Příběh podle skutečné události

Příběh podle zkutečné události- 1.díl

26. září 2009 v 18:45 | Verýs
Hned zezačátku bych Vás chtěla uozornit.., tahle Ffka bude krátká a pro mnohý hodně nezáživná možná, ale pro mě to je hodně srdcová záležitost, vyprávim ten příběh o tom co se mě a mímu klukovi stalo před několika měsíci, v tomhle příběhu samo místo mího kluka Luukáše, bude můj kluk.., poznáte sami ;) a pls, nepiště hnusný komentíky, větčinou jsem ráda za všechny názor, ale tohle není můj nápad.. TOHLE JE PODLE ZKUTEČNOSTI a většina dějů, rozhovorů a prostě všechno je jako můj deníček z tý doby.., díky za pochopení :)

"Tome, prosím zpomal!" zaškemrala jsem už po několikátý, na zadní sedačce jeho motorky jsem byla vyklepaná jak zbíječka, protože si to hnal po silnici skoro 150km/h.., bod pro něj, že na prázdný vedlejší silnici., taky tak trochu kui utajení. Nikdo zatím neví že já a Tom spolu už 4 měsíce tajně chodíme, vlastně ví, moji a jeho sourozenci, ale jinak nikdo!

"To pak ale není zážitek!" zaskuhral zase on.., vym moc dobře že má rád rychlou jízdu, taky vym, že je mimořádně opatrnej, zvlášť když s nim jedu já, ale prostě, jsem jenom holka, bezpečně si připadám v autě, ale ne na týhle obrovský věci..,

"Prosím!" zaškemrala jsem a objala ho pevněji kolem pasu, aby poznal, že mám doopravdy strach!

"Dobře! Támhle už je vjezd do města, tam pojedem podle pravidel dobře?" zeptal se mě s trochu otrávenym hlasem, ale naštěstí už kolikrát mě ujistil, že chápe že jako každá holka mám strach, taky se mi už několikrát smál, že jsem jako jeho máma..,

"Děkuju" usmála jsem se a přitulila jsem se k němu, teď už ne ze strachu, ale z lásky..,

Jak slíbil, tak jsme projeli město podle pravidel, ale zaměstem to zase nějak moc rychle rozjel, chtěla jsem něco namítnut, ale nemělo by to cenu, schovala jsem si hlavu za jeho rameno, abych se alespoň nemusela dívat.., toť vše co si pamatuju! Jenom zvuk troubení a Tomoví "kurva!" dál nic víc.., ani bolest, všude se píše že poslední co si člověk při nehodě pamatuje je silná bolest, ale já necítila ani jí., možná jsem cítila vzduch, který kolem mě svištěl, ale už ne od motorky jak jela rychle, ale jak jsem přelítla přes něco/ někoho a pak slabí náznaky, něčeho co si přesně nepamatuju co můžou znamenat..,

Autor:WerCaa
P.S. první díl je trochu kratší, ale další díly už budou další:)
Pište komenty jak se líbí ;)
 
 

Reklama