
"Nekecej, já to na tobě poznám!"
"Nestojí to za řeč. Zejtra už to bude zas OK"
"Dobře teda.." usměje se.
"Je mi zima, tak ahoj zejtra!" obejmu jí..
"Ahoj!" už jsem na odchodu. Tezz nechápavě stojí na místě.
"Tak ahoj a děkuju!" zavolá za mnou. Zamávám jí a už doopravdy jdu domů.
"Mami?" koukám na ní udiveně. Sedí v křesle a pije..na oku si drží led.
"Co- co se stalo?" vykoktám a kleknu si k ní.. zakroutí hlavou, že mi neřekne. Stejně je mi jasný, že táta chytnul nerva!
"Beru, zejtra nepudete do školy!" oznámí mi jenom. Koukám na ní s vyvalenejma očima.
"Jakto?"
"No, rozhodla jsem se, že se přestěhujeme o něco dřív než za měsíc!"
"Ale kam? Nemáme nic zbalený a ani nemáš peníze!"
"O peníze se ty nestarej. Zejtra to všechno zabalíme. A pozítří se přestěhujeme k mímu příteli"
"Příteli? Já nevěděla že někoho máš?"
"Nesmí se to nikdo dozvědět, před soudem, jinak bude ve výhodě váš táta!"
"Aha.. a jakej je? My u něj budem jako bydlet? Taky v Hannoveru?"
"Myslim, že si budete rozumět. Je o dva roky mladší než já. Bydlí v Hamburku. Bude se ti to tam líbit. Má velký dům"
"Ale já.. nechci!" nevěřim, že jsem to řekla.
"Mami já nechci do Hamburku!" vysvětlim to..
"Hannover je menší město a uvidíš, že tam si budeme žít líp"
"Hmm."
"Beru bež nahoru!"
"Ale.."
"Žádný ale, nechci, aby jsi tu teď byla. jdi!"
"No dobře" zvedla jsem se a šla k sobě do pokoje. Cestou jsme se potkala s Annou. Zřejmě už taky ví, že se budeme stěhovat. Tvářila se smutně a ani na mě nepromluvila. Zalezla jsem do postele a snažila se co nejdříve usnout. Beztak je už kolem 10 a zejtra budu asi muset vstávat brzy, když chce máma balit.

**************
Vstávala jsem v půl 11. No.. řikala jsem si sice brzo, ale spánek mi za posledních pár týdnu už akutně chyběl a tak jsem se prostě vysinkala do růžova.
Teď je něco kolem půl 8 večer. Jsem domluvená s kámošema že všichni přijdou a uděláme rozlučku v mim pokoji, protože hned zejtra brzo ráno odjíždíme.Zabaleno už mám jakž takž všechno.. kromě nábytku, který tu zůstává je všude prázdno vypadá to divně, smutně!! Zašla jsem k Anně..
"Ahojky" lehla jsem si k ní na postel a vzala si jedno sluchátko.
"Hmm.. to se mi líbí" kejvnu..
"To je Lady Gaga!"
"Jou, vým.. Bad Romance"
"Překvapuješ mě" zasmějem se.,
"TO výš no, poslední dobou se mi ale líbí i Empire State of Mind od Jay-z!"
"No jistě.. od Jay-z se ti líbí snad všechny"
"Všechny zase ne.."
"No Run This Town určitě"
"JO, to je moje hymna., pouštim si jí před spanim"
"Dyť to řikám!" zasmějem se zase..
"A od tokiáčů se ti něco libí?"
"Hmmm..no, výš, že mám stažený jenom to nejnovější album"
"Dyť o tom mluvim, já taky neznám, žádný starší písničky"
"Nejvíc se mi z toho líbí Hey You, Darkside of the Sun, Humanoid, Human connect to Human, Forever Now a Noise a toť asi vše.." zaculim se..
"TO je skoro celý anglický album!"
"Jo, všehny jsou super.. docela se jim to povedlo na to kolik je u nás na škole anti fanoušků."
"To mo povídej, u nás na škole se nesmim zmínit, že je mám rád, protože by mě všichni zavrhli"
"Asi tak.." kejvla jsem. Už jsme moc nemluvili. Čekala jsem až přijdou kámoši a do tý doby jsme s Annou poslouchaly písničky.

"Miluju Vás Tome Kaulitzi!" 1.díl

5. ledna 2010 v 22:22 | Verýs
Jmenuju se Beronika Cwithová.
Narodila jsem se 1.3.1995.. když si to zpočítáte s tim, že dnes je 5.1 2010, asi vám dojde že za dva měsíce mi bude 15!
Mám dvojče Annastaziu a 17-letýho bráchu Johna.
Bydlím s rodiči od narození v Hannoveru, ale brzo se budeme stěhovat někam pryč, protože se máma s tátou rozváděj. Táta je opilec.. od tý doby co ztratil práci už jak řiká on "nemá pro co žít" a tak je věčně v lihu a nejednou nás už pobil.
Těšim se až začneme žít nový život, někde hodně daleko.. jediný co mi kazí pohádku jsou kamarádi. nechci o ně přijít, ale zůstat tady taky nemůžu!
___________________________________________

"No ahoj!" pozdraví mě ráno ve třídě moje sousedka a jedna z nejlepších kámošek Anette. Nuceně se usměju a začnu si vybalovat na první hodinu.
"Beru co se stalo!" sedne si na svojí židli a mrzutě na mě kouká.
"Nechci se o tom bavit! Už jsi mi přinesla tu šálu k Vánocům?" radši změnim téma. Anett mi totiž k Vánocům prý koupila hokejovou šálu mího oblíbenýho klubu Hannoveru.
"Beru, ty výš, že já to z tebe stejně vymámít tak co" usmála se a padal pryč. Jenom jsem smutně zakroutila hlavou a šla si s připravenym učenim stoupnout ke dveřim. Na ajinu chodí naše skupina do jiný třídy. Když zazvonilo, vydala jsem se k třídě béčka. Tam už všichni čekali. Pozdravili jsme se a zapovídala jsem se s Dennis a Tezz. Obě taky děsně moc super holky. Tezz tky patří do kruhu mích nejbližších =)
**
Po ajině, jsem šla na záchody, kde se normálně odbíjejí keca kluby. Naštěstí bylo jenom chvilku po zvonění a tak jsem toho využila. Upravila jsem si vlasy a pořádně opláchla obličej. Vždycky, když jsme v anglický učebně děsně to tam smrdí, mám pocit, že potom celej den z toho smrdim taky XD
Nějak se v umývárce začali shromaždovat lidi tak jsem radši padala pryč do naší třídy.
"Hele Beru, ještě jsi mi neřekla, kde jsi byla, že jsi ráno nebyla u sámožky a přišla jsi ve 3/4 na 8!?" zkoumá mě Anette. Už mi taky dost sere..pořád všechno musí vědět.
"Zaspala jsem, vstávala jsem v čtvrt na 8 a cesta od nás trvá do školy 10 minut.. nějak jsem to prostě nestihla!" pokrčila jsem rameny. Zřejmě poznala, že jí kecám, ale už mě nechala. Zhluboka jsem vydechla a položila si hlavu na lavici. Zase jsem snila.. probudil mě až školní zvonek oznamující hodinu.
"Achjo!" řekla jsem mrzutě a stoupla jsem si.
**
"Nechápu proč mi prostě nedala jinou práci. Dokázala bych napsat seminárku na cokoliv, ale ne na téma jak jsem prožila Vánoční svátky!" rozčiluju se. S Tezz jsme na záchodech, dřepíme na zemi a povídáme si. Taky má svoje trápení, takže jí se nebojim říct co všechno se u nás děje..
"Tak jsi jí měla říct, že u vás se vánoce neslavili!"
"Nebudu to rozkecávat před celou třídou"
"Nu jak myslíš a o čem jsi teda psala?"
"O tom jak jsme byli s Wendy, Annie a Jorgem na Novoročnim ohňostroji"
"To je docela dobrý téma"
"Hmm.."
"Tak už to necháme být no ne?" usmála se. Kývla jsem..
"Asi by jsme už měli jít." zvedla jsem se ze země a šly jsme s Tezz na hodinu. Literka mě docela
baví, ale zrovna bereme pitomí 18. století.. takže nuda =(
******
"Ber, pomoc mi plíís!" usměje se Wendy na mě. Zapnu jí řetízek a trochu si povídáme.
"hELe že zase nemáš svačinu" zasměje se a vytáhne svojí svačinu. Kývnu že ne, ale stejně mi to je jedno..
"Na a žer jseš kost a kůže!" dá mi půlku svího toustu. Zakousnu se teda..
"Fuuj, ty to nejíš s kečupem?" zakřenim se..
"Nediskutuj. Bez kečupu to je lepší"
"TO teda neni. S kečupem to je lepší!"
"Ne bez něj"
"S nim!"
"Bez"
"S nim"
"Bez"
CrrrRRRR..
"Příští přestávku to dořešíme" uděláme děsně silácký gesta jdeme na svoje místa. Za pochodu zdlabu ten toust, aby Wendy nebyla zklamaná, i když mi vůbec nechutná. Nemám ráda studený tousty.. blee:D:D Ale co bych kui tý holce neudělala no :(:D:D
*****
Po škole jsem šla hnedka domů. Tam máma i táta. Nemluví spolu., aspoň, že se nehádaj.
"Dneska jsme dostali známky na pololetí!" ukážu jim papír s míma předběžnýma známkama. Máma se usměje, protože to zřejmě čekala ještš horší., ale 3 trojky s tim, že jsem čekali čtyrky je hodně dobrý! Táta, ale pění. Začal mi nadávat do totálního blba a vlepil mi facku. Rozutekla jsem se k sobě do pokoje a jenom slyšela jak se rodiče dole ještě hádaj.
"Takle to dál nejde!" řekla jsem si se slzama v očích..
 
 

Reklama